Politika vzdělávání dospělých a řešení problémů lidí

Úvod

V současnosti se v evropském prostoru očekává vytváření podmínek pro celoživotní vzdělávání a celoživotné učení se pro všechny občany. Společnost, jejímž hlavním atributem se stávají znalosti, poznatky a informace, vyžaduje vysokou odbornost. A v neposlední řadě také kvalitní odbornou přípravu co největšího počtu lidí pro otevřený trh práce. Za vzdělávání odpovídají jak stát, tak zaměstnavatelé, ale i samotní občané. Ti jsou vyzýváni k tomu, aby se aktivně podíleli na procesu celoživotního vzdělávání a učení se. Jednak v souvislosti s pracovními úkoly, ale stejně tak i s dalšími úkoly svého života.

Potřeby vzdělávání, různých cílových skupin dospělých jsou uspokojovány aktivitami v oblasti profesního, kulturního, zájmového i občanského vzdělávání dospělých. Aktivity vzdělávacích institucí (státních, veřejných, soukromých institucí; škol, pracovních míst, osvětných center a pod.) mají podle evropských dokumentů (Reding, 2002) směřovat k vytvoření jednoduchého a transparentního rámce:

• posuzování kvalifikací a kompetencí;
• formulování společných kritérií a pravidel určování kvality vzdělávání;
• formulování jednotných zásad hodnocení formálního, neformálního a informálního vzdělávání;
• vytvoření informačního poradenství a poradenských služeb zaměřených na celoživotní vedení a pomoc lidem (prostředky výchovy a vzdělávání).

Trend v politice vzdělávání dospělých se nepochybně odvíjí od plánů na vybudování infrastruktury evropské společnosti, což potvrzuje dokument Presidency conclusion. Lisbon European council, 2000 . V základech evropské společnosti jsou zakódované znalosti, poznatky, informace; ekonomické reformy; sociální reformy, (resp. modernizace systému sociální pomoci); modernizace systému vzdělávání.

Globalizační tendence v politice vzdělávání

S postupující informační technologií se výše zmíněné tendence začaly uplatňovat jako globalizační přístup , který se týká všech oblastí produkce, spotřeby a pohybu ve směru od práce a kapitálu k obchodování a který je vždy organizován na široké celosvětové škále. S tím souvisí budování „společnosti sítí“ (angl. 'network society'), která přesahuje regionální a národní hranice a nadnárodní sítě získávají klíčovou pozici (Rinne, 2000).

Sítě a měnící se vztahy, spolu s komunikací, formují povahu jednání a rozhodování lidí i na individuální úrovni - v ekonomické, politické, kulturní a sociální oblasti života (Castells, 1997, 1998). Kapitál, znalosti, schopnosti a dovednosti lidí už se jako by neměly svou „domovskou“ zemi, konstatoval R. Rinne (2000, 2002). A dále připomíná, že národní školské (a vzdělávací) systémy čelí výzvám globalismu v takových věcech, jako jsou například struktura vzdělávání či obsah vzdělávání, sylaby a metody vzdělávání. Rozhodující skutečnosti, které vystihují globalizační tendence v politice vzdělávání konkrétní země, vyjádřil R. Rinne následovně (2000, s. 138 - 139):

• výběr vzdělávání na volném trhu vzdělávacích organizací a vzdělávacích aktivít, soutěžení mezi jednotlivci a školami;
• autonomie škol a vzdělávacích institucí a organizací;
• diverzifikace a stratifikace školského systému;
• privatizace v systému realizace vzdělávání včetně financování;
• deregulace a decentralizace v systému vzdělávání, narůstání regionálních a specifických požadavků škol;
• manažerismus v administraci vzdělávání;
• ekonomický racionalismus v systému vzdělávání;
• záměr na efektivní výsledky vzdělávání a zhodnocování jejich přínosnosti.

Každá země má však své specifické zkušenosti, tradice a systém i způsob vzdělávání. Proto se v současnosti podporuje vytváření sítí, které pomáhají evropské integraci a nadnárodní i mezinárodní spolupráci v oblasti vzdělávání a šíření informací. Východiskem je obecné přesvědčení, že celoživotní učení se lidí a vzdělávání dospělých má dnes klíčovou roli v životě jednotlivců i společnosti.

Globalizační tendence v politice vzdělávání na Slovensku

Globalizační tendence v politice vzdělávání na Slovensku jsou reflektovány v publikaci Súčasný stav v oblasti vzdelávania dospelých na Slovensku a vzdelávanie v Európe (Engelshoven a kol., 1995). V situaci slovenské společnosti jsou obsaženy globalizační tendence ve vzdělávání dospělých. V uvedené publikaci je vzdelávanie dospelých vymezeno v souvislosti s (s. 22):

• trvalým rozvojem osobnosti;
• adaptací osobnosti na měnící se podmínky života (kulturní a sociální);
• zdokonalováním lidí v výkonu rozmanitých sociálních rolí, stejně jako s přípravou na nové sociální role v profesní, sociální, občanské dimenzi života;
• vytvářením podmínek pro výkon sociálních rolí;
• rozvojem vzdělanosti.

Podle nás je „trvalý rozvoj osobnosti“ ve své podstatě celoživotním procesem učení se lidí. Zisky z tohoto procesu se z hlediska psychologie jednotlivce „zviditelňují“ na úrovni socializace, individualizace, adaptace (adjustace) a zvládání úloh a podmínek života konkrétního člověka. A to v souladu s individuálními dispozicemi, které se však mohou i nemusí rozvinout celoživotním učením se osobnosti. Ale člověk disponuje schopností zdokonalovat se a měnit svou psychiku a chování (Sohr, 1997, s. 41).

Můžeme konstatovat, že člověk se mění především vlivem učení se a prostřednictvím vzdělávání. A tak se skrytý potenciál osobnosti člověka projeví v jeho komunikaci, v mezilidských a interpersonálních vztazích a v jeho činech.

Osobnost v poli globalizace

Jak jsme již zmínili i jinde, ve vzdělávání dospělých má jít především o respektování důstojnosti člověka, svobody a práva jednotlivce (Engelshoven a kol., 1995). Tento názor může vyvolat pochybnost. Pravidlo respektování důstojnosti, svobody a práva jednotlivce ve vzdělávání dospělých se ne vždy ztotožňuje s filosofií a realitou každodenního života. Silnému vlivu společenského prostředí, charakteristickému soutěživostí a rivalitou, ziskům, vysoké výkonnosti v různých oblastech života se nedá zabránit. Mění se podmínky vzdělávání jednotlivců.

Lidé nemají stejnou startovní čáru ani v přístupu k zaměstnání, ani v přístupu k vzdělávání. Rovnost šancí a příležitostí na vzdělávání se tak může stát spíše proklamovaným cílem politiky vzdělávání než naplněním potřeb vzdělávání dospělých. Část dospělých se chce vzdělávat, ale nemůže nebo neumí překonat překážky (objektivní a subjektivní povahy), které jim brání se vzdělávat. Tvrdíme to na základě zjištění ze dvou mezinárodních projektů: Získávání nových cílových skupin ve vzdělávání dospělých (2002, 2004) a Stejné - nerovné příležitosti na vzdělávání dospělých v Evropě (2002), na nichž významně participovaly realizační týmy z Katedry andragogiky Filozofické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě. Zjistily, že příležitost k celoživotnímu vzdělávání se může stát pro mnoho dospělých ze znevýhodněných skupin jen individuálním a sotva realizovatelným přáním a takovou úlohou, jejíž splnění od nich společnost očekává, ale nejsou ve stavu ji splnit.

Vzdělávání jako individuální a společenská priorita rozvoje

Všeobecné cíle celoživotního vzdělávání se pokusíme formulovat tak, aby v nich byla zohledněna individuální i společenská rovina. Soustřeďme se na individuální rovinu - psychologický aspekt celoživotního vzdělávání (Machalová, 2004, 2006, 2013, 2014). Vzdělávání lze chápat jako významný způsob realizace životních rozvojových úkolů. Vzdělávání má vycházet z dispozic jednotlivců - jejich schopností, i vlastních omezení v osobnostním vývoji.

Obsah vzdělávání je určován potřebou rozvoje těchto kompetencí lidí:

• jejich schopnost socializovat se
• profesně (v přípravě na profesi a během jejího výkonu); sociálně-psychologicky (v sociálních vztazích, k jiným lidem a sociálním skupinám); kulturně (v identifikaci s kulturními vzory, normami, tradicemi společenství);
• jejich schopnost adaptovat se (adjustovat se)
• v sociálním prostředí (zvládat úlohy života a tvořit své životní nastavení v pracovních i mimopracovních oblastech).

Vzděláváním je možné učit lidi orientovat se v množství informací, v složitosti, protirečeních a rozporech vyskytujících se v sociálním prostředí, v mezilidských a interpersonálních vztazích, v rozporuplných požadavcích rozmanitých sociálních rolí. Smysl vzdělávání dospělých spočívá v utváření kognitivní a emocionální schopnosti hodnotit realitu tak, aby dokázali identifikovat a realizovat konstruktivní postupy v řešení pracovních, sociálních a osobních problémů.

Významným dokumentem, který ovlivnil politiku vzdělávání v evropském prostoru, je odborově veřejnosti dobře známé Memorandum o celoživotném vzdělávání (přijaté v roce 2000). Hned v úvodu (s. 3) se v něm konštatuje, že „Evropa se nepochybně propadla do éry znalostí s příslušným dopadem na kulturu, ekonomiku a sociální život. Styl vzdělávání a práce se bouřlivě mění. To znamená, že jednotlivec se musí přizpůsobit změně, ale zároveň se musejí měnit zaběhané přístupy k práci.“

Celoživotné vzdělávání ve společnosti je úzce spojeno s úspěšnou transformací současné ekonomiky a systému života společnosti ve prospěch ekonomiky a společnosti založené na znalostech. V uvedeném dokumentu dominuje myšlenka, že celoživotné vzdělávání se stává principem, který určuje, jak se bude vytvářet a zabezpečovat vzdělávání v celém svém spektru.

Celoživotné vzdělávání je považováno za cílenou nepretržitou vzdělávací činnost, jejímž účelem je získávat, inovovat, rozšiřovat, prohlubovat schopnosti lidí (a v nich obsažené znalosti, dovednosti). Ze společenského zájmu jsou v celoživotném vzdělávání vyzdvihovány dva stejně důležité cíle vzdělávání: 1. podpora aktivního občanství, 2. podpora zaměstnatelnosti a zaměstnanosti lidí.

Platformu pro prosazování celoživotného vzdělávání do politik vzdělávání jednotlivých zemí tvoří klíčové poselství v Memorandu o celoživotném vzdělávání (2000). V našem pojetí jsou klíčové poselství sbírkou obecných dlouhodobých cílů vzdělávání a zároveň „filozofií“ celoživotného vzdělávání. Z dokumentu vybíráme následující informace (bez komentáře a v naší vlastní stylistické úpravě):

1. Nové základní kompetence pro všechny Cílem poselství je „záruka univerzálního a nepretržitého přístupu k vzdělávání, za účelem získávání a obnovování schopností, které jsou potřebné pro udržení postavení v Evropě založené na znalostech“ (s. 11). Vyvírají se základní schopnosti lidí:

• digitální gramotnost,
• cizí jazyky,
• sociální schopnost (sebedůvěra, cílevědomost, ochota riskovat),
• autonomnost,
• podnikatelské schopnosti,
• naučit se, jak se učit,
• přizpůsobovat se změnám,
• využívat informační toky.

2. Více investic do lidských zdrojů Cílem poselství je „viditelně zvyšovat úroveň investic do lidských zdrojů jako nejvýznamnější hodnoty Evropy, tj. lidí“ (s. 12). Konstatuje se, že současná úroveň investic v tomto směru je příliš nízká. Je nutné zvážit, co se považuje za investice do lidských zdrojů. Ne vždy se týkají jen kapitálových investic. Investicí je i celoživotné vzdělávání. Od jednotlivců se vyžaduje vyšší motivace. Investice do lidských zdrojů jsou spojeny se spoluzodpovědností a jasně definovanými pravidly spolufinancování celoživotného vzdělávání (s. 13).

3. Inovace ve vzdělávání Cílem poselství je „rozvinout účinné metody výuky a učení se v kontextu nepretržitého celoživotného a širokého spektra vzdělávání“ (s. 14). Zdůrazňuje se zaměření na uživatele vzdělávání, kterému má být poskytnuta co nejširší nabídka informační a komunikační technologie a aktivit celého spektra vzdělávání.

4. Uznávání výsledků vzdělávání Cílem poselství je „výrazně zlepšit způsob chápání a vyhodnocování účasti, procesu vzdělávání a jeho výsledků, hlavně v neformálním a neinstitucionálním prostředí“ (s. 15). Konstatuje se, že v integrované Evropě si otevřený trh práce, volný pohyb občanů za studiem, školením, vyžaduje schopnosti, které jsou přenositelné v rámci Evropské unie. Jsou potřeba inovace v certifikaci výsledků neformálního vzdělávání. Perspektivně se uvažuje o zavedení spolehlivých systémů uznávání dokladů o vzdělání vůbec.

5. Nový přístup k odbornému vedení a poradenství Cílem poselství je „zajistit, aby každý měl snadný přístup k kvalitním informacím a poradenství o možnostech vzdělávání po celé Evropě během celého života“ (s. 17). Zdůrazňuje se nový přístup k odbornému poradenství jako nepretržité službě pro všechny. Má se překonat striktní oddělování poradenství ve vzdělávání a odborného personálního poradenství. Uživatel poradenských služeb se dostává do centra pozornosti. Úlohou poradců je doprovázet jednotlivce v různých situacích, poskytovat jim důležité informace, pomáhat a vést občany k sebepomoci a rozvoji.

6. Přibližování vzdělávání do domu Cílem poselství je „poskytování příležitostí na celoživotné vzdělávání co nejblíže k učícím se, v jejich vlastních komunitách a v maximální možné míře je podporovat prostředky informačních a komunikačních technologií“ (s. 19). Klade se důraz na mobilizaci zdrojů regionálních a místních úřadů. Tyto úřady zajišťují infrastrukturu k celoživotnému vzdělávání. Vzdělávání se má přiblížit k samotným učícím se. Celoživotné vzdělávání zároveň oživuje místní a regionální dění. Problematika celoživotného vzdělávání v rámci Evropské unie byla poprvé konkretizována v programech Socrates I. a Socrates II. - Druhá fáze programu Evropských společenství v oblasti vzdělávání 2000 - 2006 . V programech byly podporovány projekty vzdělávání spojené s myšlenkou utváření „Evropy vědění“. Zohlednily se čtyři hlavní cíle :

• posílení evropské dimenze ve vzdělávání,
• podpora studia jazyků Evropské unie,
• podpora spolupráce na projektech vzdělávání,
• zavádění inovací ve vzdělávání.

V programu Socrates měl z hlediska vzdělávání dospělých velký význam podprogram Grundtvig, zaměřený na podporu evropské spolupráce v oblasti celoživotného vzdělávání, ale především zaměřený na vzdělávání dospělých. V rámci programu Socrates a podprogramu Grundtvig se realizovaly projekty evropského významu i v organizacích a institucích na Slovensku (Machalová, 2000; Machalová-Prusáková, 2002, 2004).

Autor: Prof. PhDr. Mária Machalová, CSc. Závěr

To, co chceme odkázat čtenářům na závěr příspěvku, je mimo rámec odborného či vědeckého vyjadřování. Je to něco osobního. Jsme však přesvědčeni, že věda není suše suchopárná, protože je uměním hledání se vším, co k umění patří. Proto bychom chtěli zprostředkovat moudrost cesty poznání vyjádřenou obrazně ve větách Jozefíny Šimončíkové (2004), které nám darovala a které s vděčností odovzdáváme dále: „Lidé jsou různí, jejich myšlenky jsou různé, činy jsou různé, různá jsou řešení těchto činů. Nemějte mysl zastřenou, všechny vyslovené myšlenky mají vlastní významy, mají své výpovědi. Tyto myšlenky chápte jako něco, co naznačuje, co je informativní. Informace, které mají vlastní charakter. Každá informace je určena k analýze, vyhodnocování a správnému odhalení její motivace. Nikdy nepoužívejte unáhlená rozhodnutí a věřte našepkávání vlastního srdce. Jen tehdy budou úvahy správné a pravdivé. Odhalte neodhalené, pociťujte promyšlené, odkrývejte vypovězené, vyvozujte závěry a to, jak z vlastních úvah, tak i z úvah jiných bytostí, které jakkoli přetínají vaše cesty. Uvidíte, co všechno zjistíte a čemu všemu se tím naučíte. Jen tak se dostanete k jádru věci a začnete chápat nepochopitelné. Věřte ve své přesvědčení a to vás povede na vrchol poznání a porozumění smyslu lidského bytí a v konečném důsledku i smyslu bytí jako takového. Ve skutečnosti o to vám jde.“

Autor: Prof. PhDr. Mária Machalová, CSc. Literatura:

Attracting new target groups in adult education. (Eds. Mária MACHALOVÁ- Viera PRUSÁKOVÁ.) Bratislava : Gerlach Print, ISBN 80-968564-5-6. CASTELLS,M. 1997. The Rise of Network Society. Cambridge : MA-Blackwell. CASTELLS,M. 1998. End of Millenium. Cambridge : MA – Blackwell. ENGELSHOVEN,P. a kol. 1995. Súčasný stav v oblasti vzdelávania dospelých na Slovensku a vzdelávanie dospelých v Európe. Vybrané dokumenty projektu. Bratislava : Ústav informácií a prognóz školstva, mládeže a telovýchovy. 21 s. ISBN 80-7098-057-5. MACHALOVÁ,Mária. 2000. Informácia o projekte programu Socrates „Cieľové skupiny vo vzdelávaní dospelých.“ In: Vzdelávanie dospelých, 2000, roč.5, č.1, s. 90-92. ISSN 1335-2350. MACHALOVÁ,Mária. 2004. 2006. Psychológia vo vzdelávaní dospelých. 1.vyd. Bratislava : Rádio Print. ISBN 80-969339-6-5; 2.vyd. Bratislava : Gerlach Print. ISBN 80-89142-07-9. MACHALOVÁ,Mária. 2013. Preventívna sociálna práca - Edukačná paradigma v sociálnej práci. Prešov : Prešovská univerzita, 2013. ISBN 978-80-555-0932-7. 978-80-555-11184. MACHALOVÁ,Mária. 2014. Edukačná sociálna práca. Prešov : Prešovská univerzita. ISBN Memorandum o celoživotnom vzdelávaní. 2000. Brusel : Komisia európskych spoločenstiev. Bratislava : Ministerstvo školstva SR. 37 s. REDING,V. 2002. Lifelong Learning in Europe. In: Adult Education and Development. (Ed. Helmut HINZEN.) Bonn : IIZ DVV, s. 103-115. ISSN 0342-7633. RINNE,Risto. 2000. The globalization of Education: Finnish education on the doorstep of the new EU millenium. In: Educational Review, roč. 52, č.2, s.131-142. RINNE,Risto. 2002. „Total refusers“ vs „Addicts“ in the changing market of life long learning. In: Attracting new target groups in adult education. (Eds. Mária MACHALOVÁ - Viera PRUSÁKOVÁ.) Bratislava : Gerlach Print, 2002, s. 82-12. ISBN 80-968564-5-6. Rovnaké a nerovnaké príležitosti na vzdelávanie dospelých v Európe. 2002. (Eds. Helmut HINZEN - Viera PRUSÁKOVÁ - Ewa PRZYBYLSKA.) Bratislava : IIZ/DVV, Univerzita Komenského. ISBN 80-88982-51-0. SOHR,Stanislav. 1997. Nedůstojná tajemství. Havířov : Dimensis. ŠIMONČÍKOVÁ, Jozefína. 2004. Rozhovory s mojím vyšším Ja. (Manuscript.) Bratislava. Získavanie nových cieľových skupín vo vzdelávaní dospelých. 2004. (Eds. Mária MACHALOVÁ – Viera PRUSÁKOVÁ.) Bratislava : Gerlach Print, 2004. ISBN 80-89142-04-4.