Problematice zátěže a s ní souvisejícím konstruktem se v posledních letech věnuje nemalá pozornost v různých vědních oborech. V literatuře se v mnoha charakteristikách zátěže ve vztahu k copingu setkáváme se zdůrazněním jejích následků, především negativních. Během posledních deseti let však mnohá výzkumy ukazovala i pozitivní důsledek negativních životních událostí, kdy většina lidí hlásila pozitivní růst.
Pozitivní dopady závažných životních situací jsou důležitou podmínkou osobnostního rozvoje každého jedince. Právě překonávání různých překážek a obtíží vede k dosažení kvalitního života a silné osobnosti.
Tuto problematiku řešíme právě proto, že se nás osobně týká nejen nás, našeho nejbližšího okolí, ale stres je přirozeným společníkem každodenního života kohokoli z nás.
V souvislosti s fenoménem zátěže můžeme popsat řadu sociálních, fyziologických, osobnostních změn či změn v oblasti duševního života. Všechny tyto determinanty se nemalou měrou podílejí na celkové spokojenosti člověka a jeho štěstí.
Pro zkoumání dané problematiky jsme zaměřili pozornost na profesi hasičů, a to zejména z důvodu, že je sice všeobecně známá, ale výzkumně je v této oblasti poměrně přehlížená. Považujeme ji za vzorovou ukázku zvládání stresu. Povolání hasiče má z hlediska fyzické i psychické oblasti celou řadu specifik, která je v obou směrech determinují jako činnost velmi náročnou. Mezi tyto fyzické a psychické náročnosti řadíme specifika jako směnová práce, působení rušivých faktorů, jako je časový stres, hluk, vysoké teploty nebo toxické látky. Neměli bychom zapomenout ani na působení intenzivního stresu při záchranných pracích, především na vysoký stupeň fyzické aktivity. Z tohoto důvodu byly výzkumy zaměřené na negativní dopady zátěže v tomto povolání jistě bohaté.
Naše práce byla zaměřena na zjišťování druhů zatěžujících situací u hasičů a více nebo méně účinných strategií jejich zvládání se zaměřením na jejich důsledky. Prvním cílem naší diplomové práce bylo navázat na poznatky týkající se dané problematiky a jak už je zřejmé z názvu práce, naším hlavním cílem bylo prokázat, že stres a zátěž mohou mít i pozitivní dopady v podobě růstu, a to na základě souvislosti s preferencemi určitých copingových strategií. Jedná se o růst duchovní, sociální, osobnostní nebo emoční.
OBSAH
1 STRES A PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ 1.1 Stupně a typy psychické zátěže 1.2 Pracoviště jako zdroj stresu 1.3 Důsledky stresu na pracovišti
2 PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ U HASIČŮ 2.1 Charakteristika HaZZ 2.2 Zátěž u členů HaZZ 2.3 Důsledky stresu u členů HaZZ 2.4 Výzkumy zaměřené na zátěž u členů HaZZ
3 ZVLÁDÁNÍ STRESU 3.1 Coping a zvládací strategie 3.2 Způsoby zvládání zátěže u členů HaZZ a jejich psychohygiena 3.3 Výzkumy zaměřené na coping 3.4 Výzkumy zaměřené na coping a věk 3.5 Výzkumy zaměřené na zvládání stresu vzhledem k rodinnému stavu 3.6Výzkumy zaměřené na copingové strategie u členů HaZZ
4 RŮST INDUKOVANÝ STRESEM 4.1 Výzkumy zaměřené na růst indukovaný stresem 4.2 Výzkumy zaměřené na souvislosti mezi růstem a copingem
5 ŘEŠENÍ VÝSKUMNÉHO PROBLÉMU 5.1 Cíl výzkumné části 5.2 Výzkumné problémy a hypotézy 5.3 Výzkumná vzorka 5.4 Metodologie a metody výzkumu 5.5 Seznam proměnných v našem výzkumu a jejich statistické parametry 5.6 Organizace a metody zpracování výzkumu 5.7 Výsledky výzkumu a interpretace
6 DISKUSE A DOPORUČENÍ PRO PRAKTIKU
Název: PSYCHICKÁ ZÁTĚŽ U HASIČŮ, STRATEGIE JEJÍHO ZVLÁDÁNÍ A JEJICH VLIV NA RŮST INDUKOVANÝM STRESEM Diplomová práce Autor: Mgr. Simona Vašíčková Školitel: PhDr. Anton Markuš, CSc. Studijní program: Psychologie Trnava 2013