MACHALOVÁ,M. – SENKO,P. 2018. Životní obrat člověka z pohledu biodromální psychologie a Autentické životní příběhy. Bratislava: Inštitút výchovy a športu a Prohuman. 319 s. ISBN 978-80-972795-2-3.

ÚVOD

Co se děje lidem dnes?

Sociální prostředí se dnešním lidem mnohdy jeví jako poušť sociální komunikace a mezilidských i osobních vztahů. Objevují se nové otázky, které se týkají kvality života lidí. A také otázky morálního a sociálního pokroku lidstva v současnosti. Vyniká řada změn v konání jednotlivců a sociálních skupin. Mnoho lidí prožívá vědomě či podvědomě realitu dneška jako duchovně vyprahlý prostor. Vědomě či nevědomě trpí, což se projevuje v hojné četnosti duševních a somatických onemocnění.

Poušť sociálního prostředí se rozšiřuje prostřednictvím patologických sociálních a mezilidských vztahů, komunikace a jednání lidí. Mnoho lidí volá po způsobu, jak změnit psychologickou a sociální realitu svého života, protože nejsou spokojeni s danými poměry. Pravda je však taková, že málokdo z nich si uvědomuje, že tuto realitu tvoří lidé sami. Jenže si mnohdy nepřipouštějí svůj vlastní podíl na čím dál více duchovně vyprahlém prostoru jejich vlastního života.

A tak: „Lidstvo jako celek stojí před vážnou dilematou: pokračovat v dosavadním trendu s manipulací světem, nebo se obrátit do svého nitra a podstoupit proces radikální proměny, která směřuje k úplně nové úrovni vědomí a uvědomění lidí.

Zatímco snadno předvídatelným výsledkem první strategie je smrt v atomové válce nebo v technologických katastrofách, druhá alternativa by mohla vyústit v evoluční perspektivy.“ (S. Grof, 1992a, s.317.)

Stanislav Grof, světově proslulý psychiatr českého původu, je toho názoru, že v kolektivním a světovém měřítku dnes převládá myšlenkový rámec vytvářející filozofii života lidí, v němž se zdůrazňuje síla, soupeření a prosazování sebe a oslavuje se lineární pokrok a neomezený růst. Dnes se materiální zisk a růst považují za hlavní kritérium blahobytu a míru životní úrovně jednotlivců a sociálních skupin. Taková ideologie a strategie vede lidi k vážným konfliktům s jejich vlastní přirozeností a vede také ke konfliktům s vesmírnými zákony.

Avšak opak je pravdou. Jen strategie vnitřních proměn člověka, jako síly schopné změnit svět, je zdá se jedinou reálnou šancí pro zachování našeho světa. Vnitřní proměna se může dosáhnout jen na základě individuálního rozhodnutí, soustředěného úsilí a osobní odpovědnosti. Učení se lidí je individualizační proces utváření vlastní identity, autonomie, celistvosti a integrity těla, psychiky, sociálního a duchovního rozměru člověka. Učí se celé lidské bytosti a tedy učení se je živý a tvořivý proces. (M. Machalová, 2013.)

Jakýkoli plán na změnu situace světa je problematický, pokud neobsahuje soustavné úsilí o změnu lidských podmínek, které vytvořily tuto krizi. Vývojová změna vědomí je životně důležitá pro budoucnost světa. A záleží na iniciativě každého člověka. (S. Grof, 1992a.)

Člověk je důstojné stvoření. Důstojnost je majestátní bytí. (Osho, 2007.) Otázkou je, zda v současném světě je člověk opravdu majestátní bytost? Jsou lidé majestátní ve svém jednání a chování? Žijí důstojný život? Podporují státy světa majestát – důstojnost svých občanů? Důstojnost člověka je spjata s duchovním světlem osoby, o kterém píše Š. Šak (2016, s.12) takto: „Světlem duše, světlem čistého rozumu svítí celá bytost dobrých, čistých a svatých lidí... protože nicím nerozptylováni, nevidící nic zbytečného a hluboce soustředění, hledějící se do vlastního srdce, pozorují každý jeho pohyb a takovéto vnímání dává lidem duchovní světlo.“

Lidské dnešek se nachází v zajetí majetnických mezilidských vztahů, virtuálního emocionálního světa, v iluzivní konstrukci života, která nemá nic společného s úctou k člověku ani s duchovním světlem.

Tato publikace je zaměřena na proměnu člověka na jeho životní cestě. Je ztělesněním naší dlouholeté teoretické práce na psychologickém a edukačním konceptu psychické vyspělosti dospělých v sociálním prostředí. A jak jsme již zmínili, zároveň prezentujeme cestu rozvoje osob k psychické vyspělosti na příkladu autentických životních příběhů vysokoškoláků, kteří svou sebereflexi vyjádřili v písemné práci. A tak ve druhé kapitole této knihy předkládáme upřímná svědectví pod názvem „Můj životní obrat“, studentů ze tří vysokých škol na Slovensku a v Čechách. Vyjadřujeme obdiv nad citovou hloubkou a moudrostí studentů, které jsme měli to štěstí v životě setkat a vést je v rámci studijního předmětu Biodromální psychologie (Psychologie životní cesty). A to po dlouhou dobu – v letech 2002 až 2017, v různých ročnících a semestrech jejich studia. Dovoluji si skromně a s čistým svědomím říci, že jde doslova o „naše“ studenty a že bez nich by tato knížečka nevyšla na světlo světa. Zanechali v naší mysli a srdci hlubokou stopu. Máme naději, že cítili to, co my na společných vyučovacích hodinách. Vytvořili jsme spolu podnětné prostředí pro sebavyjádření každého z nás. Vzájemnost, otevřená diskuse i zaujetí tématy, respekt a úcta, také ochota upřímě se vyjadřovat, byly na přednáškách a seminářích předmětu Biodromální psychologie absolutní samozřejmostí. Proto studenti v práci na téma „Můj životní obrat“ spontánně, upřímně a velice otevřeně vyjádřili své důležité zážitky, události, poznání a nabyté životní zkušenosti. Jsme hrdí na naše studenty, kteří i prostřednictvím písemných prací uveřejněných v této knize projevili svou osobnost s otevřenou myslí i srdcem, bez přikrášlování.

Takže milí studenti, moji spolupoutníci na cestě vzdělávání, kráčejte životem svobodně a hrdě a zároveň i pokorně. Děkuji vám, protože jsme se učili navzájem – Vy ode mne a já od vás všech.

Vaše profesorka Mária Machalová

Slova k čtenářům

Obsah této knihy tvoří vědecké a odborné příspěvky a také autentické životní příběhy lidí pod názvem „Můj životní obrat.“ Spojení vědeckého a odborného textu, podloženého teoretickým a empirickým výzkumem, s autentickými životními příběhy, které napsali vysokoškolští studenti denního a externího studia ze tří vysokých škol na Slovensku a v Čechách, považujeme za krok k obohacení teoretického poznání o životní realitu lidí a naopak krok k obohacení životní reality lidí o teoretické poznání.

V této knize vyjadřujeme svůj odborný názor na psychologický, edukační a sociální aspekt života dospělých lidí dnes, z pohledu celoživotní vývojové psychologie, tedy biodromální psychologie, a z pohledu sociální edukace dospělých.

V centru naší pozornosti je především rozvoj schopností lidí k životu, rozvoj osobnosti dospělých, sociální edukace, rozvoj individuálního potenciálu, sociálně-psychická adaptace lidí, sebereflexe a sebepoznání, projektivní metody poznání a sebepoznání člověka i další témata.

V přípravě knihy nás vedl upřímný zájem motivovat čtenáře k přemýšlení o sobě a o druhých lidech a podpořit je v tom, aby byli věrní svému jedinečnému talentu, nadání, schopnostem. Protože jen díky vlastnímu úsilí a svému přičinění se mohou dopracovat k odpovědi na otázku Kdo jsem? Čím chci být? Jak žiju a jak chci žít? Pokud porozumí své životní cestě, mají šanci pochopit i druhé lidi na jejich životní cestě.

Srdcem této knihy jsou autentické životní příběhy osob ve věku 19 až 45 let, které jsou živým svědectvím mnoha a neleh­kých „životních obratů“ a osobních změn na cestě sebepoznání a seberealizace člověka.

Tak jako bájný pták Fénix „vstal z popela“ silnější a nádhernější, než byl kdykoli předtím, tak i životní příběhy v této knize svědčí o tom, že překonat náročné životní situace, události a problémy se vyplatí, protože ti, kteří je překonali, většinou opravdu vstali z popela. A stali se z vlastní zkušenosti citlivější k sobě i k druhým lidem.

Kniha, kterou držíte v ruce, je živým svědectvím neopakovatelnosti a jedinečnosti každého člověka. Lidé v životním období mládí a středního věku, hlavní hrdinové 2. kapitoly této knihy, svými životními příběhy a svou upřímností a ochotou podělit se o získanou zkušenost zanechávají vzácné poselství. Vnášejí inspiraci do života citlivých lidí, kteří si chtějí nejen něco přečíst, ale i pochopit. A bohatší o novou zkušenost také jednat ve prospěch svého života. Kniha je vědeckým textem, který je ilustrován autentickými příklady biodromální psychologie (psychologie životní cesty), ve formě písemného sebavyjádření dospělých osob na téma „Můj životní obrat.“ Knihu jsme autorsky napsali a sestavili tak, aby byla nejen inovativní v daném oboru poznání a zkoumání, ale i čtivě přitažlivá hodnotnými teoretickými a aplikovanými poznatky. Věříme, že tato publikace má šanci stát se užitečným zdrojem poznání pro všechny, kterým není lhostejný ani jejich vlastní život, ani život druhých lidí, ani život na naší drahé planetě Zemi.

OBSAH

Poselství k tématu knihy Slova k čtenářům Vyjádření vysokoškolských studentů k tématu „Můj životní obrat“

ÚVOD

  1. KAPITOLA PSYCHOLOGIE A SOCIÁLNÍ EDUKACE ČLOVEKA DNES 1.1 Slova do každodennosti člověka 1.2 V lidech je třeba hledat zdroj psychické síly i smysl jejich života 1.3 Člověk je živá duše 1.4 Edukační sociální práce a rozvoj osobnosti člověka 1.5 Sebeidentifikace člověka v současnosti 1.6 Duchovní krize, integrita člověka a sociální edukace

  2. KAPITOLA MŮJ ŽIVOTNÍ OBRAT Sebavyjádření a sebareflexe vysokoškolských studentů Psychologická autodiagnostika 2.1 Metafora Bytí: Člověk je dítětem Nebe a žije na Zemi 2.2 Autentické příběhy I 2.3 Autentické příběhy II 2.4 Autentické příběhy III 2.5 Autentické příběhy IV 2.6 Odpovědnost člověka za svůj život

  3. KAPITOLA POZNÁJ SEBE PROJEKČNÍ METODOU PSYCHOLOGICKÁ DIAGNOSTIKA A VÝKUM OSOBNOSTI 3.1 Poznání osobnosti člověka z kresby stromu a rukopisu (psychografologická metoda a psychologická diagnostika)

3.2 Psychická dospělost projevená v rukopisu (psychografologický kvalitativní výzkum osobnosti) 3.3 Znaky sociability v rukopise učitelů a studentů psychologie (psychografologický kvantitativní výzkum)

  1. KAPITOLA ŽIVOTNÍ CESTA ČLOVĚKA V KONTEXTU BIODROMÁLNÍ PSYCHOLOGIE 4.1 Biodromální psychologie – vymezení konceptu 4.2 Osobnost člověka v biodromální psychologii 4.3 Biodromální psychický vývoj člověka 4.4 Životní cesta a životní události v biodromální psychologii 4.5 Životní vývojové úkoly a rozvojové úkoly osobnosti 4.6 Životní etapy, úkoly vývoje a rozvoje osobnosti v dospělém věku 4.7 Biodromální psychologie stručně

ZÁVĚR

O autorech About the book Content Summary Conclusion About authors

ZÁVĚREM

Rozhodující hledisko učení se lidí po celý život člověka není ani ekonomické, ani profesní, ani kariérní hledisko, ale je jím rozvíjení osobnosti člověka. Z toho plyne pro člověka, že učit se je třeba, ale člověk se musí učit, a to od kolébky až po hrob. I v poslední sekundě pozemského života se člověk musí učit a pokorně, poslušně plnit Hlavní úlohu života člověka na Zemi: Stávat se vyspělým člověkem a být vyspělým člověkem v mezích vlastních darů od Boha – tedy odborně řečeno – v rámci svého genotypu a dědictví předků po věky věků. Proto se nikdy neptáme, proč potřebujeme se učit po celý život, tedy v dětství a mládí i v dospělosti, také ve vyšším věku a také ve vysokém věku. Vždy je nezbytné učit se, protože stejně jako neustále dýcháme, tak se i neustále učíme. Učíme se nejen do hrobu, ale až za hrob. Vždyť kdo za nás má zvládnout přechod z hmotného bytí do bytí po pozemském životě?

Poznání každého člověka, které je přetaveno do rozumové, citové, mravní zkušenosti člověka, je originální, jedinečné a proto absolutně nepřenosné. Jenže: poznání se musí interiorizovat, tedy člověk musí z vnitřku přijmout to, co poznává. Interiorizací toho, co člověk poznává, si člověk uvědomí, chápe, ví. Vědět je vyšší úroveň fungování člověka. Vědět znamená přetavit poznání do života prostřednictvím rozumu a srdce, protože člověk je celistvá bytost: Poznává – ví – koná a přitom zároveň cítí a hodnotí. Člověk má dospět ke své vlastní moudrosti, kterou umí i autenticky vyjádřit. K moudrosti dospěje jen a jen vlastním úsilím, vlastním cítěním, vlastním přemýšlením, vlastním chováním, vlastním jednáním.

K čemu vychovávat a vést lidi? K systémové schopnosti k žití, to znamená k schopnosti socializovat se získáváním sociální zkušenosti; schopnosti identifikovat se sociálně, psychologicky, kulturně, duchovně s někým a s něčím v sociálním prostředí; schopnosti adaptovat se na sociální prostředí člověka; schopnosti integrovat se v sociálním prostředí jako součást sociálních skupin a být psychicky, sociálně a duchovně integrovaným člověkem; schopnosti odhalit, poznat i realizovat vlastní psychický a sociální potenciál, tedy nadání a talent k životu.

A také vychovávat a vzdělávat lidi k tomu, aby si člověk byl plně vědomý, že je ve své podstatě duchovní bytostí a podle toho také žil – to znamená, že se chová a jedná. Jen tehdy má šanci pozitivně se rozvíjet rozumově, citově a mravně a stávat se tak vyspělým člověkem. Lidé jsou svou podstatou Duch vyjádřený svou jedinečnou vlastní Duší - psychikou. Duše je individualizovaný projev Ducha. Představme si, že člověk je „počítač,“ v němž je základní program: a tím je Duše. Tu si lze představit jako Boží software darovaný Člověku. Systém tělesného organizmu člověka si lze představit jako Boží hardware darovaný člověku.

Plně si uvědomujeme, že vám ctění čtenáři zde představujeme myšlenky, které se mohou zdát, že jsou pouze a jen nějakou spekulací. Jenže zároveň se ptáme, odkud se vzaly tyto „spekulace“ v naší hlavě a v našem srdci? Když víme, že nic, co se děje v životě, ani nic, co se děje v člověku, není žádná náhoda! Vše, co se děje, je zákonné. Protože řečeno obrazně: „Pán Bůh nikdy nehraje kostky.“

Název: Životní obrat člověka z pohledu biodromální psychologie a Autentické životní příběhy. Autoři: MACHALOVÁ M. – SENKO P. Vydavatel: Inštitút výchovy a športu a Prohuman.

Rok vydání: 2018 Počet stran: 319 s. vydání: první ISBN: 978-80-972795-2-3