Kvalita sexuálního a partnerského života osob s těžším mentálním postižením

Publikace nabízí hledání odpovědí na předložené otázky, které nás priměly zamyslet se nad možností, jak pomoci odborné i širší veřejnosti uvědomit si vlastní odpovědnost a nabývat více jistoty při řešení otázek sexuální výchovy osob s těžším mentálním postižením.

ÚVOD

„Kvalita společnosti se může měřit podle způsobu, jakým se stará o své nejzranitelnější a nejzávislejší členy. Společnost, která se o ně stará nedostatečně, je pochybená." Adrian D. Ward*

Dnes už není nijakou zvláštností psát o sexualitě. V novinách a časopisech se publikují články, vycházejí knihy, které mluví o problémech manželství nebo o sexuálních poruchách a o jejich překonávání, nebo se píše, jak se děti stávají dospělými, jaká sexuální aktivita se přitom projevuje, jak se děti plodí, nebo jak se lze vyhnout nechtěnému těhotenství. V posledních letech tak vzniká literatura, která poskytuje informace a poučení každému zájemci, diferencovaně podle věkových kategorií a zájmů.

Sexualita a vše, co s ní souvisí, je však navzdory veškerému úsilí odborníků ještě stále zahalena rúškem tajemství a zůstává choulostivou a mnohokrát nezodpovězenou otázkou. Jsme ještě stále dost nejistí, když o ní máme mluvit s dětmi a mladistvými, nebo když máme dospívající mládeži pomáhat při setkávání se s vlastní pohlavností a také s opačným pohlavím. Sexualita je přitom přirozenou součástí života každého člověka – je to univerzální lidská vlastnost, která člověka provází po celý život.

Situace v oblasti sexuality lidí s mentálním postižením je ještě o něco složitější. Pravidla týkající se jejich sexuality často nejsou stejná jako ta, která platí pro zbytek společnosti. Potřeba jedinců s mentálním postižením po navázání partnerského vztahu je přitom podobná jako u ostatních lidí, ale jak zdůrazňuje L. Novosad (2009), složitost problému je v tom, že člověk s mentálním postižením je omezován negativním postojem společnosti k uvedeným mezilidským vztahům. Sexuální život osob s mentálním postižením je často považován za nežádoucí, odporný až úchylný – od těchto osob se předem očekává asexualita.

V oblasti sexuality lidí s mentálním postižením panuje množství nejasností, s kterými se často neví vyrovnat nikdo ze zainteresovaných činitelů. V této oblasti nadále přetrvávají mýty a předsudky spojené s nesprávnými myšlenkami – že lidé s mentálním postižením jsou nepohlavní, nebo že jsou to „věčné děti", nebo naopak, že jsou sexuálně impulzivní. V naznačené souvislosti D. Štěrbová (2009) zdůrazňuje, že osobám s mentálním postižením často není umožněno vyjádření v oblasti, která má sexuální obsah. Každé dítě má přitom právo, aby pochopilo svůj vlastní rozvoj přesným a pozitivním způsobem, a aby ho mohlo za kultivovaných podmínek v průběhu života naplňovat.

Sexuální potřeby, chování a projevy jsou u této části populace stejně jako u ostatních lidí různé. Nesprávný postoj společnosti a především lidí, kteří jsou odpovědni za jejich výchovu (i výchovu sexuální), je však neraz pouze deformuje. V práci se zaměřujeme na postoj těch, kteří jsou v každodenním kontaktu s osobami s těžším mentálním postižením a kteří dobře znají jejich potřeby, touhy a přání – tedy na odborné zaměstnance domovů sociálních služeb orientovaných na tuto cílovou skupinu.

I navzdory skutečnosti, že sexualita je považována za integrální součást osobnosti a výchova v této oblasti za přirozené právo každého z nás, ne všichni odborní zaměstnanci domovů sociálních služeb jsou schopni projevy sexuálního chování člověka s mentálním postižením akceptovat. Mnozí z nich chápou probouzející se sexualitu jako komplikaci, mají zábrany a obavy o ní mluvit. Často svými postoji brání přirozenému procesu dospívání a osamostatňování, čímž může u osob s těžším mentálním postižením vznikat citová a sexuální frustrace a také velká sociální nezkušenost (Kozáková, 2004).

Jaké překážky by měli překonat odborní zaměstnanci domovů sociálních služeb, aby se osoby s těžším mentálním postižením učily o lidské sexualitě a mohly ji podle vlastních potřeb vyjadřovat? Je to strach, vyhýbání se, popírání, neinformovanost, nesprávný postoj k sexualitě?

Důvody jsou jistě různorodé a složité. Hledání odpovědí na předložené otázky nás priměly zamyslet se nad možností, jak pomoci odborné i širší veřejnosti uvědomit si vlastní odpovědnost a nabývat více jistoty při řešení otázek sexuální výchovy osob s těžším mentálním postižením.

Postoje odborných zaměstnanců domovů sociálních služeb jsou v odborné literatuře zmiňovány jen okrajově. V této oblasti doposud nebyl zrealizován celostátní výzkum. Myslíme si však, že právě postoje a zkušenosti odborných zaměstnanců jsou důležité pro vytvoření reálné představy o touhách a potřebách klientů s těžším mentálním postižením v oblasti jejich sexuality a partnerského života.

Z uvedeného přehledu je zřejmé, že předpokladem řešení této problematiky je odstranění bariér, a to nejen vnějších (sociálních, ekonomických, architektonických a komunikačních, které ztěžují výběr partnera i osobní společenské uplatnění), ale i bariér a předsudků v nás.

Předkládaná monografie na téma Kvalita sexuálního a partnerského života osob s těžším mentálním postižením si klade za cíl analyzovat vybrané aspekty kvality života a identifikovat některé z faktorů, které je determinují. Výstupem je návrh komplexního systému doporučení pro zvýšení kvality života klientů s těžším mentálním postižením v dimenzi sexuality a partnerských vztahů.

Naším záměrem je poukázat na skutečnost, že sexualita – v případě, že není potlačována – je těmto lidem vlastní, že je součástí jejich života, že i mezi osobami s těžším mentálním postižením může vzniknout skutečné přátelství, pokud mají možnost vzájemně se setkávat.

Záměrem předložené studie přitom není zabývat se pouze „nízkým rizikem" sexuální aktivity, jako je líbání, objímání a mazlení, ale řešení sexuálních aktivit, které představují riziko otěhotnění, přenosu choroby nebo způsobení zranění jednoho z účastníků (více viz Sundram, 1992). Účelem práce je hlubší nahlédnutí a celkové pochopení sexuality lidí s těžším mentálním postižením v domovech sociálních služeb a samotné realizace sexuální výchovy u této kategorie osob a snaha o zkvalitnění jejich života v praxi domovů sociálních služeb.

Abychom mohli tuto problematiku uchopit, je potřeba analyzovat současnou situaci a zamyslet se nad jejími možnými příčinami. Počet odborných prací, které pojednávají o osobách s těžším mentálním postižením, každým rokem narůstá. V rámci experimentálního výzkumu se však jaksi zapomíná na otázky jejich sexuálního života. Několik prací si všímá této problematiky u osob s lehkým mentálním postižením. Pokud jde o osoby s těžším mentálním postižením, rozpracování otázek jejich sexuality a partnerských vztahů nemá na Slovensku dlouhodobou tradici. V tomto směru považujeme za nutné opřít se o (metodické) výdobytky zahraničních výzkumů. Nejrozšířenějšími z nich jsou výzkumné studie C. J. Sundrama (1992), Z. Kozákové (2004, 2006), N. A. Murphyho (2006), D. Štěrbové (2007, 2009), L. Conoda, L. Servaise (2008) a dalších. V zahraničí už v současnosti existují koncepční snahy a odborné přístupy k sexuálnímu životu osob s těžším mentálním postižením, které respektují a nepoškozují jejich intimitu.

Postupně začínají vznikat originální výstupy i slovenských autorů. Této problematice se věnují především studie G. Bianchiho, I. Lukšíka (1996), I. Podmanického, I. Glasu (1999), E. Poliakové (1996, 2003), J. Prevendárové (1994, 2000), I. Šurabovej (2002), K. Janiše, D. Markové (2007) a jiné. Rozbor situace na Slovensku však ukazuje, že komplexní výzkumy sexuality a jejích projevů u osob s těžším mentálním postižením absentují. Diskuse o této problematice jsou v našich podmínkách novinkou a souvisejí s modernizací sociálních služeb, integrací osob s postižením do společnosti a se snahou plně realizovat všechna jejich práva a potřeby s cílem zvýšení kvality života.

V této části upozorňujeme na již vydané monografie v uvedené oblasti – V. Täubner, K. Janiš (1998), K. Janiš, V. Täubner (1999), S. Mandzáková (2008a), D. Štěrbová (2007, 2009), S. Mandzáková, L. Horňák (2009a) a jiné.

Práci je možné charakterizovat jako monotematickou, teoreticko-analytickou a empirickou, vycházející z realizovaného výzkumu. Z hlediska metodologického se jedná o monografickou proceduru, kvantitativně-kvalitativní výzkum s prvky komparace. V rámci výzkumu byly použity techniky obsahové analýzy, analýzy dokumentů, teoretické analýzy faktorů ovlivňujících kvalitu sexuálního života – diagnostiky příčiny a následku (Ishikawův diagram), dotazníků, přímého nezúčastněného pozorování, nestandardizovaného rozhovoru a sexuálních příběhů (autentických výpovědí).

Práce je rozčleněna do čtyř kapitol. V první kapitole se zabýváme epistemologickými východisky problematiky sexuality osob s těžším mentálním postižením. V rámci této kapitoly analyzujeme terminologické, filozoficko-historické, právní a legislativní východiska řešené problematiky a naznačujeme současný stav poznání v problematice, kde uvádíme podstatné teoretické i výzkumné zjištění v kontextu sexuality osob s těžším mentálním postižením. Druhá kapitola je věnována oblasti partnerských vztahů a sexualitě osob s těžším mentálním postižením. Pojednává o sexuálních potřebách, naznačuje možné důsledky potlačené sexuální tenze a možnosti její ventilace, řeší etické otázky sexuality těchto osob. Vyústěním uvedené kapitoly je přiblížení sexuality a partnerských vztahů klientů s těžším mentálním postižením v domovech sociálních služeb, uvedení parafilií a upozornění na nevhodné sexuální chování. Závěr kapitoly je věnován postojům odborné i laické veřejnosti k nastolené problematice. Třetí kapitola předkládá teoretické základy sexuální výchovy a přípravy na partnerství osob s těžším mentálním postižením. Seznamuje nás s terminologickými otázkami uvedené složky výchovy, uvádí některé její východiska, upozorňuje na její význam v domovech sociálních služeb, zdůrazňuje nezbytnost interdisciplinárního přístupu k této důležité problematice. Na závěr předkládá základní filozofii přístupu k sexualitě osob s těžším mentálním postižením vycházející ze zkušeností ze zahraničí. Pátá kapitola nás seznamuje s výzkumem vybraných aspektů kvality sexuálního a partnerského života klientů domovů sociálních služeb. Šestá, poslední kapitola monografie, předkládá výstupy z realizovaného výzkumu a možnosti jejich využití pro speciálněpedagogickou teorii, metodologii a praxi domovů sociálních služeb.

V práci používáme termíny terminologicky nejednotné – např. klienti s mentálním postižením, podle Zákona o sociálních službách (Sbírka zákonů č. 448/2008) uvádíme také termín uživatelé sociálních služeb, dále osoba s mentálním postižením, dítě s mentálním postižením apod. s tím, že vždy máme na mysli především osobu jako takovou, konkrétního jedince, u kterého jsou sníženy mentální schopnosti se všemi důsledky (Štěrbová, 2004).

Jsme si vědomi, že v této práci nemůžeme plně obsáhnout všechny problémy týkající se sexuality osob s těžším mentálním postižením i navzdory skutečnosti, že tematicky pokrývá oblasti, které doposud nebyly v dostupné literatuře dostatečně rozpracovány. Předložená studie však může obohatit edukační proces klientů s těžším mentálním postižením a stejně tak i rodiny dětí s mentálním postižením a dalších odborníků, kterých tato téma zaujala právě tak – jako nás. Předloženou prací chceme být nápomocní odborným zaměstnancům domovů sociálních služeb, kteří jsou v přímém kontaktu s klienty a především naplňovat práva klientů s těžším mentálním postižením, týkající se jejich sexuality, která vyplývají z mezinárodních dohod. Ukazuje se totiž jasně, že bez řešení těchto životních oblastí lidí s mentálním postižením nemůžeme mluvit o jejich úspěšné rehabilitaci, socializaci a kvalitě jejich života.

Autorka

OBSAH

ÚVOD

1 EPISTEMOLOGICKÁ VÝCHODISKA PROBLEMATIKY SEXUALITY OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 1.1 TERMINOLOGICKÁ VÝCHODISKA ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY – VYMÍŽENÍ FUNDAMENTÁLNÍHO POJMOVÉHO APARÁTU 1.1.1 Vymezení pojmu sexualita a základních pojmů s ní souvisejících 1.1.2 Klient s těžším mentálním postižením jako individualita, individualita jeho potřeb v kontextu vývoje společnosti 1.1.3 Domy sociálních služeb v horizontu vývoje péče o klienty s těžším mentálním postižením 1.2 FILOZOFICKO-HISTORICKÁ VÝCHODISKA 1.2.1 Kvalita života klientů s těžším mentálním postižením 1.3 PRÁVNÍ A LEGISLATIVNÍ VÝCHODISKA 1.4 SOUČASNÝ STAV POZNÁNÍ V PROBLEMATICE – TEORETICKÁ A VÝZKUMNÁ ZJIŠTĚNÍ 1.4.1 Analýza výzkumů sexuality osob s těžším mentálním postižením

2 SEXUALITA A PARTNERSKÉ VZTAHY U OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 2.1 SEXUÁLNÍ POTŘEBY OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 2.1.1 Vývoj sexuality osob s těžším mentálním postižením 2.1.2 Charakter sexuality a partnerského chování osob s těžším mentálním postižením 2.1.3 Důsledky potlačené sexuální tenze a možnosti její ventilace u osob s těžším mentálním postižením 2.1.4 Sexuální zneužívání a vykořisťování osob s těžším mentálním postižením 2.2 ETICKÉ OTÁZKY SEXUALITY OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 2.3 SEXUALITA A PARTNERSTVÍ KLIENTŮ S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM V DOMECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 2.4 PARAFILIE A JEJICH DŮSLEDKY U OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 2.5 HOMOSEXUALITA U OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 2.6 POSTOJE VEŘEJNOSTI K SEXUALITĚ A PARTNERSTVÍ OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM

3 TEORETICKÉ ZÁKLADY SEXUÁLNÍ VÝCHOVY OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 3.1 TERMINOLOGICKÉ OTÁZKY SEXUÁLNÍ VÝCHOVY OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 3.2 NĚKTERÁ VÝCHODISKA PRO SEXUÁLNÍ VÝCHOVU V DOMECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 3.3 CÍLOVÉ SKUPINY A POTŘEBA INTERDISCIPLINÁRNÍHO PŘÍSTUPU V SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 3.4 ZÁKLADNÍ FILOSOFIE PŘÍSTUPU K SEXUALITĚ OSOB S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 3.4.1 Dokumenty pro základní filozofii k protokolu k sexualitě osob s těžším mentálním postižením 3.4.2 Informovaný souhlas (kvalifikované rozhodnutí) se sexuálním vyjadřováním

4 VÝZKUM VYBRANÝCH ASPEKTŮ KVALITY ŽIVOTA KLIENTŮ DOMŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB V DIMENZI SEXUALITY 4.1 PROBLÉM VÝZKUMU 4.2 CÍL A ÚLOHY VÝZKUMU 4.3 HYPOTÉZY VÝZKUMU 4.4 METODY A METODIKA VÝZKUMU 4.4.1 Charakteristika výběrového souboru 4.4.2 Design výzkumu

5 VÝSLEDKY VÝZKUMU A JEJICH INTERPRETACE 5.1 ANALÝZA VYBRANÝCH ASPEKTŮ SEXUALITY KLIENTŮ S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 5.1.1 Všeobecné vyhodnocování frekvence výskytu vybraných aspektů sexuality klientů s těžším mentálním postižením 5.1.2 Sledování vlivu některých faktorů na vybrané aspekty sexuality klientů s těžším mentálním postižením 5.2 ANALÝZA POSTOJŮ ODBORNÝCH ZAMĚSTNANCŮ DOMŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB K SEXUALITĚ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ KLIENTŮ S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM 5.2.1 Všeobecné hodnocení postojů odborných zaměstnanců k sexualitě a sexuální výchově klientů s těžším mentálním postižením 5.2.2 Analýza vlivu vybraných faktorů na postoje odborných zaměstnanců k sexualitě a sexuální výchově klientů s těžším mentálním postižením 5.3 ANALÝZA SITUACE V OBLASTI SEXUALITY KLIENTŮ S TĚŽŠÍM MENTÁLNÍM POSTIŽENÍM A REALIZACE SEXUÁLNÍ VÝCHOVY V DOMECH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 5.3.1 Některé ukazatele kvality sociálních služeb poskytovaných daným zařízením 5.3.2 Analýza vybraných aspektů sexuálního chování a partnerských vztahů klientů s těžším mentálním postižením 5.3.3 Analýza odborné přípravy odborných zaměstnanců domů sociálních služeb ve vybraných aspektech sexuality 5.3.4 Analýza situace v oblasti sexuální výchovy a její realizace v domech sociálních služeb 5.3.5 Návrhy řešení sexuální výchovy odbornými zaměstnanci domů sociálních služeb

6 ZÁVĚRY VÝZKUMU 6.1 ZÁVĚRY VÝZKUMU A DISKUSE 6.2 DOPORUČENÍ PRO SPECIÁLNĚPEDAGOGICKOU TEORII, METODOLOGII A PRAXI DOMŮ SOCIÁLNÍCH SLUŽEB 6.2.1 Návrh komplexního systému doporučení k implementaci sexuální výchovy do domů sociálních služeb

Podrobnosti: Název: Kvalita sexuálního a partnerského života osob s těžším mentálním postižením Autor: Stanislava Mandzáková Počet strán: 292 strán ISBN: 9788055504551 Rok vydání: 2011