Právní vědomí a právní základ života Právní vědomí a právní základ života, pod tímto názvem Aktívny život, n.o., realizoval projekt s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí a evropských záležitostí Slovenské republiky v rámci dotačního programu Podpora a ochrana lidských práv a svobod. Hlavním záměrem projektu bylo přeškolení odborných pracovníků (realizovaných 5 vzdělávacích seminářů), kteří přicházejí do kontaktu s klienty, u nichž dochází k porušování lidských práv. Trénink řešil citlivost odborných pracovníků, zvyšoval jejich kompetence v oblasti identifikace a odhadu rizika a nebezpečí porušování práv (násilí páchaného v domácnosti, ve vztahu). Realizace projektu měla pozitivní dopad na několik cílových skupin. V první řadě na odborné pracovníky, ti přicházejí do kontaktu s důležitou cílovou skupinou, a to ženami z venkova, se zdravotním postižením, staršími ženami, které se obtížněji dostávají k poradenství. Projekt nezapomíná ani na širokou veřejnost, která v rámci implementace projektu byla informována o této oblasti, tedy o problematice násilí ve společnosti.

V současnosti jsme svědky případů domácího a rodinného násilí, v některých případech až s dopadem na ztrátu života oběti. Násilí zahrnuje celou škálu jednání agresora, jehož cílem je získat moc nad ženou a ovládat ji. (Conway, In Rác, 2015). Podle Herzoga (2009) je násilí úmyslné použití výhrůžek, fyzického nebo psychického nátlaku, případně strukturální moci proti sobě samému či jiné osobě, proti skupině nebo kolektivu, které vede k poranění, psychické újmě, ztrátám, chybnému vývoji nebo až ke smrti. Ondrejkovič (2008) znovu uvádí, že násilí představuje jednu z nejtrvalejších sociálních skutečností. Může jít o různou škálu a intenzitu, v níž se projevuje. Násilí má rozmanité podoby, například násilí v rodině, násilí vůči ženám, násilí ve školách, násilí „na ulici“, „každodenní“ násilí atd. Násilí ovlivňuje život, fyzickou a psychickou integritu nebo svobodu jednotlivce. Základním znakem je úmysl, tedy násilí není žádná „náhoda“ ani „osud“, ale důsledek záměrného jednání.

Ve vztahu mezi partnery se vyskytuje nerovnocenné postavení, vztah, kdy jedna osoba se projevuje násilně, agresivně, majetnicky, mocensky v vztahu k druhé osobě, která se v tom vztahu cítí ohrožena, prožívá bolest a bezmocnost. Výskyt násilných výstupů pachatele násilí vůči oběti může narůstat intenzitou, nebo přecházet jednotlivými fázemi násilí. Násilí páchané na ženách se vyskytuje v různých formách, které mají dlouhodobé důsledky na psychický i fyzický stav žen. Negativní dopady plynoucí z dlouhodobého vystavování domácímu násilí nebo jiné formě týrání se u žen objevují v různých fázích života a jejich prožívání závisí na psychické odolnosti, emocionální vyspělosti a osvojených copingových strategiích při zvládání zátěže, jejichž výsledkem může být únik nebo pasivní přijímání životní situace, nebo naopak snaha o řešení a hledání nových alternativ. (Radková, Pavlovičová, Cintulová, 2015).

Formy násilí podle Zlámala a Dufkové (In Bednářová et al., 2009): Fyzické násilí – fackání, kopání, škrcení, bití rukama nebo předměty, spoutávání, ohrožování zbraní nebo jinými předměty, odepírání spánku a jídla až po útoky proti životu. Ekonomické násilí – kontrola financí (příjmů a výdajů oběti), neposkytování finančních prostředků na společnou domácnost, vyčleňování financí, zatajování ekonomické situace pachatele a rodiny. Sexuální násilí – vynucení k sexu, sexuální útok, znásilnění, přístup k blízké osobě jako sexuálnímu objektu. Psychické násilí – obviňování, hrubé chování, zastrašování, zákazy, výhrůžky, urážky, ponižování, vydírání, ničení majetku (oblíbených věcí) oběti, terorizování. Emocionální násilí – citové vydírání, obviňování v každé situaci, výhrůžky odebráním dětí, označování oběti za blázna, kontrola toho, co oběť dělá, s kým se setkává, kam chodí. Sociální násilí – znemožňování oběti v sociálním prostředí, omezování a zakazování kontaktování oběti s přáteli a rodinou s cílem oběť izolovat, uplatňování privilegia pachatele rozhodovat ve všech oblastech společného života, využívání dětí nebo jiných osob jako prostředku nátlaku na oběť.

2 Cyklus násilí

Násilí v intimních vztazích se nevyskytuje náhodně a není ani jednorázovou záležitostí, ale přetrvává delší čas, opakuje se a postupně se stupňuje, jednotlivé fáze se opakují, vytváří se „kruh – cyklus násilí“.

Cyklus začíná útoky proti lidské důstojnosti, pokračuje útoky proti zdraví a vrcholí útoky proti životu. (Matoušek, 2013).

Ševčík, Špatenková, et al. (2011) hovoří o těchto fázích cyklu násilí: Fáze narůstání napětí – komunikace mezi partnery je špatná, muž všechno kritizuje, znehodnocuje. Násilí má podobu pasivní agrese. Žena cítí strach, snaží se mužovi vyhovět, jen aby předešla agresivnímu výbuchu. Také trpí pocity viny, že neodvrátila a nezabránila napětí. Fáze vypuknutí a násilí – v této fázi se projevuje násilí muže vůči ženě. Násilí může mít podobu emocionálního, psychického, ale i fyzického násilí. Pachatel se snaží získat moc, kontrolu a ovládat ženu. Žena prožívá pocit strachu, bezmocnosti, zoufalství. Dochází ke zhoršování situace, protože sociální důsledky nejsou minimální a násilník začne používat násilí jako prostředek kontroly, donucování a moci. Fáze smíření (medových týdnů) – násilník si začne uvědomovat, že žena může chtít ukončit vztah, ale nechce o ni přijít (ztratit moc a kontrolu), a proto se začne omlouvat, slibovat, ujisťovat, mění svou strategii chování, začíná předstírat nebo dávat najevo lásku, smutek, lítost. Fáze klidu – někdy ji můžeme považovat za fázi smíření, protože je typická „klidem“, bez výskytu násilí ve vztahu. Muž jako by také začal plnit některé sliby, žena začne doufat, že se násilí přestane.

Cyklus se opakuje a je velmi těžké přerušit dynamiku takového vztahu. Zpočátku fáze napětí a smíření trvají déle, postupně se však jejich trvání zkracuje. Ženě mohou hrozit vážné zdravotní a psychické následky po útocích, případně až smrt. Ženy mají obavy o svou existenci, mnohokrát jsou finančně závislé na pachatelovi, mají strach o své děti, o sebe, chybí jim blízká podpora z rodiny a z okolí.

3 Vzdělávání odborných pracovníků

Vzdělávání v tématu násilí páchaného na ženách proběhlo v pěti městech pro odborníky z měst Veľký Krtíš, Krupina, Levice, Komárno, Nové Zámky – Hurbanovo. Celkově se vzdělávání účastnilo 65 odborných pracovníků (59 žen a 6 mužů). Školení se věnovalo tématům: Základní definice a pojmy. Přehled úmluv a legislativy v problematice na mezinárodní a slovenské úrovni. Mýty a fakta, formy a vzorce násilí páchaného na ženách. Základní dovednosti při kontaktu se ženami prožívajícími násilí a jejich dětmi. Odhad rizika násilí páchaného na ženě, rizikové faktory. Plánování bezpečí, dobrá praxe institucí při odhadu rizika. Multiinstitucionální spolupráce. Kolo partnerství.

Na začátku školení jsme aplikovali dotazník očekávání a na konci dotazník zpětné vazby, který vyplnilo 61 odborníků (55 žen a 6 mužů). Přinášíme některá zjištění:

  • V dotazníku jsme zjišťovali, zda odborná pracoviště mají zpracovanou metodiku pro práci s obětí násilí. Většina odborných pracovníků odpověděla, že ne. V případech, kdy byla odpověď ano, metodika se soustředila na práci se syndromem CAN nebo metodika je nedostatečná, je třeba ji dotvořit.
  • Na otázku, zda odborní pracovníci dokážou identifikovat násilí páchané na klientce/klientovi, odpověděli: průměrně – 37 odborníků, ano – 4 odborníci, ne – 8 odborníků, 12 odborných pracovníků neodpovědělo na tuto otázku.
  • Na otázku, zda odborní pracovníci dokážou identifikovat rizika/nebezpečí, které hrozí klientce/klientovi, odpověděli: ano – 9 odborníků, průměrně – 37 odborníků, ne – 3 odborníci, 12 odborných pracovníků neodpovědělo na tuto otázku.
  • Spolupráci s institucemi odborní pracovníci hodnotili na škále: 1 – velmi dobrá, 2 – dobrá, 3 – slabá, 4 – žádná. Průměrné hodnocení spolupráce – policejní sbor/2,12; samospráva/2,42; soudy/2,5; neziskové organizace/2,48; UPSVaR/2,14; zdravotnictví/2,25. Další zmíněné organizace, se kterými odborníci spolupracují, jsou školy a Centrum pedagogicko-psychologického poradenství a prevence.
  • Za nejpřínosnější ze vzdělávání odborní pracovníci hodnotili: učení prostřednictvím příkladů z praxe, rozbor případových studií, příběhy ze života, jejich řešení a vzájemné diskuse (39 odborných pracovníků ze 61). Můžeme konstatovat, že odborníci se rádi učí prostřednictvím modelových situací, což by uvítali do budoucna pro další školení.

Závěr

Téma násilí a nastavování opatření ve společnosti jsou nadále diskutovanou problematikou. Základem by měla být multiinstitucionální spolupráce při řešení konkrétních případů z terénu. Vytvářet a posilovat multidisciplinární týmy, naučit se v takových týmech pracovat a spolupracovat, protože jen touto cestou dokážeme efektivně pomoci oběti násilí. Důležité však je včasné rozpoznání násilí a znalost projevů, které je třeba umět identifikovat na oběti a podat jí pomocnou ruku. Dlouhodobou výzvou pro všechny státní instituce a neziskové organizace pracující v této oblasti zůstává snižování tolerance jakékoli formy násilí ve společnosti.

Autoři: Mgr. Karin Kupcová, PaedDr. Martina Ferri Seznam bibliografických odkazů

BEDNÁŘOVÁ, Z. – MACKOVÁ, K. – WÜNSCHOVÁ, P. – BLÁHOVÁ, K. 2009. Domácí násilí – zkušenosti z pozkytování sociální a terapeutické pomoci ohroženým osobám. Praha: Acorus, 2009. 92 s. ISBN 978-80-254-5422-0. HERZOG, R. 2009. Násilí není řešení. Plzeň : Fraus, 2009. 120 s. ISBN 978-8-7238-850-9. MATOUŠEK, O. et al. 2013. Encyklopédie sociální práce. Praha: Portál, 2013. 570 s. ISBN 978-80-262-0366-7. ONDREJKOVIČ, P. 2008. Násilie spoločensky nežiaduci jav. In Sociológia. ISSN 0049-1225, 2008, roč. 40, č. 5, s. 391-416. RADKOVÁ, L. - PAVLOVIČOVÁ, A. - CINTULOVÁ, L. Is violence against women and children well underpined problem in our society? In: Social Pathology Among Youth. International Dialogue of Aspects in Social Pathology Among Children, Youth and Young Adults. Abstracts Book. Ed. Šuvada, J., - Tománek, P. Bratislava: St. Elisabeth University of Health and Social Work, 2015. p. 69-70. ISBN 978-80-8132-131-3. RÁC, I. 2015. Násilie páchané na ženách v partnerskom vzťahu. Nitra: Univerzita Konštantína Filozofa v Nitre, 2015. 109 s. ISBN 978-80-558-0867-3. ŠEVČÍK, D. – ŠPATENKOVÁ, N. et al. 2011. Domácí násilí. Kontext, dynamika a intervence. Praha: Portál, 2011. 192 s. ISBN 978-80-7367-690-3.