Úvod
Komunikace představuje zásadní pilíř dětského vývoje a vytváří základ pro proces učení, aktivní participaci ve společenském prostředí a v neposlední řadě emocionální sebevyjádření. Od raných projevů neverbální komunikace a sdílené pozornosti až po rozvinuté verbální interakce představuje komunikační kompetence klíčový faktor v učení, rozvoji vlastní identity a sociálním začleňování. Avšak v praxi však stanovení jedné diagnostické kategorie v centru poradenství a prevence nemusí postačovat. Je nezbytné zohledňovat i přidružené diagnózy, které se u dětí v předprimárním vzdělávání často vyskytují. Pervazivní vývojové poruchy se mohou u každého dítěte projevovat odlišně, proto je vhodné uplatňovat diferencované a komplexní edukační přístupy, které reflektují individuální potřeby dítěte. My se blíže podíváme na komplexní přístup ve vzdělávání dětí s narušenou komunikační schopností (dále jen NKS) v předprimárním vzdělávání.
Východiska pro vzdělávání dětí s NKS Komplexní přístup představuje podporu celostního rozvoje žáka s NKS a nesoustřeďuje se pouze na rozvoj komunikační produkce (Gibbard, 2024). V odborné literatuře se v této souvislosti často doporučuje multisenzorický přístup, který je založen na aktivaci a integraci všech smyslových modalit a přispívá k efektivnějšímu osvojování dovedností (Bočková, 2017). Tento přístup je v souladu s cíli inkluzivního vzdělávání, jehož záměrem je zajistit rovnost přístupu ke kvalitnímu edukačnímu procesu pro všechny žáky, včetně dětí se speciálními výchovně-vzdělávacími potřebami, zdravotním znevýhodněním či komunikačními bariérami – a tím podpořit jejich plnohodnotnou participaci a akademický rozvoj (Dudu et al., 2024). K naplnění těchto cílů se podle Vzdělávacího programu pro děti s NKS (2024) vyžaduje koordinovaný přístup školy, školního podpůrného týmu a rodiny, založený na intenzivní partnerské spolupráci. Nezbytnou součástí je vytvoření prostředí podporujícího sdílenou odpovědnost a precizní stanovení edukačních cílů a strategií, které umožňují systematickou a cílenou podporu rozvoje komunikačních schopností dítěte.
Metody komplexního přístupu k rozvoji narušené komunikační schopnosti
Rozvoj NKS vyžaduje koordinované a diferencované přístupy, které přesahují izolovaná cvičení řečové produkce. Současné zahraniční studie (2025) zdůrazňují potřebu multisenzorického a interdisciplinárního přístupu, který stimuluje více oblastí vývoje a tím podporuje i spontánní komunikaci dítěte. Následující přehled nabízí doporučené metody v jednotlivých oblastech, které se v praxi ukazují jako efektivní:
- Prostorová orientace
Podle Colic a kol. (2025) prostorová orientace přispívá k rozvoji porozumění předložkám, sekvencím a plánování kroků, které souvisejí s gramatickou stavbou věty a rozvojem narativních schopností. Nové výzkumy z roku 2025 doporučují využívat navigační úkoly ve třídě, při kterých děti plní verbální instrukce spojené s pohybem v prostoru. Jelikož je mnoho dětí, které potřebují aktivní pohyb, je dobré je zaujmout.
- Sluchová diferenciace
Sluchová diferenciace je základem pro fonologické uvědomování, správnou výslovnost a rozlišování. Současné studie potvrzují efektivitu krátkých, každodenních bloků auditivního tréninku s postupně zvyšovanou náročností (Hu, 2025).
- Zrakové vnímání
Zrakově-percepční schopnosti úzce souvisejí s porozuměním textu. V praxi se osvědčuje používání vizuálních map vět, piktogramů a grafických organizátorů, které pomáhají dítěti pochopit vztahy mezi slovy a pořadí prvků ve větě. Postupné zvyšování vizuální komplexity selektivní pozornost a schopnost porozumět složitějším komunikačním situacím (Grossard et al., 2025).
- Hrubá a jemná motorika
Vývoj motoriky je úzce propojen s vývojem řeči. Pohybové aktivity, jako jsou překážkové dráhy s verbálními instrukcemi, přispívají k osvojování prostorových vztahů, předložek a sekvenčních pojmů. Jemná motorika se podporuje prostřednictvím činností, které vyžadují přesnost a koordinaci (např. navlékání korálků podle slovní instrukce), což stimuluje současně jazykové a exekutivní funkce (Okur, Aksoy, 2025).
- Emoční oblast
Efektivní rozvoj komunikace zahrnuje také podporu emoční regulace a schopnosti vyjádřit své potřeby. Adaptivní programy z roku 2025 propojují rozvoj sdílené pozornosti, symbolické hry a trénink regulace s explicitním nácvikem spontánních výpovědí. V praxi se osvědčuje využití karet „Cítím se… Potřebuji…“ a trénink opravných strategií, které učí dítě požádat o pomoc, pauzu nebo zopakování informace (Moraleda-Sepúlveda et all., 2025).
- Kognitivní procesy
Posilování kognitivních funkcí, jako je fonologická pracovní paměť, rytmické zpracování a exekutivní schopnosti, přispívá k celkové efektivitě komunikačního procesu. Nové rytmicko-jazykové programy kombinují tleskání, bubnování a opakování slabik, čímž pomáhají sladit artikulační rytmus se strukturou řeči (Lee et all., 2025).
- Socializace
Intervence s názvem Peer-mediated (dále jen PEERS) významně zvýšila počet interakcí izolovaných dětí s vrstevníky a podpořila kooperativní hru a komunikaci v předškolních třídách. Podle výsledků od (Justice et al., 2025) je rozvíjení socializace prostřednictvím zapojení vrstevníků efektivní strategií i pro žáky s narušenou komunikační schopností.
Doporučení pro praxi v rámci nových studií:
- Vytvářet podnětné prostředí, které umožní dítěti pohyb a orientaci v prostoru, a spojovat jej s verbálními instrukcemi, rozvojem předložek (důležitá prostorová orientace),
- Zařadit každodenní krátké bloky auditivního tréninku (10–15 min), s postupně rostoucí náročností a zpětnou vazbou,
- Podporovat vizuální zpracování prostřednictvím piktogramů, vizuálních map vět a grafických schémat, která doplňují verbální vstup,
- Propojovat motorické aktivity s jazykovými úkoly, čímž se stimuluje koordinace a posilují se tím i komunikační schopnosti,
- Zapojovat vrstevníky do intervence, modelovat sociální situace a učit dítě přiměřeným komunikačním reakcím,
- Rozvíjet emoční gramotnost, používat vizuální pomůcky k pojmenování pocitů a učit dítě strategie sebekontroly a požadavků,
- Spolupracovat s rodinou, poskytovat jim návody a jednoduché aktivity, které mohou doma opakovat a tím posílit kontinuitu učení.
Závěr
Výsledky současných výzkumů potvrzují, že rozvoj komunikace nelze redukovat pouze na izolovaná komunikační cvičení. Komplexní přístup, který integruje prostorovou orientaci, sluchovou diferenciaci, vizuopercepční procesy, motoriku, socializaci, emoční regulaci a kognitivní funkce, vede k výraznějšímu posunu v komunikačních kompetencích dětí s NKS. Při aplikaci takových strategií se posiluje nejen jazyková rovina, ale také schopnost dětí spolupracovat, samostatně plánovat a aktivně se zapojovat do edukačních situací. Klíčovým faktorem úspěchu je propojení edukačního procesu se školním podpůrným týmem a rodinou, čímž se zabezpečuje kontinuita stimulace v různých prostředích dítěte.
Autorka: Mgr. Sabina Smolíčková Autorka vystudovala speciální pedagogiku, sociální pedagogiku a management vzdělávání. Momentálně působí jako učitelka v mateřské škole pro děti s narušenou komunikační schopností. Je studentkou externího doktorského studia.
Seznam bibliografických odkazů
BOČKOVÁ, B. 2017. Postupy při vzdělávání žáků se specificky narušeným vývojem řeči. 1. vyd. Česká republika: Munipress, s. 33 – 75. ISBN: 978-80-210-8137-6.
COLIC, G., et all, 2025. Phonological Working Memory in Children with Developmental Language Disorder and Typically Developing Children. Research in Pedagogy, 15 (1), s. 39–48. [online]. [cit. 2025-09-13]. Dostupné na: https://eric.ed.gov/?id=EJ1478391
DUDU, A. 2024. Inclusive Education: A Global Pursuit. In: Handbook of Research on Inclusive and Accessible Education. IGI Global. [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné na: https://www.igi-global.com/chapter/inclusive-education/339601
GROSSARD, C., et all. 2025. Children’s Improvement After Language and Rhythm Training (Poppins). [online]. [cit. 2025-09-12]. Dostupné na: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12357122/
HU, W. 2025. Effects of auditory training on children with developmental language disorder: A systematic review.Frontiers in Human Neuroscience. [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné na: https://www.frontiersin.org/journals/human-neuroscience/articles/10.3389/fnhum.2025.1606860/full
LEE, Y. et al. 2025. Effects of music training on executive functions in preschool children aged 3–6 years. [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné na: https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC11775157/
MINISTERSTVO ŠKOLSTVA, VÝSKUMU, VÝVOJA A MLÁDEŽE SLOVENSKEJ REPUBLIKY, 2024. Vzdelávací program pre žiakov s narušenou komunikačnou schopnosťou ľahkého stupňa podľa ktorého sa vzdelávajú v úvodných ročníkoch v základnej škole. Schválený dňa 15. 4. 2024, č. 2024/8141:3-C2141, účinný od 1. 9. 2024. [online]. [cit. 2025-09-16]. Dostupné na: https://www.minedu.sk/vzdelavaci-program-pre-ziakov-s-narusenou-komunikacnou-schopnostou-lahkeho-stupna-podla-ktoreho-sa-vzdelavaju-v-uvodnych-rocnikoch-v-zakladnej-skole-2024/
OKUR, M. a AKSOY, V. 2025. The Effect of Verbal Working Memory Intervention on the Reading Performance of Students with Specific Learning Disabilities. Behavioral Sciences, 15(3):356. [online]. [cit. 2025-09-15]. Dostupné na: https://www.mdpi.com/2076-328X/15/3/356