Support Measures as a Tool for Implementing Inclusive Practices in Slovak Education

Úvod

V posledních letech dochází ve slovenském školství k významným změnám v oblasti podpory žáků. Podporná opatření představují v současné školské legislativě významný nástroj, protože přispívají k méně stigmatizujícímu vnímání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami také tím, že je možné je využít pro všechny žáky. Reinterpretací a redefinováním systému podpory se, podle nového Zákona č. 182/2023 Z. z. k Zákonu č. 245/2008 Z. z. ve smyslu ustanovení § 145a Školského zákona s účinností od 1. září 2023, upravily podmínky poskytování pomoci žákům tak, aby byla pomoc dostupná v rámci inkluzivního modelu všem žákům, kteří ji potřebují, ať už ze strany školy nebo poradenského zařízení. Cílem článku je přiblížit možnosti uplatnění legislativních změn v praxi inkluzivního vzdělávání, protože podporná opatření umožňují adresně a flexibilně poskytnout dítěti či žákovi cílenou a na jeho individuální potřeby zaměřenou pomoc ve výchovně-vzdělávacím procesu. Podporná opatření jsou zároveň praktickým nástrojem inkluze, která se takto stává dostupnou každému, kdo ji ve školním prostředí potřebuje, tedy není zaměřena jen na žáky se zdravotním znevýhodněním. V závěru sumarizujeme limity a ohrožení, která provázejí jejich uplatňování.

Teoreticko-legislativní východiska současné koncepce inkluzivního vzdělávání

Školy jsou přirozeně vystaveny tlaku externího prostředí, který ovlivňuje jejich fungování i nastavování vnitřních procesů. Jde zejména o kontrolní a hodnotící mechanismy, jakými jsou činnost školní inspekce, celostátní testování či směřování vzdělávací politiky (Booth, 2019). Tyto faktory mohou významně ovlivňovat míru připravenosti školy reagovat na rozmanité potřeby dětí a žáků a zároveň vytvářet podmínky pro rovnost příležitostí.

Jednou z klíčových priorit slovenského školství je inkluze, která je od roku 2022 zakotvena i v platné legislativě Slovenské republiky (Zákon č. 245/2008 Z. z.). Inkluzivní školu můžeme chápat jako prostředí, ve kterém je možné rozvíjet společnou výchovu a vzdělávání všech dětí a žáků na základě rovnosti příležitostí, respektování jejich výchovně-vzdělávacích potřeb a individuálních zvláštností, přičemž podstatnou součástí je i podpora aktivního zapojování do školních činností (Bezáková a kol., 2022). Proto si uplatňování inkluzivního přístupu vyžaduje změnu vnímání žáka učitelem, úpravu organizace výchovně-vzdělávacího procesu, jakož i budování respektující školní kultury. V praxi se pojí s vytvářením takových podmínek, aby se všichni žáci cítili přijímáni a respektováni, a to i přes odlišnosti vyplývající z jazykového, kulturního či sociálně-ekonomického zázemí.

Inkluzivní přístup je součástí platné legislativy Slovenské republiky a je ukotven ve více právních předpisech. K dokumentům, které vytvářejí rámec pro inkluzivní prostředí, patří Ústava Slovenské republiky, Zákon č. 305/2005 Z. z. o sociálněprávní ochraně dětí a o sociální kuratele, Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchově a vzdělávání (Školský zákon) a Zákon č. 138/2019 Z. z. o pedagogických zaměstnancích a odborných zaměstnancích. Uvedené dokumenty vytvářejí rámec pro vytvoření inkluzivního prostředí, avšak upozorňují i na jejich nejasné jazykové propojení, vzhledem k více oblastem, kterých se týkají (Koštrnová, a kol., 2020).

Z pohledu konkrétní podpory žáků má zásadní význam novela Školského zákona, ve které jsou tato podporná opatření definována. Podle § 145a: „Podporným opatřením je opatření poskytované školou nebo školským zařízením potřebné k tomu, aby se dítě nebo žák mohli plnohodnotně zapojovat do výchovy a vzdělávání a rozvíjet své vědomosti, dovednosti a schopnosti“. Od 1. září 2023 se upravily podmínky poskytování pomoci žákům tak, aby byla dostupná v rámci inkluzivního modelu všem žákům, kteří ji potřebují, a to ze strany školy nebo poradenského zařízení (Zákon č. 182/2023 Z. z.; č. 245/2008 Z. z. o výchově a vzdělávání).

Podporná opatření jako implementační nástroj inkluze v praxi školy

Slovenská republika se při tvorbě podpůrných opatření nejvíce inspirovala Českou republikou, která je zavedla od 1. září 2016 v rámci novely Školského zákona (561/2004 Sb.). Základní filozofie obou systémů vychází z novely Finského zákona o základním vzdělávání, který v rámci reformy v roce 2010 vytvořil třístupňovou podporu: všeobecnou, intenzivnější a speciální podporu (Basic Education Act 628/1998). Podnětem byl také portugalský model, který je charakteristický vysokou mírou inkluzivního přístupu a nekategorizujícím systémem podpory žáků. Podpora žáků je v něm diferencována do tří úrovní (základní, výběrová a cílená), přičemž cílem systému je reagovat na potřeby žáků bez jejich formálního zařazování do kategorií podle druhu zdravotního znevýhodnění. V rámci reformy z roku 2018 (Decreto-Lei č. 54/2018) byly na školách vytvořeny podpůrné pedagogické týmy, které tvoří odborníci z oblasti psychologie, terapie a speciální pedagogiky (European Agency for Special Needs and Inclusive Education, 2020). Součástí opatření je také zavedení speciální vstupní úrovně „Level 0“, určené pro děti s omezenou znalostí vyučovacího jazyka, čímž se podpora rozšiřuje i na žáky s jazykovou bariérou, nejen na žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.

Podporná opatření, která mohou školy na Slovensku využívat od roku 2023, představují nástroj, jehož úkolem je vyrovnávat rozdíly mezi žáky a vytvářet podmínky pro učení podle jejich možností. Uplatňují se i v případech, kdy žák nemá diagnostikované speciální vzdělávací potřeby, přičemž jejich cílem je poskytnout dočasnou podporu při zvládání nových školních požadavků (Zákon č. 245/2008 Z. z.; MŠVVaŠ SR 2023).

Výhodou systému je, že iniciátorem jejich aplikování může být škola (učitel, školní podpůrný tým, ředitel) nebo rodiče, a to i bez doporučení poradenského zařízení. V praxi to umožňuje pružnou reakci učitele úpravou výuky, posílením spolupráce s rodiči a využitím forem podpory jako jsou například adaptační režimy (zkrácené hodiny, postupný přechod k plnému vyučovacímu dni), jakož i cílené emocionální podpory směrem k vytváření bezpečného prostředí ve třídě (ŠPU 2021; NIVaM 2022).

Záměrem postupného zavádění podpůrných opatření do škol a školských zařízení je zvýšení kvality inkluzivního vzdělávání a optimalizace výchovy a vzdělávání všech dětí a žáků, aby každé z nich mohlo dosáhnout maximálního naplnění svého potenciálu (MŠVVaŠ SR 2023). V následující části se zaměřujeme na možnosti jejich uplatnění v praxi na jednotlivých stupních vzdělávání od předprimárního až po středoškolské vzdělávání.

Ministerstvo školství SR definovalo 21 podpůrných opatření, která se realizují na pěti úrovních podpory.

Podpůrná úroveň 1. stupně představuje univerzální preventivně-výchovnou činnost poskytovanou všem dětem a žákům v rámci běžného výchovně-vzdělávacího procesu prostřednictvím úprav obsahu, forem a metod práce. Zaměřuje se zejména na podporu pozitivního klimatu třídy, vztahů, komunikace, motivace a prosociálního chování (Bezáková a kol., 2022). Na tomto stupni poskytuje školní podpůrný tým konzultační a preventivně-výchovnou činnost pro pedagogické pracovníky, vedení školy a zákonné zástupce, a to formou jednorázových i dlouhodobých preventivních aktivit (MŠVVaŠ, 2022a), například prostřednictvím diferencovaných úkolů (podle obtížnosti), vizualizace učiva apod.

Pokud podpora na 1. stupni není dostačující, třídní učitel nebo pedagogický asistent ve spolupráci se školním podpůrným týmem navrhne poskytování podpory na 2. stupni (Balážová, 2022). Ta je určena dětem a žákům se zvýšenou potřebou podpory (i přechodného charakteru), včetně žáků se speciálními vzdělávacími potřebami a jejich okolí, s cílem optimalizovat podmínky edukace. Ve školním prostředí je zajištěna multidisciplinárně školním podpůrným týmem, přičemž klíčovou roli hraje školní speciální pedagog prostřednictvím orientační diagnostiky, poradenství, preventivních a intervenčních postupů (MŠVVaŠ 2022b; Bezáková a kol., 2022). V případě nedostatečné podpory se doporučuje pokračování odbornou činností v centru poradenství a prevence (Balážová, 2022). Příkladem aktivit jsou například úprava tempa práce, doučování nebo krátké individuální vysvětlení učiva.

Podpůrné úrovně 3. a 4. stupně zajišťuje multidisciplinární tým centra poradenství a prevence, přičemž 3. stupeň zahrnuje diagnostiku, poradenství, prevenci a intervence, a 4. stupeň představuje specializovanou péči založenou na komplexní a specializované diagnostice (MŠVVaŠ SR, 2022c; Balážová, 2022). Od 1. ledna 2026 došlo novelou Školského zákona ke změně a původní podpůrné úrovně 3. a 4. stupně se sloučily, neboť nebylo dostatečně odborně odůvodněné rozlišovat práci center poradenství a prevence na základní a vysoce specializovanou úroveň. Tato změna je součástí novely Zákona č. 245/2008 Z. z. o výchově a vzdělávání, novelizovaného Zákonem č. 323/2025 Z. z., s účinností od 1. ledna 2026. V praxi to znamená, že systém podpory je nově efektivněji organizován a zohledňuje potřeby praxe center poradenství a prevence (Krížo, 2026). Obě úrovně se zaměřují na žáky s přetrvávajícími obtížemi nebo s již diagnostikovanými speciálními vzdělávacími potřebami. K aktivitám nebo opatřením, která se využívají na těchto úrovních, patří například individuální vzdělávací plán, systematická spolupráce se speciálním pedagogem, používání kompenzačních pomůcek, úprava obsahu učiva případně podpora asistenta.

Podpůrná úroveň 5. stupně je určena dětem a žákům se zdravotním znevýhodněním, kteří potřebují výraznou úpravu podmínek edukace, školního prostředí nebo zajištění podpůrného personálu. Realizuje se ve specializovaném centru poradenství a prevence ambulantní nebo terénní formou, přičemž speciální pedagog se podílí na diagnostice, poradenství a tvorbě plánu podpory se záměrem dosáhnout co nejvyšší míry inkluze (Balážová, 2022; MŠVVaŠ SR, 2022c). Může zahrnovat vyučování v malé skupině nebo individuálně podle individuálního vzdělávacího programu, využití alternativních forem komunikace (obrázkové systémy) apod. V následujícím schématu prezentujeme sumarizaci pěti úrovní podpory.

Schéma č. 1 Schéma úrovní podpory [

](https://prohuman.sk/files/images/schema1-uroven-podpory.popup_800.png) (Zdroj: Inklucentrum. Podpůrné úrovně 1. až 5. stupně.)

Podpůrná opatření v praxi školy

Důležitým předpokladem vytváření inkluzivního prostředí je spolupráce aktérů školy – pedagogických a odborných pracovníků, zákonných zástupců a dalších členů školního společenství. Výzvou se často ukazuje koordinace a návaznost kroků podpory tak, aby nešlo o izolované intervence, ale o systematický a stabilní přístup směřující ke společnému cíli. Šilonová a Klein (2019) v této souvislosti poukazují na možnosti využití Indexu inkluze, prostřednictvím kterého škola reflektuje své procesy, podmínky a kulturu v kontextu inkluzivního vzdělávání. Je jím možné zjistit pohled na školní prostředí žákům, učitelům i rodičům.

Na základě legislativy na Slovensku podpůrná opatření v inkluzivním vzdělávání zahrnují personální, organizační, obsahová a materiální opatření. Personální opatření se týkají odborných pracovníků, jako jsou speciální pedagogové či psychologové. Státní školní inspekce (2025) uvádí, že ve dvou třetinách škol se na zajištění podpůrných opatření podílí školní podpůrný tým. Tento tým koordinuje inkluzivní procesy, eviduje a řídí poskytování opatření, poskytuje metodickou podporu učitelům a konzultace rodičům. Tento fakt zdůrazňuje důležitost týmů v podpoře inkluze ve školním prostředí. Organizační opatření zahrnují individuální vzdělávací plány a spolupráci ve školách. Obsahová opatření upravují učivo pro potřeby žáků se speciálními potřebami. Materiální opatření se vztahují k využívání speciálních pomůcek dítětem/žákem, např. speciální zobrazovací technika, úprava prostředí, využití speciálních programů apod. Všechna tato opatření mají za cíl podpořit inkluzivní prostředí pro všechny žáky (MŠVVaM SR, NIVaM 2024).

K poskytnutí podpůrného opatření je potřebné odborné doporučení a zdůvodnění, přičemž zákon vymezuje rozsah a odpovědnost. Opatření se navrhuje na základě individuálních potřeb žáka a jeho realizace probíhá v souladu s platnou legislativou (MŠVVaŠ SR, 2023). Analýza státní školní inspekce (2025) uvádí, že podpůrná opatření mají být poskytována zejména na základě hodnocení žáka pedagogem nebo na základě komplexní diagnostiky v zařízeních poradenství a prevence.

Z 21 podpůrných opatření, která vydalo Ministerstvo školství, vyplývá, že vyjádření pro poskytnutí podpůrného opatření obsahuje také oblast, ve které je uvedeno, kdo konkrétně dané podpůrné opatření poskytuje, na jaké podpůrné úrovni je přidělováno a které odpovědné osoby jej zajišťují (tabulka 1). Součástí jsou také konkrétní podpůrná opatření a činnosti, které je možné v jednotlivých úrovních podpory poskytovat dítěti či žákovi. Tabulka č. 1 prezentuje individuální usměrnění a vyjádření pro účel poskytnutí podpůrného opatření. Uvedené činnosti se žákům poskytují na 1. a 2. úrovni podpory na základě pedagogické diagnostiky realizované v průběhu školního roku. Vyučující na základě zjištěných nedostatků nebo neprospívání žáka podává žádost o poskytnutí podpůrného opatření podle položek uvedených v tabulce (a – s).

Tabulka 1: Poskytované činnosti dítěti nebo žákovi na 1. a 2. úrovni [

](https://prohuman.sk/files/images/tab1-1-2-uroven.popup_800.png) (vlastní zpracování na základě Katalogu podpůrných opatření, 2024)

Tabulka č. 2 prezentuje individuální směrnice a vyjádření za účelem poskytnutí podpůrného opatření. Uvedené činnosti se žákům poskytují na 3. až 5. úrovni podpory. Činnosti (b – p) realizují zařízení poradenství a prevence prostřednictvím odborných zaměstnanců na základě diagnostiky.

Tabulka 2: Poskytované činnosti dítěti nebo žákovi na 3. až 5. úrovni [

](https://prohuman.sk/files/images/tab2-5-uroven.popup_800.png) (vlastní zpracování na základě Katalogu podpůrných opatření, 2024)

Tabulka č. 3 prezentuje individuální směrnice bez vyjádření za účelem poskytnutí podpůrného opatření. Uvedené činnosti se žákům poskytují na 1. a 2. úrovni podpory ve školských zařízeních. Činnosti jsou zaměřeny zejména na prevenci a krizovou intervenci.

Tabulka 3: Poskytované činnosti dítěti nebo žákovi bez vyjádření [

](https://prohuman.sk/files/images/tab3-bez-vyjadrenia.png) (vlastní zpracování na základě Katalogu podpůrných opatření, 2024) Poznámka: V tabulce jsou podpůrná opatření označena písmeny podle katalogu, nikoli abecedně, protože každé písmeno odpovídá konkrétní kategorii opatření, které se vyznačí podle specifického významu a nikoli náhodného pořadí.

Následující část se zaměřuje na reflexi implementace podpůrných opatření na základě dostupných výzkumných zjištění a zkušeností z praxe.

Zkušenosti a limity implementace podpůrných opatření

Jelikož se zatím jedná o nový systém podpory, který byl zaveden poprvé ve školním roce 2023/2024, zkušenosti s ním jsou zatím dílčí a vycházejí z průběžných hodnotících zpráv a prvních výzkumů zaměřených na pedagogickou praxi. Již v následujícím školním roce 2024/2025 se však na podnět Ministerstva školství, výzkumu, vývoje a mládeže Slovenské republiky sledoval stav poskytování podpůrných opatření žákům základních škol Státní školní inspekcí. Ta vydala dílčí zprávu z analýzy zjištění z komplexních inspekcí realizovaných v letech 2024 – 2025 v základních školách a poukázala na skutečnost, že podpůrná opatření byla poskytnuta přibližně 10 % žáků. Průměrně byly jednomu žákovi na základě komplexní diagnostiky poskytovány dvě až tři podpůrná opatření, nastavená na celý školní rok v povinných předmětech. Nejčastěji se uplatňovaly úpravy cílů, metod, forem a přístupů ve výchově a vzdělávání, úpravy obsahu výchovy a vzdělávání a hodnocení výsledků vzdělávání. Mezi další opatření patřilo zajištění činností na rozvoj schopností vnímání a sebeobsluhy, poskytování kompenzačních pomůcek a zajištění působení pedagogického asistenta ve třídě (Ružeková a kol., 2025).

Žovinec a kol. (2024) v rozhovorech s respondenty v ohniskových skupinách s pedagogy středních odborných škol zjišťovali prvotní zkušenosti s implementací podpůrných opatření již během školního roku 2023/2024. Nejvíce byla využívána u žáků s diagnostikovanými speciálními vzdělávacími potřebami, ale podpůrná opatření 1. a 2. stupně se v prvním roce využívala méně. Studie však zaznamenala jejich pozitivní přijímání pedagogy, zejména jejich široké spektrum (21 opatření), avšak negativem bylo zvýšení administrativní zátěže, nejasnost metodiky a nejednotnost postupů. Výrazným problémem byl uváděn nedostatek odborných zaměstnanců na školách (tabulka 4).

Tabulka 4: Benefity a limity poskytování podpůrných opatření

(vlastní zpracování podle Žovinec a kol. (2024), Ružeková a kol. (2025) )

Zjištění Státní školní inspekce (2025) poukazují na několik limitů, které ovlivňují dostupnost a efektivitu poskytování podpůrných opatření ve školách. Rizika se týkají sociálního zázemí žáků, personálních kapacit škol, organizace práce i kvality dokumentace. Na straně rodiny a žáka představují významné rizikové faktory zejména nepříznivé sociální podmínky, nízká míra podpory ze strany zákonných zástupců a vysoká absence žáků, což ztěžuje systematickou spolupráci se školou a snižuje účinnost poskytované podpory. Na úrovni škol se jako zásadní limit ukazuje nedostatek pedagogických a odborných zaměstnanců, stejně jako nefunkční nebo nezřízené školní podpůrné týmy. Tyto nedostatky omezují koordinaci inkluzivních procesů a systematické řízení podpůrných opatření. Dalším rizikem je formální charakter pedagogické a orientační diagnostiky a nedostatečné vyhodnocování účinnosti poskytovaných opatření. Ve školách se zároveň vyskytují nedostatky v administrativní dokumentaci, což komplikuje transparentnost a kontinuitu podpory. Za problematickou se považuje také absence funkčních strategií snižování školního neúspěchu a vysoký počet žáků se speciálními vzdělávacími potřebami ve třídách, což výrazně zvyšuje zátěž učitelů a školních podpůrných týmů.

Uvedená zjištění potvrzují potřebu systematického posilování personálních kapacit škol, podpory fungování školních podpůrných týmů a zjednodušení administrativních procesů tak, aby podpůrná opatření mohla plnit svou funkci ve prospěch inkluzivního vzdělávání.

Závěr

V závěru je možné konstatovat, že podpůrná opatření na 1. a 2. úrovni podpory naplňují záměr poskytovat pomoc žákům bez stigmatizujícího označení „žák se speciálními vzdělávacími potřebami“, avšak v praxi ještě nejsou využívána v plné míře. Pedagogičtí zaměstnanci se často spoléhají na podporu školního podpůrného týmu nebo přesouvají odpovědnost za řešení obtíží na centra poradenství a prevence.

Podpůrná opatření jsou ve výraznější míře uplatňována zejména u žáků se zdravotním znevýhodněním a u žáků ze sociálně znevýhodňujícího prostředí. Nadále však přetrvává potřeba systematičtějšího využívání podpůrných opatření i u žáků s nadáním a u žáků s jinými, zejména krátkodobými potřebami. Záměr usnadňovat inkluzivní postupy ve školním prostředí stále naráží na několik bariér, mezi které patří administrativní zátěž, nedostatek pedagogických asistentů a omezená dostupnost kompenzačních pomůcek.

Z pohledu pedagogické praxe je proto důležité podporovat učitele v identifikaci potřeb žáků a v aktivním využívání podpůrných opatření již na nižších úrovních podpory. Zároveň se ukazuje potřeba metodického usměrnění a posílení personálních kapacit škol tak, aby podpůrná opatření nepředstavovala administrativní zátěž, ale funkční nástroj každodenní pedagogické práce. Jen systematická podpora škol může zajistit, aby se inkluzivní vzdělávání stalo reálně dostupným pro všechny žáky.

Autorky: Petronela, Kovaľová, Mgr. doc. Mgr. Tatiana Dubayová, PhD. Katedra speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Prešovské univerzity

Seznam bibliografických odkazů

AINSCOW,M., BOOTH, T. 2019. Index inklúzie. Príručka na rozvoj škôl s dôrazom na inkluzívne hodnoty. Bratislava: Nadácia pre deti Slovenska, 254 s. ISBN 978-80-89403-19-6.

BALÁŽOVÁ, L., 2022. Transformácia systému poradenstva a prevencie – 5-stupňový systém podpory [online]. Levice: OZ Inkluzivny [zobrazené 2026-01-27]. Dostupné z: https://www.portalskolskejpsychologie.sk/transformacia-systemu-poradenstva-a-prevencie-5-stupnovy-system-podpory/?fbclid=IwAR1tlG-wPkuYnVxCWi5hmNoeIg7oHoanwyH32XQp2YOu6kUWdVJJ75xzO8M .

BASIC EDUCATION ACT 628/1998 (as amended by Act 642/2010). Finland.

BEZÁKOVÁ, J. a kol. 2022. Školský podporný tím a jeho prínos na ceste k inkluzívnej škole. In: DIEŤA V CENTRE ODBORNEJ POZORNOSTI. č.3, s. 26-31. ISSN 2644-5395.

KOŠTRNOVÁ, D., USTOHALOVÁ, T., VEREŠOVÁ, J., 2020. Tvorba inkluzívnej kultúry školy a školského zariadenia z pohľadu pedagogických a odborných zamestnancov – východiská tvorby inkluzívneho prostredia triedy a skupiny. Bratislava: Ministerstvo školstva Slovenskej republiky. ISBN 978-80-565-1464-1.

KRIŽO, V. 2026. Podporné úrovne 1. až 5 stupňa [online]. INKLUCENTRUM. Bratislava [cit. 2026-3-3]. Dostupné na: https://inklucentrum.sk/portal/podporne-urovne-1-az-5-stupna-vudpap/.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVA, VÝSKUMU, VÝVOJA A MLÁDEŽE SR. Katalóg podporných opatrení pre školský rok 2023/2024. Bratislava: MŠVVaM SR, 2024. Dostupné online: https://podporneopatrenia.minedu.sk/katalog-podpornych-opatreni/.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVA, VEDY, VÝSKUMU A ŠPORTU SLOVENSKEJ REPUBLIKY. 2024. Katalóg podporných opatrení [online]. Bratislava: MŠVVaŠ SR [cit. 2026-1-27]. Dostupné na: https://podporneopatrenia.minedu.sk/data/att/c09/31224.4fca50.pdf.

MINISTERSTVO ŠKOLSTVA, VEDY, VÝSKUMU A ŠPORTU SR. Metodické usmernenie č. 15/2022 o poskytovaní podporných opatrení v školách a školských zariadeniach. Bratislava: MŠVVaŠ SR, 2022. Dostupné online: https://www.minedu.sk.

PORTUGAL, 2018. Decreto-Lei n.º 54/2018, de 6 de julho – Regime Jurídico da Educação Inclusiva. [online]. Dostupné na: https://www.dge.mec.pt/sites/default/files/EEspecial/dl_54_2018_en_version_0.pdf [zobrazené 2026 01 27].

SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov. In: Zbierka zákonov Slovenskej republiky, čiastka 97, 2008. Dostupné online: https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2008/245/.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Ústava Slovenskej republiky č. 460/1992 Zb.

SLOVENSKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 305/2005 Z. z. o sociálnoprávnej ochrane detí a sociálnej kuratele.

ŠILONOVÁ, V. 2019. Asistent pedagóga v inkluzívnej škole. In: ŠTÚDIE ZO ŠPECIÁLNEJ PEDAGOGIKY. Roč. 8, č. 1, s.150-152 . ISSN 2585-7363.

ŠTÁTNY PEDAGOGICKÝ ÚSTAV. 2021. Adaptácia žiaka. Bratislava: ŠPÚ. Dostupné online: https://www.statpedu.sk/files/sk/o-organizacii/projekty/erasmus-slovencina-deti-cudzincov/adaptacia-ziaka.pdf.

RUŽEKOVA, M., HOLICKÁ, A., POLGÁRYOVÁ, E. a kol. 2025. Poskytovanie podporných opatrení žiakom v ZŠ v školskom roku 2024/2025. Bratislava: Štátna školská inšpekcia.

Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov - § 130 - 131.

Zákon č. 245/2008 Z. z. o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov. [online]. Dostupné z: 245/2008 Z.z. - Zákon o výchove a vzdelávaní (školský zákon) a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

ŽOVINEC, E., ROSINSKÝ, R., SENDER, B. 2024. Hodnotenie aplikácie podporných opatrení v školskom a poradenskom systéme SR. In Hlebová, B., Piskura, V. (Eds.) Transformácia edukácie v predprimárnom, primárnom a špeciálnom vzdelávaní v 21. storočí. Prešov: Vydavateľstvo Prešovskej univerzity. ISBN 978-80-555-3410-7