Nově vznikající potřeby dětí a mládeže

Úvod

V díle Aristotela Rétorika najdeme pojednání „O povaze mladých“. Hovoří o tom, že city mladých jsou ambiciózní, chtějí co nejrychleji uskutečnit to, co si zamýšlejí, ale také jsou nestálí, stejně jako se tak rychle pro něco nadchnou, tak k tomu poměrně brzy zůstávají lhostejní. Jsou podráždění, horkokrevní, nesnesou opovržení ani křivdu. Snaží se vyniknout před ostatními, zaujmout je, být středem pozornosti, získat uznání, případně vítězství. Jsou náchylní stát se důvěřivými, protože často ještě nebyli zklamáni, a proto je nutné děti a mládež chránit a vysvětlovat jim, komu a za jakých okolností mohou důvěřovat a komu ne. Žijí v naději, často sní o tom, kým budou, až vyrostou, protože v dětství a mládí ještě není na co brát ohledně důvěřivosti, mohou věřit téměř v cokoli. Ve výraznější míře dávají přednost tomu, co se jim zdá krásné a přináší jim radost, než tomu, co je užitečné. Potřebují mít kolem sebe své vrstevníky a volí je podle sebe, nikoli podle toho, co jim kdo může poskytnout. Také často prožívají soucit, protože věří, že vlastní nevinností oplývá každá živá bytost. Rádi se smějí a žertují, a ať už z jakéhokoli důvodu, to je pro dospělé jedinec cesta, jak se k nim přiblížit. Aristotelés popisoval archaické děti a mládež, avšak podmínky a okolnosti se dnes změnily a působení na děti a mládež zůstává podobné, avšak vystihl přitom povahu, kterou děti a mládež mají i dnes (Aristoteles, 2009).

Nově vznikající potřeby dětí a mládeže

Můžeme konstatovat, že např. děti ve věku 6–12 let mají jiné potřeby než děti ve věku 12–18 let a jejich potřeby se mění také v důsledku změn, které probíhají v jejich prostředí. Označení nově vznikající potřeby dětí a mládeže je pojmenování pro výzvy, příležitosti a problémy spojené s rozvojem dětí a mládeže. (Oudenhowen, Wazir, 2006) Nově vznikající potřeby dětí a mládeže definujeme jako souhrn výzev, možností a rizik interferujících jejich rozvoje, přičemž interakce dnešních dětí a mládeže s těmito potřebami probíhá ve výrazně vyšší intenzitě ve srovnání s minulostí. (Piovariová a kol., 2009). Nově vznikající potřeby se objevily pod vlivem médií, rodičovské výchovy a školy a jsou odrazem povahy moderní doby: takovou je například potřeba bezpečí na internetu, potřeba zdravého životního prostředí, potřeba zdravého životního stylu a pohybu a podobně.
Generace Z, pod kterou řadíme lidi narozené po roce 2000, je generací typickou vyhledáváním věcí na internetu a multitaskingem, a tedy obvykle dokážou zároveň poslouchat hudbu a pracovat, případně sledovat televizi a plnit stanovené úkoly. Je však typická také tím, že je pro ně velmi důležitá svoboda, spravedlnost a možnost vyjadřovat své názory, a zároveň jsou ve velké míře otevřeni i tématům, která byla pro předchozí generace tabu. Za nejmladší generaci můžeme označit generaci alfa, která by měla tvořit jedince narozené po roce 2020; protože se u této generace jedná ještě o malé děti, nevíme úplně vymezit, čím by měla být tato demografická kohorta specifická. Můžeme však předpovědět, že budou zruční v práci s výpočetní technikou a virtuální prostor se skutečným se pro ně spojí v jedno (Trezova, 2015). V období pandemie koronaviru byla komunikace mezi dětmi výrazně změněna a ochuzená o fyzický kontakt a osobní setkávání. Děti komunikovaly a měly vyučovací hodiny jen prostřednictvím komunikačních programů. V případě online hodin to byl převážně Zoom a MS Teams a spolužáky komunikovaly např. přes Messenger, WhatsApp, Discord nebo prostřednictvím chatu v online hře. Některé děti i dospělí podle modelu online výuky také realizovali videohovory se svými známými, rodinou a přáteli. Celková komunikace s lidmi a úřady se omezila téměř výlučně na online prostor. Děti na prvním stupni základní školy si postupně spojily online komunikaci a osobní kontakt v jedno a myslíme si, že i v budoucnosti ji budou vnímat nejen jako doplněk, ale jako součást svého života a fungování. Děti se takto naučí obsluhovat zařízení a online platformy a postupem času budou v používání technologie a programů nadprůměrně zdatné ve srovnání s dětmi, které byly na prvním stupni například před 10 lety.

Při pozorováních dnešní mládeže je důležité zamyslet se nad potřebami, které jsou v kyberprostoru: - Být v kontaktu s lidmi. - Zaujmout se. - Získat úctu. - Zlepšit si představu o sobě samých. - Naučit se něco nového. - Bavit se u videí, obrázků a v moderních hrách, kde na chvíli odcházíme do světa, kde je možné skoro všechno.

Potreba nadväzovania kontaktov na internete: je saturována na sociálních sítích. Na těchto serverech mohou potkat ztracenou rodinu, nejlepší kamarády, lásku života, ale také pedofily, manipulátory, členy kultů a sekt, agresory, aktéry šikany, kyberšikany a lidi, kteří s úsměvem na tváři poskytnou nebo prodají údaje, které jsme jim poskytli a poskytujeme na sociálních sítích ve svých příspěvcích a zprávách.
Je bezpečnější psát jen s lidmi, které osobně známe, a poskytovat o sobě co nejméně osobních informací, zejména u profilů, které jsou zjevně „nepravé“, tj. profilů, kde je popisovaná a zobrazená osoba zjevně vymyšlená nebo se někdo vydává za jiného. Na falešné profily a podvody však nahlédnou nejen děti, ale i dospělí lidé či senioři. Ochrana před takovými nástrahami internetu je náročnou záležitostí a preventivní opatření vůči hrozbám, které na nás číhají, by měly realizovat multidisciplinární týmy složené z IT odborníků, psychologů, právníků a dalších odborníků. Vytvoření takového týmu a organizování akcí, popřípadě zajišťování nepřetržité aktívní podpory a pomoci považujeme za jednu z nově vznikajících potřeb, které nemají jen děti, ale i lidé v dospělém věku.

Potreba zapáčiť: potřeba zaujmout a zlepšení představy o sobě samém je znovu spojena se sdílením fotografií a fungováním na sociálních sítích sloužících k seznamování, tzv. seznamkách. Rizika vyplývající z této potřeby jsou evidentní — pedofili, agresivní lidé, sexuální predátoři, lidé si hrající si s city mladých lidí, posměšné zprávy, sdílení našich fotografií se sexuálním podtextem jiným uživatelům atd. Všechny tyto záležitosti mohou vést až k suicidálním sklony dětí a mládeže. Pokud nejsou včas zachyceny doprovodné znaky ze strany rodičů a pedagogů, které by detekovaly špatnou náladu, deprese, zklamání nebo ztrátu vhodné představy o sobě a o životě, může být pozdě. V rámci ochrany před toxickými lidmi na internetu a hrozbami, které na ně číhají, by bylo třeba zřídit kampaně a výchovně-vzdělávací programy, jež by se zaměřovaly na ochranu dětí a lidí na internetu a také na zlepšení představy o sobě samém. V současnosti v rámci svého programu Safekids vytváří společnost Eset články, příspěvky a v rámci svých bezpečnostních nástrojů poskytuje funkci, která by děti na internetu chránila (Parental Control). Navíc v jejich článcích a videích najdeme mnoho rad pro děti a rodiče, které by nám mohly pomoci chránit se. Programy a kampaně, které by se měly věnovat ochraně dětí jako nejvíce ohrožené skupiny lidí, by však bylo třeba zřídit i ze strany třetího sektoru či místních samospráv, protože vzdělávání, poskytování informací a poradenství je dnes pro ochranu dětí nezbytné. Potřeba zaujmout, ba spíše touha dítěte po něčem, může také vyústit až do podoby nežádoucí platební transakce pro rodiče. Dnes mají lidé své počítače a mobily propojené s kreditní kartou; pokud tento účet není dvakrát zabezpečený, může se stát, že si dítě, ať už úmyslně nebo nikoli, objedná produkt nebo službu, o kterou jeho rodiče nestojí a nesouhlasí s ní. Proto je třeba nastavit i technické záležitosti zařízení a dítě náležitě poučit o závažnosti nákupu produktů na internetu a trvat na konzultaci před takovým jednáním. Nedávat ani o možných podvodech, jimiž se mohou stát oběťmi.

Získať úctu: potřeba cítit, že nám druhý projevuje úctu, souvisí s potřebou zapáčit se, dosahováním výkonů či v budování svého image, který by byl pro ostatní „v obraze“, a to i v online prostředí her, např. na Instagramu.

Zlepšiť si predstavu o sebe samom: lepší představu o sobě samém mohou děti jen v kolektivu, který by ji dostatečně oceňoval a podporoval za námahu, kterou dítě vynaloží. Uspokojení je možné nalézt na sociálních sítích či v online hrách.

Potreba naučiť sa niečo nové: tato potřeba se zdá jako „fajn“ a řekneme si: „dítě se vzdělává a baví ho to“, ale i tato potřeba může být dvousečná. Měli bychom se znejistění, pokud se jedná zejména o poznatky a filosofii týkající se, zda podněcující k rasismu, užívání drog, k násilí, k propagaci anorexie a bulimie, k sebepoškozování, sebevraždám a k nebezpečnému chování vycházejícímu z ideologie nějakého kultu či sekty. Děti se rychle nadchnou pro věci a vysvětlit jim něco, co je zjevně pro ně nevhodné, není vůbec jednoduché. Zejména v pubertálním věku je jejich afinitа k rodičům zjevná, a proto aby se dětem nic nestalo, musíme stavět na tom, že to někdo jiný musí vysvětlit. V tomto případě se může jednat např. o vzory, které mají a které vidí v médiích, na sociálních sítích atd. Kdyby si této úlohy zhostili např. influenceři, youtuberi či streameři na Twitchi, mohli by spíše přijmout realitu, že je důležité kriticky myslet a zvažovat informace a obsah, který se s nimi setkávají. Při této potřebě mají samozřejmě svou roli i rodiče a při důvěrném vztahu, kdy si rodič a dítě promlouvají o mnoha věcech, mohou rodiče včas analyzovat případná rizika. Je třeba projevovat o dítě zájem, zajímat se o to, koho má rád, co ho trápí, s kým se shoduje a s kým zase ne, a vést dítě ke kritickému myšlení, že ne vše, co je na internetu, je pravdivé a má dobrý úmysl a že je potřeba si vybrat to, co je pro nás vhodné a co ne. To se jeví jako vhodná prevence nežádoucích rozhodnutí dětí a mládeže.

Potreba zabaviť sa: děti a mládež na internetu zajímají především fotografie a videa, která sledují, sdílejí a šíří dále na sociálních sítích, jako je Instagram, Facebook nebo v poslední době velmi populární TikTok. Děti chtějí dát o sobě vědět, vytvářet obsah, získat fanoušky a poznat zajímavé lidi a přátele. Děti, ale i dospělí lidé dnes tráví v průměru každý den alespoň 4 hodiny na sociálních sítích a sociální sítě představují významný zdroj informací. Možnou prevencí vůči rizikům může být i snaha populárních autorů obsahu, aby jejich fanoušci vytvářeli a sdíleli videa a obrázky na základě morálních zásad a s respektem a úctou ke každému. Potřebu zabavit se spojujeme také s rizikem závislosti na počítačových hrách; dnes se obvykle jedná o hry, které se odehrávají na internetových serverech, jsou online a zajišťují také komunikaci mezi hráči. Taková závislost se často projevuje nepozorností dítěte a snahami, jak se dítě hraje a neschopností soustředit se, vycházející z neustále „uvězněné mysli ve hře“. Tyto hry obvykle mají určitou pořizovací vstupní částku, která není malá, ale existují i hry, které jsou „zcela zdarma“, přičemž při bližším seznamování se s online hrou zjistíme, že k tomu, abychom si ji mohli užít, potřebujeme zaplatit další poplatky za vylepšení, která nám přinášejí pocit vítězství a i dříve zmiňované potřeby, úctu, kterou uspokojují ostatní hráči. Ve hře se na chvíli můžeme stát tím hrdinou, kterého si někdy sami vytvoříme; děti a mládež si vytvářejí takové postavy avatarů, jimiž by chtěly být v realitě, stanou se tak těmi, kterými momentálně chtějí být, protože takto jsou „machři“. Návrat zpět do reálného života však nemusí být snadný, pokud dítě nemá možnost zažít zábavu a vzrušení podobné tomu ve hře a je nuceno vykonávat činnosti a přijímat informace, které vnímá jako nezajímavé. Často se také stává, že dítě začne být velkým fanouškem herní série, například Assassin’s Creed nebo Grand Theft Auto, a snaží se v jistých přijatel­ných rovinách napodobovat chování a oblékaní hlavních protagonistů. V Assassin’s Creed to může být například lezení po stromech a budovách, v případě GTA to může být například přejímání slovníku, který je pro dané dílo charakteristický. Takové chování je často běžné a zpravidla nemá výrazně negativní následky. Určitě je však třeba dítěti ukázat, ať už jako rodič, učitel nebo animátor, že existuje množství aktivit, které jsou zábavné a nepotřebujeme k nim herní počítač nebo herní konzoli. V tom případě je třeba jemně dítěti předestřít jiné možnosti využití volného času, přesvědčit je o atraktivitě jiných aktivit a věnovat se jim o něco více. Příčinou problému je to, že se dítě nudí, jednoduše nemá co dělat. Když přijdou ze školy, rodiče s ním tráví velmi málo času a pokud navíc nemá mnoho přátel, jak se to může stát v některých menších obcích, dítě podlehne virtualitě. Dítě si často samo nedokáže seřídit program a někdy si ani neví vybrat a najít hru, která by ho/ji bavila. Určitě to závisí na marketingu některých her, vizuální stránce, hratelnosti a na komunitě, kterou hra má. Například pokud má dítě v kolektivu spolužáků, přátel, hráčů Dota2, pravděpodobně si také tuto hru nainstaluje.

Nově vznikající potřeby dětí v městě Rimavská Sobota

Výzkum se uskutečnil v Rimavské Sobotě. Uvědomujeme si, že výsledky, které budeme prezentovat, se specificky dotýkají místa, v němž byly identifikovány, a generalizace by v tomto případě měla být velmi opatrná; u dětí a mládeže, která je věkově blízká našim účastníkům (12–17 let), je však možné předpovědět zjištěné potřeby dětí a mládeže i v jiném městě. Myslíme si, že problémy vyskytující se na území, v němž děti žijí, se dotýkají jejich rodičů a stávají se problémami jejich dětí a současně identifikují téměř totožná řešení a potřeby jako jejich rodiče. Zajímavé je, jak jsou dnešní děti citlivé a vnímavé vůči svému okolí. Děti si všímají a jsou citlivé vůči vnějším podnětům. Určitě můžeme odmítnout stereotypní chápání, že děti a mládež se zajímají jen o věci, které se jich přímo dotýkají, a nemají na ně vliv jiné skutečnosti. Na základě výpovědí, které jsme získali, můžeme konstatovat, že děti registrují problémy svých rodičů, aktuální situace ve světě a zajímají se o ekologické problémy, které jsou popisovány v médiích.

Výzkum, který jsme realizovali v Rimavské Sobotě, byl zaměřen na zkoumání potřeb dětí metodou skupinového polo-strukturovaného rozhovoru. Do výzkumného vzorku patřily děti města Rimavská Sobota ve věku od 12 do 17 let z místní Střední školy technické a agropotravinářské RS, z Centra pro děti a rodinu RS, z Centra volného času Relax RS a ze Základní školy Dobšínskeho v Rimavské Sobotě. Během doby zkoumání bylo realizováno 7 výzkumných setkání s 89 dětmi. Do výzkumu se tedy zapojilo 34 dívek a 55 chlapců.

V rámci výzkumu bylo identifikováno mnoho problémů, které děti vnímají. Jako jeden z nejdůležitějších problémů, od kterého se vyvíjejí další, je nedostatek pracovních příležitostí rodičů, což má vliv na nedostatek financí, a tak musejí rodiče často pracovat ve dvou zaměstnáních současně, nebo je jeden z rodičů nucen odcestovat za prací do zahraničí.
Jako problémové vnímají tedy vysoký počet odpracovaných hodin v zaměstnání a následně sladění rodinného a pracovního života svých rodičů. Dlouhá pracovní doba rodičů v práci má podle nich negativně ovlivňovat pouto rodičů a dětí. Připomeneme i několik výroků dětí, které tato a následující tvrzení ilustrují: „Tohle není všechno jen na rodičích, ale v tom systému, co je v tomto státě, že prostě těch rodičů tlačí dělat, dělat, dělat, aby dokázali ty rodiny uživit, protože prostě bez peněz se v této době vážně nedá skoro nic. Všechno funguje na materiálním principu. To, že např. tady na Slovensku to není tak finančně placená některá práce, tak musí jít, řekněme některé matky, chodí pečovat do Rakouska, tedy netráví s těmi dětmi tolik času, nebo i když někteří otcové jdou, také musí jet na kamionech, nebo já nevím jak, tedy také netráví se svými dětmi mnoho času.“ Účastníci se domnívají, že by rodiče měli trávit více času se svými dětmi a zaměstnavatelé by měli na tuto požadavek respondentů brát zřetel. „No, den otevřených dveří, např. že by tam přišli jako rodiny s dětmi, že by se tam bavili nebo něco takového.“ A to zejména organizováním aktivit pro rodiny zaměstnanců, poskytováním delších dovolených pro zaměstnance, kteří mají děti, zvýšením platu zaměstnanců s více dětmi a udržením zaměstnanců ve svém podniku či zařízení. „Možná by bylo lepší dávat dovolenky těmto rodičům, aby to mohli, když mají prázdniny děti, aby více mohli trávit čas se svými dětmi, nebo lépe ohodnotit práci těch svých zaměstnanců, aby přinesli více peněz domů.“ Děti se také obávají, že v případě odcestování jednoho z rodičů za prací do zahraničí může mít toto odcestování za následek nalezení si nového životního partnera v zahraničí a založení nové rodiny v zahraničí s novým partnerem. „Řekněme, že odcestovali za prací, nebo mají novou rodinu a nechtějí nic mít s tou starou.“ To by mělo za následek nejen dočasnou ztrátu rodiče, ale trvalejší ztrátu, kdyžť by svůj čas rodič věnoval nové rodině a vztah rodič – dítě by tak ztratil svou původní autenticitu. Kromě toho se domnívají, že i kdyby takový scénář nenastal, mohlo by odcestování jednoho z rodičů mít za následek ztrátu otevřeného vztahu s dětmi. I z důvodu takových obav přikládají děti a mládež dostatečnou pozornost problematice pracovních příležitostí. Kromě zaměstnavatelů vidí možnost pomoci rodičům s dětmi také ze strany zaměstnanců, kteří děti nemají. Nápomocné rodinám by podle nich bylo, aby bezdětní zaměstnanci vyšli vstříc zaměstnancům, kteří mají děti, a to i v rámci výměny pracovních směn. „Podle mě by tito lidé měli možná na úkor těch lidí, kteří mají rodiny, vzít dvakrát do měsíce přesčasy, protože těch 4 hodiny navíc v práci nedají např.“

Děti ve městě také vnímají nedostatek volnočasových příležitostí a prostorů pro trávení volného času. Většinu svého volného času podle nich tráví doma, před počítači či mobilními zařízeními. „Jsou tak osaměle, jako kdyby, že jsou sami, že nevyjdou ven ani nic.“ Přivítaly by více sportovních kroužků „Když je tu v Sobote nějaké dítě, které baví volejbal nebo basketbal, kde má jít?, „Například mě baví i volejbal, nemám kde hrát volejbal.“ A více kulturních akcí „Zajímavější lidé, že by sem přišli, nějaká představení takové jakože chodí tady, ale něco takového zajímavějšího.“

Děti také tvrdily, že pro mládež v tomto městě není ničím výjimečným, když mladí lidé tráví své dlouhé chvíle užíváním omamných látek. Například jako motiv pít může být začlenění do kolektivu: „Tak myslím, ale já kdybych to věděla, např. představte si, že vy byste nepil(a), hej to se mi nezdá, tak tam vypadám jako nějaký autista.“ Rovněž ale říkají, že důvodem užívání drog a pití alkoholu může být i nuda nebo nedostatek příležitostí pro děti a mládež. „Mladší lidé tady všichni neví, co dělat, a všichni drogují prostě, všichni, celé město, nemají co dělat, neví, co dělat, drogují, nepovím, že všichni, ale velká část.“

Na základě projektu Evropského školního průzkumu o alkoholu a jiných drogách (ESPAD) uvedli studenti ve věku 15–16 let ze Slovenska v roce 2015 data, která říkají o tom, že užívání omamných látek na Slovensku je více méně shodné s průměrem ostatních zemí, avšak bylo pozorováno mírné zvýšení užívání konopí. Navíc téměř polovina uvedla, že mají zkušenosti s alkoholem. Alkohol patří mezi nejdostupnější drogy, a proto se i většina dětí a mládeže při užívání uchyluje právě k němu. V hlubší analýze jsme u našich účastníků také zjistili, že drogy chápali především jako alkohol, cigarety a konopí. Ve městě však užívají děti ze slabších sociálních poměrů i toluen, což představuje v současnosti na Slovensku velký problém např. v romských osadách (Správa o drogách, 2019). Na základě provozních informací Národní kriminální agentury Policijního sboru se v Banskobystrickém kraji nejčastěji vyskytovaly nelegální drogy jako marihuana, pervitin, extáze a heroin. Od roku 2012 se postupně do jižních okresů a tedy i do Rimavské Soboty rozšířila distribuce sušiny s názvem „herba“. Na základě informací zjištěný nejnižší věk konzumentů v Banskobystrickém kraji byl 12 let a výskyt intoxikace dětí byl ve věku 12–15 let. Jedná se o konzumenty marihuany, asyntetických cannabinoidů (a tedy i „herb“), ze sociálně slabších vrstev, převážně romského etnika (Správa o stavu a vývoji drogové scény na území Slovenské republiky za rok 2018).

Účastníci vnímají jako problematické také to, že aktivity na smartphonech nahrazují úkony v reálném životě a navíc vyvolávají určitý návyk v používání tohoto zařízení, přičemž se tento návyk projevuje v přemýšlení jednotlivce nad aktivitami ve virtuálním světě a přehlíží podněty a příležitosti fyzického světa. „Řekl bych, že mobily nebo počítače, elektronika to ovlivňuje život dětí. Spíše tím negativním, děti tráví více času, než by měly, na tom.“ „Já si to strašně všímají, že tahle generace taková z roku 2014 do, od 2004 do 2006 je neuvěřitelně pořád mobily blbosti, to je neuvěřitelné.“ „Už ani ne tak, že venku, nebo tyhle věci, ale jsou na mobilách, a tak už i když jsou venku, byl jsem s kamarádem, setkali jsme se po čtyřech letech, šli jsme si sednout a už to bylo takové, že více jsme byli na mobilu než jsme mluvili.“ Z těchto výroků je cítit, že účastníci si uvědomují, že moderní aplikace v mobilních telefonech významně snižují plnou kognitivní přítomnost v realitě a často jsou mysli v aplikacích a sociálních sítích jako Facebook, Instagram, TikTok atd. S tímto rozšířeným používáním sociálních sítí však přicházejí i další negativní scénáře, jako je např. kyberšikana. „Spolužáci psali kamarádce, že je tučná, nebo jak vypadá podle vzhledu, a to ani není pravda, ale oni si potřebovali něco kompenzovat, řekněme.“ Při hlubší diskuzi účastníci navrhli, aby se těmto případům věnovali odborníci, kteří by měli v náplni práce komunikaci s dítětem a kontaktování serverů za účelem zamezení takového chování, vymazání hanlivého obsahu nebo poskytnutí preventivních rad pro bezpečné užívání takových aplikací. „Nějakého hackera, který by kontroloval sociální sítě, nebo tedy nějakého odborníka, který by možná dokázal mazat nějaké věci. Čili nějakou psychologickou pomoc poskytnout těmto obětem a nějakého odborníka v IT sítích, který by mu pomohl i v tom virtuálním světě, protože jak víme, stalo se, že si zvykli ti, co šikanovali, vydávat se za někoho jiného a psát hanlivé věci o něm.“

Mezi další citlivé téma, které účastníci registrovali, bylo znečišťování životního prostředí ve světě: „Proboha, lidé tříděte odpad, protože jednak už zem vypadá tak, jak vypadá, velryby doslova dýchají ve velkém, že se zadrhnou plasty, nevim, nějakým plastovým odpadem. Není to problém jen jako Slovenska, jako Rimavské Soboty, ale celého světa.“ „Ekologicky je třeba myslet, třídít vše.“

Účastníci uvedli mnoho problematických situací, které se vztahují k městu, či širšímu prostředí. V jejich projevech se někdy implicitně a někdy přímo explicitně nacházejí potřeby, které mají, a které prezentovali. Uveďme je takto ve zhuštěné podobě:

• Potřeba vyrůstat v zdravém rodinném prostředí.
• Potřeba žít v pěkném prostředí.
• Potřeba částečné finanční svobody.
• Potřeba pocitu užitečnosti.
• Potřeba cítění sounáležitosti a účasti na rozhodovacích procesech.
• Potřeba solidárního a sociálně smýšlejícího pohledu na věci.
• Potřeba jistoty.
• Potřeba mít práci.
• Potřeba orientace v možnostech využití volného času.
• Potřeba nacházení smyslu v aktivitě v rámci volného času.
• Potřeba mít k dispozici prostor na setkávání s vrstevníky.
• Potřeba kulturně se vyřádit (bavit se).
• Potřeba být členem skupiny.
• Potřeba bezpečí v kyberprostoru (na internetu, sociálních sítích).
• Potřeba získat obdiv.
• Potřeba hledání a vytváření identity v kyberprostoru, která je atraktivnější než ve fyzickém prostoru.
• Potřeba bezpečí.
• Potřeba možnosti seberealizace bez strachu z osočování a tyranizování.
• Potřeba individuálního přístupu.
• Potřeba seberealizace.
• Potřeba přiměřených podnětů pro svůj rozvoj.
• Potřeba chránit planetu Zemi.
• Potřeba žít v čistém prostředí.
• Potřeba otevřené budoucnosti.

Závěr

Nově vznikající potřeby dětí a mládeže jsou tedy výzvy, kterým je třeba se věnovat, protože interakce a akutnost uspokojování těchto potřeb je ve výrazně vyšší intenzitě než v minulosti. Může jít tedy o potřeby, které tu dávno existovaly, jen nebyly tak citlivě vnímány, nebo o potřeby, které vznikly pod vlivem rozvoje vědy a techniky, případně potřeby, které jsou citelné v kontextu problémů a situace, které zde v minulosti nebyly.

Z našeho výzkumu vyplývá, že největším problémem a výzvou ke stabilizaci je nedostatek pracovních příležitostí ve městě Rimavská Sobota. Zásadním problémem pro děti a mládež v Rimavské Sobotě je také nedostatek volnočasových a sportovních příležitostí. Lidé mají potřebu seberealizace a pokud se nenachází forma naplnění této potřeby prostřednictvím aktivit a příležitostí, dochází ke komplikacím. Účastníci tvrdí, že takové děti jsou často smutné, znechucené a uchylují se k užívání drog a k návštěvě zábav, kde se drogy užívají. Druhou alternativou následku nedostatku volnočasových příležitostí je trávení času u počítače nebo smartphone. Cílený efekt, který chceme dosáhnout, je digitální rovnováha a nasměrování dětí k odpovědnosti a k aktivitám, díky nimž by byly spokojené. Děti a mládež je třeba poslouchat a zajišťovat jim co nejvíce příležitostí, aby se rozvíjely a byly šťastné. Děti a mládež jsou budoucnost a je třeba, aby byla zachována v neznečištěném prostředí a plnou výjimečných dospělých lidí, kteří budou spokojení s tím, co mají dnes, a s láskou vzpomínali na to, co bylo.

Autor: Mgr. Roland Sivok

Zoznam bibliografických odkazov
ARISTOTELES, Rétorika, Thetis 2009 ISBN 978-80-970115-1-2

OUDENHOVEN, N.,WAZIR, R., Newly Emerging Needs of Children: An Exploration, 2006. ISBN 90-441-1913-3

PIOVARIÓVA, T.,a kol., NADÁCIA PRE DETI SLOVENSKA, Novo vynárajúce sa potreby detí na Slovensku prieskumná štúdia, Bratislava 2009. [cit. 2020.03.24.] Dostupné na internete:https://www.iuventa.sk/files/cfba2d6d6e7745e6ca7a297612843d86 _leonardo.pdf)

TREZOVÁ, L., Generácia X vs Y. alebo akí sú tí dnešní mladí dospelí v porovnaní s nami – generáciou X? Časť 1. , 2015. [cit. 2020.03.6.] Dostupné na internete: https://www.linkedin.com/

TREZOVÁ, L., Česká generace Y Časť 2., 2015. [cit. 2020.03.8.] Dostupné na internete: https://www.linkedin.com/

EURÓPSKE MONITOROVACIE CENTRUM PRE DROGY A DROGOVÚ ZÁVISLOSŤ, Správa o drogách 2019, dostupné online : https://www.emcdda.europa.eu/system/files/09abd5080c491078a950e06ebdfd2fd6

NAKA PZ, Správa o stave a vývoji drogovej scény na území Slovenskej republiky za rok 2018, Bratislava 2019, Dostupné online: https://www.minv.sk/?drogova-scena-na-uzemi-slovenskej-republiky