Úvod
Nezaměstnanost je s námi stále a je vysoce pravděpodobné, že se s ní budeme setkávat i nadále. V podstatě jde o přirozenou součást ekonomiky každé země. V tomto příspěvku se zaměříme na vymezení toho, co to vlastně nezaměstnanost je, jaké místo má na trhu práce, jak s ní bojujeme, a v neposlední řadě na to, jaký vliv měla na nezaměstnanost aktuální krizová situace způsobená pandemií Covid-19. V tomto příspěvku se zaměříme na analýzu a shrnutí současných teoretických poznatků z oblasti nezaměstnanosti s výhledem do blízké budoucnosti.
Nezaměstnanost
Nezaměstnanost je jev, který se u nás v minulosti vyskytoval a pravděpodobně se bude vyskytovat i do budoucnosti v různých formách. Nezaměstnanost jako taková nastává ve chvíli, kdy člověk aktivně hledající zaměstnání nemůže najít své uplatnění na trhu práce. Ve své podstatě tvoří jeden z klíčových ukazatelů, který signalizuje aktuální neschopnost pracovníků pružně získat aktivní výdělečnou práci, která přispívá k produktivní výrobě hospodářství. Z praktického hlediska by se dalo říci, že více nezaměstnaných znamená snížení ekonomické produkce. Na rozdíl od využitého kapitálu si nezaměstnaní v období nezaměstnanosti musí v každém případě udržet alespoň obživu. To následně znamená, že ekonomika má při vysoké nezaměstnanosti nižší produkci bez proporcionálního poklesu potřeby pokrytí základní spotřeby. Přetrvávající vysoká míra nezaměstnanosti představuje hrozivé problémy v ekonomice, které mohou dokonce vést k sociálnímu, ale i politickému otřesu. Na druhou stranu však platí, že nízká nezaměstnanost může znamenat, že hospodářství bude produkovat v plné míře, na jejímž základě se může maximalizovat produkce. Na základě tohoto průběhu se následně může dostavit zvyšování životní úrovně. Z praktického hlediska však platí, že mimořádně nízká nezaměstnanost může být za určitých okolností varovným signálem přehřívající se ekonomiky, inflačních tlaků a přísných podmínek pro podniky, které nevyhnutelně potřebují další pracovníky. (1)
Nezaměstnanost jako taková může mít nejrůznější příčiny. Z teoretického hlediska by se však dalo říci, že nezaměstnanost obvykle vzniká při nevyváženém stavu na trhu práce, kdy poptávka po pracovních pozicích převyšuje nabídku pracovních míst v konkrétním regionu nebo státě. (2) Stejně však mezi klasické příčiny nezaměstnanosti řadíme také následující příčiny:
- Nízká míra mobility pracovní síly a přítomnost regionálních rozdílů v nezaměstnanosti.
- Demotivující, nezajímavá a nízko ohodnocená nabízená práce.
- Relativně vysoké daňové a odvodové zatížení.
- Nelegální zaměstnávání, které je v současnosti kontrolováno jen minimálně. (3)
Práci je reálně možné považovat za ten nejdůležitější výrobní faktor. Prakticky platí, že bez práce by i ty nejbohatší přírodní zdroje a ty nejdůvtipnější kapitálové statky zůstaly jen mrtvými věcmi, bez jakékoli hodnoty. (4) Stejně důležitý je však i trh práce, který se týká primárně nabídky a poptávky po pracovní síle. Zaměstnanci v tomto případě představují nabídku a zaměstnavatelé poptávku. Trh práce je základní součástí každé ekonomiky a je úzce propojen s trhem kapitálu, zboží a služeb. (5)
Trh práce bychom mohli vnímat z makroekonomického i mikroekonomického hlediska. Podle makroekonomické teorie platí, že růst mezd zaostává za růstem produktivity, což nám naznačuje, že nabídka pracovní síly předstihla poptávku. V takovém případě budou mzdy klesat, protože zaměstnanci soutěží o relativně omezený počet pracovních míst, přičemž zaměstnavatelé mohou pro své společnosti vybírat z velkého počtu uchazečů. Na druhou stranu pokud poptávka převyšuje nabídku, tlak na mzdy se zvyšuje, protože vyjednávací síla je v tomto případě na straně zaměstnanců. V tomto případě je pravděpodobnější, že budou mít šanci přejít na pracovní místo s vyšší mzdou, zatímco zaměstnavatelé soupeří o pracovní sílu. Mikroekonomická teorie nám následně analyzuje nabídku a poptávku po pracovní síle na úrovni jednotlivých firem a pracovníků. Toto hledisko představuje počet hodin, během nichž je zaměstnanec ochoten pracovat za určitou mzdu. Z praktického hlediska by se dalo říci, že žádný pracovník nebude pracovat jen tak zadarmo. (5)
Politika trhu práce je systém, prostřednictvím kterého by se mělo prakticky pomáhat nezaměstnaným začlenit se na volná pracovní místa na trhu práce. V praxi platí, že na trh práce nevstupují všechny osoby, které jsou schopné se uplatnit. Některé osoby se dobrovolně zdržují mimo trh práce, protože jim státní a soukromá podpora v plné míře postačuje k udržení jejich životního standardu. Hovoříme o osobách, které nejsou ekonomicky aktivní, jako například chronicky nemocní nebo důchodci. Tomuto okruhu osob jsou finanční prostředky nezbytné pro jejich přežití poskytovány prostřednictvím různých podpor a příspěvků. Tato část populace se trhu práce dotýká jen mimořádně omezeně. (6)
V případě, že bychom se podívali na konkrétní příklad Slovenské republiky, dalo by se říci, že v průběhu roku 2019 klesla míra nezaměstnanosti na své historické minimum. V listopadu tohoto roku byla evidovaná míra nezaměstnanosti v národním hospodářství na úrovni 4,92 procenta. Oproti stejnému měsíci v roce 2018 klesla o 0,34 procentního bodu. Trh práce je tedy relativně silně utažený a slovenská ekonomika se dostávala na úroveň přirozené nezaměstnanosti. Významnou část nezaměstnaných v tomto období tvořili dlouhodobě nezaměstnaní a strukturální nezaměstnanost, která je dlouhodobějším a perzistentním problémem hlavně v některých vybraných oblastech trhu práce. Tento stav, kdy je v rámci země nízká nezaměstnanost, aktivně přispívá během roku k růstu mzdových nákladů. V tomto období museli zaměstnavatelé doslova bojovat o zaměstnance, a to i prostřednictvím nabídky vyšší mzdy. (7)
V porovnání s touto pozitivní situací je nutné poukázat na skutečnost, že nezasáhla tvrdou ranou pouze slovenská ekonomika v podobě pandemie onemocnění Covid-19. Pandemie negativně ovlivnila výkonnost slovenské ekonomiky. Samotný propad hospodářství a zaměstnanosti řadí Slovenskou republiku mezi nejvíce postižené země Evropské unie. Na základě nuceného omezení podnikatelské činnosti a poklesu spotřebitelské poptávky ze strany zákazníků byli mnozí zaměstnavatelé nuceni snižovat své náklady, což se často projevilo i prostřednictvím propouštění zaměstnanců. Podle údajů Ústredia práce, sociálnych věcí a rodiny se v průběhu dubna 2020 evidovaná míra nezaměstnanosti zvyšovala dosud historicky nejvyšším tempem, přičemž tento trend přetrvával i v následujících měsících. V červnu roku 2020 se míra nezaměstnanosti dostala až na hranici 8,2 procenta, což představuje téměř dvojnásobný počet nezaměstnaných ve srovnání s koncem roku 2019. (8)
Kdybychom měli svou pozornost zaměřit na boj se zaměstnaností i v tomto náročném období, je vhodné upozornit i na možnosti, které jsou na mezinárodní úrovni. Země Evropské unie si stanovily soubor společných cílů a cílů politiky zaměstnanosti v boji proti nezaměstnanosti a v tvorbě více pracovních míst v celé Evropské unii. Tato politika je obecně známá jako evropská strategie zaměstnanosti. Tato strategie začala aktivně působit v průběhu roku 1997, přičemž tvoří i součást strategie Europa 2020, která nám dává celkový přehled o tom, čeho by měla Evropská unie dosáhnout do roku 2020 v různých oblastech, mezi které řadíme vzdělávání a boj proti změně klimatu. V tomto případě se využívá referenční rámec pro činnosti na úrovni Evropské unie, národní úrovni, ale i na regionální úrovni. Prostřednictvím této strategie bylo definováno dosáhnout do roku 2020 zaměstnanost lidí ve věku 20 až 64 let na hranici 75 procent. Nebýt vypuknutí pandemie by Slovenská republika měla reálnou šanci se k tomuto cíli přiblížit. (9)
Aktuálně se nacházíme na začátku nového programového období eurofondů, které nám poskytují cennou příležitost využít prostředky poskytované Evropskou unií na zlepšení aktuálně negativně orientované situace v oblasti zaměstnanosti obyvatel Slovenské republiky. V tomto aktuálním programovém období je definováno sedm fondů, z nichž každý se ve větší nebo menší míře věnuje i problematice snižování nezaměstnanosti. Tím nejpřínosnějším by měl být v tomto případě Evropský sociální fond Plus, který je primárně vytvořen na zlepšování sociální situace obyvatel jednotlivých členských zemí Evropské unie. Stojíme na začátku tohoto období rozvrženého na roky 2021 až 2027. Je v našich rukou, jak využijeme několikmiliardový balíček, který nám poskytla Evropská unie, aby se nám podařilo vyrovnat se s aktuálně přetrvávajícími sociálními problémy. Je to jedinečná možnost přispět k zotavení slovenské ekonomiky z aktuální pandemie a opětovnému nasměrování ke s nízkou nezaměstnaností napříč celou zemí. (10)
Závěr
V současnosti čelíme nejprudšímu zvyšování nezaměstnanosti, s jakým jsme se kdy setkali. Přetrvávání pandemické situace dává slovenské ekonomice tvrdou ránu, se kterou se budeme muset vypořádat. V této práci jsme si popsali základní východiska nezaměstnanosti, přičemž jsme si stručně shrnuli i dopad pandemie na trh práce a vývoj nezaměstnanosti ve Slovenské republice. Zároveň jsme však popsali i jednu z více možností, které se nám v oblasti boje proti nezaměstnanosti v současnosti poskytují. Současně se rozbíhající programové období eurofondů na roky 2021–2027 nám dává praktickou možnost využít možnosti k zotavení se z aktuálních poklesů zaměstnanosti i prostřednictvím podpory od Evropské unie. To, jak se k této možnosti postavíme, je jen na nás a na krocích, které se v následujících měsících a letech rozhodneme udělat. Tuto možnost bychom však rozhodně neměli zanedbat, ale právě naopak, využít ji ve svůj prospěch v maximální možné míře.
Autorka: PhDr. Tímea Csikósová, DiS Autorka je doktorandkou na Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislave.
Použitá literatura:
- WESTFALL, P. Guide to Uneployment. [Online] 26. 10 2020. [Datum: 30. 01 2021.] https://www.investopedia.com/terms/u/unemployment.asp.
- BROŽOVÁ, D. Kapitoly z moderní ekonomie trhů práce. Praha : C. H. Beck, 201.
- SELICKÁ, D. Nezamestnanosť a jej vplyv na spôsob života. Košice : Eqilibria, 2015.
- JUREČKA, V. a kol. Makroekonomie: 3., aktualizované a rozšířené vydání. Praha : GRADA Publishing, 2017. ISBN 978-80-271-0251-8.
- KENTON, W. Labor Market. [Online] 31. 08 2020. [Datum: 01. 02 2021.] https://www.investopedia.com/terms/l/labor-market.asp.
- VONDRÁKOVÁ, E. a SELICKÁ, D. Nezamestnanosť ako sociálny fenomén v spoločnosti. Nitra : Univerzita Konštantína filozofa v Nitre, 2016. ISBN 978-80-558-1002-7.
- HAPL, D. Slovenská ekonomika v roku 2019. finreport.sk. [Online] 08. 01 2020. [Datum: 30. 01 2021.] https://www.finreport.sk/ekonomika/slovenska-ekonomika-v-roku-2019/.
- Monitoring podnikateľskéhoprostredia. Vplyv pandémie Covid 19 na zamestnanosť v SR. [Online] 10. 08 2020. [Datum: 01. 02 2021.] http://monitoringmsp.sk/2020/08/10/vplyv-pandemie-covid-19-na-zamestnanost-v-sr/.
- Európsky parlament. Znižovanie nezamestnanosti: o čom je politika EÚ. [Online] 08. 07 2019. [Datum: 01. 02 2021.] https://www.europarl.europa.eu/news/sk/headlines/society/20190612STO54312/znizovanie-nezamestnanosti-o-com-je-politika-eu.
- Európske noviny. Európsky sociálny fond čaká modernizácia a zjednodušenie. [Online] 29. 2 2018. [Datum: 02. 02 2021.] https://europskenoviny.sk/2018/12/29/europsky-socialny-fond-caka-modernizacia-a-zjednodusenie/.