Genderové nerovnosti jsou stále hluboce zakořeněny v každé společnosti. Ženy často nemají přístup k důstojné práci a čelí rozdílům v odměňování, nemají přístup k základnímu vzdělání a zdravotní péči. Ženy jsou nedostatečně zastoupeny v politických a ekonomických rozhodovacích procesech, vedoucích pozicích, jsou podceňovány a zažívají diskriminaci ve vědeckých a zdravotnických disciplínách po celém světě. Ve všech částech světa jsou vystaveny genderově podmíněnému násilí a diskriminaci. Kromě toho, že genderová rovnost je základním lidským právem, její dosažení má zejména socioekonomické důsledky. Posílení postavení žen prospívá ekonomikám, produktivitě a růstu (UN WOMEN).

Genderově podmíněné mocenské vztahy, normy a stereotypy ovlivňují vystavení žen a mužů určitým zdravotním rizikům, ovlivňují jejich chování při snaze zachovat si dobré zdraví, a také mají vliv na jejich přístup k zdravotnickým službám a na to, jak zdravotnické systémy reagují na jejich potřeby (diskriminace při poskytování zdravotní péče). Spravedlivější genderové normy a vztahy mají potenciál výrazně zlepšit zdraví žen i mužů (WHO, 2019).

Feministický přístup dokáže upozornit na potřebu zkoumání souvislostí mezi pohlavím, znevýhodněním a zdravím, ale i distribuci moci v procesech veřejného zdraví, zahrnující tvorbu politiky až po realizaci programů. Složitost veřejného zdraví vyžaduje zkoumání z více úhlů pohledu a pozornost věnovanou detailům, které jsou schopné identifikovat zdravotní problémy, které jsou pro ženy důležité, a zkoumat způsoby, jak tyto problémy řešit (Rogers, 2006).

Důsledky

Existuje mnoho oblastí, v nichž genderové nerovnosti buď přímo, nebo nepřímo ovlivňují zdraví žen, ale i mužů. Pohlaví a gender ovlivňují zdraví každého jednotlivce během celého jeho života. Ovlivňují prožívání krize a nouzových situací, expozici chorobám a přístup k zdravotní péči, vodě, hygieně a sanitaci. Genderová nerovnost neúměrně postihuje dívky a ženy ve většině společností. Mají nižší společenské postavení a menší kontrolu nad rozhodováním o svém těle, v intimních vztazích, rodinách a komunitách, čímž jsou vystaveny různým formám násilí, nátlaku a škodlivým praktikám. Kromě toho dívky a ženy čelí vysokému riziku nechtěných těhotenství, sexuálně přenosných infekcí, rakoviny děložního čípku, podvýživy a deprese (WHO, 2021).

Členské státy evropského regionu WHO mají jednu z nejvyšších úrovní genderové rovnosti na světě, ale v rámci regionu existují určité rozdíly. Je třeba pochopit, že genderová nerovnost není jen záležitostí lidských práv, ale má významný negativní vliv i na zdraví a pohodu – ať už prostřednictvím diskriminace, násilí, neadekvátních sexuálních a reprodukčních práv a zdraví, neplacené pečovatelské práce, sňatků dětí nebo mrzačení pohlavních orgánů (WHO, 2019).

Genderově zaujaté struktury a postoje výzkumníků, učitelů nebo vedoucích pracovníků v oblasti vědy, techniky, inženýrství, medicíny a globálního zdraví mohou být pro dívky a ženy překážkou při vstupu do svých profesí a postupu v nich. Výsledkem je trvalé nedostatečné zastoupení žen ve výzkumu a vedoucích pozicích v těchto oblastech (Ratele et al., 2019). Oproti tomu jsou ženy nadměrně zastoupeny v úlohách neformální péče, kde jsou vystaveny fyzickým a psychickým rizikovým faktorům (Davies et al., 2019).

Sexuální a sexualizované násilí na ženách je jednou z forem diskriminace a zároveň se považuje za genderově specifické porušování lidských práv. Sexuální násilí ve většině kultur umožňuje patriarchální uspořádání společnosti. K obraně proti sexuálnímu násilí páchanému na ženách je třeba zajistit genderovou rovnost. Sexuální násilí páchané na ženách a dívkách se neomezuje na žádný politický nebo ekonomický systém, ale je rozšířené v každé společnosti na světě. Přesahuje hranice bohatství, rasy a kultury a je výrazem historických, kulturních, náboženských specifických hodnot a norem, které se dnes stále uplatňují prostřednictvím mnoha sociálních a politických institucí, které podněcují diskriminaci žen a dívek (Banarjee, 2020). Přítomny jsou samozřejmě regionální, národní a institucionální rozdíly a dynamika, genderová nerovnost však ovlivňuje většinu, pokud ne všechny společnosti (Ratele et al., 2019).

Feministické veřejné zdravotnictví

Světová zdravotnická organizace zdůraznila, že komunitní zásahy řešením genderových norem a postojů mohou měnit jednotlivce i celé komunity. Tyto mohou zahrnovat například metody na ekonomické posílení žen a neméně významné získávání mužů jako partnerů proti genderově podmíněnému násilí. Kromě toho mohou mediální intervence a kampaně na zvýšení povědomí veřejnosti využívat masmédia k zpochybnění genderových norem a postojů a pokusit se zvýšit povědomí celé společnosti o násilném chování vůči ženám a o tom, jak mu předcházet (Banarjee, 2020). Ve společnosti, ve které jsou si všichni rovni, není prostor pro násilí ani jiné formy diskriminace.

Zatímco však budeme žít ve společnosti, která jednotlivcům přiznává různý stupeň respektu podle pohlaví, věku, etnické příslušnosti, bohatství, postižení nebo jiných znaků identity, tento sociální gradient bude přetrvávat (Aphramor, 2017). Často se přistupuje jen k využívání služeb, které léčí symptomy nerovností, avšak tomu lze ve značné míře vyhnout řešením základních sociálních příčin. Řešení sociálních determinantů je dokonce ekonomicky méně náročné než řešení zdravotních důsledků nerovnosti. Přesto stále přetrvává politická diskuse o tom, zda by zákony měly řešit nerovnost a zda bychom měli věnovat vládní zdroje na pomoc nejvíce ohroženým skupinám (McCuskey, 2018).

Feministický výzkum a aktivismus výrazně přispěli k realizaci sociálních studií zdraví a měli úspěch i při ovlivňování politiky veřejného zdraví. Obecně se v současnosti uznává význam pohlaví jako klíčové hnací síly v sociální determinaci zdraví (Keane, 2014). Feministické veřejné zdravotnictví představuje multidisciplinární přístup, který má za cíl zlepšit zdraví genderově podřízených skupin, respektive snížit nerovnosti v oblasti zdraví mezi těmito skupinami. Feministický výzkum je založen na činnosti, často v úzké spolupráci se ženským hnutím (nebo mimovládními ženskými organizacemi), jakož i na sociálních změnách. Proto je feministický výzkum užitečný v oblasti veřejného zdraví, zejména v oblasti podpory zdraví. Feministické veřejné zdravotnictví je interdisciplinární oblastí, v níž se zdůrazňují základní otázky o významu genderových konstrukcí v otázkách zdraví, stejně jako o významu genderových mocenských vztahů pro nerovnoměrné rozložení zdraví v dané populaci (Hammarström, 1999).

Současný feminizmus vyžaduje stejné práva a příležitosti pro všechny bez rozdílu (Molyneux M. et al. 2021). Tyto práva a příležitosti umožní:

  • získávat vzdělání těm, kteří/těm, kteří dosud byli vyčleněni z adekvátního vzdělávacího procesu,
  • získat práci a s ní i finanční příjem a ekonomické zázemí, díky nimž si udrží životní standard, a zároveň umožní sociální mobilitu; ale i samostatnost a neodvislost na partnerovi v otázkách bydlení a zajištění rodiny (což je zvlášť důležité v případě genderově podmíněného násilí a násilí v partnerských vztazích),
  • zlepšit zdravotní gramotnost, a s ní možnost udržovat si lepší zdraví,
  • ale v případě potřeby mít stejný přístup ke zdravotní péči bez diskriminace.

Závěr

Tento příspěvek nemá za cíl být vyčerpávajícím seznamem případů, v nichž jsou ženy diskriminovány, ale načrtnout asociace feministických studií/hnutí a veřejného zdravotnictví a zároveň poukázat na často zbytečnou a nelogickou negativní konotaci slova feminismus. Ženy jsou podceňovány a diskriminovány v přístupu k vzdělání a práci, přičemž výzkumy ukazují, že jsou to důležité determinanty zdraví. Čím vyšší vzdělání, tím lepší práce, vyšší příjem a lepší zdravotní gramotnost, což předpokládá lepší zdraví a životní podmínky (sociální gradient) – čímž se zajistí ochrana, podpora a rozvoj veřejného zdraví.

Autorky: Mgr. Lívia Kaňuková doc. MUDr. Kvetoslava Rimárová, CSc., mim. prof. Práce podporovaná 3 grantovými projekty KEGA Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu SR KEGA: KEGA 008 UPJŠ-4/2020; KEGA 010UPJŠ-4/2021.

Seznam bibliografických odkazů

APHRAMOR, Lucy. 2017. Feminism, Dietetics, and Realistic Fitness: Can They Be Team Players ? The Palgrave Handbook of Feminism and Sport, Leisure and Psysical Education. Pp 769-792. Dostupné: https://link.springer.com/chapter/10.1057/978-1-137-53318-0_49

BANARJEE, Subrata. 2020. Identifying factors of sexual violence against women and protection of their rights in Bangladesh. Aggression and Violent Behavior: vol. 52, 101384. Dostupné: https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S1359178919301843

DAVIES. Sara. E. et al. 2019. Why it must be a feminist global health agenda? The Lancet: 393, 10171, P601-603. Dostupné: https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(18)32472-3/fulltext

HAMMARSTRÖM, Anne. 1999. Why feminism in public health? Scandinavian Journal of Public Health: 27, 4. Dostupné: https://journals.sagepub.com/doi/abs/10.1177/14034948990270040601

KEANE, Helen. 2014. Feminism and the Complexities of Gender and health. Australian Feminist Studies: 29, 80, 180-188. Dostupné: https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/08164649.2014.928192

McCUSKEY, Elizabeth Y. 2018. The Body politic: Federalism as feminism in Health reform. 11 St. Louis U. J. Health L. & Pol'y 303 (2017-2018). Dostupné: https://heinonline.org/HOL/LandingPage?handle=hein.journals/sljhlp11÷=18&id=&page=

MOLYNEUX, Maxine. et al. 2021. UN WOMEN. New Feminist Activism, Waves and Generations. BACKGROUND PAPER PREPARED FOR THE 25th ANNIVERSARY OF THE BEIJING PLATFORM FOR ACTION, 64th SESSION OF THE COMMISSION ON THE STATUS OF WOMEN.

RATELE, Kopano. et al. 2019. Engaging men to support women in science, medicine, and global health. The Lancet: 393, 10171, P609-610. Dostupné: https://www.thelancet.com/journals/lancet/article/PIIS0140-6736(19)30031-5/fulltext

ROGERS, W. A. 2006. Feminism and public health ethics. Journal of Medical Ethics: 32, 6. Dostupné: https://jme.bmj.com/content/32/6/351

UN WOMEN. Dostupné: https://www.unwomen.org/en/about-us/about-un-women

WHO. Last updated 24 May 2021. Dostupné: https://www.who.int/news-room/questions-and-answers/item/gender-and-health

WHO. 2019. Health and Gender Equality Policy Brief. Dostupné: https://www.euro.who.int/__data/assets/pdf_file/0008/404495/SDG-5-policy-brief_2.pdf