Kvalitativní přístup ve výzkumu kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků
1 Kariérová dráha mladých úspěšných pracovníků
Kariérová dráha specificky mladých a zároveň úspěšných pracovníků je v současnosti relativně málo prozkoumaná. Proč je důležité věnovat jí pozornost a zjišťovat, co provázelo od dětství jednotlivce, kteří následně brzy dosáhli úspěchu ve své kariéře?
V posledních letech velké množství organizací řeší stále aktuální problém, kterým je nedostatek talentů nejen přítomných ve firmách, ale i dostupných na trhu. Stává se proto stále klíčovějším a naléhavějším zjišťovat, co je pro úspěšné talenty typické a charakteristické.
Podle výsledků průzkumu Talent Edge 2020 zrealizovaného společností Deloitte (2010), nejvýraznější nedostatek talentů (72%) vedoucí pracovníci ve firmách identifikovali v oblasti výzkumu a vývoje, ale také v odvětví technologií, médií a telekomunikací až 40%, spotřebního a průmyslového zboží 39% a v medicíně a zdravotnictví až 37% manažerů vidí nedostatek talentů ve výzkumu a vývoji jako závažný. Samozřejmě, jsou i jiné oblasti, o nichž se organizace vyjádřily, že v nich chybějí talenty, konkrétně v oblasti vedení a řízení (56% dotázaných organizací), prodeje (52%), strategií a plánování (51%), lidských zdrojů (51%), řízení rizik (49%), obstarávání a dodavatelského řetězce (48%), procesů (48%), financí (48%), informačních technologií (48%), služeb zákazníkům (47%) i marketingu (46%). Z toho vyplývá, že neexistuje oblast, kde by bylo talentů a úspěšných pracovníků dostatek, a to i přesto, že v mnoha státech bojují s nezaměstnaností, což i v průzkumu Talent Edge 2020 nazvali talentovým paradoxem (Deloitte, 2010).
Jak je možné, že někteří lidé neuspějí a zůstávají nezaměstnaní, a někteří mladí pracovníci se stávají úspěšnými, jsou považováni za high potentials a uplatňují svůj talent? V současnosti se obecně úspěšný mladý pracovník s vysokým potenciálem spojuje se schopností rozvíjet a uplatňovat svůj talent v praxi, na což poukazují i různé programy rozvoje talentů v organizacích.
Celkově cílem výzkumu kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků je zjistit, jaké charakteristiky jsou u nich přítomné, a to jednak vnitřní, osobnostní předpoklady úspěchu, ale hlavně vnější determinanty přítomné v průběhu života už od dětství a ovlivňující jejich kariérní vývin, kariérové volby a budoucí úspěch v povolání.
Aktuální otázkou a zároveň tématem tohoto článku je to, jaký metodologický přístup je vhodné zvolit v této málo prozkoumané sféře, zda zvolit kvalitativní nebo kvantitativní cestu, a následně které konkrétní metody jsou nejvhodnější ve výzkumu kariérové dráhy použít.
Podobnému a velmi rozsáhlému výzkumu se v 80. letech ve Spojených státech věnoval Benjamin S. Bloom se svým týmem. Zjišťovali, jaké vlivy rodiny a školy působily na děti později úspěšné v oblasti sportu, umění a vědy. Aplikovali kvalitativní přístup a data sbírali metodou polostrukturovaných rozhovorů s úspěšnými jedinci, jejich rodiči i učiteli, avšak více do hloubky se Bloom (1985) ohledně použitého přístupu a metod analýzy dat ve své práci nezmiňuje.
My jsme se rozhodli uplatnit při určování vhodného přístupu a metod postup deduktivní a podívat se detailněji na oblast nadřazenou sféře výzkumu kariérové dráhy, a tedy na oblast výzkumu kariérního rozvoje celkově. Zvolili jsme tento přístup z již zmíněného důvodu, že v oblasti výzkumu kariérové dráhy a specificky kariérové dráhy mladých a úspěšných se zatím mnoho studií nezrealizovalo.
2 Kvalita ve výzkumu rozvoje kariéry
První z otázek, které si klade, je, zda si zvolit kvalitativní nebo kvantitativní přístup ve výzkumu, zda jít cestou sběru dat od velkého množství participantů, nebo jít více do hloubky problematiky s méně účastníky. Je potřeba zvážit zde vhodnost těchto dvou přístupů i jednotlivých metod, ale zároveň si uvědomujeme i určitý tlak vědecké obce a jistý skepticismus vůči důvěryhodnosti kvalitativních metod. Proto se i této problematiky v článku dotýkáme.
Z celkového počtu 3279 studií a článků věnovaných výzkumu rozvoje kariéry v letech 1990 až 2009 jen 8,6% použilo nebo se věnovalo kvalitativnímu přístupu a metodám, tedy čistě kvantitativních studií a článků bylo v této oblasti až 91,4% (Stead et al., 2012). Z toho mimo jiné usuzujeme, že kvalitativní přístup je obecně stále významně méně využívaný, ale i akceptovaný, než kvantitativní.
Otázkou zůstává, zda je tento poměr výsledkem skutečné vhodnosti kvantitativních metod, nebo jen menší znalostí a zkušeností s kvalitativním přístupem a menší důverou v jeho validitu a reliabilitu. Podle našeho názoru ve velké míře k tomu přispívá právě druhá zmíněná možnost, i když nepochybujeme, že jsou otázky i v této sféře, kde kvalitativní přístup jednoznačně vhodný není.
Tento náš názor podporuje i fakt, že až 37% kvalitativních nebo smíšených výzkumných studií na téma rozvoje kariéry vůbec nespecifikovalo, jaký konkrétní kvalitativní přístup a metody uplatnili (Stead et al., 2012). I tato nedůslednost výzkumníků může být důvodem, proč je kvalitativní přístup méně akceptován a výsledky považovány za méně důvěryhodné.
Při výzkumu naší relativně málo prozkoumané problematiky, kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků, považujeme za nepřípustné stranit se kvalitativních metod jen proto, že většina výzkumníků považuje tento přístup za málo spolehlivý nebo důvěryhodný. Spíše vidíme jako podstatné zajistit, a to při nejrůznějších kvalitativních výzkumech, aby se důvěra v tyto metody zvyšovala, a aby se jim dostávalo většího uznání vědeckou veřejností. Toto však stojí na výzkumnících, kteří kvalitativní studie realizují.
Přehled kvalitativních metod uplatňovaných ve výzkumu rozvoje kariéry
Nejpoužívanějšími kvalitativními metodami ve výzkumu rozvoje kariéry jsou případová studie (18,5%) a zakotvená teorie (11,9%). Biografický výzkum, který by mohl být zajímavým přístupem pro naše budoucí zkoumání, k čemuž se vrátíme později, byl použit pouze v 0,7% studií. (Stead et al., 2012)
Nyní se stručně podíváme na jednotlivé kvalitativní metody uplatňované ve výzkumu rozvoje kariéry a posoudíme jejich vhodnost pro výzkum problematiky kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků.
Případová studie je jednou z metod, kterou vnímáme jako potenciálně vhodnou pro výzkum kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků, protože jde o podrobný popis a rozbor rozsáhlých dat od malého množství případů a hledání odpovědi na otázku – jaké jsou charakteristiky daných případů (Hendl, 2005; Berg, 2008)? V našem případě, jaké jsou charakteristiky mladých úspěšných pracovníků? Navíc, jde-li o problematiku málo prozkoumanou, tzv. kolektivní případová studie (Stake, 1995) poskytuje nejen náhled do problematiky, ale i možnost testovat, modifikovat či navrhovat teorie.
Zakotvená teorie je také jednou z použitelných metod, neboť stojí na chování a interakcích sledovaných jedinců a procesech přítomných v jejich prostředí, přičemž cílem výzkumu je návrh teorie pro fenomény v určité situaci (Hendl, 2005). Tedy v souvislosti s výzkumem kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků hovoříme o chování, interakcích a vlivech prostředí v průběhu života jedince, vlivech prostředí už od dětství, které mohly přispět k jeho brzkému budoucímu úspěchu v kariéře.
Metodu obsahové analýzy nepovažujeme za vhodnou jako hlavní metodu, ale vnímáme možnost jejího doplňkového využití, neboť vychází především z analýzy obsahu textů, dokumentů a jiných, např. vizuálních zdrojů, jako například obrázků (Hendl, 2005), což nestačí pro poznání vlivů na úspěch jedinců do budoucna, ale v případě výskytu takovýchto zdrojů by nebylo na místě je opomenout.
Narativní výzkum byl považován za možnou cestu, vzhledem k využití narativního rozhovoru v biografickém výzkumu jako typu případové studie – vyprávění o životě, avšak neomezené doplňujícími otázkami (Hendl, 2005), což nakonec právě proto při specifičnosti naší problematiky nepovažujeme za nejvhodnější přístup. Vidíme jako podstatné rozhovor s daným jedincem do určité míry usměrňovat v souvislostech naší problematiky a pomocí doplňujících otázek rozšiřovat poznání jeho zkušeností v průběhu života.
Konzistentní kvalitativní výzkum nevybíráme jako vhodnou alternativu, i když využití otevřených otázek, malé vzorky účastníků, důležitost kontextu a zaměření na vnitřní zkušenosti, postoje a přesvědčení (Hill, Knox, Thompson, Williams & Hess, 2005) jsou jako přístup pro náš výzkum vhodné, chybí zde zaměření na externí vlivy v prostředí, a zároveň konsensus více posuzovatelů při určování významu dat není možné uplatnit v podmínkách našeho výzkumu.
Protože cílem fenomenologického zkoumání je popsat a analyzovat prožitou zkušenost se specifickým fenoménem (Hendl, 2005), nepovažujeme tuto metodu za vhodnou pro výzkum kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků. V této sféře zatím nemáme fenomén určený, ale hledáme přítomnost různých vlivů potenciálně souvisejících s dosaženým budoucím úspěchem.
Vzhledem k tomu, že při akčním výzkumu se výzkumníci a zkoumaní stejnou měrou podílejí na interpretaci výsledků a proces výzkumu je zároveň procesem učení a změny (Hendl, 2005; Berg, 2008), ani tuto metodu nevybíráme jako vhodnou. Ve výzkumu kariérové dráhy mladých a úspěšných totiž neřešíme jen aktuální stav, ale hledáme minulé vlivy působící na kariérní úspěch objevující se v budoucnosti.
Dostáváme se k biografickému výzkumu, jako určitému typu případové studie, který využívá rekonstrukci a interpretaci průběhu života nebo části života jedince k vysvětlení určitých osobních nebo společenských jevů (Hendl, 2005), tedy např. i kariérního úspěchu už v mladém věku. Hlavně z tohoto důvodu se k metodě biografického výzkumu přikláníme jako k jedné z významných možností vhodných pro výzkum kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků.
Poslední z metod využívaných ve výzkumu rozvoje kariéry je etnografie, kterou jsme rovněž vyloučili ze vhodných pro výzkum kariérové dráhy, protože v tomto přístupu jde o popis kultury nějaké skupiny lidí, jejich hodnot, postojů, norem a jazyka (Hendl, 2005), což není v souladu s cíli a orientací zkoumání průběhu života pracovníků, kteří dosáhli úspěchu v kariéře v relativně nízkém věku.
3 Vhodné metody pro výzkum kariérové dráhy
Biografický výzkum (případová studie)
Případová studie znamená větší hloubku zkoumané problematiky. Podle našich úvah a zjištění, pro účely výzkumu kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků je nejvhodnější metodou případová studie zaměřená na zkoumání událostí, rolí a vztahů (Hendl, 2005), přítomných v průběhu života jedince, a zároveň takových, které mohly ovlivnit jeho budoucí úspěch v kariéře.
Proto směřujeme k biografickému výzkumu, který se zaměřuje na vnitřní perspektivy jedince, interakce v sociálním kontextu (ve výzkumu kariérové dráhy hlavně škola a rodina) a zkušenosti v různých rolích v průběhu života (Hendl, 2005).
Současně srovnáváním případů a biografií lze najít vzorce životních drah. Tehdy hovoříme o kolektivní případové studii, pomocí níž získáváme nejen hluboký náhled do problematiky, ale můžeme navrhnout celou teorii (Stake, 1995), což nám dává významný prostor v problematice, která je málo prozkoumaná.
Příklad biografického výzkumu ve výzkumu rozvoje kariéry
Zajímavým příkladem uplatnění metody biografického výzkumu je studie Blooma (1985) a jeho výzkumného týmu. Prostřednictvím rozhovorů s jedinci, kteří dosáhli úspěchu v oblasti svého působení (umění, sport, věda), zjišťovali, jaké faktory přítomné v průběhu jejich života pozitivně ovlivňovaly rozvoj jejich talentu a vztahu k sféře, v níž uspěli, přičemž se především zaměřili na vlivy v kontextu prostředí rodiny, školy a zájmových aktivit.
Zakotvená teorie
Při úvahách o kolektivní případové studii a navrhování teorie týkající se kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků se dostáváme dále k možnosti uplatnit zakotvenou teorii jako metodu výzkumu této problematiky. I v případě zakotvené teorie výzkum směřuje k návrhu teorie, a to prostřednictvím dat shromážděných různými metodami sběru dat, vybranými podle potřeby, vhodnosti pro výzkum i možností výzkumníka.
Zároveň víme, že metoda zakotvené teorie je užitečná v aplikovaném výzkumu (Hendl, 2005), což je vhodné pro budoucí výzkum kariérní, který má být přínosem i pro praxi a rozvoj předpokladů budoucího kariérního úspěchu už od dětství.
Příklad zakotvené teorie ve výzkumu rozvoje kariéry
Bimrose, McMahon a Watson (2015) uplatnili metodu zakotvené teorie ve výzkumu rozvoje kariéry žen v průběhu života. Cílem jejich výzkumu bylo zjistit, jak mohou kariérní příběhy starších žen ovlivnit praxi a politiku v rozvoji kariéry, případně kariérní rozvoj žen více podpořit. I když téma jejich studie není zcela blízká problematice, pro kterou hledáme vhodnou metodu výzkumu, oblast je podobná a stejně i naším cílem je vytvořit koncept nebo teorii, která by poskytla do jisté míry návod, jak už od dětství rozvíjet jedince tak, aby v dospělosti snáze uplatnili svůj talent a stali se úspěšnými.
4 Závěr a doporučení
Potřeba uplatnění kvalitativních metod v projektu „Kariérová dráha mladých úspěšných pracovníků" je významná, protože kvantitativní přístup by s ohledem na cíle projektu neposkytl data dostatečně rozsáhlá a s dostatečnou vypovídací hodnotou (Rowan-Kenyon, Perna & Swan, 2011). Proto jsme při posuzování přístupů a jednotlivých metod zvolili možnost kvalitativního výzkumu a metody biografického výzkumu a zakotvené teorie jako dvě nejvhodnější pro naplnění cílů výzkumu kariérové dráhy mladých úspěšných pracovníků.
Zároveň za velmi významné považujeme zmínit potřebu dbát na důslednost v realizaci kvalitativního výzkumu, aby byl tento přístup stále více akceptován a výsledky považovány za důvěryhodné. S důrazem na důvěryhodnost výzkumu plánujeme přistupovat nejen k výzkumu kariérové dráhy mladých a úspěšných, ale doporučujeme to i každému jinému kvalitativnímu výzkumníkovi, jehož zájmem je mimo jiné i rozvoj uplatňování kvalitativního přístupu ve výzkumu v psychologii i jiných společenských vědách.
Mgr. Martina Urbaašek MBA Autorka je doktorandkou na Ústavu aplikované psychologie FSEV UK v Bratislavě. Věnuje se převážně pracovní psychologii a managementu, specifičtěji kariérnímu úspěchu, talentovaným mladým manažerům / pracovníkům, tématu jejich identifikace a následného rozvoje. Tématem její dizertační práce je Kariérová dráha úspěšných mladých pracovníků, přičemž jejím cílem je identifikovat klíčové vlivy na dosahování úspěchu těchto jedinců. Kromě toho několik roků aktivně pracuje v managementu lidí a týmů v různých sférách byznysu a podnikání. Seznam bibliografických odkazů
BERG, B. L. 2007. Qualitative research methods for the social sciences. Boston, MA: Allyn & Bacon, 2007. 400s. ISBN 0-205-48263-5.
BIMROSE, J., MCMAHON, M., WATSON, M. 2015. Women's career development throughout the lifespan: An international exploration. New York: Routledge, 2015. 270s. ISBN 978-0-415-81677-9.
BLOOM, B. S. 1985. Developing talent in young people. New York: Ballantine Books, 1985. 572s. ISBN 034531509X.
HILL, C. E., KNOX, S., THOMPSON, B. J., WILLIAMS, E. N., HESS, S. A. 2005. Consensual qualitative research: An update. In Journal of Counselling Psychology. ISSN 1939-2168, 2005, 52(2), 196-205.
HENDL, J. 2005. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Praha: Portál, 2005. 408s. ISBN 80-7367-040-2.
ROWAN-KENYON, H. T., PERNA, L. W., SWAN, A. K. 2011. Structuring opportunity: The role of school context in shaping high school students´ occupational aspirations. In Career Development Quarterly. ISSN 2161-0045, 2011, 59(4), 330-344.
STAKE, R. E. 1995. The art of case study research. London: Sage, 1995. 192s. ISBN 080395767X.
STEAD, G. B., PERRY, J. C., MUNKA, L. M., BONNETT, H. R., SHIBAN, A. P., CARE, E. 2012. Qualitative research in career development: content analysis from 1990 to 2009. In International Journal for Educational and Vocational Guidance. ISSN 1573-1782, 2012, 12, 105-122.