Obsahová analýza dokumentů hodnocení chování dětí v reedukačním centru 1. Jaký je název dokumentu na hodnocení dětí? 2. Jaký cíl má dokument plnit? 3. Jaký je rozsah a rok aktualizace dokumentu? 4. Jak je strukturován text dokumentu?

Výzkumný soubor a metoda Základním výzkumným souborem se stalo 13 interních dokumentů státních speciálních výchovných zařízení – reedukačních center. Dokumenty byly řediteli reedukačních center zaslány na telefonické vyžádání. Sběru dokumentů předcházelo vyhledávání dokumentů na webových stránkách zařízení. Veřejně dostupný ve stejném znění, v jakém byl zaslán, byl v jednom centru. Jedno zařízení jej v celém rozsahu uvádělo jako součást školního řádu. Ředitelé některých zařízení (N=4) si nepřáli zveřejňování dokumentu a přiřazení reedukačního centra k němu. Z tohoto důvodu neuvádíme konkrétní sídla reedukačních center. Označení reedukačních center 1. až 13. v tabulce je náhodné. Sběr dokumentů probíhal od září 2019 do února 2020. Výzkumnou metodou byla zvolena obsahová analýza písemných dokumentů, která má kvalitativní a kvantitativní aspekt deskriptivního popisu třinácti interních hodnoticích systémů reedukačních center, které jsou analyzovány pomocí formálních charakteristik. Každý z třinácti dokumentů byl studován v kontextu výzkumného cíle a výzkumných otázek. Deskripce dokumentů je popsána a zpřehledněna v tabulce. Výsledky Následující část studie si klade za cíl prezentovat výsledky analýzy dokumentů, které hodnotí chování dětí v reedukačních zařízeních, a vzájemně je porovnat. Pozornost je věnována formální charakteristice dokumentů, kterými jsou název, cíl dokumentu, respektive co dokumentem respondenti sledují, jeho rozsah, platnost a struktura textu. Formální charakteristika dokumentů Naše studie popisuje a analyzuje třináct dokumentů, jejichž účelem je deklarování hodnocení chování dětí v reedukačních podmínkách v písemné podobě. Dokument je součástí interních předpisů. Jeho zpracovateli je pedagogická rada centra. Dokument se po schválení radou stává závazným pro všechny zaměstnance i děti. Sesbíraná data byla zapracována do tabulky. První výzkumnou otázkou bylo analyzovat název dokumentu na hodnocení dětí. Název dokumentu byl vymezen na úvodní straně dokumentu, byl zvýrazněn tučným a velkým písmem. Dokument měl různé názvy. Nejvíce, tj. v devíti centrech, byl používán název dokumentu Hodnoticí systém (hodnocení žáků, vnitřní systém hodnocení, hodnoticí řád). Hodnoticí systém v sobě obsahoval další podnázvy Bodovací systém (bodovací řád, bodový hodnoticí systém), který byl vymezen jako podnázev. Ve dvou centrech dokument pojmenovávali disciplinárním řádem. V jednom centru byl disciplinární řád součástí bodovacího řádu a v druhém součástí hodnoticího systému. V jednom zařízení je název souběhem názvů Hodnocení žáků, Disciplinární a bodovací řád. Názvy dokumentů používaly klíčová slova, kterými byly: systém, hodnocení, bodování, disciplína, řád. Druhá výzkumná otázka: Jaký cíl má dokument plnit? Kritériem byl výskyt slova cíl, resp. účel. Vícenásobný výskyt tohoto slova jsme v textech nezaznamenali. Ze třinácti dokumentů jsme u dvou ani v úvodu, ani v textu neanalyzovali slovo cíl. V ostatních jsme jej nacházeli na začátku dokumentu, nebo v části bodového hodnocení. Cíl je vyjádřením toho, co má dokument splňovat, jakého účelu se jím má dosáhnout. Dokument v pojetí zpracovatelů je motivátorem, je podmínkou řízení učebního procesu, realizování odměn a trestů, určuje hranice chování, monitoruje úspěšnost aplikace reedukačních a korekčních postupů, má normativní podobu, objektivizuje hodnocení. Konkretizace cíle k dítěti je v šesti dokumentech vyjádřena jako zlepšení sebereflexe, sebekontroly, zodpovědnosti, uvědomělé disciplíny, úcty k práci, sebekritiky, k aktivitě, eliminování negativních norem v chování. Vymezení cíle ve vztahu ke skupině dětí je vyjádřeno slovy: určuje způsob soužití, vede ke zdravé soutěživosti, k přiměřené komunikaci, vytváří podmínky kolektivního života, určuje hranice soužití. Takto vymezený cíl byl uváděn ve čtyřech dokumentech. Jaký je rozsah a rok aktualizace dokumentu? Na tuto výzkumnou otázku jsme hledali odpověď nejprve v dokumentech. Ze 13 byl údaj o aktualizaci uveden ve čtyřech dokumentech. Dohledávání aktualizace dokumentu jsme prováděli přes webové stránky reedukačních center ve školním řádu a údaj jsme analyzovali ve třech řádech. Pokud tato informace nebyla dostupná, telefonicky jsme oslovili vedení centra. Avšak ne vždy jsme byli úspěšní. V těchto třech případech uvádíme platnost dokumentu číslem 0. Po jednom případu šlo o dokument aktualizovaný od roku 2013, 2014. Od roku 2017 byly aktualizovány 4 dokumenty a ve 4 reedukačních centrech byly dokumenty aktualizovány v roce 2019. Rozsah dokumentů byl od 6 stran po 30 stran. Ve dvou případech jsme celé znění dokumentu našli na webových stránkách zařízení jako součást školního řádu. Z tohoto důvodu jsou čísla členění textu autentická (reedukační centrum pod číslem 11 a 13). Čtvrtou výzkumnou otázkou jsme chtěli zjistit, jak je strukturován text dokumentu. Nadpisy a některé odstavce byly zvýrazněny tučně. Dokumenty v každém reedukačním centru mají svůj jedinečný rozsah a různě strukturovaný text. Dokument prvního reedukačního centra v úvodu vymezil a definoval základní pojem – bodovací systém a pojmenoval zkratky, se kterými se v dokumentu pracovalo, jako jsou reedukační centrum, žákovská rada, pootevřená skupina žáků, otevřená skupina žáků, výchova mimo vyučování, individuální reedukační program a výchovná skupina. Tím se lišil od ostatních dokumentů. Ve dvou dokumentech jsou v úvodu uváděna práva a povinnosti dětí. Ve 12 dokumentech je součástí hodnocení i bodovací systém. V jejich úvodu je metodické usměrnění udělování bodů za chování. Tyto body jsou tříděny na úsek školy, mimoškolní činnosti (výchovy). Body jsou tříděny na průměrné, nadprůměrné a podprůměrné (drobné přestupky, závažné přestupky, nejzávažnější přestupky). Za získaný počet bodů jsou vymezeny formy odměn, resp. trestů. V bodových systémech je uváděna možnost získání mimořádné odměny. Na základě bodů je ve čtyřech dokumentech uváděna i možnost zařazení se do skupiny. Možnosti zařazování dětí do skupin:

  • Žákovská rada, pootevřená skupina, otevřená skupina;
  • Skupina a+, skupina a, skupina b, skupina c, skupina d;
  • Adaptační stupeň (první), druhý stupeň, třetí stupeň;
  • Zlaté pásmo, žluté pásmo, zelené pásmo, červené pásmo, černé pásmo.

V jednom dokumentu je zvlášť věnována část nedovolenému porušení pobytu. Ve dvou dokumentech jsou v závěru uváděna pravidla používání vlastního oblečení a celkový vzhled, který je v reedukačním centru tolerován. Vzhledem k různým strukturám dokumentů můžeme říci, že v hodnoticích systémech dokumentů nacházíme linii cíl, resp. účel, metodický postup hodnocení chování na úsecích školy, mimoškolní činnosti, formy bodového hodnocení, odměny, tresty, zařazení do skupiny podle získaných bodů, zvláštní výchovná opatření (používání vlastního oblečení, vzhled, charakteristika útěku). Porovnání formálních charakteristik hodnoticích dokumentů chování dětí ve třinácti reedukačních centrech přehledně shrnuje následující tabulka Formální charakteristiky dokumentu (PDF, 630 kB). Závěr Předkládaná studie si klade za cíl ukázat základní parametry dokumentu o hodnocení chování dětí v reedukačním centru. Z analýzy dokumentů vyplynulo, že dokument na hodnocení chování má různou formální podobu. I přes různorodost členění textu nacházíme společné znaky. Jde o dokument hodnotící chování dětí v reedukačním centru, který využívá kombinovanou formu hodnocení, jako je slovní a bodové hodnocení. Text dokumentu vymezuje postup a způsob hodnocení pozitivního a nevhodného chování, zastoupeného do pozitivních nebo minusových bodů. Součástí dokumentu může být uvedení práv a povinností dětí a zvláštnosti hodnocení. Různorodost vymezených cílů může předikovat důležitost požadavků na cílovou skupinu dětí. Toto naše tvrzení si žádá další zkoumání. Z analýzy konstatujeme, že cíle jsou nejvíce směrovány k samotnému dokumentu, méně k cílové skupině, a to k jednotlivci nebo i skupině. Aktuálnost dokumentu nám může naznačovat, kdy byla pedagogickou radou reedukačního centra realizována poslední úprava obsahu systému hodnocení. Ve všech případech měli speciální pedagogové volnost při sestavování hodnoticího systému. Usuzujeme, že taková volnost bude klást důraz na odbornost tvůrců dokumentu a jejich pružnost reagovat na složení cílové skupiny dětí. Na základě poznaného navrhujeme bazální formální linii hodnoticího systému pro slovně-bodový systém hodnocení chování. Vymezení cíle (čeho se má hodnocením chování u dítěte dosáhnout) – metodický postup hodnocení chování na vymezených sociálních úsecích (škola, výchova, chování v noci, prázdniny) – bodové hodnocení – formy odměn, trestů (mimořádné odměny) – metodický postup zařazení do skupiny – zvláštní opatření (práva a povinnosti dítěte, hodnocení chování v izolaci, v ochranné místnosti, během pobytu mimo centrum) – datum schválení dokumentu pedagogickou radou. Nastavená linie textu dokumentu má přispět do diskuse o kvalitě poskytované intervence dětem, které jsou umístěny do speciálního výchovného zařízení. Autorka: Mgr. Jarmila Žolnová, Ph.D. Afiliace: Příspěvek vznikl v rámci řešení projektu VEGA 1/0684/19 - Evalvace behaviorálních intervencí v edukaci dětí a žáků s poruchami autistického spektra a jinými vývojovými poruchami Seznam bibliografických odkazů BURJAN, Vladimír - FTÁČNIK, Milan - JURÁŠ, Ivan - VANTUCH, Juraj - VIŠŇOVSKÝ, Emil - VOZÁR, Libor. 2017. Učiace sa Slovensko. [online]. Bratislava :MŠ VVaŠ SR [cit. 2020-03-24]. Dostupné na internete: . HUDEČKOVÁ, Viera - ONDRUŠOVÁ, Zuzana - BRYNDZÁK, Pavel - POLÁCHOVÁ, Jana. 2017. Za dverami „Polepšovne“. Bratislava : Štátny pedagogický ústav, 2017. 147 s. ISBN 978-80-8118-198-6. HUDEČKOVÁ, Viera. 2006. Naše polepšovne v novom tisícročí. In Prevencia. ISSN 1336-6389, 2006, roč. 5, č. 1, s. 89-123. KANDRÁČOVÁ, Zuzana - ŽOLNOVÁ, Jarmila. 2013. Príčiny umiestnenia mladistvých do reedukačného centra. In DUBAYOVÁ, Tatiana – ŽOLNOVÁ, Jarmila. Študent na ceste k praxi II. Zborník príspevkov zo Študentskej vedeckej konferencie v odbore špeciálna pedagogika a liečebná pedagogika 15. – 16. máj 2013. Prešov : Prešovská univerzita v Prešove. ISBN 978-80-555-0840-5. s. 352-361. LABÁTH, Vladimír. 2009. Východiská resocializácie porúch správania. Bratislava : Vydalo Občianske združenie Sociálna Práca., 2009. 69 s. ISBN 978-80-89185-32-0. LUKŠÍK, Ivan (ed.) - ŠKOVIERA, Albín - HARGAŠOVÁ, Lucia - FICO, Milan. 2017. Kvalita života detí a mladých ľudí v ústavnej starostlivosti. Bratislava : Typi Universitatis Tyrnaviensis a VEDA, Vydavateľstvo SAV. ISBN: 978-80-568-0077-5. ŠKOVIERA, Albín. 2007. Trendy náhradnej výchovy. Bratislava : PETRUS, 2007. 173 s. ISBN 978-80-89233-32-8. Štatistická ročenka - špeciálne výchovné zariadenia [online]. Bratislava :MŠ VVaŠ SR [cit. 2020-03-06]. Dostupné na internete: https://www.cvtisr.sk/cvti-sr-vedecka-kniznica/informacie-o-skolstve/statistiky/statisticka-rocenka-publikacia/statisticka-rocenka-specialne-vychovne-zariadenia.html?page_id=9595. Vyhláška 323/2008 Z. z. o špeciálnych výchovných zariadeniach. [online]. Bratislava :MŠ VVaŠ SR [cit. 2020-05-20]. Dostupné na internete: https://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-323. Zákon o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov 245/2008 účinný od 01.01.2020 do 30.06.2020 [cit. 2020-05-20]. Dostupné na internete: https://www.zakonypreludi.sk/zz/2008-245. ŽOLNOVÁ, Jarmila. 2013. Základy pedagogiky psychosociálne narušených. Prešov : Vydavateľstvo Prešovskej univerzity v Prešove, 2013. 104 s. ISBN 978-80-555-0842-9.