: Článek představuje základní informace o vzdělávacím systému v Kambodži a o nejčastějších otázkách spojených s podporou vzdělávání ze strany nevládních organizací působících v Kambodži. Představuje projekt Komar Chlad (Smart Children) a vysvětluje některá rozhodnutí, která je třeba udělat, aby bylo možné naplnit cíl úspěšného studia podporovaných příjemců. Článek také obsahuje výsledky průzkumu zaměřeného na dopad zásahu nevládních organizací v komunitě Andong v Kambodži, slume ležícím u hlavního města Phnom Penh.
ÚVOD
Kambodža se nachází v jihovýchodní Asii, kde žije více než 13 milionů obyvatel, sousedí s Thajskem, Laosem a Vietnamem; na jihozápadě má přístup k Thajskému zálivu Tichého oceánu. Krajina patří mezi nejchudší v regionu, zejména v důsledku genocidní občanské války vyvolané Červenými Kméry v letech 1975–1979, během níž byla vyvražděna asi čtvrtina tehdejší populace a tento režim měl dlouhodobé následky ve všech oblastech života obyvatelstva. Školský systém v zemi je stále ve vývoji. Kromě nedostatku odbornosti a pedagogů jeho pokrok zpomaluje také rozsáhlá korupce, která ztěžuje realizaci stanovených plánů, ale i práci nevládních organizací v zemi. Tento článek má za cíl alespoň zčásti přiblížit situaci ve vzdělávání v této rozvojové zemi a upozornit na potřebu podpory vzdělávání chudé části populace, čímž by mohla získat šanci na rozvoj i v jiných oblastech života. Dále článek uvádí výsledky výzkumu, který byl uskutečněn na základní škole v chudé slumové oblasti města Phnom Penh.
VZDĚLÁVÁNÍ V KAMBODŽI
Kdysi bylo vzdělávání poskytováno tradičně v klášterech – pagodách (Wat) buddhistickými mnichy, kteří poskytovali vzdělání výhradně mužské populaci. V roce 1917 francouzská koloniální vláda přijala Zákon o vzdělávání a představila základní vzdělávání v 1. a 2. stupni založené na francouzském modelu. Tento systém byl však elitní a zasahoval jen malé procento populace. Sloužil převážně státním zaměstnancům působícím po celé Indočíne. Po vyhlášení nezávislosti byl nastaven univerzální systém vzdělávání. Kambodža neměla žádnou instituci vysokého školství až do 60. let, kdy byla založena Kméřská královská univerzita. V roce 1975, po změně režimu, Červení Khmérové zakázali vzdělávání, systematicky zničili výukové materiály, skripta a nakladatelství. Školy a univerzity byly zavřeny, mnoho kvalifikovaných učitelů, výzkumníků a techniků zemi opustilo nebo zahynulo. (i) Po režimu Červených Kmérové byla Kambodža odkázána na příliv vzdělaných lidí ze zahraničí. Vláda přijala potřebné kroky k nápravě situace. Decentralizovala školství, připravila Strategický plán vzdělávání. Kambodžská ústava vyhlašuje bezplatné devítileté vzdělávání a garantuje univerzální právo na základní vzdělání. (ii) Tato oblast je v zemi jednou z nejdiskutovanějších problematik, protože představuje budoucnost země a obyvatelstva. Mnoho mezinárodních organizací vyvíjí tlak na vládu, aby zlepšila podmínky ve školství a samotný přístup dětí ke vzdělání. Přesto je vzdělání stále nedostatkovým zbožím. Dětem zejména z venkovských částí země není poskytováno kvalitní studium. Do školy musejí často ujít několik kilometrů, pedagogové jsou nekvalifikovaní, podhodnocení a s nízkou motivací. Ve školství přetrvávají nízké mzdy učitelů a s tím související placení poplatků, tzv. všimné. Neoficiální měsíční poplatek na prvním stupni je 3 500 rielů (1 USD = 4 000 rielů) a 8 000 rielů (2 USD) na nižším druhém stupni; na vyšším druhém stupni poplatky dosahují 10 200 rielů (asi 2,5 USD). Tyto poplatky nezahrnují náklady na uniformu, školní potřeby apod. I z tohoto důvodu, jak ukazují statistiky, navštěvují chudí děti školu nejčastěji jen v 1. stupni, tedy do šesté třídy. Na vyšším druhém stupni a na univerzitách nacházíme většinou studenty z majetných rodin. (iii) Budoucnost Kambodže závisí na její populaci a na její schopnosti přizpůsobit se vysokým standardům ve světě. Zvyšování vzdělanosti znamená zvyšování konkurenceschopnosti obyvatel, a tedy zvyšování kvality života. Kambodža potřebuje odborníky ze svých řad v každé oblasti. Proto se mnohé nevládní organizace zabývají podporou vzdělávání, ať už primárně nebo okrajově v rámci své činnosti. Tímto se například pomáhá zvyšovat povědomí o HIV/AIDS, prevenci drogové závislosti, ochraně práv dítěte, prevenci domácího násilí a podobně.
V Kambodži působí v současnosti také soukromé školy, které poskytují své služby za poplatek. Výše školného závisí na konkrétní škole a místě. Školy v hlavním městě Phnom Penh bývají obvykle dražší než v jiných městech. Zřizovateli bývají mezinárodní organizace z USA, Velké Británie, Koreje, Austrálie, Francie apod. Kvalita výuky je většinou podstatně lepší, počet žáků ve třídě nižší a úroveň vzdělanosti učitelů, stejně jako zájem o děti, je vyšší. Do soukromých škol však chodí jen děti z majetnějších rodin, zatímco děti z nejchudších domácností nenavštěvují ani veřejnou školu kvůli nedostatku finančních prostředků na školní pomůcky nebo kvůli potřebě pomoci v domácnosti či nutnosti pracovat.
V následující tabulce jsou uvedeny údaje o nejvyšším dosaženém vzdělání obyvatel z posledního sčítání v roce 2008.
Tabulka č. 1 Nejvyšší dosažené vzdělání (2008)
| Kategorie | Počet | % |
| Žádné vzdělání | 4,338,688 | 32.39 |
| Nedokončený 1. stupeň | 4,688,366 | 35.00 |
| 1. stupeň (primary) | 2,560,657 | 19.12 |
| Nižší 2.stupeň | 1,524,592 | 11.38 |
| 2.stupeň/technické školy | 79,714 | 0.60 |
| Vyšší vzdělání | 196,758 | 1.47 |
| Ostatní vzdělání | 6,342 | 0.05 |
| Spolu | 13,395,117 | 0.05 |
(Cambodia General Population Census 2008, 2010) (iv)
PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ – PROJEKT V PRAXI
Projekt Komar Chlad (čít. koma člád) je jedním z mnoha projektů Vysokej školy zdravotníctva a sociálnej práce sv. Alžbety v Bratislavě. Spadá pod Fakultu misijnej práce a tropického zdravotníctva Jána Pavla II. a byl založen v prosinci 2008. Účelem projektu je podpora vzdělávání chudých dětí a poskytování jednoho teplého jídla denně podporovanému dítěti i sociální poradenství rodině dítěte. Na začátku projekt podporoval 5 dětí ze slumové oblasti Andong u hlavního města Phnom Penh. V současnosti projekt podporuje 15 dětí a rozšířil svou působnost o výuku angličtiny a počítačových dovedností. Hlavním cílem je podpora vzdělávání dětí, zejména překlenutí hranice mezi prvním a druhým stupněm vzdělání, aby se tím v budoucnu zvýšily jejich šance na trhu práce. Projekt se řídí Etickým kodexem sociálního pracovníka a vlastními principy, jako je ochrana osobních údajů dítěte a rodiny, důvěrný charakter sociálního poradenství, podpora pouze jednoho dítěte v rodině, zabránění vzniku závislosti rodiny na cizí pomoci a nezávislost podporovaného dítěte a rodiny na dárcovské organizaci. Studenti vykazují dobré až velmi dobré školní výsledky a vysokou motivaci ke studiu, což jen přispívá k aktivnější spolupráci při řešení problémů rodiny a k předpokladu úspěšného studia i v dalších ročnících. Financování projektu je založeno na dobrovolném darování. Dárce poskytuje svoji finanční nebo jinou pomoc projektu, tedy skupině dětí, nikoli konkrétnímu dítěti, podporuje činnost projektu, nikoli konkrétní dítě. Tím je zajištěno naplňování výše uvedených principů pro podporované dítě. (v)
PODPORA VZDĚLÁVÁNÍ A JEJÍ EFEKTIVITA
V případě poskytování pomoci osobám se sociálním znevýhodněním je důležité si klást otázky i o efektivnosti dané pomoci. Dobrá vůle a úmysl někdy nestačí k úspěšnému dosažení cíle. Je důležité vědět, komu, proč a za jakých podmínek bude tato pomoc poskytnuta. Tedy kdo je cílovou skupinou, protože v rozvojových zemích je potenciálních příjemců sociální pomoci často mnohonásobně více než prostředků na její poskytnutí. Proto je nutné určit nejzranitelnější skupiny, jasný cíl, který je dosažitelný v daných podmínkách, a stanovit srozumitelná pravidla jak pro příjemce, tak i poskytovatele sociálních služeb. Průzkum, který byl realizován v komunitě Andong, slumové části hlavního města Phnom Penh, nám ukázal několik zajímavých skutečností, které je dobré si uvědomovat i v praxi. Na populačním vzorku 227 žáků státní základní školy jsme se pokusili prokázat vliv podpory/intervence nevládních organizací v komunitě Andong. Za nejvhodnější parametr jsme zvolili školní docházku dětí a pokusili jsme se potvrdit nebo vyvrátit určité tvrzení. Podarilo se nám prokázat signifikantní rozdíl v docházce podporovaných a nepodporovaných dětí.
Tabulka č. 2 Neparametrická korelace (Podpora, vynechané dny spolu)
Pro analýzu jsme použili Spearmanovu neparametrickou korelaci, která byla vhodnější pro naši distribuci parametrů. Vztah mezi sledovanými parametry je nízký a negativní, což znamená, že s podporou studenta klesá počet vynechaných dní. Na základě výsledků provedeného testování můžeme konstatovat, že na hladině významnosti 0,01 je korelace sice nízká, ale zjištění je signifikantní. (vi)
Zjistili jsme také, že podporované dívky mají menší počet vynechaných dní a předpokládáme, že jejich podporou jsou neziskové organizace schopny udržet větší počet dívek ve vzdělávacím procesu. Nejméně žáků odchází v 5. ročníku, proto předpokládáme, že finanční tlak, který pociťuje rodina s rostoucím věkem dítěte a výší „všimného“, dosahuje kritického bodu právě v 5. ročníku, kdy je dítě dostatečně rozvinuté pro určitý druh práce a zároveň už disponuje základními znalostmi, jako je psaní a čtení, ale chybí zde pocit blízkosti ukončení základního vzdělávání, který předpokládáme, že je výrazný v 6. ročníku a souvisí s rozhodnutím dokončit rozpracované vzdělávání. Proto považujeme za důležité nejen průběžně podporovat dítě ve vzdělávání od nízkého věku, ale také zachytit žáky 5. ročníku se zaměřením na vzdělávání dívek.
Tabulka č. 3 Korelace – 5. ročník
Korelační koeficient je středně silný a negativní, což znamená, že existuje středně silná závislost mezi proměnnými podpora a vynechané dny. Z uvedeného vyplývá, že podporovaní žáci v 5. ročníku mají méně vynechaných dní, a to při statistické hladině významnosti 0,01. (vii)
Z údajů uvedených v průzkumu jsme dále zjistili, že počet dívek ve vzdělávání je výrazně nižší než počet chlapců. Z celkového počtu 183 žáků, kteří studovali po celý školní rok 2009/2010, bylo jen 37 % dívek, což je činí rizikovější skupinou a je namístě, aby se na ně neziskové organizace zaměřily. Toto zjištění podporuje i prohlášení organizace UNICEF Cambodia (2005), že dívky jsou zranitelnější skupinou než chlapci ve vztahu k získání plnohodnotného vzdělání.
ZÁVĚR
Průzkum byl realizován na základě analýzy dostupných dokumentů, informací od lidí působících v dané oblasti a podpořený studiem dostupných zdrojů literatury. Poskytl nám data o efektivnosti poskytování pomoci v oblasti vzdělávání, cílových skupinách této pomoci a dosažitelnosti cílů, jakými je dokončení vzdělávacího procesu na základní škole u podporovaných dětí a možnost zvládnout přechod z prvního stupně vzdělání do druhého stupně, jak se to úspěšně podařilo v projektu Komar Chlad, kde všechny děti ze 6. ročníku nastoupily do 7. ročníku na škole druhého stupně. Je důležité také upozornit, že finanční pomoc žákům není jedinou podmínkou úspěšné podpory vzdělávání dětí; součástí musí být i práce s rodinou dítěte a kvalitní sociální poradenství, které zajistí oporu dítěti během přípravy na lepší budoucnost.
(i)Cambodia Cultural Profile. 2005. [online]. Education. [citované 30. 11. 2010]. Dostupné na: (ii)Tamtiež (iii) Education for All National Plan 2003-2015. 2003. [online]. Ministry of Education, Youth and Sports. [citované 9.11. 2010]. Dostupné na: (iv)Cambodia Demographics Profile 2010. 2010. [online]. [citované 3. 9. 2010]. Dostupné na: (v) Interné materiály Vysokej školy zdravotnictva a sociálnej práce sv. Alžbety.2011.Komar Chlad.Bratislava.2011 (vi) Sláviková,P.2011. Vplyv Intervencie mimovládních organizácií v komunite Andong, Kambodža. Rigorózna práca.Vysoká škola zdravotnictva a sociálnej práce sv. Alžbety. Bratislava. 2011. 80s. (vii) Tamtiež
Phnom Penh, Cambodia: