Problém hodnotové orientace dětí „Hodnota člověka není v tom, co udělal pro sebe, ale pro ostatní.“ (Albert Einstein)

Hodnota

Hodnotu můžeme chápat jako vnitřní sílu, která řídí naše chování. Každý člověk je jedinečný, má jiné hodnoty a hodnotovou orientaci. Tyto hodnoty se po celou dobu života vyvíjejí a mění. V dětství děti hodně nerozumějí hodnotám a jejich význam si neuvědomují. Přesto si mohou uvědomovat odpovědnost za své známky či chování jako jednu z hodnot, které samy rozumějí. Nejtěžším obdobím z hlediska hodnot je období dospívání. V tomto období dochází k velkým fyzickým změnám, stejně jako k proměnám psychické stránky jednotlivce. Střídání nálad, pocitů, ale i hodnot. Mezi nejdůležitější hodnoty v životě člověka patří zdraví, rodina, láska, přátelé nebo štěstí. V dnešní době však mnoho lidí považuje za nejdůležitější peníze. Mít hodně peněz znamená být úspěšný a vlivný. Přinášejí pocit svobody a zdánlivého štěstí. Někteří lidé si myslí, že si za peníze mohou koupit všechno, co potřebují. Pravdou je, že nám usnadňují některé věci, ale rozhodně by se neměly nacházet na předních místech našeho hodnotového žebříčku. Je skutečností, že peníze hýbou světem, ale neměli bychom jim dovolit, aby hýbaly námi. Oveľa důležitější je mít po svém boku lidi, na kterých nám záleží, a kteří nám umějí a jsou ochotní pomoci, když to potřebujeme. Každý člověk by měl mít své sny, ideály a neměl by se jich vzdávat. Sny si máme plnit, ale jak každý víme, ne vždy je to jednoduché. Při vhodném uspořádání životních hodnot se člověk může soustředit na plnění svých snů. Stejně jako má hodnota zdraví velký význam pro nemocného, má hodnota svobody neobyčejný význam pro odsouzeného ve vězení. Rebríček hodnot a jejich pořadí má každý z nás jiný. Hodnoty jsou nezbytnou součástí života, výrazným zdrojem jeho motivace a jeho smyslu.

S pojmem hodnota se v odborné literatuře různých vědních disciplín, ale i v praktickém životě setkáváme relativně často. Pojem hodnota se nejčastěji objevuje v pracích z oblasti filozofie, sociologie, ekonomie, pedagogiky a samozřejmě psychologie. Podle své povahy a charakteru jsou tedy hodnoty interdisciplinární kategorií, protože vystupují do popředí zájmu mnoha vědních disciplín. Každá hodnota obsahuje tři prvky: myšlení, cítění a vůli (kognitivní, afektivní a volní složku).

Byly časy, kdy byl rebríček hodnot přesně stanoven a jejich důležitost musela být dodržována. Ale v dnešní době máme možnost si pořadí hodnot určit sami a podle něj se řídit. Na druhé straně mají dnes média příliš velký vliv na hodnotovou orientaci, vzory a směřování jednotlivce, mládeže a rodiny.

E. Spranger prezentuje myšlenku nadindividuálního hodnotového vědomí, které zahrnuje šest základních hodnot, které odrážejí různé formy prožívání a chování lidí. Rozměr významu každé z těchto hodnot závisí na míře upřednostňování jednotlivce. Na tomto základě definoval šest hodnotových orientací, resp. životních forem, a to:

  1. Teoretická (theoretical) - velký důraz na hledání pravdy prostřednictvím empirického, kritického a racionálního přístupu;
  2. Praktická (practikal) - zdůrazňuje pro reálný život použitelné praktické hodnoty, přibližující se přetrvávajícímu stereotypu průměrného amerického podnikatele;
  3. Estetická (aesthetic) - nejvyšší místo hodnotového žebříčku má forma a harmonie, užívání si každého originálního zážitku;
  4. Sociální (social) - láska k ostatním lidem, po revizi sem byly později řazeny jen hodnoty altruismus a filantropie;
  5. Náboženská (religious) - nebo i mystická, týkající se jednoty všech zkušeností a úsilí porozumět kosmu jako celku;
  6. Mocenská (power) - zabývající se osobní mocí, vlivem a slávou, původně nazývaná jako politická, ale ne nutně omezená na oblast politiky (Šútovec, J. a kol., 1994).

Každý člověk má v sobě něco z těchto šesti hodnotových orientací. Avšak jedna z nich může být výraznější než ty ostatní. Teoretická životní forma se u člověka bude projevovat v hledání pravdy a poznání, člověk bude hodně číst, studovat, zajímat se o fakta. Praktická životní forma bude zdůrazňovat reálný život, zážitky, prožívat naplno každý jeden den. Estetická životní forma se bude projevovat ve citu pro krásno, harmonii, člověk bude mít rád umění. Náboženská životní forma se bude orientovat na náboženství. A mocenská životní forma se bude zajímat o moc, vliv a slávu.

Dělení hodnot

D. Dobrovolská a J. Duplinský (1981) uvádějí základní dělení hodnot na pozitivní, negativní a neutrální hodnoty. Hlavním kritériem tohoto dělení jsou emoce, které v lidech hodnoty vyvolávají. Pozitivní jsou samozřejmě ty, které vyvolávají v lidech pozitivní emoce, naopak negativní hodnoty vyvolávají negativní emoce. Mezi neutrální hodnoty patří ty, které v lidech nevyvolávají ani pozitivní, ani negativní emoce, tedy nemají ani pozitivní ani negativní hodnotu.

Pro každého jednotlivce může být hodnotné něco jiného. To souvisí s tím, v jakých podmínkách vyrostl, jak ho rodiče vychovávali, co bylo pro něj důležité, co považoval za správné. Člověka ovlivňují různé faktory. Především rodina, ve které vyrostl, vrstevníci, se kterými tráví svůj čas, média, škola. Celý život nás provázejí hodnoty, které jsme získali v rodině. Ty si přeneseme i do naší vlastní rodiny.

Specifičnost hodnot

Specifičnost hodnot spočívá v tom, že jednotlivec určitou hodnotu musí chápat, musí ji prožít, získat s ní osobní zkušenost a na základě toho ji hodnotí a nakonec ji i vezme za svou, tedy si ji interiorizuje.

My všichni jako celek tvoříme společnost. Každá společnost má své normy, pravidla a hodnoty, které se přebírají z generace na generaci. Protože každá generace se vyvíjí v jiných sociálních podmínkách, řídí se jinými normami a hodnotami, je tedy samozřejmé, že se generace navzájem liší. Já si pamatuji, jak jsem celé dětství běhala venku, hráli jsme si na ulici, vymýšleli si hry, každý z ulice jsme znali. Dnešní děti dávají přednost počítačům, tabletům, internetu. Dávají přednost imaginárním přátelům před skutečnými. Ano, je třeba přiznat, že na ulici už to není tak bezpečné jako kdysi, ale ani internet není zcela bez nástrah. Je třeba dětem vhodným způsobem vysvětlit nebezpečí, která jim hrozí, avšak bez toho, abychom je přehnaně vystrašili. Vědět, co děti dělají, jak tráví svůj volný čas, vést je ke správným hodnotám a mít s nimi otevřený vztah je základem úspěšné společnosti. Hodnoty dětem je třeba vštěpovat už od útlého dětství. Hodnoty člověka jsou ovlivňovány po celý život. Je však zajímavé, jak se nám hodnoty během života mění. Nejdůležitější hodnotou pro každého člověka byla a vždy bude rodina.

Některé děti nemusí mít správně vyplněný čas. Nejběžnější chyba, která se může vyskytnout při výchově v rodině souvisí s nedostatkem času, který rodiče věnují svým dětem. Tento čas se snaží kompenzovat materiálními dárky. A když se už o své dítě začnou zajímat, může být už pozdě. Nevědí najít vhodný způsob komunikace, nevědí, s kým se setkává, jaké má názory, neznají jeho touhy a představy. Rodiče potom nevědí, jak mají reagovat, jak se chovat, a zbytečně jsou přísní a křičí. Avšak neví, že právě oni, jejich autoritativnost, nesvoboda, kterou děti v rodině pociťují, způsobily, že si dítě vytvořilo vlastní svět. Proto je nesmírně důležité, aby rodiče s dětmi trávili dostatek času, často se s nimi rozprávěli hlavně o důležitých věcech, aby se přiblížili k jejich světu a aby jim dali možnost vlastního vyjádření. Tím se u dítěte podpoří vlastní myšlení a správný vývoj osobnosti.

Stále se však více mluví o negativách, které ovlivňují hodnoty dítěte, ale i dítě samotné. Mluvíme o sociálně-patologických jevech, které se stále častěji vyskytují mezi dětmi, hlavně ve škole. Je třeba proto o těchto problémech otevřeně hovořit, probrat možnosti, pokud se něco takového vyskytne a hlavně, jak to mají děti řešit. Pedagogové mají pro přípravu výchovno-vzdělávacího procesu k dispozici rámcové vzdělávací programy, které mohou pomoci žákům při setkání s negativními hodnotami.

Negativum vidím v tom, jak nepříznivý vliv na děti mají masmédia a zvýšená kriminalita. Pomohla by změna životního stylu, zpomalení života, vnímání jednotlivce jako jedinečné osobnosti. Vést děti k správnému trávení volného času v rámci sportu, kroužků, upřednostňování přírody, pobytu na čerstvém vzduchu, ne před televizí či internetem. Vést děti k odpovědnosti za své chování a za své výsledky ve škole.

Závěr

Přímý kontakt s ostatními lidmi je pro každého nesmírně důležitý. Jsou vzácné chvíle, které člověk může strávit se svou rodinou, kamarády a blízkými. Jsou to chvíle jedinečné možnosti na vzájemné se poznávání a možnosti k zamyšlení se nad správností naší hodnotové orientace. Nakonec se hodnoty lidstva příliš nezměnily. Hodnoty minulosti jako zdraví, rodina, láska a štěstí jsou pro nás stále stejně důležité i v dnešní době 21. století. A je jen na nás, zda si je dokážeme vážit, uvědomovat si je, řídit se jimi a umět si správně určit jejich důležitost.

Autor: Mgr. Dominika Hošová Seznam bibliografických odkazů

DOBROVOLSKÁ, D., DUPLINSKÝ, J. Hodnotová orientace vysokoškoláka z hlediska současné koncepce hodnot. Praha: Státní pedagogické nakladatelství v Praze, 1981. 145 s. ISBN 14-351-82. KOŠČ, M. 2009. Základy psychologie. Bratislava : SPN, 2009. 118 s. ISBN 978-80-10-01677-8. ŠÚTOVEC, J. a kol. 1994. Psychologie a pedagogika. Martin : Osveta, 1994. 369 s.