Moderátor a mediátor ve výzkumu Neustálé zkoumání vztahu příčiny a následku směřuje po celá staletí k snaze lidstva hlouběji poznat svet a jeho zákonitosti. Na vědecké úrovni se otázkou příčiny a následku zabývají také vědci v oblasti věd o člověku.

Testováním kauzálních hypotéz výzkumníci nejen ověřují své hypotézy či teorie ohledně příslušného fenoménu vědy, ale nacházejí také odpovědi na praktické otázky o tom, zda intervence má nebo nemá očekávaný efekt. Avšak, jak poznatky zrají, výzkumníci překračují rámec „prostého" důvodu příčiny a následku vztahu a pokoušejí se pochopit, co překlenuje příčinnou souvislost a co velikost nebo směr kauzálního vztahu (Frazier a kolektiv, 2004, Rose a kolektiv, 2004).

Nejčastější otázky jsou ve výzkumu formulovány následovně: Má proměnná X předvídat, nebo způsobit proměnnou Y? Jde o takzvaný základní typ výzkumu, základní typ výzkumné otázky. Avšak, pokrok si vyžaduje jít ve výzkumech za hranice „běžných" zjištění a zabývat se složitějšími souvislostmi a vztahy mezi proměnnými, na základě kterých povýšíme náš výzkum.

Množství autorů (například Frazier a kolektiv, 2004, Rose a kolektiv, 2004, Verešová, 2004, MacKinnon, 2008, a další) v posledních letech ve svých sociálně-psychologických či pedagogicko-psychologických výzkumech věnují velkou pozornost právě zkoumání proměnných charakteru moderátorů a mediátorů. Pojetí těchto dvou pojmů se u některých autorů liší. V dalších podkapitolách uvádíme stručný přehled pojetí pojmů moderátor a mediátor od různých autorů z jejich výzkumných prací.

3. Proměnná typu moderátor

Obecně řečeno, moderátor je kvalitativní (např. pohlaví, rasa, třída), nebo kvantitativní (např. úroveň odměny) proměnná, která má vliv na směr nebo sílu vztahu mezi dalšími proměnnými (MacKinnon, 2008).

Obr. 1 Model popisující moderátor

Podle MacKinnon (2008)

Moderátor je proměnná, která mění směr, nebo sílu vztahu mezi prediktorem a výsledkem. V skutečnosti jde o interakci, tedy vliv jedné proměnné na druhou, který je závislý na jiné proměnné. Například, pokud nemáme zájem zjistit vliv sociální podpory jen na úroveň výskytu deprese, ale identifikovat, zda se liší v případě, že osoba je muž nebo žena. Konkrétně v rámci analýzy, moderátor je třetí proměnná, která ovlivňuje vztah mezi dvěma dalšími proměnnými. Moderátor může být reprezentován jako interakce mezi ústředně nezávislou proměnnou a faktorem, který určuje vhodné podmínky pro jeho fungování (Baron, Kenny, 1986).

Obr. 2 Vliv moderátoru

Podle Baron, Kenny (1986)

Obrázek 2 poskytuje popis, jak krok za krokem zkoumáme každý typ efektu. Výzkumníci mohou využít více regresí při zkoumání účinků moderátoru. Například prognosticky, zda proměnná typu moderátor je kategorická (například pohlaví, nebo rasa), nebo kontinuální (například věk). Když jsou prediktor a proměnná typu moderátor kategorické, můžeme použít analýzu rozptylu.

2. Proměnná typu mediátor

Proměnná typu mediátor přináší takzvaný „odkaz" do vztahu mezi dvěma dalšími proměnnými. Mediátor je často koncipován jako mechanizmus, který jednou proměnnou (takzvaným prediktorem) ovlivňuje další proměnné (takzvané kritérium). Při testování účinku mediátoru, výzkumník může zkoumat, zda by třetí proměnná mohla představovat nebo vysvětlovat vztah mezi těmito proměnnými (Rose a kolektiv, 2004).

Baron a Kenny (1986) vysvětlují, že model mediace je ve statistikách uváděn jako mechanizmus nebo proces, který se snaží vysvětlit, pojmenovat, nebo popsat zjištěný vztah mezi nezávislou a závislou proměnnou prostřednictvím začlenění třetí vysvětlující proměnné. Je známý a často nazývaný také jako prostředník proměnných. Proměnná mediátor slouží k vysvětlení vztahu mezi nezávislými a závislými proměnnými.

Obr. 3 Model popisující mediátor

Podle MacKinnon (2008).

Frazier a kolektiv (2004, podle Baron, Kenny, 1986), určují mediaci jako proces, který vede od nezávislé proměnné k závislé proměnné. Jinými slovy, v jednoduchém mediačním modelu, nezávislá proměnná je příčinou zprostředkovatele, a následně mediátor působí na závislou proměnnou. Z tohoto důvodu, zprostředkování účinku je označováno také jako nepřímý účinek, náhradní účinek, meziprodukt, nebo jako vedlejší účastník vlivu. MacKinnon a kolektiv (2002, In Amery, Zumbo, 2007) popsali následující příklad mediace: program prevence zneužívání drog (takzvaná nezávislá proměnná), odolnost vůči drogám (jako mediátor) a následně chování ve vztahu k drogám/užívání drog (takzvaná závislá proměnná). V uvedeném kontextu věnuje pozornost popisu jednotlivých mediátorů užívání drog Verešová (2004a, 2004b), která mediátory užívání drog definuje jako faktory, které působí jako zprostředkovatelé jistým směrem polarizovaného chování například prodrogové vs. abstinující (teda také rizikové vs. nerizikové). Mediátorům rozumí v průběhu ontogenéze měnící se faktor převažující charakteru psycho-sociálního a osobnostního, který je významný z hlediska usměrňování jistým směrem orientovaného chování v rámci vztahu jedince k jistému prvku reality a zároveň působení tohoto prvku na prožívání a chování jedince. Modifikovatelné rizikové faktory jsou pak determinantem kurzu vývoje drogové závislosti a efektivnosti preventivního působení či intervence ve školním prostředí. Verešová ilustruje mediační model v prevenci drogových závislostí následovně (obrázek 4):

Obr. č.4 Mediační model v prevenci drogových závislostí (Verešová, 2004)

Mediaci uvádějí Rose a kolektiv (2004) a Wengener a Fabrigar (2000, In Amery, Zumbo, 2007) jako kauzální model, který vysvětluje, proces '' proč'' a ' jak'' se příčiny následku dějí.

Podle Barona a Kennyho (1986) obecným testem pro existenci mediátoru je zkoumat vztah mezi mediátorem a proměnným kritériem, vztah mezi mediátorem a proměnnými a vztah mezi mediátorem a kritériem proměnných. Všechny tyto korelace by měly být zřejmé. Vztah mezi mediátorem a kritériem by měl být snížen (až na nulu) po kontrole vztahu mezi mediátorem a kritériem proměnných.

Další způsob, jak přemýšlet o této otázce je, že moderátor je taková proměnná, která má vliv na sílu vztahu mezi dvěma dalšími proměnnými. Tedy mediátor je ta proměnná, která vysvětluje vztah mezi dvěma dalšími proměnnými. Rose a kolektiv (2004), vysvětlují mediátor, jako odkaz ve vztahu mezi dvěma dalšími proměnnými. Často je koncipován jako mechanizmus, který jednou proměnnou (takzvaným prediktorem), ovlivňuje další proměnné (takzvané kritérium). Při testování účinku mediátoru, výzkumník může zkoumat, zda třetí proměnná by mohla představovat nebo vysvětlovat vztah mezi těmito proměnnými.

4. Moderátor versus mediátor

Frazier a kolektiv (2004) a Rose a kolektiv (2004) tvrdí, že mediátor a moderátor jsou dva nástroje, jejichž pochopení se spojuje s jakousi hádankou. Mediátor je třetí proměnná, která má vztah tak k účinku, jako i k příčině. Moderátor je třetí proměnná, která upravuje příčinu účinku. Kauzální model odkazuje na teoretickou hypotézu změny v jedné proměnné a výsledků změn v jiném. Testování kauzální hypotézy vyžaduje prozkoumání, zda je kauzální závěr takový, že X způsobuje Y a je životaschopný (Wegener a Fabrigar 2000, In Amery, Zumbo, 2007). Vědci výslovně uvedli, že existují tři typy společných kauzálních hypotéz: přímý příčinný efekt, zprostředkovaný kauzální efekt a moderovaný kauzální efekt. Amery a Zumbo (2007) definují mediátory a moderátory jako třetí proměnné, jejichž účelem je posílení, hlubší a přesnější pochopení příčinného vztahu mezi nezávislou proměnnou a závislou proměnnou.

MacKinnon (2008) popisuje vztah mezi moderátory a mediátory jako příklady třetích proměnných ve výzkumu. Většina výzkumů se zaměřuje na vztah mezi dvěma proměnnými - nezávislé proměnné X a výsledek Y (závislé proměnné), který je statisticky variabilní. Příklady pro dva různé účinky jsou korelační koeficient, poměr šancí a regresní koeficient. S dvěma proměnnými existuje omezený počet možných příčinných vztahů mezi nimi: X způsobuje Y, Y způsobuje X a X a Y jsou vzájemně spojené. S třemi proměnnými se počet možných vztahů mezi proměnnými zvyšuje. V podstatě z toho vyplývá, že: X může způsobit, že třetí proměnná Z způsobí Y; Y může způsobit i X i Z a vztah mezi X a Y se mohou lišit pro každou hodnotu Z. Mediátory a moderátory jsou dva typy třetích účinků proměnných. V případě, že třetí proměnná Z je meziprodukt v příčinné posloupnosti tak, že X způsobuje Z a Z způsobuje Y, pak Z je zprostředkovávající proměnná; je v příčinné sekvenci X → Z → Y. V případě, že vztah mezi X a Y je jiný při různých hodnotách Z, pak Z je zmírňující proměnná. Primární rozdíl mezi mediací a moderováním je to, že proměnná typu mediátor určuje kauzální sekvenci v tom, že mediátor přenáší kauzální efekt X na Y, ale proměnná typu moderátor neurčuje příčinný vztah, ale jen to, že vztah mezi X a Y se liší na jednotlivých úrovních.

Na základě tvrzení autorů můžeme uvést závěr, že rozdíl mezi moderátorem a mediátorem spočívá v tom, že proměnná typu moderátor určuje, kdy dosáhneme určité účinky a proměnná typu mediátor pojednává o tom proč a jak se takovéto účinky objeví. Avšak stejné proměnné mohou sloužit buď jako mediátor nebo moderátor, případně jako obojí v závislosti na výzkumné otázce.

Autor: Mgr. Lucia Foglová Použitá literatura

AMERY, D., ZUMBO, B. D. (2008). Understanding and Using Mediators and Moderators. [Electronic version]. Social Indicators Research Series, 87:367–392, DOI 10.1007/s11205-007-9143-1 BARON, R. M., KENNY, D. A., (1998). The Moderator-Mediator Variable Distinction in Social Psychological Research: Conceptual, Strategic, and Statistical Considerations, [Electronic version]. Journal of Personality and Social Psychology. Vol. 51, No. 6, 1173-1182, 0022-3514/86/$00.75 BARON, R. M., & KENNY, D. A. (1986). The moderator-mediator variable distinction in social psychological research: Conceptual, strategic, and statistical considerations. Journal of Personality and Social Psychology, 51, 1173-1182. MACKINNON D. P. (2008). Introduction to statistical mediation analysis. Mahwah, NJ: Erlbaum. MACKINNON D. P. (2008). Introduction to Statistical Mediation Analysis. Mahwah, NJ: Erlbaum. ROSE, B. M. a kol. (2004). Mediator and Moderator Effects in Developmental and Behavioral Pediatric Research. [Electronic version]. Developmental and Behavioral Pediatrics. 0196-206X/00/2501-0058 VEREŠOVÁ. M. (2004a). Mediátory užívání drog: cesta k efektivní prevenci drogových závislostí. Nitra: UKF, 394 s. ISBN 80-8050-767-8. VEREŠOVÁ. M. (2004b). Mediátory užívání drog – most od predisponované osobnosti k prodrogovému vs. protidrogovému chování. In. Sociální procesy a osobnost. Bratislava: SAV, ISBN 80-88910-16-1, s. 505-511