Psychic adulthood of human personality presented in the handwriting V našem příspěvku jsme se pustili do nelehkého úkolu – poznat osobnost dospělých na základě identifikace konkrétních znaků psychické dospělosti v jejich rukopise. Začneme výstižným vyjádřením z obálky knihy E. Jablonského (2005) „Průvodce interpretací grafologických znaků“, že grafolgie je řemeslo i věda i umění. Je poměrně snadné naučit se určovat většinu grafologických znaků, jenž těžké je je správně pochopit a interpretovat v konkrétním rukopise.
Toto vyjádření vystihuje přesně to, co jsme si uvědomovali při studiu grafologických materiálů, v nichž jsme hledali „stopu“, podle které bychom se mohli orientovat v rozporných zjištěních, která se nějakým způsobem dotýkala grafologických znaků vyjadřujících aspekty osobnosti psychicky dospělého člověka. V pleteni množství a místy diametrálně odlišných názorů autorů jsme bez vlastního seriózního výzkumu nemohli udělat nic jiného než pro čtenáře vybrat na ukázku a k zamyšlení ty charakteristiky rukopisu, které podle nás mohou napovědět o psychické dospělosti pisatele. Předkládáme je v podobě otázek, předpokladů (hypotéz), protože jsme cíleně a konkrétně výzkumně tyto znaky neověřili.
Ukazuje se, že bez seriózního výzkumu znaků rukopisu se v tomto případě nelze k danému tématu zodpovědně vyjadřovat. Proto se obracíme na čtenáře, aby náš názor na projev psychické dospělosti v rukopise považovali nyní jen a jen za náčrt hypoteticky možného výskytu rukopisných znaků charakteristických pro psychicky dospělého člověka. Tímto jsou vyzváni případní příznivci grafologického zkoumání, aby se pokusili ověřit hypotézy uvedené v tomto příspěvku.
Naznačujeme aspekty individuality a koncept psychické dospělosti, který jsme publikovali v několika časopisových příspěvcích od roku 2008 do současnosti a shrnuli je v monografiích (Preventivní sociální práce – Edukační paradigma v sociální práci, 2013; Edukační sociální práce, 2014). Individualitu jsme vymezili jako psychicky dospělou osobu, která je motivována vnitřními pohnutkami k vlastnímu osobnostnímu rozvoji a k uskutečňování vlastního individuálního potenciálu, tedy k osobní i sociálně pozitivní seberealizaci. To znamená, že se aktivně angažuje v rozvoji svých zděděných a vrozených dispozic v co nejplnější a nejvyšší míře v pozitivním smyslu, v zájmu dosažení vysoké úrovně lidského bytí. Taková osobnost si postupně a díky své pozitivní motivaci a životní činorodosti uvědomuje své osobní možnosti a limity, vědomě je integruje do vlastností své osobnosti, do projevů svého chování a do činů svého jednání. Vědomě kultivuje a ochraňuje svou (M. Machalová, 2013, 2014):
- Identitu.
- Autonomii.
- Individuální svobodu myšlení, cítění a jednání s vědomím osobní odpovědnosti.
- Tvůrčí zvládání svého života, konkrétně: komunikace, sociálních vztahů, životních úkolů.
Zmínili jsme tyto aspekty individuality, protože je považujeme za základ, aby lidé byli schopni adaptovat se a integrovat se ve dvou skutečnostech: Jako lidské bytosti se lidé adaptují a integrují uskutečňováním svého duchovního, psychického, tělesného a psychosociálního potenciálu v průběhu osobní historie a životní cesty. Psychicky se adaptují a psychicky se integrují do života na této Zemi podle vlastních dispozic a životních možností vplyvem prostředí.
Jako lidská bytost mají rozmanité konkrétní úkoly vyplývající ze statutu osoby v daných společenských skupinách, tedy jsou okolnostmi vedeny k tomu, aby se přizpůsobili sociálnímu prostředí, resp. sociálně se adaptovali a sociálně integrovali do charakteristického duchovního, kulturního, sociálního, přírodního, materiálního celku a kontextu společnosti.
Psychickou dospělost lze identifikovat poznáním aspektů bytí člověka jako živého celostného systému, a to způsobem integrace těchto aspektů. Psychická dospělost, resp. psychická zralost osoby je viditelná v jejích projevech, v nichž je možno rozpoznat následující vlastnosti a stavy konkrétního člověka:
- somatickou zralost;
- psychickou zralost, tedy rozumovou, emocionální, intuitivní zralost;
- duchovní a hodnotovou zralost;
- konativní zralost, tedy tvůrčí rozhodování a jednání;
- sociální zralost tedy mravné a prosociální vztahy, komunikaci a činy.
Projevy psychické dospělosti osoby a její odraz v rukopise
Projevy psychické dospělosti osoby a její odraz v rukopise dané osoby lze identifikovat na základě dvou kritérií: psychologického kritéria, které se týká psychické normality osobnosti, a sociálního kritéria, které se týká chování (projevování se) a jednání (činů, skutků) osoby v rámci rozmanitých druhů sociálních skupin (malých, středně velkých a velkých skupin).
Znovu shrneme znaky psychicky dospělé osoby – osobnosti, na jejichž základě lze vyvodit otázky a stanovit hypotézy vztahující se k identifikaci rukopisných znaků psychicky dospělé osoby, tedy seberealizující se osobnosti, kterou jsme v konceptu psychické dospělosti nazvali individualitou.
Psychicky dospělá osobnost se vyznačuje těmito charakteristikami: má vyhraněnou identitu, je autonomní, je svobodná v rozhodování, je tvořivá, je psychicky integrovaná, je sociálně integrovaná, je pro ni typické prosociální jednání. Taková osobnost iniciativně a trvale rozvíjí svůj individuální potenciál způsobem sebemanagovaného učení po celý život, to znamená v průběhu životní cesty a tvorby své osobní historie. (M. Machalová, 2013, 2014.)
Psychicky dospělá osobnost je jedinečnou a neopakovatelní bytostí, jejíž vlastní rysy mohou být i protichůdné – například je přátelská a kooperativní a zároveň individualistická, je extrovertní v kontaktu s druhými a zároveň výrazně introvertní v emočním prožívání atd. Sebarealizující osobnost se projevuje jedinečným tvořivým způsobem, který se může projevit i v rukopise takové osoby.
Domníváme se, že vymezit obecně platný obraz rukopisu lidí je kontraproduktivní, protože rukopisy lidí jsou jedinečné a neopakovatelné, protože odrážejí jedinečnost a neopakovatelnost osobnosti pisatele. K vytváření jakéhokoli obecného průměru grafologických znaků a k pokusu vytvořit neadresní charakteristiku rukopisu pro konkrétního člověka, ale pro více lidí, je třeba přistupovat s respektem. A s uvědoměním si skutečnosti, že sice tvoříme například pro didaktický účel obecné grafologické charakteristiky, ale máme k dispozici pouze obecně platná grafologická data. Tedy popis rukopisu může být pouze orientační.
Pokud jde o odbornou analýzu znaků rukopisu, o integraci zjištění a o komplexní posouzení rukopisu konkrétního pisatele pro diagnostické účely, pak grafologický rozbor má být poznamenán precizní analýzou znaků písma a syntézou zjištění a nakonec zhodnocením zjištění ve formě grafologického posudku. Diagnosticky zaznamenat a interpretovat jedinečnost rukopisu konkrétní osoby vyžaduje odbornou přípravu potřebnou k hluboké analýze rukopisu a k vypracování odborného posudku. Tuto práci vykonávají znalci v oboru ručního písma nebo školení grafologové z řad např. psychoterapeutů, psychologů, pedagogů, sociálních pracovníků a dalších.
Naše zkušenosti se statistickým zprůměrováním naměřených hodnot znaků rukopisu a s jejich následnou interpretací nás přesvědčily o tom, že taková výsledky ukazují frekvenci výskytu určité grafologické proměnné v rukopise. Avšak z pouhých okem postřehnutelných a jednotlivých jedinečných tahů a tvarů nelze automaticky vyvozovat charakteristiku jedinečného a složitého systému nazvaného lidská osobnost (tedy charakteristiku povahy, charakteru, chování či jednání konkrétního člověka). (M. Machalová, 1994–2003.)
V souvislosti s naším předsevzetím, že se pokusíme vytvořit obraz rukopisu, který vystihuje povahu psychicky dospělých osob, považujeme v tomto příspěvku za reálné jen to, že vytyčujeme předpokládané (očekávané) rukopisné znaky psychicky dospělých lidí, které je však nutné dále výzkumně ověřovat – nejlépe tím způsobem, že se grafologická zjištění o konkrétní osobě podpoří i výsledky získanými dalšími psychologickými diagnostickými prostředky.
Některé znaky rukopisu, které jsou projevem psychické dospělosti pisatele
Předkládáme, že v rukopise psychicky dospělé osoby se budou vyskytovat takové znaky písma, které jsou viditelným a měřitelným projevem vlastností psychicky dospělé (zralé) osobnosti. Na základě daných znaků písma lze identifikovat psychicky dospělou (zralou) osobnost.
První otázka: Jak se v rukopise projeví psychická adaptace a psychická integrace osobnosti pisatele? Hypotéza 1: Předpokládáme, že psychická adaptace a psychická integrace se projevují v znacích rukopisu poukazujících na psychickou stabilitu osobnosti. Základ psychické stability, podle nás, tvoří: sebeúcta, spokojenost, optimismus, klid, uvolněnost, sebedůvěra, pocit zdraví a relativní autonomie – nezávislost na lidech, podnětech prostředí a životních okolnostech. Stabilita osobnosti** se v písmu projevuje podle J. Kulka (1991, s. 138) těmito grafologickými znaky: pevná, homogenní, případně ostrá čára, pravidelný a rytmický tlak, pravoběžnost, střední hodnoty výšky střední zóny, menší rozdílnost délek, mírný pravý sklon nebo svislost, vkusné a účelné zjednodušení tvarů písmen, pečlivě umístěné diakritické znaky, přiměřená velikost počátečních a koncových tahů, plynulé písmo, girlandová vazba, menší mezery mezi slovy, střední mezery mezi řádky, rovný průběh řádků, vysoká úroveň a originalita písma, dobré členění rukopisu, pravidelné a souměrné písmo.
E. Jablonský (2005, s. 254) píše, že „stabilní jedinec je klidný, rozvážný, stálý, s vyrovnaným úsudkem a preferovaným hodnocením, uvolněný, relativně nezávislý na okolí, dokáže se lépe soustředit.“ Podle uvedeného autora (2005, s. 254) se stabilita v rukopise projeví těmito znaky rukopisu: harmonické a vyvážené písmo, nekolísavý tlak, vyvážená střední zóna a šířka, nevětší výrazné rozdíly délek, dobrá členitost, rovnoměrný sklon, rovné řádky, vyhraněné spojnici, podpis nevybočuje z celkového rázu rukopisu, nechybějí koncové tahy.
Zaujalo nás i další znaky rukopisu, jimiž se projevuje osobní zralost pisatele. Takového člověka nazýváme psychicky dospělým (zralým) člověkem. Osobní zralost se podle E. Jablonského (2005, s. 255) odráží v těchto znacích: tendence ke zjednodušení tvarů, pravidelný tlak, stabilní velikost písma, vyvážené délky, přirozený a pravidelný rytmus písma, dobře členité písmo s přiměřenou vzdáleností řádků a slov, písmo a podpis stejné povahy.
Jen dodáváme, že takové písmo charakterizuje člověka vědomého svého Já, hodnoty vlastní osoby, člověka pozitivního sebahodnocení a zdravého sebedůvěry. (Pozn. M. Machalová)
Druhá otázka: Jak se v rukopise projeví sociální adaptace a sociální integrace osobnosti pisatele? Hypotéza 2: Předpokládáme, že sociální adaptace a sociální integrace osobnosti pisatele se projeví v znacích rukopisu poukazujících na sociabilitu osobnosti. Podstatu sociability člověka podle nás tvoří: sociální dispozice osobnosti žít s ostatními lidmi – přijmout sociální roli, vybudovat si sociální status, plnit povinnosti ve společenských skupinách, vyžadovat svá práva ve společenských skupinách a ve společnosti, bránit svou důstojnost a jedinečnost v sociálním prostředí, rozumět sociálním situacím, událostem a problémům, schopnost optimálně interpersonálně komunikovat, chápat dění v širokém sociálním prostředí lidí (velké a střední skupiny) a také v užším sociálním prostředí (rodina), schopnost prožívat, konat, adaptovat se a integrovat se v sociálních skupinách prosociálně. Sociabilitu chápeme jako schopnost aktivní reprodukce sociální zkušenosti jednotlivcem i skupinou.
Na základě vlastního výzkumu rukopisných znaků sociability (M. Machalová, 1993) jsme sestavili znaky písma, které jsme výzkumně zkoumali v rukopisech učitelů rekvalifikačního studia a v rukopisech studentů psychologie a následně jsme tyto znaky podrobili grafologické analýze. Zjištění jsme statisticky zpracovali a výsledky interpretovali.
Dospěli jsme k závěru, že sociabilitu osobnosti lze identifikovat na základě identifikace následujících rukopisných znaků: Prostorové znaky (vyjadřují nároky osobnosti na sociální prostředí) – výška střední zóny, velikost a plnost písma, primární šířka (šířka písmen), sekundární šířka (vzdálenost mezi písmeny), terciární šířka (vzdálenost mezi slovy), kvartální šířka (mezery mezi řádky) a průběh řádků, okraje (levý, pravý, horní, dolní).
Znaky směrování, které vyjadřují příklon a odklon osobnosti v komunikaci, v mezilidských a interpersonálních vztazích – sklon písma, úběžnost, tedy směr tahů, vazba písmen, morfologické zvláštnosti písmena „i“, které se považuje za znak sociability.
Znaky sociability ve smyslu převahy výskytu rukopisných znaků extraverze u osobnosti vytypovali několik autorů následovně (M. Kučera, 1991, D. Steinhäuselová, 1990, J. Kulka, 1991): pravoběžné tahy, pravý sklon, velká střední zóna, velké rozdíly délek, velká primární šířka, velká sekundární šířka, plné písmo, předehbávání diakritických znamení, vysoká plynulost písma, girlandy a jejich kombinace s úhlovými girlandami, menší mezery mezi slovy, stoupající řádky, široké okraje, rychlé písmo.
K sociální integraci přispívají doopravdy i takové vlastnosti lidí, jako je afiliace, tedy přátelskost – láska k bližnímu – a kooperativnost, tedy schopnost spolupráce. Afiliace – přátelská povaha se v rukopisu projevuje následovně (J. Kulka 1991, D. Steinhäuselová, 1990 a další autoři): pravoběžné tahy, střední výška střední zóny, převaha horních délek, pravý sklon, velká primární šířka, malá sekundární šířka, plnost tvarů, vysoká plynulost písma, girlandová vazba písmen, čitelné písmo, dobré členité písmo a pravidelné prostorové uspořádání.
Kooperativnost pisatele, která je jednou z rysů chování a jednání psychicky dospělých (zralých) osob, lze identifikovat na základě následujících znaků rukopisu (M. Machalová, 1994–2003): písmo středně velké (ve střední zóně), pravoběžné tahy, pravý sklon, větší primární šířka (šířka písmen), menší sekundární šířka (vzdálenost mezi písmeny), plné tvary ovalu v písmu, plynulé písmo spojené, vazba písmen převážně girlandová a smíšená (girlanda, arkáda, úhlová girlanda).
Třetí otázka: Jak se v rukopise projeví autonomnínost osobnosti pisatele? Hypotéza 3: Předpokládáme, že autonomnínost osobnosti pisatele se projeví ve schopnostech nazývaných nezávislost osobnosti a tvořivost osobnosti při zvládání životních úkolů a situací.
Je však třeba připomenout, že psychicky dospělá osoba podle kvalitativních výzkumů v humanistické psychologii je osobnost s pevnou vůlí, vyhraněnými hodnotami, postoji a názory. Charakterizuje ji činorodost a neúnavný postup v aktivitách, které tato osoba považuje za důležité pro splnění svého životního poslání. Za charakteristické schopnosti psychicky dospělé (psychicky zralé) osobnosti humanističtí psychologové považují nezávislost osobnosti a její tvořivost při zvládání životních úkolů a situací. (M. Machalová, 2013, 2014.)
Nezávislost osobnosti jako komplexní schopnost osobnosti, v níž je zahrnuto myšlení, cítění, hodnocení, chování se, jednání, je předpokladem a zároveň výsledkem utváření relativní autonomní osoby. Zmiňujeme relativní autonomii proto, že člověk se musí do určité míry přizpůsobit podmínkám života v společnosti, jejíž je součástí. Nezávislost se promítá v samostatném usuzování jednotlivce, v jeho vyhraněných názorech, postojích a hodnotové orientaci, a také v odolnosti jednotlivce vůči otevřeným či skrytým formám manipulace od druhých a vůči tlaku sociálního okolí. Důležitými vlastnostmi tvořivé osobnosti jsou kromě nezávislosti také sebekontrola, seba-prospěch, vnímavost, proměnlivost, bezprostřednost, energie a motivace, zaujatost myšlenkou, citem, činností. (M. Machalová, 2013)
V rukopise se tvořivost osobnosti projevuje těmito znaky písma (M. Machalová, 1994–2003.): dynamické a rychlé písmo, silnější tlak, uvolněné a zdůrazněné délky, velká střední zóna, široké písmo, plné tvary smyček a ovalů, originální tvary písmen a tahů, zvýrazněné náběhové a koncové tahy, prostorová členitost písma, převažuje nitková vazba písma, velké okraje. Celkový obraz písma je dynamický a originální.
Nezávislost osobnosti je podle nás, sytící především rozumovou bistrostí, iniciativou, odvahou, rozhodností, jasným přístupem. Projeví se, podle E. Jablonského (2005), v následujících znacích písma: kolmý sklon písma, pevný a silný tlak, stoupající řádky, dynamický tvar písma, pravoběžnost, široké písmo, zjednodušené tvary písmen a tahů, velké vzdálenosti mezi slovy, velká vzdálenost řádků, dobře členěný rukopis a prostorové uspořádání.
Závěr
V našem příspěvku jsme sledovali dva cíle: Prvním cílem byl náš skromný pokus o uvedení některých znaků ručního písma, prostřednictvím nichž je možné identifikovat psychickou dospělost (zralost) osobnosti. Náš odborný názor podpořený textem příspěvku a zjištěními z grafologického rozboru ručního písma předkládáme čtenářům jako povzbuzení a podnět k zájmu o grafologický výzkum problematiky psychické dospělosti (zralosti) osobnosti člověka. Druhým cílem považujeme za splněný, protože jsme splnili své předsevzetí a upozornili jsme čtenáře na důležité téma psychické dospělosti (zralosti) člověka v současném světě. Význam tématu psychické dospělosti (zralosti) člověka vyjadřujeme slovy myslitele Osho (2003, s.191): „Využívat svou inteligenci naplno, to je počátek zralosti... Proces zrání je proces, který nekončí. Nemá pevně daný bod, nemá dokonce ani střed...neustále pokračuje a pokračuje. Vesmír je nekonečný. A stejně nekonečné jsou možnosti vašeho zrání... Nezapomínejte, že vy nejste žádný obal. Jste obsah. Forma se mění, ale vaše bytost zůstává stále stejná. A neustále roste, zraje, obohacuje se.“
Autorka: Prof. doc. PhDr. Mária Machalová, CSc. Literatura:
JABLONSKÝ,E.(2005) Príručka interpretácie grafologických znakov. Žilina: Žilinská univerzita, 2005. KUČERA,M.(1991) Mluví písmo. Praha: Avicenum, 1991. KULKA,J.(1991) Grafologie. Brno: Svatá Mahatma, 1991. MACHALOVÁ,M.(1993) Některé znaky sociability v rukopise učitelů a studentů psychologie. In: Psychologie písma a písmoznalectví. Neperiodický časopis pro analýzu písma. SPS Brno, č.2, 1993, s.9-14. MACHALOVÁ, M.(1994-2003) Základný kurz grafológie a písmoznalectva pre pracovníkov banky. Príručka. Bratislava: Inštitút bankového vzdelávania, Národná banka Slovenska, 1994-2003. MACHALOVÁ,M.(2013) Preventívna sociálna práca – Edukačná paradigma v sociálnej práci. Prešov: Prešovská univerzita, 2013. MACHALOVÁ,M.(2014) Edukačná sociálna práca. Prešov: Prešovská univerzita, 2014. OSHO.(2004) Zralost. Zodpovědnost být sám sebou. Bratislava: Eugenika, 2004. STEINHÄUSELOVÁ,D.(1990) Úvod do psychologie písma I. a II. Brno: Středisko psychologických služeb, 1990.