MARKOVÁ, Dagmar: Etika v adlerovské teorii. Nitra: Garmond, 2012.

Cílem vědecké monografie je přiblížit koncept individuální psychologie v jejích etických implikacích, neboť teorie Alfreda Adlera je označována také za aplikovanou etiku. Část z úvodu

... Monografie je zaměřena na vědecké analýzy jedné z ústředních teorií – adlerovské teorie, resp. v evropském prostoru – a i podle jejího zakladatele Alfreda Adlera – označované jako individuální psychologie. Propojíme tak teoretické koncepty individuálně-psychologického přístupu v rámci filozofické a psychologické vědecké paradigmy, které umožňují naše analýzy soustředit se na oblast etiky. Právě takové zaměření monografie navazuje na potřebu vědeckého rozvíjení doposud suspektní oblasti, což podtrhuje i fakt, že filozofický (resp. i etický) základní výzkum individuální psychologie sotva započal.

Adlerovská teorie byla navzdory jejímu nespornému vědeckému přínosu nejen v rámci psychologie, ale i filozofie a etiky ve vědeckých kruzích na okraji zájmu, případně tato teorie nebyla reflektována v její komplexnosti. Celkově byl její vědecký, ale i praktický přínos podceňován. Aktuálnost a inspirativnost tohoto přístupu podtrhuje fakt, že v současnosti lze pozorovat určité vědecké oživení, které se částečně promítlo i do slovenských (a českých) podmínek.

Avšak rozvíjení adlerovské teorie na Slovensku je stále suspektní v porovnání s jinými psychologickými směry. ...

V rámci filozofických a etických přístupů bývají často tematizovány psychologické koncepce např. Sigmunda Freuda, Viktora Frankla, Ericha Fromma a pod., avšak opět jen okrajově Alfreda Adlera, ačkoli Adler vedl nejen psychologické a vzdělávací přednášky, ale i filozofické. Právě v adlerovském přístupu se psychologie stala vědeckým poznáním člověka jako takového.

Alfred Adler je považován za humanistického myslitele, jeho koncept individuální psychologie je označován za aplikovanou etiku a jeho teoretický pohled nabízí mnoho etických implikací. ....

Adler zdůrazňoval i individuální volbu a jeho koncept člověka vychází z teze, že lidé jsou proaktivní, sebaurčující a kreativní. Zároveň je jádrem jeho etiky tzv. „cit pro sounáležitost“. Adler zdůrazňoval, že lidé jsou sociálně začlenění – jsme celistvou osobností, která funguje v sociálním kontextu. Základní potřebou člověka je „patřit k lidské komunitě“ a najít si v ní své místo, mít význam a cítit vlastní hodnotu. Adler poukazoval na právo chápat sebe a ostatní jako rovnocenné.

Z uvedeného je zřejmé, že Alfred Adler ve svých pracích nereflektuje jen psychologické přístupy, ale i filozofické (Nietzscheho, Kantovy a dalších) a mnoho dalších a jeho teorie je prostoupena etickými implikacemi. Adler byl nejen lékařem, psychologem a vědcem, ale i etikem.

Navzdory uvedenému však v našem slovenském prostředí nenacházíme prakticky žádnou specificky na etické aspekty zaměřenou publikaci z oblasti adlerovské teorie.

Právě tato monografie se zaměřuje na analýzy adlerovské teorie z tohoto specifického - etického - hlediska. V předkládané monografii reflektujeme ty aspekty adlerovské teorie, které jsou relevantní z hlediska etiky, a to přes reflexivní optiku deskriptivní etiky. Tím jsou tematizovány takové aspekty, které v ucelené podobě na Slovensku nebyly na vědecké úrovni analyzovány. Takovéto zaměření přináší v monografii nové podněty pro etickou teorii a výzkum.

V monografii se nezaměřujeme na psychologicky významné teze adlerovské teorie (jako např. rodinné a sourozenecké konstelace, apercepce, psychoterapie a poradenství aj.), ale na ty, které jsou relevantní z etického hlediska. Vzhledem k tomu je třeba, aby měl/a čtenář nebo čtenářka určitou vědeckou orientaci v teoretickém konceptu adlerovské teorie, neboť tato monografie sice operuje s některými vědeckými tezemi a pojmy Adlerovy psychologie, ale tematizuje specificky jejich etické, případně filozofické kontexty.

V publikaci se opíráme nejen o originální díla Alfreda Adlera, která nebyla z němčiny nebo angličtiny přeložena do slovenštiny (nebo češtiny), ale i o jeho následovníky a následovnice, žáky a žačky, neo-individuálně-psychologické přístupy a podobně. Z konkrétních autorů a autorek vycházíme z děl např. Ansbachera a Ansbacherové, kteří jsou považováni za tzv. systématiky Adlerovy teorie. Stejně tak se opíráme o práce: např. Dreikursa, Dreikursové-Fergusonové, Rattnera a Danzera a dalších autorů a autorek, kteří/adlerovskou teorii popisují, interpretují a rozvíjejí na vědecké úrovni. V monografii tak přispíváme k syntéze výzkumných směrů, která vyplývá z prolínání oborů etiky a psychologie.

Dagmar Marková (FF UKF)

OBSAH

1 INDIVIDUÁLNÍ PSYCHOLOGIE JAKO ETICKÝ KONCEPT

2 CIT PRO SPOLUPŘÍSLUŠNOST JAKO JÁDRO ADLEROVSKÉ ETIKY 2.1 Etické směřování člověka a duševní zdraví

3 KONCEPCE ČLOVĚKA JAKO CÍLOVĚ ORIENTOVANÉ TOTALITY 3.1 Filosofie životního stylu 3.2 Kam směřuje člověk? Otázka cílů a smyslu 3.2.1 Teleologický princip 3.2.2 Svědomí a city viny v adlerovském teleologickém pojetí 3.2.3 Kulturní utilitarismus 3.2.4 Cíle člověka v etických kontextech potřeby „patřit do komunity“ 3.2.5 Smysl a úlohy života

4 ROVNOCENNOST JAKO FONDAMENTÁLNÍ ETICKÁ POŽADAVEK 4.1 Snaha o moc jako základní axiologická teze? 4.2 Vliv pocitů menšencenosti v kontextu chybných cílů 4.3 Pohlavní rovnost jako etické východisko adlerovské teorie

5 ETICKÉ, FILOZOFICKÉ A JINÉ INSPIRACE A KONTEXTY ADLEROVĚ JI TEORIE 5.1 Darwinismus a koncept individuální psychologie 5.2 Individuální psychologie Alfreda Adlera a psychoanalýza Sigmunda Freuda 5.3 Alfred Adler jako sokratovský člověk 5.4 Morální povinnosti v díle Immanuela Kanta a Adlerova teorie 5.5 „Vůle k moci“ u Friedricha Nietzscheho a koncepce Alfreda Adlera 5.6 Vliv marxismu na teorii Alfreda Adlera 5.7 Náboženství a světská etika Alfreda Adlera

6 ALFRED ADLER JAKO ETICKÝ VZOR A INSPIRACE

Název: Etika v adlerovské teorii Autorka: Dagmar Marková (FF UKF)

Počet stran: 128 stran ISBN: 978-80-89148-77-6 Rok vydání: 2012 Vydavatelství: Garmond, Nitra