Kompetence a význam sociálních pracovníků ve školním prostředí na Slovensku

Kompetence a význam sociálních pracovníků ve školním prostředí na Slovensku

Úvod

Sociální práce ve školním prostředí je v zahraničí funkční a fungující vědní oblastí. Dlouholeté zkušenosti v zahraničí a vědecké studie potvrzují účinnost sociální práce ve školním prostředí (Alvarez et al., 2013; Newsome, et al., 2008; Rumberger 2011; Tan et al 2015). Hlavní oblasti, které byly v souvislosti s výkonem školní sociální práce „School Social Work Services“ zkoumány, jsou chudoba, dopad komunity a sociálního prostředí (Alvarez et al 2013; Tan et al 2015), kde se potvrdily statisticky významné souvislosti mezi počtem školních sociálních pracovníků a počtem úspěšně absolvujících žáků z rizikového prostředí. Tan et al (2015) potvrdili statisticky významný vztah mezi dosaženými pozitivními výsledky ve škole a působením školních sociálních pracovníků. Účinnost školní sociální práce se potvrdila také při snižování rizikových faktorů souvisejících s absencemi a záškoláctvím (Newsome et al 2008).

Více autorů (Emmerová 2012; Zemančíková 2014; Molentová, Čermák 2014; Redayová 2015; Stehlíková a Pašková 2018) věnujících se problematice prevence a intervence problémového chování žáků ve školním prostředí poukazuje na to, že pedagogové nejsou kompetentní k tomu, aby se plnohodnotně věnovali prevenci a intervenci v rámci vymezené problematiky, a apelují na potřebu systematické a multidisciplinární spolupráce při prevenci a intervenci problémového chování žáků se zapojením školního a rodinného prostředí. Největším problémem při realizaci sociální práce ve školním prostředí je chybějící jasné vymezení kompetencí odborných zaměstnanců ve školním prostředí. Odborné zaměstnance škol vymezuje Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon), kde sociální pracovník jako odborný zaměstnanec zcela absentuje.

V současnosti je na Slovensku v platnosti Zákon č. 219/2014 Z. z. o sociálnej práci a o podmienkach na výkon niektorých odborných činností v oblastí sociálnych vecí a rodiny a o zmene a doplnení niektorých zákonov, který upravuje podmínky k výkonu sociální práce, jakož i postavení Slovenské komory sociálních pracovníků a asistentů sociální práce a podmínky k výkonu některých odborných činností v oblasti sociálních věcí a rodiny. Nezabývá se však specificky místem výkonu sociální práce, a tedy ani realizací sociální práce ve škole. Absence legislativního ukotvení sociální práce ve školním prostředí se v tomto kontextu dotýká primárně dvou zákonů:

• Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon).
• Zákon č. 317/2009 Z. z. o pedagogických a odborných zamestnancoch.

Na základě toho je cílem příspěvku poukázat na význam a prostor pro rozvoj sociální práce ve školním prostředí, jakož i na kompetence sociálních pracovníků, kterými by se odlišovali od jiných odborníků působících ve školním prostředí.

Kompetence odborných zaměstnanců škol vs. kompetence sociálních pracovníků

Kompetence odborných zaměstnanců škol na Slovensku upravuje Zákon č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov. Tento zákon mimo jiné upravuje primárně kvalifikační předpoklady, práva a povinnosti pedagogických a odborných zaměstnanců škol, jakož i náplň pracovní činnosti jednotlivých pedagogických a odborných zaměstnanců. V tomto smyslu je zákonem definována výchovně-vzdělávací činnost, jakož i profesní kompetence pedagogických a odborných zaměstnanců základních a středních škol na Slovensku. Pro účely tohoto zákona je pedagogický zaměstnanec charakterizován jako fyzická osoba, jejíž hlavní náplní je pedagogická činnost, která je definována jako soubor činností vykonávaných výchovně-vzdělávací činností.

Odborný zaměstnanec je ve smyslu zmíněného zákona definován jako fyzická osoba, která v prostředí základní nebo střední školy vykonává odbornou činnost prostřednictvím psychologické, speciálněpedagogické nebo logopedické péče, výchovného a sociálního poradenství a prevence. Důraz odborné činnosti je kladen na proces výchovy a vzdělávání ve školním prostředí. Náplní odborné činnosti je také spolupráce s jinými odbornými zaměstnanci a zástupci zařízení při zajišťování práv žáků, výkonu specializované činnosti a řídící činnosti při tvůrčích aktivitách souvisejících s odbornou činností zaměstnance.

Odborné zaměstnance škol je možné ve smyslu zmíněného Zákona č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch rozdělit do pěti základních kategorií. Účelem těchto kategorií je dělba jednotlivých kompetencí při výkonu odborné činnosti.

1. Psycholog/školní psycholog – kompetence:

• psychologická diagnostika žáků,
• individuální, skupinové a hromadné psychologické poradenství pro žáky v oblasti výchovy a vzdělávání, ale také v oblasti rodinných a sociálních vztahů,
• psychoterapie pro žáky,
• realizace prevence a intervence mezi žáky s důrazem na výchovně-vzdělávací proces,
• psychologické poradenství a konzultace se zákonnými zástupci žáků a pedagogickými zaměstnanci škol.

2. Školní logoped – kompetence:

• logopedická diagnostika žáků,
• poradenství a intervence žákům s narušenou komunikační schopností,
• poradenství a konzultace zákonným zástupcům a pedagogickým zaměstnancům v oblasti komunikačních schopností.

3. Speciální pedagog, školní speciální pedagog a terénní speciální pedagog – kompetence:

• speciálněpedagogická diagnostika,
• individuální, hromadné nebo skupinové poradenství a intervence žákům s mentálním/sluchovým/zrakovým nebo tělesným postižením, případně žákům s narušenou komunikační schopností/autismem nebo žákům s jinými pervazivními vývojovými poruchami,
• odborné činnosti spojené s reedukací poruch chování,
• speciálněpedagogické poradenství a konzultace pro zákonné zástupce žáků a pedagogické zaměstnance škol.

4. Léčebný pedagog – kompetence:

• terapeuticko-výchovná pomoc žákům s vývojovými poruchami nebo poruchami chování, kteří pro své znevýhodnění a jeho následky nejsou schopni vést přiměřený způsob života, případně žákům, jejichž psychický, emocionální nebo sociální vývoj je ohrožen,
• poradenství zákonným zástupcům žáků a pedagogickým zaměstnancům ohledně reedukace poruch chování.

5. Sociální pedagog

– sociální práce a sociální pedagogika představují dvě oblasti pomoci člověku a obě jsou shodně řazeny mezi pomáhající profese. Kvůli podobnému předmětu zájmu se tyto vědní disciplíny částečně překrývají (Kaplánek 2013). Sociální pedagog je odborník na sociálně-výchovnou činnost, jejímž cílem je zvyšovat kvalitu života žáků a studentů prostřednictvím sociální prevence a sociálního poradenství (Bakošová 2012). Základní rozdíl mezi sociálním pedagogem a sociálním pracovníkem je obecně v cílové skupině. Sociální pedagog se věnuje cílové skupině dětí a mládeže, sociální práce se však orientuje na široké spektrum cílových skupin. Ve školním prostředí se však v rámci sociální prevence a intervence mohou zapojit odborníci z obou vědních disciplín (Kaplánek 2013). Do kompetencí sociálního pedagoga patří:

• prevence a intervence sociálně-patologických jevů,
• sociálně-pedagogické poradenství pro žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí nebo jinak znevýhodněným žákům,
• sociálně-pedagogické poradenství pro zákonné zástupce a pedagogické zaměstnance,
• činnost zaměřená na reedukaci chování a sociální výchovu s důrazem na podporu prosociálního a etického chování, sociálně-pedagogická diagnostika, expertizní a osvětová činnost.

Úplnost multidisciplinarity školních odborných týmů si vyžaduje jak primární sociální prevenci a intervenci na úrovni základního sociálního poradenství, tak i práci s rizikovými rodinami, romskými rodinami, se žáky se zdravotním znevýhodněním, se žáky s problémovým chováním, s dětmi ohroženými CAN syndromem a podobně. Všechny tyto sociální problémy si však vyžadují kompetence k výkonu sociální prevence na všech jejích úrovních, a tedy také k výkonu intervence a specializovaného sociálního poradenství a s tím spojenou praxi na úrovni případové sociální práce, sociální práce se skupinou a sociální práce s rodinou.

Kompetence sociálních pracovníků

Kompetence sociálních pracovníků je možné definovat jako funkcionální projev uznávané profesionální role sociálního pracovníka, jehož součástí jsou jak odborné znalosti, tak i schopnosti zhodnotit problémovou situaci klienta a vhodně aplikovat zvolené metody práce, které reflektují hodnoty sociální práce (Havrdová 1999, in: Truhlářová 2013). Levická (2015) poukazuje na komplexnost uchopení pojmu kompetence sociálních pracovníků a na základě toho odlišuje kompetence vztahující se k vědecké práci, kompetence potřebné pro sebereflexi, profesní kompetence a podobně.

Mlčák (2005, in: Elichová et al. 2017) rozlišuje v rámci kompetencí sociálních pracovníků tři velké skupiny kompetencí, které dělí podle pracovních oblastí: a) kompetence ve vztahu ke klientům, b) kompetence ve vztahu k pracovní organizaci a pracovnímu týmu, c) kompetence ve vztahu k systému sociálních služeb.

Kompetence sociálních pracovníků ve školním prostředí jsou definovány ve standardech různých asociací a organizací, které zastřešují činnost sociálních pracovníků ve školním prostředí, jako například Americká asociace školních sociálních pracovníků (School Social Work Association of America), Mezinárodní síť školní sociální práce (International Network for School Social Work) a Národní asociace sociálních pracovníků (National Association of Social Workers), která vydala standardy pro výkon sociální práce ve školním prostředí. Základním cílem těchto standardů je vymezit očekávání od školních sociálních pracovníků a jejich služeb, jejich etický kodex, postupy pro obhajování klientových práv (Raines 2013).

Sociální pracovník ve školním prostředí na Slovensku

Sociální pracovník ve školním prostředí by měl disponovat znalostní základnou, v rámci které by měl znát:

• vývoj dítěte, specifika jednotlivých vývojových etap, jejich odchylky a normy, jakož i specifické vývojové poruchy učení, zvláštnosti ve vývoji dětí a jejich reakce na zvláštní životní události, jako smrt v rodině, rozvod, nemoc, ztráta zvířátka, nový partner rodiče apod.,
• životní cyklus rodiny a projevy tranzitorní krize rodiny (Vyhnálková 2012). Od této znalostní základny se odvíjejí také metody a techniky, které sociální pracovník ve své praxi ve škole může uplatňovat.

Navzdory absenci explicitního legislativního ukotvení sociální práce ve školním prostředí existuje možnost, jak realizovat sociální práci ve školách prostřednictvím spolupráce škol s třetím sektorem, neboť cílovou skupinou sociálních pracovníků v neziskovém sektoru jsou také děti a mládež s problémovým chováním a poruchami chování, případně děti, které jsou ohroženy sociálně-patologickými jevy a rizikovým chováním (Mydlíková 2010), a tedy pokud:

• jiný právní subjekt získá akreditaci k poskytování specializovaného sociálního poradenství (například i terénní formou) ve smyslu Zákona č. 448/2008 Z. z. o sociálnych službách a o zmene a doplnení niektorých zákonov,
• a/nebo jiný právní subjekt získá akreditaci pro výkon různých preventivních aktivit podle Zákona č. 305/2005 Z. z. o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

V praxi sociální práce ve školním prostředí by měl být důraz kladen na sociální prostředí žáka a z něj plynoucí sociální oporu a sociální akceptaci, jakož i na zvyšování sociálních způsobilostí se záměrem efektivně zvládat školní zátěž a požadavky, které jsou na žáka kladeny, což znázorňuje následující autorský Koncept sociální práce ve školním prostředí. Tento Koncept byl sestaven na základě výše vymezených kompetencí sociálních pracovníků a možností současné legislativy a byl by využitelný i ve školním prostředí na Slovensku.

Obrázek 1: Koncept sociální práce ve školním prostředí na Slovensku

Záměrem Konceptu sociální práce ve školním prostředí na Slovensku je poukázat na to, že žáka během výchovně-vzdělávacího procesu ovlivňují různé intrapersonální (jako například zvládání, respektive nezvládání školní zátěže) a interpersonální aspekty (například rodinné a školní prostředí, vztahy mezi spolužáky, trávení volného času a v současnosti je zde možné zařadit také virtuální prostředí a sociální sítě). Jednotlivé intrapersonální a interpersonální aspekty tak mohou způsobovat sociální, emocionální, akademické, behaviorální, ekonomické, kulturní a vzdělávací problémy a predikovat vznik a rozvoj problémového chování dětí.

Závěr

Úlohou sociálních pracovníků ve školním prostředí by v rámci sociální prevence a intervence mohla být pomoc žákům prostřednictvím zvyšování kompetencí a sociálních způsobilostí spojených s rozvojem adaptivních strategií zvládání školní zátěže. Rovněž by však svou pozornost na základě svých kompetencí mohli soustředit také na rodinné prostředí dítěte – vnímanou sociální oporu v rodině, vztahy s rodiči, sociální akceptaci s propojením rodinného a školního prostředí, ale také na vrstevnické, přátelské vztahy a vztahy ve školním prostředí. Cílem příspěvku bylo poukázat na kompetence sociálních pracovníků a na základě toho možnosti využití jejich potenciálu ve školním prostředí při práci s rizikovými dětmi a mládeží.

ALVAREZ, M. E., BYE, L., BRYANT, R., a MUMM, A. M. 2013. School social workers and educational outcomes. Children & Schools, 35, 235–243.

BAKOŠOVÁ, Z. 2012. Pedagogické situácie v školskom prostredí a možnosti ich riešenia prostredníctvom sociálnej pedagogiky. In: J. Hroncová (ed.). Acta Universitatis Matthaei Belii. Zborník vedeckovýskumných prác. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici. s.8-16. ISBN 978-80-557-0352-7.

ČERMÁK, I. a J. MOLENTOVÁ, 2014. Vzájomné vzťahy medzi sebaposúdením problémov v správaní a osobnosťou detí staršieho školského veku. E-mental, 2(4), 2014, s. 6-14. ISSN 1339-4614.

ELICHOVÁ, M., et al., 2017. Sociálni práce. Aktuálni otázky. Praha: Grada. ISBN 97880-271-0080-4.

EMMEROVÁ, I., 2012. Výskyt problémového správania u žiakov základných a stredných škôl z pohľadu učiteľov. In: J. Hroncová (ed.). ACTA UNIVERSITATIS MATTHAEI BELII. Zborník vedeckovýskumných prác. Banská Bystrica: Univerzita Mateja Bela v Banskej Bystrici. s. 8-16. ISBN 978-80-557-0352-7.

KAPLÁNEK, M. 2013. Sociální pedagogika a sociální práce. In: MATOUŠEK, O. et al. Encyklopedie sociálni práce. Praha: Portál. s.503-506. ISBN 978-80-262-0366-7.

LEVICKÁ, J. a K. LEVICKÁ, 2015. Teoretické východiská identity sociálnej práce. In: LEVICKÁ, J. et al., 2015. Identita slovenskej sociálnej práce. Trnava: Typi Universitatis Tyrnaviensis, s. 12-71. ISBN 978-80-8082-872-1.

NATIONAL ASSOCIATION OF SOCIAL WORKERS. 2012. NASW Standards for School Social Work Services [Online] 2012. [cit. 2018-06-26]. Dostupné z: www.socialworkers.org/practice/standards/NASWSchoolSocialWorkStandards.pdf

NEWSOME, W. S., ANDERSON-BUTCHER, D., FINK, J., HALL, L., a HUFFER, J. 2008. The impact of school work services on student absenteeism and risk factors related to school truancy. School Social Work Journal, 32(2), 21–38.

RAINES, J.C. 2013. Školní sociální práce ve Spojených státech amerických: Historický pohled. Sociální práce/ Sociálna práca, 2, 38-49. ISSN 1213-6204.

REDAYOVÁ, L., 2015. Sociálna atmosféra v triede. Školský psychológ/školní psychológ, 16(1), 35-45. ISSN 1212- 0529.

RUMBERGER, R. 2011. Dropping out: Why students drop out of high schooland what can be done about it. Cambridge, MA: Harvard University Press.

School Social Work Association of America. 2002. Role of School Social Worker. [Online] 2002. [cit. 2018-07-26]. Dostupné z: https://www.sswaa.org/school-social-work

STEHLÍKOVÁ, J. a L. PAŠKOVÁ, 2018. Problémový žiak z pohľadu kvalitatívnej analýzy. Školský psychológ/Školní psycholog, 19(1), 61-72. ISSN 1212-0529.

TAN, K., BATTLE, S., MUMM, M., ESCHMANN, R. a ALVAREZ, M. 2015. The Impact of School Social Workers on High School Freshman Graduation among the One Hundred Largest School Districts in the United States. School Social Work Journal, Vol. 39 (2), 1-14.

TRUHLÁŘOVÁ, Z., 2013. Kompetence v sociální práci. In: MATOUŠEK, O. et al. Encyklopedie sociálni práce. Praha: Portál. s. 470 - 472. ISBN 978-80-262-0366-7.

VYHNÁLKOVÁ, H., 2012. Krizová intervence u dětí a jejich rodin. In: VODÁČKOVÁ, D. et al. Krizová intervence. Praha: Portál. ISBN 978-80-7178-696-9.

ZÁKON č. 219/2014 Z. z. o sociálnej práci a o podmienkach na výkon niektorých odborných činností v oblastí sociálnych vecí a rodiny a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

ZÁKON č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

ZÁKON č. 305/2005 Z. z. o sociálnoprávnej ochrane detí a o sociálnej kuratele a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

ZÁKON č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

ZÁKON č. 448/ 2008 Z. z. o sociálnych službách a o zmene a doplnení zákona č. 445/ 1991 Zb. o živnostenskom podnikaní (živnostenský zákon) v znení neskorších predpisov.

ZEMANČÍKOVÁ, V. 2014. Problémové správanie žiakov a úloha sociálneho pedagóga v reflexii učiteľov. Sociální pedagogika/Social Education. 2(1), 22-36. ISSN 1805-8825.