Bezpečný dům pro ženy (útočiště obětí domácího násilí)

ÚVOD

Rodinné vztahy tvoří významnou součást našeho života a socializace. Z naší praxe vyplývá, že vztahy mezi manžely, partnery, rodiči a ostatními členy rodiny nemusí být vždy pozitivní a uspokojující. Právě násilí v rodině může být zdrojem velkého napětí, které žene členy rodiny do zoufalství, depresí, bezmocnosti a strachu. Násilí v rodině je nejméně kontrolovanou formou násilí a postihuje ženy každého věku, vzdělání, různých politických a ekonomických zřízení, všech sociálních vrstev, etnik, kultur a náboženství. Násilí páchané na ženách je problém, který je v poslední době často předmětem mnoha diskusí nejen ve světě, ale i ve Slovenské republice. Jsme názoru, že se jedná o specifický druh násilí, který vyžaduje citlivé a náležité řešení.

1 NÁSILÍ NA ŽENÁCH

V odborné literatuře se setkáváme s několika definicemi násilí páchaného na ženách. Nejzákladnější je definice, vnímající násilí jako „čin uskutečněný s úmyslem nebo s uvědomělým úmyslem fyzicky zranit jinou osobu.“ (Sopková, 1998). Podle našeho názoru, v případě přidání ženského genderového rozměru k této definici se vymezuje jako násilné činy páchané na ženách.

Přikláníme se k definici Organizace spojených národů (1993), která charakterizuje násilí na ženách jako „jakýkoli čin pohlavně podmíněného násilí, který způsobí, nebo by mohl způsobit tělesnou, sexuální nebo duševní újmu či utrpení žen, včetně hrozby takovými činy, zastrašování nebo úmyslného omezování svobody, a to ve veřejném i soukromém životě“ (Heise, 2000, s. 64). Článek 2 blíže specifikuje obsah předchozí definice: „fyzické, sexuální a psychické násilí, které se vyskytuje v rodině, vracení bití, sexuální zneužívání dívek členy domácnosti, násilí související s venom, znásilnění v manželství, mrzačení ženských genitálií a jiné tradiční praktiky, které škodí, dále mimomanželské násilí a násilí související s vykorisťováním.“ (2000b)

Rada Evropy v roce 1986 označila násilí na ženách jako „jakýkoli čin nebo opomenutí, které ovlivňuje život, tělesnou a psychickou integritu nebo osobní svobodu, nebo které vážně poškozuje vývoj osobnosti.“ (Civková-Juráňová, 2001) Jsme toho názoru, že daná definice je nedostatečná, neobsahuje základní koncept síly a nerozlišuje násilí. Uvádíme ji pro srovnání, jakým dlouhým vývojem prošlo formulování základní definice.

Současné studie ukazují, že jedna čtvrtina až jedna třetina žen v Evropě je vystavena násilí ze strany jednotlivců z jejich bezprostředního sociálního prostředí. S několika výjimkami jsou pachatelé muži: partneři, manželé, otcové nebo bratři. Pokud vezmeme v úvahu socio-ekonomické podmínky, které v naší společnosti převládají, mnoho žen, které je týrá člen rodiny, je nuceno odejít z domu, aby unikly násilí, mohlo chránit svůj život a hledat ochranu a bezpečí. Velkou část z nich ve mnoha evropských zemích poskytují bezpečné ženské domy, které jsou klíčovými institucemi v boji proti násilí páchanému na ženách a dětech. Bezpečné ženské domy jsou důležitým faktorem společenského rozvoje nejen tím, že poskytují ženám a dětem bezpečné prostředí, ale také prosazováním stejných práv a příležitostí pro ženy a muže i základních lidských práv.

2 BEZPEČNÝ ŽENSKÝ DOM

V Evropě byl společenský problém násilí páchaného na ženách a dětech ze strany mužů marginalizován jako tabuizované téma až do začátku 70. let, ve východní Evropě do začátku 90. let. Naprosto první bezpečný ženský dom byl založen v roce 1972 v Londýně. Na Britských ostrovech byly otevřeny další bezpečné ženské domy dříve, než se ženské hnutí rozšířilo do západní, střední a severní Evropy a později do jižní Evropy, až nakonec po pádu železné opony i do zemí východní a jihovýchodní Evropy. V současnosti je v celé Evropě asi 1500 bezpečných ženských domů. Mnohé evropské země – zejména země jižní a východní Evropy – však dosud trpí nedostatkem bezpečných ženských domů, které by ženám a jejich dětem poskytly ochranu. Ženy, které se rozhodnou založit bezpečný ženský dom, musí často překonávat nezdolné překážky: nedostatek finanční podpory nebo politické vůle na straně státních či samosprávných orgánů.

Na Slovensku máme čtyři bezpečné ženské domy. Samotné poskytování nechráněného ubytování pro ženy zažívající násilí a jejich děti nestačí. Klíčovým prvkem, který bezpečné ženské domy ženám a jejich dětem poskytují, je posílení toho, aby převzaly kontrolu nad svým životem. Ženy a děti, které žijí v bezpečném ženském domě, by měly nakonec znovu získat pocit, že žijí v bezpečí.

3 OBČIANSKE ZDRUŽENIE BRIEŽDENIE – CENTRUM POKOJ

3.1 Cíle a cílové skupiny bezpečného ženského domu

Bezpečné ženské domy dodržují princip rozmanitosti a spravedlivého přístupu, to znamená, že přijímají každou ženu, která zažívá/zažila násilí bez ohledu na věk, etnicitu, zdravotní postižení, právní status, sexuální orientaci, náboženské vyznání a pod. Konkrétně jde o následující cílové skupiny (Inštitút pre výskum práce a rodiny, 2015, s. 98): a) ženy, které zažívají nebo zažily fyzické, psychické, sexuální, ekonomické nebo jiné násilí v intimních vztazích, tj. ze strany manžela/partnera, bývalého manžela/partnera, b) ženy, které zažily fyzické, psychické, sexuální, ekonomické nebo jiné násilí (např. znásilnění, sexuální vykorisťování a obchodování apod.) ze strany jiných osob než intimního partnera, c) děti žen uvedených v bodu a) a bodu b), přičemž jde o děti do 18 let nebo děti nad 18 let, pokud žily se ženou ve společné domácnosti a připravují se na povolání do 25 let, d) v případě, že jde o dítě – chlapce nad 18 let má bezpečný ženský dom z důvodu omezených podmínek a absence soukromí chlapce pravomoc jej nepřijmout; úkolem bezpečného ženského domu však je najít pro chlapce vhodné ubytování, e) ženou v bodech a) a b) může být i nezletilá matka s dětmi.

  • Je věcí každého bezpečného ženského domu, rozhodnout, které skupiny žen zažívajících násilí kromě těch, které zažily násilí v intimních vztazích, bude přijímat; rozhodnutí vyplývá z možností, které bezpečný ženský dom má.
  • Mnohé ženy závislé na alkoholu a drogách, ženy s psychickými problémy nebo dříve bezdomovkyně, v minulosti zažily nebo zažívají násilí. Pro tyto ženy jsou také zajištěna místa v bezpečných ženských domech.
  • Bezpečné ženské domy se mohou specializovat na zvláštní skupiny žen zažívajících násilí (např. ženy závislé na alkoholu a drogách nebo ženy migrantky).
  • Odmítnutí přijetí, odmítnutí opětovného přijetí nebo vyloučení ženy zažívající násilí z bezpečného ženského domu je možné pouze tehdy, pokud došlo k závažnému porušování pravidel nebo ohrožení bezpečí ostatních žen a jejich dětí v bezpečném ženském domě. (Inštitút pre výskum práce a rodiny, 2015, s.100)

Občanské sdružení Brieždenie uspělo s projektem Centrum POKOJ – zlepšení služeb ochrany a podpory pro oběti násilí v rodinách. Grant pro projekt představuje výši téměř 838 000 eur, O.Z. Brieždenie projekt spolufinancuje částkou 93 057 €. Finanční prostředky umožní rekonstrukci prostor, v nichž sídlí Centrum Pokoj, jeho modernizaci, rozšíření, ale především zlepšení a humanizaci poskytovaných služeb. Po ukončení projektu se zařízení stane bezpečným ženským domem splňujícím minimální evropské standardy. Bude to již 5. bezpečný ženský dom na Slovensku svého druhu, vybudovaný prostřednictvím programu domácího a genderově podmíněného násilí v rámci Norského finančního mechanismu. (Interné materiály O.Z. Brieždenie, 2015)

Konkrétní výstupy projektu:

  • rozšíření kapacity zařízení z dosavadních 33 osob na 60 osob; celkem to bude 24 rodinných míst,
  • odstranění nevyhovujícího stavebně-technického stavu (výmena krytiny střechy, výměna oken, zateplení pláště, vyregulování rozvodů vytápění, modernizace hygienických zařízení),
  • vybudování podkrovních pokojů, vybudování nových prostor kuchyně a jídelny a vybudování místností pro terapeutické, rehabilitační a resocializační služby, pro ergoterapii, pro práci s počítači a obstaraní vybavení včetně IKT, které budou sloužit klientkám a jejich dětem; celkově přibude 10 ubytovacích pokojů, 2 hygienické místnosti, nové pracovní dílny (3 místnosti), počítačová místnost, kancelář pro poradenství, jídelna, společenská místnost, návštěvní místnost, nová třetí kuchyně; obnoveny budou dvě pomocné kuchyně.

Centrum POKOJ je zařízením nouzového a chráněného bydlení a je jediné pro danou cílovou skupinu pro okresy Martin a Turčianske Teplice a jedno ze čtyř v rámci Žilinského kraje. Poptávka po podobných službách se bohužel zvyšuje – měsíčně o služby žádá 15 až 25 nových klientek v krizových situacích, převážně z okresů Martin a Turčianske Teplice, ale i z dalších regionů SR. Podle evropských standardů zařízení funguje v utajeném režimu.

ZÁVER

Podporu a ochranu v bezpečném ženském domě poskytují pouze ženy – poradenské pracovnice se specializací v oblasti násilí páchaného na ženách. Bezpečný ženský dom slouží ženám jako model, v němž mohou získat kolektivní zkušenost, že jsou schopné žít aktivní a samostatný život. Proto v bezpečných ženských domech pracují pouze ženy, včetně odpovědnosti za řízení/vedení provozu. Při práci v bezpečném ženském domě se uplatňuje jasný postoj a odmítnutí jakékoli formy násilí páchaného na ženách, vztahové opatrovatelství hájící zájem ženy; žena je podporována ve všech krocích při zohlednění jejího bezpečí a bezpečí jejích dětí.

Autor: PhDr. Ľudmila Húsková Občianske združenie BRIEŽDENIE, Centrum Pokoj, Martin

Projekt Centrum POKOJ - Bezpečný ženský dom* pre rodovo podmienené a domáce násilie je financovaný z grantu Nórskeho kráľovstva prostřednictvím Nórského finančního mechanismu. Spolufinancovaný ze státního rozpočtu Slovenské republiky. Projekt je realizován v rámci programu SK09: Domáce a rodovo podmienené násilie. www.norwaygrants.org„ Centrum POKOJ – skvalitnenie služieb ochrany a podpory pre obete násilia v rodinách - CPSS“ „Domov musí byť bezpečné miesto pre všetkých“ – „A home must be a safe place for everybody“.*

SEZNAM BIBLIOGRAFICKÝCH ODKAZŮ

CVIKOVÁ, J. - JURÁŇOVÁ, J. 2001. Piata žena – Aspekty násilia páchaného na ženách. Bratislava: Aspekt, 2001. 382 s. ISBN 80-85549-28-X.

HEISE, L. et al. 2000. Násilie páchané na ženách. Bratislava: Aspekt, 2000. 64s. ISBN 80-8032-476-5

SOPKOVÁ, E. 1998. Násilie páchané na ženách v rodine – mlčať, alebo konať. In: Sociálna práca – ľudské práva – vzdelávanie dospelých: Zborník referátov z vedeckej konferencie s medzinárodnou účasťou. Prešov : 1998, s. 455.

Inštitút pre výskum práce a rodiny: 2015.: Štandardy komplexnej podpory a ochrany žien zažívajúcich násilie. Opis projektu. Bratislava: 2015, 156s. Interné materiály O.Z Brieždenie Martin: 2015.