Úvod

V pomáhajících profesích, zejména pokud si člověk tuto profesi zvolil z vnitřní pohnutky a motivu, se bez nároku na vnější lesk obvykle angažují ti nejlepší z nejlepších, protože oni nepracují, ale dávají lidem, světu a životu samé sebe. A to každý den, v každé své životní situaci a bez ohledu na své potíže. Vědí a tuší, že problémy jsou lidem dány k tomu, aby je řešili také sebepomocně a to v mezích svých psychických, sociálních a materiálních možností. Jejich přesvědčení může nevědomě vycházet z toho, co se zjistilo i v praxi, že zdroj změny jakékoli obtížné životní situace leží hluboko v psychice sociálního klienta. Tento potenciální zdroj, který čeká na svou realizaci v každém člověku, jsme ve více pracích nazvali individuální potenciál.

Pokud hovoříme o individuálním potenciálu sociálních klientů, neméně důležitý je při výkonu činností v sociální práci i individuální potenciál sociálních pracovníků. Je třeba systematicky podporovat samotné sociální pracovníky v tom, aby měli motivaci k ochraně a rozvoji svého vlastního osobnostního, duchovního a duševního bohatství. Upozornit je, aby věnovali pozornost i vlastním lidským potřebám, které mají být uspokojeny pro jejich dobro, ale i pro dobro jejich klientů. Sociální práce je adresná a její kvalita se odvíjí od kvality profesní činnosti konkrétních sociálních pracovníků, protože sociální práce se týká především interpersonálních komunikací a vztahů. Příspěvek je věnován těm sociálním pracovníkům, kteří mají ochotu pracovat na rozvoji vlastního psychického a sociálního potenciálu v zájmu svého lidského zrání.

© autorská práva Mária Machalová Metoda: Symbolika plochy a znaků v kresbě stromu a v rukopisu - komparativní diagnostická metoda. Poznejte sami sebe kresbou stromu a z rukopisu - projektivní metodou a grafologickým porovnáním.

Úkol: Na čistý, nečárovaný papír – formát A4, nakreslete sebe v podobě stromu. Na čistý nečárovaný papír napište kurzívou 3 řádky textu.

Vyhodnocení: Plochu papíru rozdělte horizontálně a vertikálně na 4 kvadranty (části)

Skoumejte, jak je umístěný Váš strom na ploše papíru:

  1. Je více doleva, nebo doprava?
  2. Je více v horní, nebo dolní části plochy papíru?
  3. Jaká je koruna stromu? Velká, malá, košatá, jen větve, s ovocem, s květy?
  4. Jaký je kmen stromu? Tlustý, tenký, hladký, drsný, vysoký, nízký, mohutný, křehký?
  5. Jaké jsou kořeny stromu? Má nebo nemá kořeny, jsou silné, slabé, naznačené trávou, zeminou?

Úvod k interpretaci projektivní metody Kresba stromu.

Každý člověk je jedinečnou bytostí. A ta se neopakovatelně chová, prožívá v čase a prostoru svého života. Pro grafologa představuje prostor života osobnosti plocha papíru (různých velikostí). Na ní se pisatel realizuje svým písemným projevem (rukopisem, kresbou či čmárením). Písmo je symbolem a výstižným obrazem, na kterém vnímáme originalitu minulosti, přítomnosti i směrování osobnosti do budoucna. Na světě neexistují dvě lidské bytosti, které by měly totožný písemný projev. Ani jednovaječná dvojčata nevynímají. A proto i Váš strom, který nakreslíte, je jistě jiný než strom druhých. Vystihuje právě a jen Vás, protože jste do něj promítli svou osobnost, své vědomí i podvědomí, svou zaměřenost na duchovní či materiální stránky života, své pocity zakotvenosti v životě, své pocity z vlastní osoby, tedy prožívání sebe. Strom – to jste Vy „tady a teď“ v současné situaci, v níž je však obsaženo vše, co jste dosud prožili a také to, co prožíváte nyní. Z prožívání sebe tady a teď se odvíjejí Vaše očekávání a motivace v životě.

1. Rozdělení plochy na horní, střední a dolní pásmo

Všimněme si plochu papíru z grafologického pohledu, tedy jak jsou umístěny jednotlivé části kresby stromu:

  • koruna stromu je umístěna v horním pásmu plochy
  • kmen stromu je umístěn ve středním pásmu plochy
  • kořeny stromu jsou umístěny v dolním pásmu plochy

Pokud se podíváme na strom očima psychoanalytické psychologie S. Freuda, můžeme na kresbu stromu nahlížet takto: Koruna stromu symbolicky znázorňuje: Nadvědomí - Nadja (Superego) osoby, tj. vnitřní normy společnosti, morálku, psané i nepsané zákony chování a konání, které si osoba osvojila od blízkých i vzdálenějších lidí. Kmen stromu symbolicky znázorňuje: Vědomí - Já (Ego) osoby, tj. vědomé prožívání sebe, způsob realizace a prosazování své osoby v životě. Kořeny stromu symbolicky znázorňují: Nevědomí - Ono (Id) osoby, tj. ta část psychiky, která je před očima dané osoby i očima druhých lidí skrytá. Osoba si ji při plném vědomí neuvědomuje. Avšak prožívá ji ve formě pocitů a emocí. Nevědomou část psychiky člověk prožívá a odhaluje ve svých snech a v stavech blízkých snům a také ve stavech výbuchu afektů, citového vzrušení, v meditačních stavech, v stavech prožívání hraničních životních situací, v bdělé komo.

2. Rozdělení plochy na levou a pravou stranu

Z hlediska orientálních filosofických a praktických duchovních učení lze rozdělení plochy papíru na levou a pravou stranu vysvětlit takto: Levá strana – představuje princip matky, přilnutí k primární rodině (otec a matka, blízcí příbuzní), hledání jistoty ve svých rodinných kořenech, návrat k prožívání a myšlenkám, které jsou spjaté s minulostí, zamyšlení do vzpomínek i do svého vlastního prožívání. Pravá strana – představuje princip otce, zaměření se na aktivitu, činorodost, iniciativní vykročení do života, chuť překonávat překážky, sledování svých cílů, následování výzev života, důvěra v perspektivy života.

3. Interpretace kresby stromu

Důvěřujte své intuici, vnímavosti a všímavosti při interpretaci symboliky stromu. Sledujte umístění a rozložení a také proporce každé části stromu na ploše papíru. Pozorně si všímejte detailů i celku kresby stromu: Umožní Vám to netradičně chápat Vaše prožívání a Vaši vlastní osobnost a stejně tak i prožívání a osobnost druhých lidí.

Obr.1: Symbolika plochy

Obr.2: Grafologické členění plochy (zóny písma)

Co je výrazné a co je nevýrazné, nebo co chybí Vášmu stromu? Kde se strom nachází na ploše papíru, tj. kde se Vy nacházíte ve svém životním prostoru?

Všimněte si každé pravidelnosti i nepravidelnosti stromu a postupujte takto:

  1. horní plocha (zóna) – všimněte si tvaru koruny stromu, její košatosti, větví koruny, případně květů a plodů stromu;
  2. střední plocha (zóna) – všimněte si tloušťky a tvaru kmene stromu, jeho povrchu, vypouklelin, prohlubní v kmeni;
  3. dolní plocha (zóna) – všimněte si kořenů stromu, jejich tvaru, tloušťky, jak jsou rozloženy, buď více na pravou nebo levou stranu. Pokud strom nemá kořeny, ale stojí na zemi, i to se považuje za znak kořenů.

Porovnejte zjištění o Vašem stromu s Vaším písmem.

Všimněte si analogie – podobnosti jednotlivých vybraných částí Vašeho stromu a Vašeho písma, konkrétně:

A. Zóna písma Horní zóna písma - koruna stromu (oblast nadvědomí) - oblast duchovna, idejí, fantazie, víry, idealismu. Střední zóna písma - kmen stromu (oblast vědomí) – oblast reality, činnosti, chování, jednání. Dolní zóna písma - kořeny stromu (oblast nevědomí) – oblast hmoty, vitality, ukotvenosti v každodenním bytí.

B. Plnost tvarů písmen

KORUNA STROMU: Plné tvary koruny stromu = plné tvary horní zóny písma: to znamená představivost, fantazie, duchovní zaměření, poetickost. KMEŇ STROMU: Plné tvary kmene stromu = plné tvary střední zóny písma: to znamená citové bohatství, zvýšené zaměření na sebe, pokud jsou písmena velká, tak i domýšlivost a egoismus. KOŘENY STROMU: Plné tvary kořenů stromu = plné tvary dolní zóny písma: to znamená materiální potřeby, vitalita, pudovost, sexualita, pohybový typ.

C. Štíhlost tvarů písmen Štíhlé tvary koruny stromu = štíhle tvary horní zóny písma: to znamená: racionalita, bystrost, jasné a pohyblivé myšlení, teoretický přístup v životě. Štíhlé tvary kmene stromu = štíhle tvary střední zóny písma: to znamená: emocionální zdrželivost, citová zdrželivost, citová opatrnost, uzavřenost v sobě, obavy projevit se, úzkost, snížené sebevědomí a energie jednat. Štíhlé tvary kořenů stromu, nebo kořeny chybějí = štíhle tvary dolní zóny písma: to znamená: bržděné potřeby, racionalizace v pudové oblasti, nedostatek vitality, tělesné oslabení, nízká zakotvenost v životě, frustrace z nedostatku opory a zázemí.

D. Velikost střední zóny písma

Výška kmene stromu = velikost střední zóny písma.

Velká výška střední zóny písma = zdůrazněná výška kmene stromu, to znamená: - schopnost uplatnit se mezi lidmi, dosáhnout nápravy ve svých záležitostech, zástat se sebe, postupovat vpřed, - vášnivé zaujetí životem, nadšení, potřeba se prosadit a požadovat prostor pro sebe. Malá výška střední zóny písma = malá výška kmene stromu, to znamená: - kvalitní pozorovací schopnosti, koncentrace pozornosti, věcnost, kritičnost, důkladnost, - svědomitost, střídmost, smysl pro plnění povinností, někdy malichernost, opatrnost, pořádkumilovnost.

E. Délky v písmu Velké kořeny stromu = zdůrazněné dolní délky písma, to znamená: - pevná zakotvenost v realitě, zemitá energie, - žití naplno v každodennosti, - vitalita, která pramení v materiálních potřebách, - praktičnost, - pudy, sexualita, - konkrétnost, vytrvalost. Nebo: - potlačování duševní a duchovní stránky vlastní osoby. Velká koruna stromu = zdůrazněné horní délky písma, to znamená: - duchovní energie, - potřeba ozvláštnit si svůj život v každodenní realitě, - vitalita, která pramení v duševních a duchovních potřebách, - tvořivé představy, - ideje, tvořivá energie, - romantika. Nebo: - převaha racionality v myšlení a prožívání, - suchopárnost, potlačování pudové stránky vlastní osoby.

Příklad interpretace některých zjištění z kresby stromu v souvislosti s grafologickou charakteristikou

Kořeny stromu analogicky k písmu vnímáme jako grafologickou dolní zónu písma:

  • Strom bez kořenů nakreslí člověk, kterému chybí pocit pevné zakotvenosti a ukotvení v rodině a v blízkých vztazích s ostatními lidmi vůbec.
  • Zdroj pocitu nedostatečné zakotvenosti, ukotvení a opory v životě souvisí většinou s nedostatečnou psychickou a sociální oporou osoby v jejím dětství a také s prožíváním nedostatku opory od druhých v současnosti.
  • Takový člověk jako by se vznášel nad zemí. Psychicky kompenzuje nedostatek opory útěkem do snění a zlehčováním reality odchylkou do světa rozmanitých nereálných plánů a očekávání.
  • Sociální a psychická opora mu zpravidla chybí od psychologicky důležitých osob, například rodičů, vrstevníků, učitelů, partnerů a dalších.

Korunu stromu analogicky k písmu vnímáme jako grafologickou horní zónu písma:

  • Pokud má strom holé větve bez listí a plodů, pokud nemá košatou korunu, osoba nedisponuje bohatou fantazií, představivostí a uměleckou tvořivostí.
  • Je však bystrá, uvažuje s převahou racionality.
  • Taková osoba zřejmě výrazně neinklinuje k filozofii či duchovní oblasti života.
  • Drží se více faktů, logiky a abstraktního uvažování.

Kmen stromu analogicky k písmu vnímáme jako grafologickou střední zónu písma:

  • Pokud je kmen stromu velmi tenký, naznačený čárou, nebo je krátký, může signalizovat, že vnější Já/Ego autora stromu je křehké.
  • Taká osoba spíše a snadněji podléhá zátěžovým a náročným životním situacím.
  • Její úzkostné prožívání životních situací brzdí tok životní energie přes úzký kmen stromu do koruny stromu i do jeho kořenů.
  • Obrazně řečeno psychická úzkost osoby brzdí proudění životní energie směrem od hlavy (myšlení) přes srdce (prožívání) k tělesné vitalitě a naopak.
  • Tenký kmen stromu signalizuje, že sebekoncept pisatele není silný, má snížené sebevědomí, které lze zvnějšku – druhými lidmi – snadno narušit.
  • Tento člověk „vnitřně emigruje“ do jádra své bytosti podle psychické náročnosti dané situace a s ní spojených negativních zážitků.
  • A odtahuje se od kontaktu se světem a s lidmi.

Příklad interpretace zistení z kresby stromu, který má pravidelné proporce a rozložení na ploše

A. Koruna stromu = grafologická horní zóna písma Kresba stromu: Strom má košatou korunu s plody. - Autor kresby stromu má bohatý duchovní život, plodné myšlenky a nápady. - Fantazie je rozvinutá, má sklon k duchovním hodnotám, ctí morálku a pravidla života. - Jeho myšlení bude imaginativnější, tvořivé, obrazné než přísně logické a analytické. - Zřejmě více inklinuje k umění, filozofii, náboženství než k technice a vědě. Písmo: - Pisatel pravděpodobně zdůrazňuje horní délky písmen, které jsou plné. - Tlak jeho písma je střední až silný.

B. Kmen stromu = grafologická střední zóna písma Kresba stromu: Kmen stromu je silný, vzhledem ke koruně a kořenům přiměřeně dlouhý. Bez vypuklin, prohlubní, narušeného povrchu. - Autor kresby stromu má silný sebecit, zdůrazňuje své Ego. - Má přiměřené až vysoké sebevědomí, je si vědom svých hodnot. - Předpokládá se, že v náročných situacích je odolný a nedá se snadno „zlomit“. - Jeho sebaobraz není naštrbený. - Při prosazování vlastních zájmů se takový člověk může projevit egoisticky. Písmo: - Pisatel pravděpodobně zdůrazňuje střední zónu písma, tedy má plné a velké písmo. - Tlak jeho písma je střední až silný.

C. Kořeny stromu = grafologická dolní zóna písma Kresba stromu: Kořeny jsou zřetelné, silné a rozložité, sahají hlouběji do země. - Autor kresby stromu je dobře zakotvený, zakořeněný v životě, v současnosti. - To vyplývá pravděpodobně také z jeho dobrého rodinného zázemí v dětství i v současnosti. - Je spokojený v mezilidských kontaktech, pružný v praktickém jednání. - Disponuje dostatečným množstvím životní energie a rád užívá dary života (má silné potřeby a pudy). Písmo: - Pisatel pravděpodobně zdůrazňuje dolní délky písmen, které jsou dlouhé a plné. - Tlak jeho písma je silný až střední.

D. Levá a pravá strana plochy stromu a sklon písma Kresba stromu: koruna, kmen, kořeny stromu jsou umístěny vyváženě vlevo i vpravo. - Autor kresby stromu dobře integroval zážitky z dětství a ze své minulosti i ze současnosti. - Je přiměřeně orientován na budoucnost a pohotový aktivně konat vzhledem k perspektivám osobního rozvoje. - Jeho cílevědomost pravděpodobně souvisí s dobrým rodinným zázemím v dětství i současnosti. - Je schopný prožívat své vnitřní Já, tedy autenticitu své osoby. - Je schopný iniciativně kooperovat s lidmi na řešení životních úkolů. - Osobnost je dobře integrovaná. - Podle okolností a situace má tendenci k introverzi (uzavřenosti) i k extroverzi (otevřenosti) v myšlení, v prožívání, v chování a v jednání. Písmo: - Pisatel má kolmý sklon písma s tendencí k pravému sklonu písma.

Na závěr příspěvku

Namiesto záveru nabízíme čtenářům další podnět k „osobní inventuře“, která se týká jejich vztahu k vlastní osobě a může být podnětem k jejich sebareflexi a sebepoznání. Protože poznat sám sebe je nejdůležitější úlohou každého člověka. Platí to i, a nejen pro sociální pracovníky, ale také pro všechny, kteří vykonávají pracovní činnosti v rámci jiných pomáhajících profesí. Sociální pomoc bude sotva účinná, pokud sociální pracovník neví, kdo vlastně je, a tak má cestu zahatanou i k pochopení druhého člověka – sociálního klienta v nesnesitelné sociální situaci.

Osm kroků k pozitivní osobní změně (María Machalová, 2005, 2014)

  1. Přijít na to, co chci změnit, co chci dosáhnout. Dejte si konkrétní každodenní malé cíle.
  2. Určit příčiny, proč se předsevzetí doteď nepodařilo realizovat. Příčiny konkrétně vyjmenovat.
  3. Určit důsledky. Co konkrétně Vám plánovaná změna přinese, proč to máte vlastně udělat a změnit. Na co to bude dobré?
  4. Určit průběžné cíle. Buďte realističtí a počítejte pouze se svými skutečnými možnostmi, i s nepředvídatelnými rušivými událostmi, i se svou pohodlností.
  5. Odměňujte se. Pochvalte se. Jste dobří, že jste dokázali i malé změny. Pochvalte se a odměňujte se, kde to jde alespoň trochu.
  6. Průběžně sledujte, co jste dosáhli. Aby jste se naučili lépe vidět, co se Vám podařilo. Nevzdávejte se, i když postupujete pomalu.
  7. Plán není dogma, nic neměnný Plán můžete měnit, upravovat podle okolností života a Vašeho chápání i osobnostní zralosti.
  8. Pozitivní inventura. Čas od času si rekapitulujte, co jste udělali a zvládli. I malá změna je dobrá.

Postup: Naučme se relaxovat (vypnout, uvolnit se). Každodenně si dopřejme malé radosti, příjemný zážitek. K zamyšlení: Jaké malé nebo velké radosti a příjemné zážitky jste prožili dnes, včera, za poslední týden, za poslední měsíc ...?

Přeji Vám mnoho tvořivosti, vnímavosti a motivace v pochopení Vášho stromu života.

Autor: Doc. PhDr. Mária Machalová, CSc. Katedra kresťanskej antropológie a sociálnej práce Pravoslávna bohoslovecká fakulta Prešovskej univerzity Literatúra

JUNG, C. G. 1994. Duše moderního člověka. Brno: Atlantis, 1994 LAO´C. 1996. Tao Te Ťing. Bratislava: Nestor, 1996. MACHALOVÁ, M. 2010. Biodromální psychologie pro pomáhající profese (sociálních pracovníků, sociálních pedagogů a andragogů). Brno: IMS, 2010. MACHALOVÁ,M. 2013. Preventivní sociální práce - Edukační paradigma v sociální práci. Prešov: Prešovská univerzita, 2013.

Pro ilustraci uvádíme ukázky kresby stromů a zároveň i ukázky ručního písma. Děkujeme za poskytnutí těchto ukázek jejich autorům, tedy čtenářům časopisu PROHUMAN, jejichž téma autodiagnostiky zaujalo a přispěli k ní vlastním sebevyjádřením.