Monitorovací systém dávkování léků vhodný pro osoby, které dlouhodobě užívají léky v sociálních zařízeních a v domácím prostředí
ÚVOD
S rostoucím počtem obyvatel roste také poptávka po zdravotní a sociální péči a o poskytování vysoce kvalitní péče starším dospělým na Slovensku. Tyto služby by měly uspokojovat potřeby jedinců, kteří mohou mít celou řadu akutních a chronických stavů. Schopnost nemocničních služeb vyhovět těmto požadavkům je omezená, a proto zařízení sociálních služeb poskytují ubytovací a zdravotnické služby, aby vyhověly této nesplněné potřebě. V laickém tisku se vyskytly obavy týkající se managementu léků v zařízeních sociálních služeb a v literatuře je dokázáno, že tento proces není optimální. Cílem bylo proto přezkoumat lékový management v zařízeních sociálních služeb se zaměřením na oblasti velkého množství předepisování léků, podávání a likvidace léků.
Je třeba pečlivě zvážit postupy předepisování, aby se snížilo zatížení léky, a mělo by se vyvinout úsilí k začlenění multidisciplinárního přístupu ke péči. Kvůli lepšímu a efektivnějšímu lékovému managementu je zde Monitorovací systém dávkování léků (MSDL). MSDL je úložné zařízení pro pevné léky zaměřené na zjednodušení podávání léků pacientům/klientům. MSDL přináší nové možnosti balení léků pro různá zařízení sociálních služeb, pro pacienty v domácím prostředí nebo v jiných zdravotnických zařízeních, jako jsou nemocnice. MSDL je balen vedoucími nebo kvalifikovanými zdravotními sestrami přímo v zařízení nebo v domácím prostředí, a to jednoduchým způsobem. Tento systém umožní pacientům/klientům jednoduché užívání léků v denních dávkách, tak jak je předepsal ošetřující lékař. Uvádí se, že MSDL má řadu výhod včetně zvýšení dodržování léčebného režimu ze strany klientů a minimalizuje chyby související s dávkou léku.
U nás se zvýšily nejen finanční nároky, ale i nadále je nábor zaměstnanců v sektoru sociálních služeb náročný. Je zde velký nedostatek zdravotních sester, pečovatelů a ošetřovatelů, kteří by mohli přispět k lepšímu poskytování sociálních služeb spojených se zdravotními službami v zařízeních sociálních služeb. Studie naznačují, že sestry dávají přednost práci v primární nebo sekundární zdravotní péči než v sektoru sociálních služeb. Částečně je to důsledkem zlepšeného přístupu k zdrojům a multidisciplinárního prostředí v takových prostředích, která jsou v sektoru sociálních služeb nedostatečná. Dalším tlakem na toto odvětví je zvýšená regulační kontrola (standardy péče, ÚDZS) v důsledku několika významných incidentů v zařízeních zaměřených na péči o klienty. Tato kontrola je pochopitelná, protože klienti zařízení sociálních služeb často představují nejzranitelnější jedince ve společnosti. Stojí to však za to. Společně mohou tyto tlaky společnosti představovat efektivní a kvalitní péči. Jedním z hlavních ošetřovatelských úkonů v zařízeních sociálních služeb je i podávání léků předepsaných ošetřujícím lékařem jednotlivým klientům. Obvykle v zařízeních sociálních služeb klienti nejsou schopni spravovat své vlastní léky, a proto se personál účastní na spravování, správě a podávání léků.
Klienti v zařízeních sociálních služeb jsou zvláště citliví na poškození související s léky, ke kterému může dojít proto, že mají málo informací o různých lékových alergiích, o předepisování léků a o nevhodných podávaných lékových postupech v zařízeních. V důsledku toho se zaměřuji na managementem léků na vzorku zařízení sociálních služeb se zaměřením na předepisování, podávání a plýtvání léky.
Definování znalostní báze
Stárnutí je postupný progresivní proces charakterizovaný fyziologickými změnami a pozorovatelným poklesem tělesných funkcí spolu se zvýšením náchylnosti na nepříznivé účinky léků (Mangoni a Jackson 2003). Kromě fyziologického poklesu existují i neurologické deficity související s věkem, které mohou mít za následek zrakové, motorické a kognitivní poruchy. Ty mohou snižovat kvalitu života a skutečně brzdit schopnost jedince bezpečně užívat své léky. Tyto změny mají vliv na absorpci, metabolismus, distribuci a eliminaci léků, které mohou být nepředvídatelné a podléhají významné variabilitě mezi klienty, ale nakonec mohou vést k nežádoucím reakcím na léky (Stegemann et al. 2010). V důsledku toho by se předepisování léků této populaci mělo důkladně zvážit.
Složité zdravotní stavy, dlouhodobé choroby, mnohočetné chronické onemocnění a geriatrické syndromy, které postihují některé starší dospělé, si často vyžadují mnohočetnou lékovou léčbu jako primární zásah buď k léčení, prevenci, kontrole, nebo ke zlepšení kvality života klientů. Vzhledem ke změnám farmakokinetiky (příjem léku až po jeho vyloučení) a farmakodynamiky (účinek léku na organismus), které souvisejí s věkem této populace, to vede k náležitému užívání léků.
Předpokládá se, že tento dramatický posun v populaci bude vyvíjet další tlak na zdravotnické služby v primární i sekundární péči. Starší populace dospělých je, alespoň částečně, náchylná na mnohočetné chronické choroby a je náchylná na polyfarmácii – více užívání léků než 5 za den, jehož důsledkem jsou nepříznivé reakce na léky.
Pokud se léky podávají klientům sociálních služeb, musí být jejich podání zdokumentováno v Lékových záznamech. Lékové záznamy představují hlavní dokumentační záznam o podávání léků klientům. Každý klient by měl mít samostatný Lékový záznam, který poskytuje podrobnosti o klientovi včetně jeho jména, data narození a stavu alergie, jména ošetřujícího lékaře s adresou atd. Dále by měl obsahovat seznam všech léků, které se mají klientovi podávat a které jsou předepsány lékařem, s připojenými pokyny k dávkování, jakýmikoli osobitými pokyny nebo bezpečnostními opatřeními souvisejícími s léky. a samostatnou část, ve které se zaznamenávají informace a komentáře. Neexistuje žádný jednotný definovaný formulář pro Lékový záznam, ale obsah bude přibližně podobný, což poskytne efektivní informaci o klientovi a následné zaznamenání podání léku do Lékového záznamu.
Lékový odpad se může vyskytnout v kterékoli fázi procesu řízení léků od vydání předpisu až po léky v rukou pacienta. Je evidentní, že ke vzniku odpadu z léků přispívají všichni pacienti a zdravotničtí pracovníci (lékaři, lékárníci, zdravotnický personál). Je také zřejmé, že se dá předejít některým příčinám týkajících se odpadových léků (např. předcházení nadměrnému zásobování léků, podpora dodržování lékového managementu prostřednictvím vzdělávání a poradenství klienta), zatímco některým z nich se nedá zabránit (např. smrt pacienta/klienta), přičemž odhady naznačují, že poměr mezi odpadem, kterému se dá předejít, a odpadu, kterému se nedá zabránit, je přibližně 50 : 50 (York Health Economics Consort a The School of Pharmacy 2010).
Východiska
Předepisování léků je komplikovanější v zařízeních sociálních služeb, kde existuje více zdrojů zdravotních služeb, do kterých je zapojeno množství předepisujících lékařů, jako všeobecní a speciální lékaři, kteří často přímo nekonzultují s klientem, ale spíše dostanou informace týkající se klienta prostřednictvím sestry nebo pečovatele (Bergman et al. 2007).
Odhady naznačují, že přibližně 80 % všech léků v zařízeních sociálních služeb by mohlo být baleno v systémech MSDL.
Monitorovací systém dávkování léků (MSDL)
MSDL je dávkovač léků a zároveň úložné zařízení pro pevné a tuhé léky zaměřené na zjednodušení podávání léků pacientům/klientům. MSDL se doporučuje pro všechny léky včetně léků na požádání, léků s potenciální cytotoxicitou, léků s variabilním dávkováním a hydroskopických nebo fotocitlivých léků. MSDL by však mohl být nejčastějším systémem používaným v zařízeních sociálních služeb nebo v domácí péči k managementu léků.
Obecně je systém vhodný pouze na perorální tuhé léky, i když existují specializované systémy (např. Jodóza), které umožňují kapalné dávkové formy.
MSDL – Monitorovaný systém dávkování léků je nástroj na management léků, který organizuje léky na perorální dávku pacienta podle dne v týdnu a podle denního času, ve kterém se mají užívat. MSDL, známý také jako blistrové lékové balení, je ideální pro pacienty užívající více léků než 5 (Polyfarmácie) po celý den.
MSDL dávkovač léků – léková karta, které připravuje sestra, se používají především v komunitě, protože péče je poskytována doma, ale i používají se i v zařízeních sociálních služeb, aby pomohly poskytovatelům zdravotní péče správně podávat léky pacientům a klientům v jejich péči.
Používání lékového dávkovače MSDL poskytuje klientům a pacientům, jejich rodinám, lékárníkům a širšímu systému zdravotní péče celou řadu výhod.
Klienti, pacienti a rodiny
MSDL – dávkovač léků pomáhá klientovi a pacientovi dodržet včasné podávání vícerých léků během celého dne.
MSDL – dávkovač léků připravené sestrou eliminují potřebu, aby si pacienti a klienti sami spravovali léky. Výrazně minimalizuje riziko vynechání nebo dodatečné dávky léků. Klienti a pacienti mohou lépe porozumět svým lékům, zlepšovat léčebné výsledky.
Lékárníci a sestry
Dávkovač léků – Léková karta pacienta s (MSDL) připravují každý týden tak, aby zahrnovaly pouze současné léky. Při pravidelném doplňování může lékárník a sestra důkladně sledovat užívání léků svých klientů a pacientů.
Závěr
Monitorovací systém dávkování léků poskytuje klientům a pacientům lepší péči a individualizované služby, které mohou ovlivnit pohodu a kvalitu života pacientů a klientů. Použití MSDL blistrových balení může snížit zbytečné přijetí pacienta do nemocnice v důsledku nepřetržitého nedodržování užívání léků – buď je bere příliš málo nebo příliš mnoho, nebo nesprávné načasování dávek. Přispívá také ke snižování odpadu z léků, protože léky se podávají včas, což vede k menšímu plýtvání léky a snižuje hromadění zásob.
Autor: PhDr. Bc. Marcel Tóth Autor odborného článku je doktorandom Vysokej školy Zdravotníctva a Sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave.
Použitá literatura Hilmer, S. N. a kol. 2007. Index liekovej záťaže na definovanie funkčnej záťaže liekov u starších ľudí. Archives of Internal Medicine 167 (8), s. 781 - 787.
Medeiros-Souza, P. a kol. 2007. Diagnóza a kontrola polyfarmácie u starších osôb. Revista de saude publica 41 (6), s. 1049–53.
Patterson, S. M. a kol. 2014. Intervencie na zlepšenie primeraného využívania polyfarmácie u starších ľudí. Cochrane Database Syst Rev, 10 (10).