Je to země velká jako západní Evropa, ale i když si jí tu někdo všimne, tak spíše kvůli konfliktu na východě země, v sousedství Rwandy. Rwanda i Demokratická republika Kongo jsou totiž zapsány v dějinách krvavými písmeny: Rwanda v roce 1994 jako příklad obrovského selhání mezinárodního společenství, které nebylo schopné zabránit genocidě, nejrychlejší v moderní historii. Konflikt v Demokratické republice Kongo na začátku 21. století zase jako africká „světová válka“, v níž si vlastní zájmy a přístup k nerostným zdrojům „řešilo“ šest dalších zemí. Následkem bojů, ale i podvýživy a nemocí zemřely v Kongu odhadem tři miliony lidí. Humanitární organizace Magna Deti v núdzi, která své projekty ve více koutech světa soustřeďuje hlavně na zdravotnickou a sociální péči, se však rozhodla zaměřit na západ Konga – do hlavního města Kinshasa. „Většina pozornosti světa se obrací spíše na východ Konga. To, že lidé v Kinshase nemají přístup ke zdravotnické péči a trpí tam podvýživou, se přehlíží,“ vysvětluje rozhodnutí organizace jeden z jejích zakladatelů Martin Bandžák. Rozrůstající se Kinshasa má odhadem osm milionů obyvatel. Drtivá většina žije bez kanalizace, stabilního přístupu k pitné vodě i zdravotnické péče. „Působila na mě jako vylidněné město, když jsem viděl prázdné budovy nemocnic. Bez lidí a vybavení,“ říká M. Bandžák. Tamější lékaři poskytují zdravotnické služby jako soukromý byznys, za všechny úkony se platí. Lidé, kteří žijí z ruky do úst, tedy za méně než dolar na den, si tak zdravotnickou péči nemohou dovolit. „Zažili jsme situaci, kdy ženu, která porodila, zamkli i s dítětem v budově. Neměla peníze na zaplacení,“ dodává. Magna Deti v núdzi otevřela loni v Kongu dlouhodobou misi, která je podobně jako v jiných zemích zaměřena na zastavení přenosu viru HIV z matky na dítě, na poskytování léčby lidem s HIV a také na zlepšení výživy dětí. „Milion dětí trpí těžkou podvýživou, což rovněž přispívá k tomu, že Kongo je třetí nejchudší zemí na světě,“ zdůrazňuje Andrea Stránska, terénní koordinátorka Magna Deti v núdzi v Kongu. S virem HIV žije v Kongu odhadem více než milion lidí. V porovnání s jinými státy rovníkové Afriky to sice není dramatický podíl (přibližně 4,2 % obyvatelstva), avšak testem na HIV prošla asi jen čtyři procenta dospělých ve věku 15 – 49 let. Kongo (tehdejší Zair) po prvním zaznamenaném případu v roce 1983 patřilo k prvním zemím, které zavedlo opatření pro boj proti HIV/AIDS. Následkem konfliktů, nestability a chudoby však dnes naopak patří k zemím, kde se viru HIV a zastavení jeho šíření nevěnuje dost pozornosti. „Naše programy prevence přenosu viru z matky na dítě mají 96procentní úspěšnost. Děti, jejichž matky mají virus HIV, mají šanci narodit se a žít bez viru. Proč bychom se tedy neměli snažit jim pomoci?,“ dodává k plánům v Kongu výkonný ředitel organizace Magna Deti v núdzi. Kongo v číslech:
- z 1000 narozených dětí se 129 dožije prvního roku života
- z téměř 70 milionů obyvatel žije na venkově 70 %
- milion dětí trpí vážnou podvýživou
- 92 % lidí ve městech nemá přístup k sanitaci, toaletám
- na 10 tisíc lidí připadá v průměru 9 nemocničních lůžek a 1 lékař
- 33 % žen má přístup k programu prevence přenosu viru HIV z matky na dítě
- 10 % lidí s HIV má přístup k lékům - ARV terapii
Zdroj: http://www.magna.sk
_________________________________________
Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc - Jar 2010. Vydává ho Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (MVRO), která je sdružením právnických osob - zastřešující organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských nevládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí.