Slovenská republika je obecně charakterizována jako stát s poměrně vysokým zastoupením romského etnika. Je to zvláště charakteristické pro východní část Slovenska. Pokud toto etnikum charakterizuje i určitý druh kultury, pak se na něj vztahují slova papeže Benedikta XVI. napsaná v encyklice „Caritas in veritate": „Ke kulturám se jednoduše přistupuje a jsou pojímány, jako by byly v zásadě ekvivalentní a zaměnitelné mezi sebou. To podporuje pronikání relativismu, který nenapomáhá pravému kulturnímu dialogu. V sociální rovině kulturní relativismus způsobuje, že se kulturní skupiny přibližují a žijí spolu nebo žijí spolu vedle sebe, ale odděleně, bez autentického dialogu, a tedy bez skutečné integrace“ konec citátu.

Jednou z možností řešení problematiky marginalizovaných romských komunit, která se na Slovensku nabízí a která se snaží v sobě zahrnovat komplexní řešení, je zakládání a provoz komunitních center. Těch je v současnosti po celém Slovensku přibližně sto. Svou činnost vykonávají ve prospěch celé společnosti.

Komunitní centrum jako institucionální zařízení poskytuje především primární programy reagující na aktuální palčivé problémy a potřeby místní komunity. Ve Slovenské republice začala oficiálně vznikat první komunitní centra v roce 2003 v rámci projektu „Podpora založení komunitních center ve Slovenské republice" jako nástroj řešení integrace místních romských komunit. Finanční podporu měla z fondů Evropské unie prostřednictvím programu Phare. Cílem tohoto projektu bylo založení 10 komunitních center ve vybraných lokalitách, která měla sloužit jako pomoc při integraci převážně segregovaných či separovaných místních romských komunit. Jeho trvání bylo několik měsíců. Od té doby výraznější, komplexnější a dlouhodobější podpora ze strany státu nebyla existujícím nebo nově vznikajícím komunitním centrům nabízena.

V současnosti provoz komunitních center zajišťují organizace třetího, neziskového sektoru, kde se realizují i církevní organizace. V menší míře komunitní centra provozují i některé místní samosprávy, které skutečně mají reálný zájem na posunu v řešení integrace minoritního obyvatelstva. V mnoha případech tomu tak není.

Cílem a posláním komunitních center, která na Slovensku vykonávají svou záslužnou činnost, je poskytnutí komplexní služby jednotlivci, rodině i celé místní komunitě, která z různých důvodů nemá možnosti na vlastní pomoc, sociální mobilitu, získávání sociálních dovedností či vlastní seberealizaci. Kromě hlavního cíle a poslání má každé komunitní centrum podle aktuální potřeby a místních problémů obyvatel i další specifické cíle. Jde například o podporu smysluplného trávení volného času, prezentování své kultury, zvyků, tradic, pomoc při uplatňování se na trhu práce, prevenci nežádoucích patologických jevů v těchto komunitách, podporu během vzdělávání; přičemž všechny služby a podpora komunitních center občanovi by měly vést k jeho integraci a svébytnosti.

Primární cílovou skupinou komunitních center jsou převážně sociálně vyloučené skupiny obyvatelstva, jednotlivci i celé rodiny. Mají ztížený přístup k získání institucionální pomoci či zaměstnání. Sekundární cílovou skupinou jsou všichni další obyvatelé dané obce a města, kde komunitní centrum působí. Kromě těchto dvou cílových skupin jsou v komunitním centru další specifické cílové skupiny vymezené podle věku, ke kterým jsou směřovány aktivity centra:

  1. děti předškolního věku (3–6 let);
  2. děti během plnění povinné školní docházky (7–16 let);
  3. mládež a mladí dospělí (16–21 let);
  4. dospělí a rodiny;
  5. senioři.

Programy a nabídka mobilizačních aktivit je v každém komunitním centru realizována na základě potřeb, ale hlavně zájmu ze strany samotných obyvatel komunity. Komunitní centra poskytují pro místní obyvatele služby sociálního poradenství, terénní zdravotní asistence, nízkoprahové programy pro děti a mládež, výchovu a vzdělávání, podporu zaměstnanosti, komunitní práci a rehabilitaci, odborné a speciální poradenství i střediska osobní hygieny.

Na poskytování těchto služeb je potřeba adekvátní materiálně-technické vybavení. Od toho výrazně závisí, v jaké formě a kvalitě se dané služby nabízejí. Prostorové, materiální i personální možnosti komunitního centra by měly zohledňovat počet místní komunity, množství i hloubku problémů, se kterými zápolí. Je však pochopitelné, že při početných komunitách a provozování komunitních center třetím sektorem není možné vybudovat komplex, který by poskytoval komplexní záběr činnosti. Proto je potřeba budování spolupráce s dalšími institucemi v dané obci nebo městě, resp. v místě působení takového zařízení. Je nezbytné, aby se aktivizační činnosti pro děti a mládež např. v oblasti sportu či kultury uskutečňovaly za spolupráce a s využitím prostor a možností škol, kulturních středisek či osvětových center. Je velmi vítáno, pokud samotné komunitní centrum je v blízkosti komunity, pro kterou má svou činnost vykonávat, tedy v blízkosti obydlí marginalizovaných romských komunit.

Každý provoz takového zařízení si vyžaduje také dostatek finančních prostředků, které napomáhají ke kvalitě poskytovaných služeb. V současnosti jsou možnosti financování velmi slabé. Komunitní centra zápolí s nedostatkem a nemožností zabezpečení chodu zařízení. Pokud se nenajde vhodný způsob financování a podpory komunitních center ze strany státu, budou provozovatelé jednotlivých center nuceni k ukončení existence svých zařízení, pozastaví se činnost podporující aktivizaci jednotlivců marginalizovaných komunit, což je předpokladem pro zhoršení už tak negativních vztahů minority a majority na celém území Slovenska.

Arcidiecézní charita Košice jako církevní organizace provozuje již několik let 2 komunitní centra na východě Slovenska – v Lipanech a ve Stropkově. Obě mají pro místní samosprávu a samotné město svou opodstatněnost.

Romské komunitní centrum ve Stropkově vzniklo v roce 2001 jako výsledek dobrovolnické práce na podnět místní řeholní sestry. Tato sestra spolu s dobrovolníky vnímala potřeby marginalizované romské komunity, jejich zájem o pomoc při vlastním řešení své nepříznivé sociální i duchovní situace. Komunitní centrum během celé své existence zápolilo a zápolí s problémy finančního charakteru, které ztěžují jeho plynulý a bezproblémový provoz. Procházelo různými změnami, zejména v oblasti prostorového umístění. Dnes má sídlo v blízkosti lokalit jeho cílové skupiny, což má pozitivní dopad na aktivní využívání nabídky jeho služeb.

Komunitní centrum intenzivně spolupracuje s několika institucemi ve městě: se samosprávným úřadem, úřadem práce a sociálních věcí a rodiny, vedením města i jeho jednotlivými odbory, školami a školskými zařízeními, centrem volného času, občanskými sdruženími různého zaměření, farním úřadem i místními firmami.

Postupně se formovala také organizační struktura zařízení. Centrum dbá na kvalitní personál, protože rozhodování a vedení činnosti v mnoha oblastech pomoci cílové skupině je náročné a zároveň si tato práce vyžaduje od zaměstnance empatický přístup. Kromě stabilního odborného personálu se využívá činnost dobrovolníků, jejichž působení má pro centrum obrovský přínos. Dobrovolnickou skupinu vždy tvoří také samotní obyvatelé místní komunity, čímž se sami podílejí na vlastním a komunitním aktivizování.

Činnost komunitního centra je rozdělena do několika oblastí působení. Specializované sociální poradenství je poskytováno kvalifikovaným sociálním pracovníkem především dospělé populaci obyvatelstva v otázkách hospodaření, pracovního poradenství, řešení krizových životních situací. Činnost sociálního pracovníka se zaměřuje také na prevenci sociálně-patologických jevů především u dětí a mládeže. Pro děti a mládež jsou realizovány pravidelné volnočasové kroužky s různým zaměřením – sport, kultura, umění, vzdělávání. Prostřednictvím jejich působení se dokáží děti aktivně prezentovat svými úspěchy na veřejnosti. Kromě nich jsou připravovány jednorázové aktivity reflektující dění kalendářního i církevního roku. Dětem předškolního věku je vyhrazena dopolední část dne práce komunitního centra. Společně se setkávají v klubové místnosti, která vybavením a pomůckami připomíná předškolní zařízení, kde pod vedením pracovníků získávají poznatky a schopnosti potřebné k přípravě na školní prostředí. Následně se dětem školního věku věnují dobrovolníci, kteří jim pomáhají se školním dovzděláváním. Mládež je vtahována do přípravy mnoha projektů, které realizují se zaměstnanci a dobrovolníky zařízení. Komunitní centrum je nuceno z finančních důvodů reagovat na výzvy různých donorů, mládež však prostřednictvím nich získává širokospektrální obraz o dění ve společnosti, učí se v praxi, jak ovlivňovat a vést svůj vlastní život.

Pro dospělou nezaměstnanou populaci jsou ve spolupráci s jinými sdruženími realizovány různé přednášky, semináře a kurzy, které jim kromě znalostí nabízejí možnost aktivního trávení volného času. Ve spolupráci s potravinovou bankou je klientům centrum nápomocné v poskytování potravin a šatstva, které jim pomáhají překonávat nepříznivou životní situaci.

Činnost pracovníků komunitních center je velmi náročná na čas a trpělivost, protože znatelné výsledky na straně minority i pozitivní hodnocení činnosti pracovníka centra ze strany laické veřejnosti je minimální, velmi rychle a snadno dochází k frustraci i syndromu vyhoření. Z letmého pohledu majority na naši práci jsme svou činností dosáhli málo, marginalizovaná skupina obyvatelstva je vnímána ve všech svých negativech i nadále. Avšak při hodnocení konkrétního klienta – člověka z cílové skupiny je možné pozorovat, nakolik jsme dopomohli ke změně, přiměli zamyslet se, zaktivizovali, pomohli najít nový směr v životě, vyřešit zdánlivě neřešitelný problém, nasměrovali k integraci do společnosti. To vše se dá docílit pouze vstoupením do autentického dialogu, který respektuje a povzbuzuje vnitřní vědomí specifické identity. Výsledek tohoto úsilí o dialog je těžko měřitelný. Každý takový konkrétní člověk je pak povzbuzením, výzvou i výsledkem.

Ing. Cyril Korpesio
ředitel Arcidiecézní charity Košice
Použitá literatura:

Asociácia komunitných centier: Atlas komunitných centier. Tlačiareň Kubík 2007. Encyklika: Caritas in veritate, pápež Benedikt XVI. HUBAČ, D.: Rómske komunitné centrum v Stropkove. Stropkov: interný zdroj zariadenia 2008. LEHOCZKÁ, L. – HABURAJOVÁ –ILAVSKÁ, L.: Komunitné sociálne služby v kontexte kultúrnej identity obyvateľov rómskych osád. Nitra: Vydavateľstvo Michala Vaška, Prešov 2006. HAŽÍROVÁ, J.: Podpora založenia komunitných centier Phare. In: http://phare.osf.sk/dokumenty.html. Asociácia komunitných centier: Čo robíme a poskytujeme. In: http://www.akc.sk (8.11.2008). Projekt podpora komunitných centier oficiálne ukončený. In: http://www.rnl.sk/modules.php?name=News&file=article&sid=1902 Návrhy štandardov komunitných centier.

Odborný časopis Sociální služby – 2/2012

Odborný měsíčník Sociální služby je nejrozšířenějším periodikem v oblasti sociálních služeb v České republice. Jeho vydavatelem je Asociace poskytovatelů sociálních služeb České republiky (APSS ČR), největší profesní organizace sdružující poskytovatele všech typů a druhů sociálních služeb v ČR. Její členskou základnu v současnosti tvoří více než 720 organizací, což znamená přes 1600 registrovaných služeb.

Obal a obsah čísla ZDE (PDF, 360KB)

Časopis Sociální služby vznikl v roce 2009 transformací dosavadního Zpravodaje APSS ČR. Vychází desetkrát ročně na 36–48 stranách formátu A4 v nákladu 3500–4000 kusů pro cca 16 000 čtenářů z řad poskytovatelů, zřizovatelů i uživatelů sociálních služeb, představitelů veřejné správy, studentů i pedagogů vysokých škol jak v České republice, tak na Slovensku.

Více informací lze získat na webových stránkách http://www.socialnisluzby.eu a http://www.apsscr.cz.

Objednávky pro členské organizace APSS ČR vyřizuje přímo vydavatel nebo redakce na adrese: APSS ČR, Vančurova 2904, 390 01 Tábor, Česká republika, tel./fax: +420 381 213 332 nebo +420 606 832 551, e-mail: redakce@apsscr.cz