Úvod
Osobnost z hlediska afektivní neurovědy
Koncept Škál osobnosti afektivní neurovědy (ANPS – Affective neuroscience personality scales) vychází z předpokladu, že evolučně nejstarší část osobnosti (stabilních vzorů prožívání a chování) tvoří tzv. primární emoční systémy, tedy že rozdíly v jejich síle jsou do značné míry zdrojem individuálních rozdílů v osobnostních rysech (Davis & Panksepp, 2011; Montag & Panksepp, 2017). Jaak Panksepp takovýchto systémů na základě experimentů se stimulací hluboko subkortikálních oblastí mozku zvířat identifikoval sedm (Panksepp & Biven, 2021): VYHLEDÁVÁNÍ (charakterizované euforickým afektem a energickým prozkoumáváním okolí), VZTEK (způsobující negativní afekt a útočné chování), STRACH (vytvářející negativní afekt, od kterého chtějí jedinci utéct), SLAST (sexuální vzrušení ústící do jedné z nejpozitivnějších afektivních zkušeností), PÉČE (nutkání zahrnout blízké péčí, doprovázené příjemnými pocity), PANIKU (psychická bolest vyvolaná ztrátou/odloučením od blízkých) a HRU (potěšení z „pichlování", důležité pro rozvoj sociálních dovedností).
Osobnost a kreativita
Snaze odpovědět na otázku: „Jakí lidé jsou kreativní?", resp. zjistit, které osobnostní rysy se s kreativitou (schopností vyprodukovat originální práce, díla, metody či myšlenky) pojí, bylo věnováno poměrně rozsáhlé množství studií: Často využíván je model Big Five, přičemž se ukazuje, že kreativita je konzistentně asociována s Otevřeností a sporadicky také s Extroverzí (přehled studií i aktuální replikaci nabízejí Jirásek a Sudzina (2020)). Pozornost byla také věnována Eysenckově (1993) teorii, podle níž by se kreativitou měli vyznačovat nadprůměrně inteligentní jedinci, kteří zároveň vysoko skórují v Psychoticismu – avšak ačkoliv teorie získala empirickou podporu, později více pokusů o její replikaci selhalo (Milton et al., 2008).
Pouhé dvě studie se však věnovaly vztahu kreativity k rysům osobnosti podle modelu ANPS: Reuter et al. (2005) se zaměřili na VYHLEDÁVÁNÍ a zjistili, že jeho úroveň souvisí (i po kontrole efektu inteligence) s výkonem v subtestu Vynalézavost (Inventiveness) Berlínského Testu Struktury Inteligence (Berlin Intelligence Structure Test) – podobným testům divergentního myšlení. Milton et al. (2008) se věnovali i ostatním dimenzím a zjistili, že VYHLEDÁVÁNÍ pozitivně souvisí s kreativitou, posuzovanou sebehodnoticím dotazníkem, i s výkonem v divergentním myšlení (ale pouze u jedinců, kteří si angličtinu osvojili jako sekundární jazyk). S oběma měřeními kreativity byla také pozitivně asociována PÉČE a s její mírou vyjádřenou sebehodnocením souvisela i HRA.
Cíl
Ve studii navazujeme na zjištění o vztazích mezi kreativitou a osobnostními rysy vycházejících z modelu ANPS. Prostřednictvím využití odlišných metod si však dále klademe za cíl ověřit, zda je možné je zobecnit i na „hmatatelné" projevy kreativity v každodenním životě. Konkrétně se zaměřujeme na 2 oblasti: Množství běžně vykonávaných tvořivých činností (bez ohledu na kvalitu) a dosažený úspěch v tvořivých oblastech (produkce hodnotných děl). Předpokládáme, že oba aspekty kreativity by měly pozitivně souviset s VYHLEDÁVÁNÍM, chceme však prozkoumat i vztahy k dalším dimenzím – na základě práce Milton et al. (2008) je možné je očekávat i vzhledem k HŘE a PÉČI.
Metody
Do výzkumu se zapojilo 200 účastníků (z toho 127 žen) s průměrným věkem 28,22 roků (SD = 10,26 r.). 113 z nich mělo ukončenu nanajvýš střední školu, 87 získalo alespoň bakalářský titul. Účastníci byli získáni dostupným výběrem přes univerzitní email a sociální sítě. Sběr dat probíhal elektronicky distribuovaným dotazníkem od 11.02.2022 do 23.02.2022. Účastníci se výzkumu zúčastnili dobrovolně, byli seznámeni s možností kdykoliv odstoupit a všechna data byla zpracována anonymně. Pro operacionalizaci proměnných jsme využili následující dotazníky přeložené do slovenského jazyka:
- Osobnostní škály afektivní neurovědy (ANPS - Affective neuroscience personality scales), které posuzují 7 dimenzí osobnosti – šest z nich je založených na primárních emočních systémech, autoři však vyloučili SLAST a naopak doplnili Spiritualitu (Davis & Panksepp, 2011). Účastníci v dotazníku hodnotí míru souhlasu s relevantními výroky pomocí 4bodové Likertovy škály. Subškály pro jednotlivé dimenze dosáhly dobré až výborné úrovně spolehlivosti: VYHLEDÁVÁNÍ (ɑ = 0,81), STRACH (ɑ = 0,91), PÉČE (ɑ = 0,79), VZTEK (ɑ = 0,86), HRA (ɑ = 0,82), SMUTEK (ɑ = 0,83), Spiritualita (ɑ = 0,89).
- Biografický inventář kreativního chování (BICB – Biographical Inventory of Creative Behaviours), který posuzuje míru každodenního kreativního chování. Účastníci v něm formou ANO/NE označují, do kolika z celkem 34 kreativních aktivit (např. „Napsal/a jsem krátký příběh") se zapojili v posledních 12 měsících (M. Beaty, 2007). Dotazník dosáhl dobré úrovně spolehlivosti (ɑ = 0,77).
- Dotazník kreativního úspěchu (CAQ – Creative Achievement Questionnaire), který posuzuje míru dosaženého úspěchu v 10 oblastech tvořivé činnosti pomocí stupnice vyjadřující společenské uznání (např. při Hudbě od 0 po 7 – „Moje skladby byly hodnoceny v celostátních publikacích") (Carson et al., 2005). Dotazník dosáhl dobré úrovně spolehlivosti (ɑ = 0,78).
Výsledky
Data byla zpracována v programu Jamovi 1.6.23. Deskriptivní statistiku uvádíme v Tab. 1. Vzhledem k rozložení proměnných jsme na výpočet korelačních koeficientů použili Spearmanovo Rho. Hladinu statistické významnosti jsme Bonferroniho korekcí redukovali na p < 0,0033 (0,05/15).
Osobnostní dimenze VYHLEDÁVÁNÍ v souladu s očekáváními souvisela slabě a pozitivně s kreativním chováním (rs = 0,29, p < 0,001) i úspěchem (rs = 0,21, p = 0,002). Hodnoty všech korelací uvádíme v Tab. 2. Středně silný pozitivní vztah byl dále objeven mezi kreativním chováním a úspěchem (rs = 0,54, p < 0,001). Ostatní vztahy při stanovené hladině p nebyly statisticky významné.
Diskuze a závěr
Ve studii jsme se zabývali vztahem mezi kreativitou a osobnostními rysy. Mnoho prací bylo věnováno (v současnosti pravděpodobně nejpopulárnějšímu) modelu Big Five, založenému na statistické analýze slov, která lidé používají k popisu osobnosti sebe a ostatních (Goldberg, 1990). My jsme se však zaměřili na (v této oblasti) relativně nevyužívaný model ANPS, který postihuje nejprimitivnější základy osobnosti vycházející z emocionality (Davis et al., 2003; Davis & Panksepp, 2011; Montag & Panksepp, 2017).
Výsledky podpořily předchozí zjištění o vztahu mezi kreativitou a VYHLEDÁVÁNÍM (Milton et al., 2008; Reuter et al., 2005). Jelikož samotná dimenze VYHLEDÁVÁNÍ je v dotazníku reprezentována i položkami týkajícími se tvořivosti (např. potěšení z řešení problémů), zjištění korelace s kreativitou (měřenou rovněž sebemírnými metodami) může být vnímáno jako triviální – Reuter et al. (2005) v tomto směru proto zdůrazňují význam operacionalizace kreativity jako výkonu v testech schopností. Je však nutné rozlišovat mezi různými sebemírnými škálami kreativity: Zatímco některé využívají položky, které sledují, jak účastník vnímá samého sebe (např. „Nepovažuji se za umělecký nebo tvořivý typ" (Ashton and Lee, 2009, podle: Jirásek & Sudzina, 2020)), obě, které jsme použili v našem výzkumu, jsou ukotveny v objektivně zhodnotitelných činech.
V souladu se stanoveným cílem nám poté umožnily předchozí zjištění rozšířit i na skutečné projevy tvořivého chování v běžném životě. To považujeme za důležité, protože výkon v testech schopností je predikuje pouze částečně – např. divergentní myšlení koreluje s kreativní úspěšností na úrovni r = 0,47 (Carson et al., 2005) a schopnost řešit insightové problémy (považované za test tvořivého řešení problémů) nesouvisí s kreativní úspěšností ani chováním (Beaty et al., 2014).
Co se týká potenciálního navazujícího výzkumu, vzhledem k tomu, že jádro osobnostních rysů v modelu ANPS představují emoce, bylo by vhodné doplnit je i o další proměnné související s emocionalitou: Samotný systém VYHLEDÁVÁNÍ totiž stimuluje různé druhy prožívání a chování – kromě tvořivosti i nezřízenou konzumaci nebo narcistické fantazírování o vlastní důležitosti (Panksepp & Biven, 2021). V tom, jakou konkrétní formu vztahy primárních emočních systémů a komplexnějších psychických procesů nabudou, by mohla hrát roli tzv. emocionální granularita (emotional granularity) (Barrett, 2017) – schopnost utvářet diferencovanější formy emocí, které usměrňují chování specifičtějším způsobem: V případě VYHLEDÁVÁNÍ by se mohlo jednat o zvědavost, nadšení, ctižádostivost, odvahu, rebélii... v protikladu k „vágnější" euforii.
V této souvislosti je třeba podotknout, že pojem emocionální granularity vychází z teorie konceptuálního aktu (The conceptual act theory) Lisy Barrettové (2014), která existenci diskretních emocí radikálně popírá: Podle ní v přírodě existuje pouze tzv. jádrový afekt, charakterizovaný dimenzemi příjemnosti a intenzity, a emoce představují koncepty utvářené jeho kategorizací pomocí minulých zkušeností (analogicky: Fialky existují fyzicky, ale člověk je může kategorizovat jako květiny, jídlo či plevel). Většina odborníků ale s takto vyhraněným postojem nesouhlasí (Ekman, 2016) a ačkoliv syntéza těchto perspektiv je zatím v nedohlednu, Panksepp naznačil, že se mohou vzájemně doplňovat: Jeho přístup dokazuje, že se jedinci rodí vybaveni sadou diskretních emocí, ale emocionální život dospělých lidí se vyznačuje variabilitou a přítomností komplexnějších emocí, které mohou vhodně popisovat konstruktivistické přístupy (Panksepp, 2007; Panksepp & Biven, 2021).
Autor: Mgr. Filip Jendrol
Literatura
Barrett, L. F. (2014). The conceptual act theory: A précis. Emotion Review, 6(4), 292–297.https://doi.org/10.1177/1754073914534479
Barrett, L. F. (2017). How emotions are made: The secret life of the brain. Houghton Mifflin Harcourt.
Beaty, M. (2007). A psychometric investigation of everyday creativity. Unpublished Doctoral Thesis. University College, London.
Beaty, R. E., Nusbaum, E. C., & Silvia, P. J. (2014). Does insight problem solving predict real-world creativity? Psychology of Aesthetics, Creativity, and the Arts, 8(3), 287–292. https://doi.org/10.1037/a0035727
Carson, S. H., Peterson, J. B., & Higgins, D. M. (2005). Reliability, Validity, and Factor Structure of the Creative Achievement Questionnaire. Creativity Research Journal, 17(1), 37–50. https://doi.org/10.1207/s15326934crj1701_4
Davis, K. L., & Panksepp, J. (2011). The brain's emotional foundations of human personality and the Affective Neuroscience Personality Scales. Neuroscience and Biobehavioral Reviews, 35(9), 1946–1958. https://doi.org/10.1016/j.neubiorev.2011.04.004
Davis, K. L., Panksepp, J., & Normansell, L. (2003). The Affective Neuroscience Personality Scales: Normative Data and Implications. Neuro-Psychoanalysis, 5(1), 57–69. https://doi.org/10.1080/15294145.2003.10773410
Ekman, P. (2016). What Scientists Who Study Emotion Agree About. Perspectives on Psychological Science, 11(1), 31–34. https://doi.org/10.1177/1745691615596992
Eysenck, H. J. (1993). Creativity and Personality: Suggestions for a Theory. Psychological Inquiry, 4(3), 147–178. https://doi.org/10.1207/s15327965pli0403_1
Goldberg, L. R. (1990). An alternative "description of personality": The Big-Five factor structure. Journal of Personality and Social Psychology, 59(6), 1216–1229. https://doi.org/10.1037/0022-3514.59.6.1216
Jirásek, M., & Sudzina, F. (2020). Big Five Personality Traits and Creativity. Quality Innovation Prosperity, 24(3), 90. https://doi.org/10.12776/qip.v24i3.1509
Milton, A., Saab, P., Wilson, H., & Boag, S. (2008). Are Creative People Tough-Minded, Curious or Kind? V Personality Down Under: Perspectives From Australia. Nova Science Publishers, Inc.
Montag, C., & Panksepp, J. (2017). Primary Emotional Systems and Personality: An Evolutionary Perspective. Frontiers in Psychology, 0. https://doi.org/10.3389/fpsyg.2017.00464
Panksepp, J. (2007). Neurologizing the Psychology of Affects: How Appraisal-Based Constructivism and Basic Emotion Theory Can Coexist. Perspectives on Psychological Science: A Journal of the Association for Psychological Science, 2(3), 281–296. https://doi.org/10.1111/j.1745-6916.2007.00045.x
Panksepp, J., & Biven, L. (2021). Archeologie mysli. Vydavatelství F, Pro mente sana, Bratislava.
Reuter, M., Panksepp, J., Schnabel, N., Kellerhoff, N., Kempel, P., & Hennig, J. (2005). Personality and biological markers of creativity. European Journal of Personality, 19(2), 83–95. https://doi.org/10.1002/per.534