Krize důvěry v média a způsoby konzumace zpráv u mladých jako výzva pro výchovu k mediální gramotnosti
Úvod
Ve slovenském, širším evropském i globálním kontextu se v posledních letech stále častěji hovoří o „krizi důvěry“ v média, přičemž vysokoškolští studenti a starší adolescenti (specificky ve věku 18–24 let) se v těchto diskusích často objevují v roli problematických adresátů. Jsou vnímáni jako skupina, která odmítá tradiční média, upřednostňuje sociální sítě a údajně je mimořádně zranitelná vůči dezinformacím (Ferdeline 2021; Project 2022). Průzkumy však vykreslují komplexnější a v jistém smyslu paradoxní obraz. Tato věková kategorie sice deklaruje nízkou důvěru v etablovaná zpravodajská média a výrazně čerpá informace ze sociálních sítí, ale zároveň nezůstává zcela odříznutá od tradičních formátů a v mnoha oblastech si zachovává schopnost realisticky vnímat společenské dění (Hajdu, 2018; UNICEF, 2023).
Tento paradox se naplno projevuje v aktuálním slovenském kontextu. Podle nejnovějších zjištění Reuters Institute Digital News Report (2025) pro Slovensko klesla celková důvěra veřejnosti ve zpravodajství na historické minimum 23 % (což představuje meziroční pokles o 2 procentní body). Zároveň u kategorie mladých dospělých (18–24 let) se primárním zdrojem zpráv staly sociální sítě, které jako svůj hlavní informační kanál uvádí až 36,4 % z nich. Na první pohled by se mohlo zdát, že tato kombinace nutně vede ke „katastrofální“ ztrátě kontaktu s realitou (Sahut, Francisco, 2021). Mezinárodní i lokální studie však naznačují, že vysokoškoláci nejsou jen pasivními oběťmi online prostředí: disponují vlastními strategiemi posuzování důvěryhodnosti a projevují určitou formu ostražitosti. Spíše než o úplné selhání jde o změnu strategií a o přeskupení informačních autorit – od institucí k sítím vztahů a konkrétním influencerům (Kiili et al., 2022).
Pro porozumění této změně je užitečné vycházet z psychologického konceptu epistemické vigilance, jak jej rozpracovali Dan Sperber a Hugo Mercier. Tento teoretický rámec byl poprvé komplexně představen v jejich společné studii v časopise Mind & Language v roce 2010 a následně rozpracován do podoby evolučního kognitivního mechanismu v knize The Enigma of Reason (2017). Podle autorů jsou lidé masivně odkázáni na komunikované poznatky, a proto si vytvořili mechanismy, kterými střeží „vstup“ nových informací do svého systému vědomostí (Mercier a Sperber, 2017). Epistemická vigilance zahrnuje jak posuzování samotného zdroje (jeho kompetentnosti a upřímnosti), tak i posuzování obsahu (logické konzistentnosti). Výzkumy ukazují, že u vysokoškoláků se tento mechanismus nachází ve stavu tzv. hybridní vigilance – ačkoli dokážou kognitivně pracovat se sémantickými chybami textu, v běžném digitálním toku často podléhají povrchovým heuristikám a silným identitním signálům.
Zároveň je potřeba tento psychologický rámec propojit s koncepty mediální a digitální gramotnosti. Sam Wineburg a Sarah McGrew (2019) ve svém přelomovém výzkumu ukázali, že zatímco běžní vysokoškolští studenti a dokonce i akademici (profesoři historie) při hodnocení online zdrojů intuitivně upřednostňují neefektivní „vertikální čtení“ (soustředění se na vizuální vzhled, povrchové znaky URL nebo sekce typu „About“ přímo na zkoumaném webu), profesionální ověřovatelé faktů (fact-checkeři) používají expertní strategii „laterálního čtení“ – rychle opustí stránku s cílem zjistit, kdo za ní stojí, a porovnat ji s jinými nezávislými zdroji. Následné experimentální studie však potvrdily, že cílené pedagogické intervence (online moduly) na univerzitní úrovni dokážou studenty tuto expertní dovednost úspěšně naučit, čímž výrazně posílí jejich schopnost kriticky posuzovat online informace a omezí jejich spoléhání se na neúčinné heuristiky (Breakstone et al., 2021).
Tento přehledově-konceptuální článek vychází z paradoxu současné situace. Hlavním argumentem (tezí) předkládané studie je, že zdánlivé selhávání vysokoškoláků v ověřování faktů není důsledkem absence epistemické vigilance, ale spíše její specifické podoby, která je formována digitálním prostředím, algoritmy a sociální identitou. Cílem článku je teoreticky ukotvit pojem epistemická vigilance ve slovenském kontextu, propojit jej s moderním konceptem laterálního čtení a následně navrhnout konkrétní pedagogický model pro univerzitní prostředí, který posílí odolnost mladých lidí vůči dezinformacím.
Metodika přehledu literatury
Předkládaná studie je koncipována jako přehledově-konceptuální článek. Literární rešerše v tomto případě neslouží jen k deskriptivnímu zmapování problematiky, ale představuje systematický nástroj pro syntézu teoretických poznatků z více disciplín (psychologie, mediální studia, pedagogika). Cílem této syntézy je vybudování argumentačního a teoretického základu pro návrh vlastního pedagogického modelu aplikovatelného v univerzitním prostředí. Vyhledávání relevantní literatury probíhalo primárně v akademických databázích Web of Science, Scopus a Google Scholar. Při vyhledávání jsme použili kombinace následujících klíčových slov v anglickém a slovenském jazyce: „epistemic vigilance“ (epistemická vigilance), „lateral reading“ (laterální čtení), „media literacy“ (mediální gramotnost), „trust in media“ (důvěra v média), „misinformation“ (misinformace) a „university students / older adolescents“ (vysokoškolští studenti / starší adolescenti).
Kritéria výběru a sledované období: Sledované období pro teoretické ukotvení klíčových konceptů nebylo striktně limitováno, protože zahrnuje fundamentální díla a teorie (např. Sperber et al., 2010). Avšak u empirických studií o chování mládeže a mediální konzumaci jsme se zaměřili výhradně na aktuální výzkumy publikované v letech 2018 až 2026. Do výběru byly zařazeny recenzované vědecké studie a experimentální výzkumy, které se zaměřovaly na kognitivní procesy ověřování informací a pedagogické intervence. Z výběru byly naopak vyloučeny studie zkoumající primárně mladší děti (do 15 let), protože cílovou skupinou našeho článku a pedagogického návrhu jsou výlučně starší adolescenti a vysokoškolští studenti.
Využití šedé literatury: Specifikem této studie je záměrné využití tzv. šedé literatury a mezinárodních či lokálních výzkumných reportů (např. Reuters Institute Digital News Report, data CEDMO, Eurobarometer, GLOBSEC). Zařazení těchto zdrojů do rešerše bylo nezbytné pro přesné ukotvení teoretických konceptů do aktuální slovenské reality. Zatímco standardní publikační proces vědeckých článků je časově náročný, zmíněné reporty poskytují nejaktuálnější a nejpřesnější kvantitativní data o historickém poklesu důvěry v média na Slovensku a o měnících se trendech v mediální konzumaci mládeže (např. přesun k sociálním sítím a influencerům), na které náš pedagogický model bezprostředně reaguje.
Pro jasné metodické odlišení charakteru příspěvku je text strukturován do tří logicky navazujících rovin. První rovinu tvoří systematická literární syntéza dosavadních poznatků o epistemické vigilanci a mediálním chování. Druhou rovinu představuje naše autorská interpretace kognitivních limitů a heuristik studentů v digitálním prostředí. Třetí rovinou je náš vlastní konceptuální pedagogický návrh. Je důležité zdůraznit, že tento návrh aktuálně představuje teoretický model odvozený ze syntézy poznatků, který má ambici sloužit jako základ pro budoucí systematické empirické ověřování v praxi.
Tabulka 1: Parametry a kritéria systematického přehledu literatury
Zdroj: Vlastní zpracování
Teoretický rámec
Epistemická vigilance u starších adolescentů
Epistemická vigilance představuje klíčový koncept pro pochopení, jak lidé zpracovávají komunikované informace v prostředí, kde jsou závislí na zdrojích mimo vlastní přímou zkušenost (Sperber et al., 2010). Podle teorie Dana Sperbera a Huga Merciera, na kterou navazuje jejich pozdější práce, jde o soubor evolučně vytvořených mechanismů, které chrání mentální reprezentace před vstupem nespolehlivých nebo zavádějících poznatků. Epistemická vigilance má dvě hlavní složky: posuzování zdroje (kompetence, upřímnost, benevolentnost komunikátora) a posuzování obsahu (vnitřní konzistentnost, logická koherence, soulad s existujícími znalostmi). Tento duální mechanismus vysvětluje, proč lidé nejsou slepě důvěřiví, ale ani zcela uzavření vůči novým informacím – vigilance je adaptivní a kontextově modulovaná (Mercier a Sperber, 2017).
Tabulka 2: Struktura epistemické vigilance podle typu posuzování
Zdroj: Vlastní zpracování
U starších adolescentů a vysokoškoláků se epistemická vigilance projevuje specifickými způsoby, které odrážejí kognitivní vývin a sociální prostředí. Experimentální studie ukazují, že tato skupina je již schopna selektivní důvěry: čím více sémantických chyb (věcných nesrovnalostí) na webové stránce identifikují, tím méně z ní čerpají informace a tím selektivněji volí zdroje. Na rozdíl od mladších dětí, které se silně orientují povrchovými znaky (překlepy, gramatika), starší adolescenti lépe pracují s obsahovými aspekty – rozporností tvrzení, logickými slabinami či nesouladem s předchozími znalostmi. Tento posun podporuje hypotézu o vývojové kontinuitě epistemické vigilance, kde adolescence přináší schopnost sofistikovanějšího zpracování informačního obsahu (Brown a Gummerum, 2025).
Navzdory tomu zůstávají významné limity. I starší adolescenti výrazně reagují na vizuální a estetické heuristiky: stránky s „profesionálním designem“, poutavou grafikou či vysokou popularitou (počet sdílení, komentářů) jsou automaticky vnímány jako důvěryhodnější, i když obsahují chyby. Tento efekt je ještě silnější v digitálním prostředí sociálních sítí, kde algoritmická doporučení a sociální signály (reakce vrstevníků, influencerů) modifikují epistemickou ostražitost. Výzkumy tak naznačují, že u vysokoškoláků jde o hybridní formu vigilance: kognitivně vyspělou v kontrolovaných podmínkách, ale v běžné praxi ovlivněnou identitními a sociálními tlaky (Avci et al., 2025; Brown a Gummerum, 2025; Swamy et al., 2024).
Propojení s mediální a digitální gramotností tento rámec obohacuje. Sam Wineburg a Sarah McGrew (2019) ve svém přelomovém výzkumu ukázali, že zatímco běžní vysokoškolští studenti a dokonce i akademici (profesoři historie) při hodnocení online zdrojů intuitivně upřednostňují neefektivní „vertikální čtení“ (analýza webu zevnitř), profesionální ověřovatelé faktů (fact-checkeři) používají expertní strategii „laterálního čtení“ – okamžitě stránku opustí, aby ji prověřili v jiných zdrojích. Následné experimentální studie potvrdily, že cílené krátké pedagogické intervence (online moduly) mohou studentům pomoci osvojit si základy této expertní dovednosti a postupně modifikovat jejich hodnotící návyky (Breakstone et al., 2021). Ve slovenském univerzitním kontextu by takový přístup mohl operacionalizovat epistemickou vigilanci do praktických dovedností.
Pro kontextové doložení aktuálních trendů je důležité uvést, že ve slovenském prostředí je tento trend ještě výraznější. Mediální reporty, jakým je Digital News Report 2025 pro Slovensko, konstatují pokles celkové důvěry v média na nové minimum 23 %, s klesajícími skóre většiny sledovaných značek, přičemž mladí výrazně preferují lokální zprávy přes sociální sítě a noviny, ačkoli mnohé regiony trpí absencí lokálních zpráv. V roce 2024 se u mladých posílil trend k mobilní a on-demand konzumaci, kde sociální sítě rostou jako denní zdroj informací, ale důvěra v neověřený obsah zůstává problémem – mladí je často vnímají jako relevantní, ačkoli obsah není fakticky ověřen (Chlebcová Hečková a Smith, 2024; Mediaklik.sk, 2023; Mediálne.sk, 2023).
Zatímco zmíněné reporty ilustrují celkové trendy v konzumaci, empirická zjištění z kvalitativních a experimentálních studií odhalují, jak adolescenti reálně posuzují informace. Jejich přímé porovnání důvěryhodnosti různých zdrojů potvrzuje hierarchii: vědecké a odborné stránky jsou hodnoceny nejvýše podle kritérií expertízy autora a kvality důkazů, tradiční média středně (reputace značky, novinářská etika), sociální sítě nejníže jako platforma, ačkoli konkrétní profily influencerů či vrstevníků získávají vyšší skóre. Kvalitativní studie odhalují, že vysokoškoláci při posuzování online textů argumentují kombinací faktorů: „Kdo je autor?“ (expertíza), „Jaké má motivy?“ (komerční vs. nezávislé), „Jaké má sociální ohlasy?“ (lajky, komentáře). V praxi však často dominují rychlé vizuální a sociální heuristiky – profesionální design, viralita, shoda s názory skupiny (Freeman et al., 2020; 2023; Kiili et al., 2022).
Vlastní strategie představují hybrid mezi neformální ostražitostí a intuitivními zkratkami. Křížové porovnávání zdrojů („Ověřil jsem si to i jinde“) uplatňují zejména u důležitých témat (zdraví, politika), kde „na tom záleží“. V každodenním informačním toku však dominují sociální sítě: spoléhají se na doporučení přátel („sdílel to kamarád“), autentické vyznění influencerů („nevypadá to jako sponzorovaný obsah“) a kontextovou relevanci („zapadá do toho, co jsem už věděl“). Tyto strategie sice nejsou systematické, ale funkčně jim umožňují orientovat se v informačním nadbytku bez úplného kolapsu reality. Pro pedagogické působení je klíčové, že tyto neformální mechanismy – ač nedokonalé – tvoří základ, na kterém lze budovat cílené dovednosti laterálního ověřování a reflexe zdrojů (Kupka, 2025; Trend.sk, 2024).
Ochotu studentů uplatňovat kritičtější a systematičtější ověřovací strategie však často brzdí specifické kognitivní zkreslení, které Martínez-Costa et al. (2022) definují jako tzv. „efekt mě nikdo neoklame“ (nobody-fools-me perception). Jde o přehnanou sebedůvěru (overconfidence) ve vlastní schopnosti odhalit dezinformace, která je u mladých lidí a osob s vyšším vzděláním paradoxně velmi vysoká. Tento fenomén úzce souvisí s efektem třetí osoby (third-person effect) – vysokoškoláci jsou přesvědčeni, že nepravdivým zprávám uvěří spíše „ti druzí“ (například starší generace), zatímco oni sami se díky svým digitálním dovednostem považují za imunní. Tento subjektivní pocit neomylnosti a technologické převahy tak v konečném důsledku snižuje jejich reálnou epistemickou ostražitost a vytváří kognitivní bariéru pro osvojení si expertních technik, jakým je laterální čtení.
Pedagogické působení: jak posilovat epistemickou vigilanci u vysokoškoláků
Na základě předchozí literární syntézy a naší autorské interpretace identifikovaných kognitivních limitů předkládáme v této části vlastní konceptuální návrh pedagogického modelu. Pedagogické intervence zaměřené na epistemickou vigilanci u vysokoškoláků v něm musí vycházet z jejich existujících strategií a kontextu univerzitního studia, kde již předpokládáme určitou míru autonomie a odbornosti. Integrace do existujících kurzů (např. mediální studia, pedagogika, žurnalistika, kulturní studia, společenské vědy) umožňuje efektivně začlenit trénink bez potřeby samostatných předmětů. Klíčem je operacionalizovat epistemickou vigilanci do praktických dovedností, které navazují na teorii Sperbera a Merciera a empirická zjištění Wineburga a Breakstona. Tyto moderní expertní strategie, především laterální čtení a zdržení se kliknutí (click restraint), poprvé komplexně zadefinovali Wineburg a McGrew (2019) jako klíčové postupy profesionálních ověřovatelů faktů, kteří díky nim přečtou méně, ale zjistí o důvěryhodnosti zdroje podstatně více.
Tabulka 3: Porovnání strategií ověřování v digitálním věku
Zdroj: Vlastní zpracování na základě Wineburg a McGrew (2019) a Breakstone et al. (2021)
Cílený trénink práce se zdroji je prvním pilířem. Studenti se učí systematicky klást tři otázky: „Kdo je autor a jakou má kompetenci?“, „Jaké jsou jeho motivy (informovat, prodat, mobilizovat)?“, „Jaký je charakter média (veřejnoprávní, komerční, amatérský blog)?“. Zatímco tento teoretický rámec definuje postupy, ověřené empirické experimentální intervence ukazují, že po takové výuce mají vysokoškoláci tendenci kritičtěji hodnotit méně spolehlivé zdroje a častěji se odvolávají na expertní stránky. V kurzech mediálních studií to lze realizovat pomocí krátkých cvičení: studenti analyzují konkrétní weby (např. článek o sociální síti vs. akademickém portálu) a diskutují zdrojová kritéria ve skupinách (Felton et al., 2023; Pérez et al., 2018).
Práce se sémantickými chybami a obsahem adresuje slabiny v hlubším zpracování textu. Trénink zahrnuje identifikaci logických rozporů, nesouladu s ověřenými fakty a skrytých předsudků v argumentaci – namísto soustředění se pouze na vizuál či překlepy. Prakticky: studenti porovnávají dva texty na stejné téma, identifikují sémantické chyby a diskutují, proč jeden zdroj selektivně upouštějí. Takové úkoly posilují selektivní důvěru a snižují vliv estetických heuristik (Brown a Gummerum, 2025; Ma et al., 2026).
Accuracy prompting, zpomalování sdílení a práce s emocemi využívají krátkodobé, ale účinné nástroje. Před sdílením obsahu studenti dostanou prompt „Ověř si přesnost před sdílením“, což podle několika zjištění pomáhá snižovat ochotu šířit zavádějící obsah. V kurzech to ideálně funguje pomocí reflexivních deníků: studenti analyzují svůj vlastní feed, pojmenovávají emoce, které je vedou ke sdílení, a trénují „pauzu“ na ověření. Tento přístup je obzvláště účinný, protože mladí lidé jsou výrazně citlivější na otázky solidarity a odpovědnosti vůči komunitě. Průzkumy ukazují, že právě tato skupina nejčastěji podporuje environmentální iniciativy či sociální spravedlnost (Eurobarometer, 2022; EIB, 2024). Apel na jejich hodnoty vytváří silnější motivační rámec pro odpovědné chování online (Goh et al., 2022; Wang et al., 2025).
Co-design a participativní aktivity dělají trénink autentickým. Studenti spoluvytvářejí materiály o ověřování zdrojů, čímž posilují vnímání vlastní kompetence. Takové aktivity transformují studenty z pasivních příjemců na „epistemické agenty“ (Lewis et al., 2024; Orosz et al., 2024). Integrace těchto prvků nevyžaduje velké změny: stačí 2–3 cvičení za semestr. Efektivita je podložena: krátké intervence zvyšují počet ověřovacích kroků a snižují sdílení misinformací (Pérez et al., 2018).
Diskuse a limity
Předkládaný pedagogický model ukazuje slibné možnosti, jak rozvíjet epistemickou vigilanci u vysokoškolských studentů. Je však nezbytné reflektovat i jeho limity a širší technologicko-společenský kontext, ve kterém se realizuje. První zásadní výzvou je rychlý nástup generativní umělé inteligence (např. ChatGPT). Jak v kontextu mediální komunikace experimentálně dokládají Grupač et al. (2024), technologie AI dnes dokážou mimořádně efektivně generovat vizuálně i sémanticky koherentní obsah. Souběžně s tím však Pošteková a Brisudová (2025) upozorňují na kritická rizika tohoto fenoménu pro mediální gramotnost: AI systémy nejenže podléhají tzv. halucinacím, ale masivní generování deepfake výstupů představuje vážnou hrozbu pro dezinformace, což si přímo vyžaduje ověřování faktů z více důvěryhodných zdrojů. V důsledku těchto změn tradiční heuristiky a checklistové metody definitivně ztrácejí na účinnosti. Vigilance zaměřená výhradně na obsah již v éře AI nepostačuje. Tato technologická změna podtrhuje nezbytnost našeho návrhu: laterální ověřování reputace samotného zdroje mimo jeho původní doménu se stává klíčovou kompetencí mediální gramotnosti.
Kromě technologických výzev představuje bariéru pro navrhovaný model také kognitivní úroveň samotných studentů, specificky jejich schopnost čtení s porozuměním. Výzkumy (Brodsky et al., 2022) ukazují, že studenti se slabšími čtenářskými dovednostmi mají problém osvojit si návyk laterálního čtení, protože nedokážou efektivně vyhodnocovat a syntetizovat informace z více vyhledávání. Jakékoli pedagogické intervence proto musí počítat s tím, že bez fundamentální čtenářské gramotnosti bude rozvoj epistemické vigilance značně limitován.
Aplikaci těchto kognitivních strategií v praxi však následně dále výrazně ztěžuje fenomén informačního přetížení (information overload). Podle studie CEDMO z roku 2025 trpí informačním přetížením a únavou z médií až 64 % Slováků, což představuje nejvyšší podíl ve střední Evropě. Ve stavu kognitivního vyčerpání je pro jednotlivce mimořádně náročné aktivovat takzvané „pomalé myšlení“ a využívat laterální čtení. Budoucí vzdělávací intervence proto musí tento faktor zohledňovat a hledat způsoby, jak studenty motivovat k ostražitosti, aniž by se prohlubovala jejich digitální únava.
S návrhem transformovat studenty na aktivní šiřitele mediální gramotnosti souvisejí i specifická rizika spojená s jejich digitální bezpečností. Pokud vysokoškoláci začnou veřejně vystupovat proti dezinformacím a ověřovat fakta, mohou se sami stát terčem kyberagrese, trollingu nebo organizovaných útoků. Model peer-to-peer vzdělávání proto musí být v univerzitním prostředí nezbytně doplněn o moduly zaměřené na digitální bezpečnost a wellness, aby studenti uměli chránit svou vlastní integritu.
Závažným rizikem při výuce epistemické vigilance je možnost neúmyslného prohloubení generálního cynismu studentů vůči všem informačním institucím. Jak upozorňují Goodsett a Gagich (2025), pokud studenty učíme výhradně jen dekonstruovat a zpochybňovat zdroje, extrémní míra skepse u nich může přerůst v pesimistický světonázor a odmítání jakékoli autority, včetně vědy či standardní žurnalistiky. Pedagogické intervence proto musí vedle tréninku laterálního čtení nezbytně zahrnovat i budování porozumění tomu, jak vznikají kvalitní informace. Vysvětlováním tzv. filtrů zkreslení (bias filters) – jakými jsou například přísné redakční standardy, institucionální kontrola či recenzní řízení (peer-review) – dokážeme u studentů budovat povědomí, že ačkoli žádný lidský výtvor není bezchybný, existují objektivní kritéria kvality. Cílem vzdělávání tedy nesmí být jen destrukce důvěry, ale především výuka toho, jak důvěru investovat uvážlivě a racionálně.
Na závěr je důležité zdůraznit, že přenášet celou tíhu boje proti dezinformacím výhradně na bedra vzdělávacího systému a samotných uživatelů je neudržitelné. Kognitivní ostražitost jednotlivce musí být podpořena systémovými opatřeními a právním rámcem. V tomto směru představuje důležitý pilíř evropské nařízení o digitálních službách (Digital Services Act – DSA), které přináší tlak na transparentnost platforem a ochranu nezletilých v online prostoru. Efektivní řešení problematiky dezinformací si proto vyžaduje systematické propojení vzdělávacích intervencí s uplatňováním legislativních opatření.
Závěr: Od „katastrofy" k možnostem
Krize důvěry v média u mladých dospělých a vysokoškolských studentů, často interpretovaná jako zásadní selhání mediální gramotnosti, se ukazuje jako zjednodušená interpretace komplexnější změny. Paradox nízké důvěry v tradiční média při současné dominanci sociálních sítí není důkazem jejich epistemického selhání, ale spíše projevem evoluce informačních strategií – od institucionální důvěry k relační, a od vertikálního ověřování k hybridnímu mixu heuristik, sociálních signálů a selektivní ostražitosti. Vysokoškoláci nejsou „digitálně negramotní", ale aktéři v prostředí, kde je epistemická vigilance modulována algoritmy, hodnotovou identitou a mikrosocialitou. Tato situace není definitivním selháním, ale především výzvou pro pedagogiku: jak transformovat neformální a neúčinné strategie studentů na systematické expertní kompetence.
Identita jako cesta k epistemické vigilanci nabízí klíčový motivační rámec. Vysokoškolští studenti vykazují výjimečnou citlivost na otázky prosociálních hodnot a komunitní odpovědnosti. Výzkumy ukazují, že tato cílová skupina silně inklinuje k ochraně zranitelných skupin a k angažovanosti ve společenských tématech. Pedagogické intervence, které apelují na tuto hodnotovou identitu – například zdůrazňováním faktu, že odpovědné sdílení informací přímo chrání zranitelné skupiny – vytvářejí mnohem autentičtější motivaci pro epistemickou ostražitost než abstraktní varování před dezinformacemi. Propojení odpovědnosti za informace s prosociálním chováním mění pasivní konzumenty na aktivní a odpovědné aktéry v informačním prostoru.
Participativní model: Studenti jako epistemičtí agenti – participace vysokoškolských studentů v tréninku epistemické vigilance pro mladší adolescenty – uzavírá tento transformační cyklus. Vysokoškoláci, studenti mediálních studií nejsou pouze adresáty pedagogického působení, ale jeho partnery a následnými šiřiteli. Tento přístup plně reflektuje aktuální trendy digitální transformace, v níž, jak konstatuje Filip (2025), mladá generace již nevystupuje jen jako pasivní konzument, ale především jako aktivní spolutvůrce a interpretátor digitálního obsahu. Prostřednictvím spolutvorby (co-designu) vzdělávacích materiálů a peer-to-peer aktivit se stávají „epistemickými agenty", kteří operacionalizují naučené dovednosti přímo v praxi. Tento model vytváří dvojitý efekt: posiluje klíčové kompetence vysokoškoláků (zejména návyk laterálního čtení a reflexi zdrojů) a zároveň replikuje tyto osvědčené strategie na mladší, čímž buduje generační kontinuitu mediální gramotnosti.
Výzva „krize důvěry" se tak mění na jedinečnou pedagogickou příležitost. Navrhované integrované intervence přímo do existujících univerzitních kurzů – jakými jsou trénink laterálního ověřování zdrojů, sémantická analýza, accuracy prompting či cílený apel na komunitní odpovědnost – představují zatím teoreticky ukotvený konceptuální model, který má ambici sloužit jako funkční nástroj pro systematické budování epistemické odolnosti. Jeho skutečnou efektivitu a limity v slovenském univerzitním prostředí však bude nezbytné v budoucnu podrobit systematickému empirickému ověření.
Na základě syntézy teoretických argumentů, kontextových dat z mediálních reportů a ověřených empirických zjištění tak můžeme v závěru konstatovat, že stanovený cíl článku – teoreticky ukotvit pojem epistemická vigilance v slovenském kontextu, propojit ho s konceptem mediální gramotnosti a navrhnout konkrétní pedagogický model pro univerzitní prostředí – se podařilo úspěšně naplnit.
Autoři: Martin Vahančík, M.A. Mgr. Adam Chovanec Ústav mediamatiky a kulturního dědictví, Žilinská univerzita v Žilině
Seznam bibliografických odkazů
AVCI, Hamide - BAAMS, Laura - KRETSCHMER, Tina. 2025. A Systematic Review of Social Media Use and Adolescent Identity Development. In: Adolescent Research Review [online]. 2025, roč. 10, č. 2, s. 219–236 [cit. 2026-03-19]. ISSN 2363-8346. Dostupné na: doi:10.1007/s40894-024-00251-1
BREAKSTONE, Joel - SMITH, Mark - CONNORS, Priscilla - ORTEGA, Teresa - KERR, Darby - WINEBURG, Sam. 2021. Lateral reading: College students learn to critically evaluate internet sources in an online course. In: Harvard Kennedy School Misinformation Review [online]. 2021, roč. 2, č. 1 [cit. 2026-03-19]. ISSN 2766-1652. Dostupné na: doi:10.37016/mr-2020-56
BRODSKY, Jessica E. - LODHI, Arshia K. - MESSINA, Catherine - BROOKS, Patricia J. 2022. Fact-checking Instruction Strengthens the Association between Attitudes and Use of Lateral Reading Strategies in College Students. In: Proceedings of the Annual Meeting of the Cognitive Science Society [online]. 2022, roč. 44, s. 1643–1649 [cit. 2026-03-31]. Dostupné na: https://escholarship.org/uc/cognitivesciencesociety
BROWN, Pip - GUMMERUM, Michaela. 2025. Trust issues: Adolescents’ epistemic vigilance towards online sources. In: British Journal of Developmental Psychology [online]. 2025, roč. 43, č. 3, s. 578–594 [cit. 2026-03-19]. ISSN 2044-835X. Dostupné na: doi:10.1111/bjdp.12559
EIB. 2024. The EIB Climate Survey: Attitudes towards climate change adaptation [online]. European Investment Bank, 2024. [cit. 2026-03-19]. ISBN 978-92-861-5848-3. Dostupné na: doi:10.2867/4661519
EUROBAROMETER. 2022. Youth and Democracy in the European Year of Youth - máj 2022 - Eurobarometer survey [online]. 2022. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2282
FELTON, Mark - MIDDAUGH, Ellen - FAN, Henry. 2023. Civic action on social media: fostering digital media literacy and epistemic cognition in the classroom. In: International Journal of Social Pedagogy [online]. 2023, roč. 12, č. 1 [cit. 2026-03-19]. ISSN 2051-5804. Dostupné na: doi:10.14324/111.444.ijsp.2023.v12.x.010
FÉRDELINE, Ayden. 2021. Youth and the News in Five Charts [online]. Center for International Media Assistance, 2021. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://www.cima.ned.org/publication/youth-and-the-news-in-five-charts-what-do-young-peoples-habits-in-developing-countries-tell-us-about-the-future-of-the-news/
FILIP, Vladimír. 2025. Transformačné účinky digitalizácie na participáciu mladej generácie v prostredí kultúrneho dedičstva. In: MKD revue [online]. 2025, roč. 12, č. 11, s. 1–11 [cit. 2026-03-31]. ISSN 1339-777X. Dostupné na: https://umkd.uniza.sk/mkdrevue/vydanie/01 _2025/01_2025_filip_2.pdf
FREEMAN, Jaimie L. - CALDWELL, Patrina H. Y. - SCOTT, Karen M. 2020. The Role of Trust When Adolescents Search for and Appraise Online Health Information. In: The Journal of Pediatrics [online]. 2020, roč. 221, s. 215-223.e5. [cit. 2026-03-19]. ISSN 1097-6833. Dostupné na: doi:10.1016/j.jpeds.2020.02.074
FREEMAN, Jaimie L. - CALDWELL, Patrina H. Y. - SCOTT, Karen M. 2023. How Adolescents Trust Health Information on Social Media: A Systematic Review. In: Academic Pediatrics [online]. 2023, roč. 23, č. 4, s. 703–719. [cit. 2026-03-19]. ISSN 1876-2859. Dostupné na: doi:10.1016/j.acap.2022.12.011
GOH, Kunshan - CONTRACTOR, Sana - VAN BELLE, Sara. 2022. A Realist-Informed Review of Digital Empowerment Strategies for Adolescents to Improve Their Sexual and Reproductive Health and Well-being. In: Journal of Urban Health : Bulletin of the New York Academy of Medicine [online]. 2022, roč. 99, č. 6, s. 1141–1156. [cit. 2026-03-19]. ISSN 1099-3460. Dostupné na: doi:10.1007/s11524-022-00678-8
GOODSETT, Mandi - GAGICH, Melanie. 2025. From Cynicism to Trust: Strategies for Teaching Students Source Evaluation Skills. In: Communications in Information Literacy [online]. 2025, roč. 19, č. 1, s. 69–92 [cit. 2026-03-31]. Dostupné na: doi:10.15760/comminfolit.2025.19.1.5
GRUPAČ, Marián – FILIP, Vladimír – SOMR, Matej – MAČEK, Dominik. 2024. Advancing Visual Literacy: Innovative Use of Artificial Intelligence Generated Meme Images as an Effective Tool in the Context of Media Communication. In: European Journal of Media, Art & Photography [online]. 2024, roč. 12, č. 2, s. 102–111 [cit. 2026-03-31]. Dostupné na: https://doi.org/10.34135/ejmap-24-02-06
HAJDU, Dominika. 2018. Connected (with) Youth: Information consumption, trust and influencers among youth in Slovakia [online]. GLOBSEC, 2018. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://www.academia.edu/40449801/Connected_with_Youth_Information_consumption_trust_and_influencers_among_youth_in_Slovakia
CHLEBCOVÁ HEČKOVÁ, Andrea - SMITH, Simon. 2024. Slovakia | Reuters Institute for the Study of Journalism [online]. 2024. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2024/slovakia
KIILI, Carita - BRÅTEN, Ivar - STRØMSØ, Helge I. - HAGERMAN, Michelle Schira - RÄIKKÖNEN, Eija - JYRKIÄINEN, Anne. 2022. Adolescents’ credibility justifications when evaluating online texts. In: Education and Information Technologies [online]. 2022, roč. 27, č. 6, s. 7421–7450. [cit. 2026-03-19]. ISSN 1360-2357. Dostupné na: doi:10.1007/s10639-022-10907-x
KUPKA, Vojtěch. 2025. Social media habits in Central Europe: The largest share of respondents reported that they engage with social media multiple times a day [online]. CEDMO, 2025. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://cedmohub.eu/pl/?p=245610
LEWIS, Callum C. - TABA, Melody - ALLEN, Tiffany B. - CALDWELL, Patrina HY - SKINNER, S. Rachel - KANG, Melissa - HENDERSON, Hamish - BRAY, Liam - BORTHWICK, Madeleine - COLLIN, Philippa - MCCAFFERY, Kirsten - SCOTT, Karen M. 2024. Developing an Educational Resource Aimed at Improving Adolescent Digital Health Literacy: Using Co-Design as Research Methodology. In: Journal of Medical Internet Research [online]. 2024, roč. 26, č. 1, s. e49453. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: doi:10.2196/49453
MA, Ili - SULTAN, Mubashir - KOZYREVA, Anastasia - VAN DEN BOS, Wouter. 2026. Understanding the impact of misinformation on adolescents. In: Nature Human Behaviour [online]. 2026, roč. 10, č. 1, s. 18–28. [cit. 2026-03-19]. ISSN 2397-3374. Dostupné na: doi:10.1038/s41562-025-02338-8
MARTÍNEZ-COSTA, Maria-Pilar - LÓPEZ-PAN, Fernando - BUSLÓN, Nataly - SALAVERRÍA, Ramón. 2022. Nobody-fools-me perception: Influence of age and education on overconfidence about spotting disinformation. In: DADUN [online]. 2022 [cit. 2026-03-31]. Dostupné na: doi:10.1080/17512786.2022.2135128
MEDIAKLIK.SK. 2023. Televízie dominujú v dôvere v spravodajstvo, mladých valcujú sociálne siete. Mediaklik.sk [online]. 2023. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://www.mediaklik.sk/media/clanok/681312-televizie-dominuju-v-dovere-v-spravodajstvo-mladi-coraz-viac-uprednostnuju-socialne-siete/
MEDIÁLNE.SK. 2023. Slováci najviac sledujú spravodajstvo v televízii. Ako dopadli sociálne siete a influenceri? [online]. 2023. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://medialne.trend.sk/internet/slovaci-najviac-doveruju-spravodajstvu-televizii-ako-dopadli-socialne-siete-influenceri
MERCIER, Hugo - SPERBER, Dan. 2017. The enigma of reason. Cambridge, MA : Harvard University Press, 2017. ISBN 978-0-674-36830-9. Dostupné na: doi:10.4159/9780674977860 OROSZ, Gábor - FARAGÓ, Laura - PASKUJ, Benedek - KREKÓ, Péter. 2024. Strategies to combat misinformation: Enduring effects of a 15-minute online intervention on critical-thinking adolescents. In: Computers in Human Behavior [online]. 2024, roč. 159, s. 108338. [cit. 2026-03-19]. ISSN 0747-5632. Dostupné na: doi:10.1016/j.chb.2024.108338
PÉREZ, Ana - POTOCKI, Anna - STADTLER, Marc - MACEDO-ROUET, Mônica - PAUL, Johanna - SALMERÓN, Ladislao - ROUET, Jean-François. 2018. Fostering teenagers’ assessment of information reliability: Effects of a classroom intervention focused on critical source dimensions. In: Learning and Instruction [online]. 2018, roč. 58, s. 53–64. [cit. 2026-03-19]. ISSN 0959-4752. Dostupné na: doi:10.1016/j.learninstruc.2018.04.006
POŠTEKOVÁ, Beáta – BRISUDOVÁ, Katarína. 2025. Umelá inteligencia ako nástroj dehumanizácie? In: ŠVEC, J. – HOREMUŽ, M. (eds.). K otázkam súčasnosti z perspektívy humanitných a sociálnych vied [online]. České Budějovice : Vysoká škola evropských a regionálních studií, z. ú., 2025, s. 149–164 [cit. 2026-03-31]. ISBN 978-80-7556-166-4. Dostupné na: https://www.researchgate.net/publication/398284755_UMELA_INTELIGENCIA_AKO_NASTROJ_DEHUMANIZACIE_KAPITOLA_Artificial_Intelligence_as_a_Tool_of_Dehumanization_Chapter
PROJECT, The Media Insight. 2022. The news consumption habits of 16- to 40-year-olds [online]. American Press Institute, 2022. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://americanpressinstitute.org/the-news-consumption-habits-of-16-to-40-year-olds/
REUTERS INSTITUTE. 2025. Digital News Report 2025 [online]. Reuters Institute for the Study of Journalism, 2025. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: http://reutersinstitute.politics.ox.ac.uk/digital-news-report/2025
SAHUT, Gilles - FRANCISCO, Sylvie. 2021. Teenagers Faced with “Fake News”: Perceptions and the Evaluation of an Epistemic Risk. In: Perceptions and Analysis of Digital Risks [online]. John Wiley & Sons, Ltd, 2021, s. 27–54. [cit. 2026-03-19]. ISBN 978-1-119-88795-9. Dostupné na: doi:10.1002/9781119887959.ch2
SPERBER, Dan - CLÉMENT, Fabrice - HEINTZ, Christophe - MASCARO, Olivier - MERCIER, Hugo - ORIGGI, Gloria - WILSON, Deirdre. 2010. Epistemic vigilance. In: Mind & Language [online]. 2010, roč. 25, č. 4, s. 359–393. [cit. 2026-03-19]. ISSN 1468-0017. Dostupné na: doi:10.1111/j.1468-0017.2010.01394.x
SWAMY, Gowri S. - AMES, Morgan G. - SALEHI, Niloufar. 2024. A playbook for mapping adolescent interactions with misinformation to perceptions of online harm. In: Harvard Kennedy School Misinformation Review [online]. 2024. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: doi:10.37016/mr-2020-161
TREND.SK. 2024. Tretina mladých ľudí v EÚ si overuje fakty na internete, Slováci sú v rebríčku v prvej desiatke [online]. 2024. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://www.trend.sk/spravy/tretina-mladych-ludi-eu-overuje-fakty-internete-slovaci-su-rebricku-prvej-desiatke
UNICEF. 2023. The Changing Childhood Project [online]. UNICEF x Gallup, 2023. [cit. 2026-03-19]. Dostupné na: https://changingchildhood.unicef.org/
WANG, Zhichao - JIN, Hua - LI, Shanshan. 2025. Good news or bad news? The impact of information valence on high school students’ willingness to share misinformation and the effectiveness of a targeted accuracy prompt. In: Frontiers in Psychology [online]. 2025, roč. 16. [cit. 2026-03-19]. ISSN 1664-1078. Dostupné na: doi:10.3389/fpsyg.2025.1664890
WINEBURG, Sam - MCGREW, Sarah. 2019. Lateral reading and the nature of expertise: Reading less and learning more when evaluating digital information. In: Teachers College Record [online]. 2019, roč. 121, č. 11, s. 1–40 [cit. 2026-03-31]. ISSN 0161-4681. Dostupné na: doi:10.1177/016146811912101102