Keňa, která je programovou zemí slovenské rozvojové pomoci, má mnoho předpokladů pro hospodářský růst. Je dopravním uzlem, finančním, logistickým a hospodářským centrem východní Afriky, sídlem OSN pro Afriku i dalších agentur.

Navzdory tomu hospodářství nerostlo tak, jak mohlo. Přispěla k tomu politická nestabilita, rozšířená chudoba, sucha, ale také vysoké veřejné zadlužení a korupce. Vysoký hospodářský růst na úrovni 7%, kterého se podařilo dosáhnout v roce 2007, zvrátily povolební nepokoje na přelomu let 2007/2008. O pár měsíců situaci zkomplikovalo také extrémní sucho a slabá úroda. A k dopadům celosvětové potravinové krize přibyla ještě finanční a hospodářská krize.

Keňa je zemí velkých rozdílů. Zeměpisných i sociálních. Nemá jen rozlehlé národní parky a pláže u Indického oceánu, které lákají zahraniční turisty. Tvoří ji také úrodné svahy, na kterých se pěstují čajovníky a kávovníky, pole s ananasy, banánovníky, mangovníky, avokádem, rýží, pšenicí, cukrovou třtinou, bavlníky i květinami na export, či políčka drobných farmářů s kukuřicí, fazolemi, bramborami...

Keňa má však také vyprahlé suché polopouštní oblasti, kde se voda při hloubení studní objeví někdy až 70 metrů pod zemí a kde v době extrémního sucha lidé přišli o dobytek, tedy i o veškerý majetek.

Před deseti lety žilo na venkově odhadem 70 procent lidí. V posledních letech však mnozí zamířili do měst, podíl lidí ve městech prudce roste. V zemi se mluví o „časované bombě“ – hlavní město Nairobi je plné milionů lidí, kteří přišli a dále přicházejí v naději na získání pracovního místa a vyhlídce na lepší život. Žijí v rozrůstajících se slumech, které původně vznikly „za branami“ bohatých čtvrtí – pro bohaté byly a jsou zdrojem levné pracovní síly.

Lidé ve slumech žijí z toho, co se jim podaří vydělat, což obvykle vyjde jen na základní živobytí a zaplacení nájmu za místnost z hlíny a plechu. Ten, kdo nevlastní domek a nemůže si dovolit zaplatit nájem, toho vystěhují. Zejména ženy a dívky jsou proto zranitelnější. Celkově v Nairobi roste kriminalita a mnohé ženy se snaží zajistit si živobytí prostřednictvím prostituce.

I na venkově však lidé zápasí o živobytí. Málokdo vlastní velký kus půdy, vlastnické vztahy jsou nejasné. Mnozí zase žili v kdysi úrodných oblastech, ale jejich půda trpí následky ničení lesů a vodních zdrojů.

V Keni celkově začínají vnímat problém klimatické změny – mění se období dešťů, srážek je méně nebo naopak s prudkými lijáky přicházejí záplavy, farmáři ztrácejí úrodu. Nedostatek vody je problémem nejen na venkově, ale i ve městech.

I proto se mimo jiné doporučuje zavést do programů pomoci podporu ochrany životního prostředí (např. sběr a zadržování vody, sázení stromů, či systém recyklace odpadu).

Pozornost je třeba věnovat strategiím na zajištění potravinové stability. Pro snižování chudoby je také důležitý hospodářský růst, vytváření pracovních míst a podpora podnikatelských aktivit, které lidem pomohou k jejich vlastní soběstačnosti.

Soustředit se je třeba nejen na města, ale i na venkov, aby se zabránilo masivnímu stěhování lidí do měst, prudkému rozšiřování slumů a problémů v nich. Investovat je však třeba také do rozšiřování vzdělání a povědomí lidí o jejich občanských právech. Místní vláda a parlament by se měly snažit lépe využívat zdroje a fondy ke zlepšení životních podmínek obyvatel země.

V 90. letech byla ekonomika Keni na dně. Navzdory strukturálním reformám a lepšímu managementu, Keňu stále trápí slabé plánování a nepřipravenost na katastrofy. Přibývá lidí, kteří se snaží uživit neformálním drobným podnikáním – prodejem potravin na trhu či v malých obchůdcích, výrobou nábytku, opravou bot, prodejem dřevěného uhlí, krejčovstvím, drobným farmařením apod. Velkou výzvou je zoficiálnění tohoto sektoru, zlepšení technologií a získání přístupu na trh.

Navzdory mnohým propadům má Keňa šanci na hospodářský růst. Stále zůstává finančním a investičním centrem východní Afriky a Nairobi dopravní tepnou i pro většinu střední Afriky.

Zpracováno na základě Strategického plánu 2010-2012 společné Podpůrné kanceláře DKA a eRko v Nairobi. Kancelář koordinuje využití financí ze sbírek rakouské DKA a slovenské Dobré noviny. Kolednická akce Dobrá novina /eRko/ je největší slovenskou sbírkou na projekty v Africe.

SlovakAid v Keni

V roce 2009 získalo podporu ze SlovakAid 5 projektů v hodnotě přes 680 tisíc €:

  • o. z. SAVIO – stolařská dílna v Bosco Boys v Nairobi
  • Humanistické hnutí Na Rovinu – rozšíření komunitního centra a stavba zdravotního střediska v oblasti Rusinga Island
  • Ústav zoologie, SAV – zařízení na produkci sterilních samců much tse-tse v zájmu vyhubení těchto much na postižených územích
  • o. z. Človek v ohrození - rozvoj venkova v západní Keni – podpora zaměstnanosti a podnikání
  • Nadácia Pontis – zvyšování počítačové gramotnosti v jihovýchodní Keni

Od roku 2009 je Keňa podle střednědobé strategie jednou z programových zemí slovenské rozvojové pomoci. Projekty v Keni s předchozí finanční podporou SlovakAid mají také další nevládní organizace: Ten Senses – podpora farmářů a dovoz makadamových oříšků v rámci Fair Trade, Družstvo Integra – ekoturistický projekt v Kasigau nedaleko Národního parku Tsavo, Magna Deti v núdzi – program zastavení přenosu viru HIV z matky na dítě a další.

Několik slovenských organizací – např. eRko, SAVIO, Nadácia Integra - podporuje projekty v Keni i bez finanční podpory Slovak Aid. Známé jsou také zdravotnické projekty Trnavské univerzity a Vysoké školy sv. Alžběty.

Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc - Jaro 2010. Vydává ho Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (MVRO), která je sdružením právnických osob - střešní organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských nevládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí.