Psychologie a andragogika na pomoc dospělému člověku Psychologie člověka jako věda o zákonitostech vývoje a fungování psychiky a jako věda o psychické interakci lidských bytostí s okolními složkami prostředí se zaměřuje na poznání psychických procesů, stavů, vlastností a jejich projevování se v činnosti, chování, konání člověka. Funkce psychiky je určována celým složitým systémem, jakým je člověk. Tělesný, sociální a duchovní aspekt individuálního života určuje psychiku konkrétního člověka. A naopak. Všechny složky se vzájemně ovlivňují.
Psychologický přístup je založen na zdůrazňování jevů na individuální a osobnostní úrovni zkoumání. (M. Machalová, 2004, 2006.)

Andragogika je věda o výchově a vzdělávání dospělého člověka. Výchova člověka v dospělém věku s ohledem na úroveň psychické a sociální zralosti a na životní zkušenosti se spíše chápe jako sociální a emoční vliv na dospělé. Zdůrazňuje se také význam malých skupin pro vývoj a rozvoj jednotlivých osob, které se vzdělávají skupinově. Psychické vlastnosti je možné poznat, pozorovat a rozvíjet v průběhu výchovného a vzdělávacího procesu po celý život jednotlivce. Ve výchově a vzdělávání se zdůrazňuje psychická odlišnost dospělých nacházejících se v určitém vývojovém stadiu své osobnosti, a stejně důležité jsou i individuální osobitosti ve vztahu k učení se.

Andragogiku chápeme jako vědu o způsobech, jak připravit lidi k porozumění, k přijetí, k osvojení si a k realizaci vlastních životních vývojových a seberozvíjejících (rozvojových) úkolů. Andragog – výchovný pracovník dospělých, resp. edukátor dospělých by se měl v rámci své profesní přípravy aktivně naučit, jak motivovat, aktivizovat, vést a řídit lidi v plnění jejich životních vývojových úkolů (tj. sdružení souvisejících úkolů pro jednotlivá stadia a etapy vývoje). (M. Machalová, 2004,2006.)

Odůvodnění psychologické přípravy andragogů je zřetelnější, pokud za hlavní úlohu andragogiky považujeme zkoumání a koncipování způsobů, jak dospělému člověku usnadnit vyrovnání se se změnami ve svém životě. Někteří psychologové tvrdí, že proces edukace dospělých je možné vnímat jako synonymum pro další formy psychologické intervence.

Poznatky psychologie jsou aplikovány v praxi vzdělávání prostřednictvím koncepční, řídicí, vzdělávací, poradenské i sociální činnosti andragogů. Právě andragogické poradenství se nepochybně bude nadále rozšiřovat do celé oblasti vzdělávání dospělých. Psychologické poznatky jsou prezentovány učícím se osobám prostřednictvím vzdělavatelů dospělých. I přes svou jinou než psychologickou odborností působí vždy psychologicky, tedy svou osobností.

Cílem psychologické přípravy vzdělavatelů dospělých a také učících se dospělých jsme zahrnuli do následujících procesů (M. Machalová, 2001, 2004, 2006):

  • Proces rozvoje sebepoznání vzdělavatelů dospělých a učících se dospělých (prostřednictvím poznatků a zážitků ve vzdělávacím procesu).
  • Proces formování osobnosti vzdělavatelů dospělých a učících se dospělých (prostřednictvím aktivizace a participace ve vzdělávacím procesu).
  • Proces rozvoje vnímavosti a všímavosti k vlastní osobě a proces rozšiřování si svého sebepoznání u vzdělavatelů dospělých a učících se dospělých,
  • Proces motivace a konání s cílem optimální seberealizace vzdělavatelů dospělých a učících se dospělých.
  • Proces rozvoje psychologické kultury osobnosti vzdělavatelů dospělých a učících se dospělých.
  • Proces propojení a synergie výuky dospělých a učení se dospělých (vzdělavatelů dospělých a učících se dospělých) z hlediska osobnostních potřeb, socializačních potřeb, životních plánů, cílů a hodnotové orientace osobnosti zúčastněných.

Psychologie dospělého člověka v procesu vzdělávání

Psychologické poznání je součástí vzdělávacího procesu už ve fázi získávání lidí pro vzdělávání. Přitom získávání znamená nejen rozhodnutí zúčastnit se vzdělávací akce, ale i ochotu a vůli zotrvat a dokončit konkrétní vzdělávací akci. V kontextu celoživotního vzdělávání je to připravenost osobnosti k opakovaným „vstupům“ do vzdělávacího procesu, tedy připravenost trvale se vzdělávat s konkrétním cílem a výsledky po celý život. (M. Machalová, 2004, 2006.)

Motivace jednotlivců k celoživotnímu vzdělávání je ovlivňována zkušenostmi z jejich dosavadní kariéry učení, zejména v nižších úrovních vzdělávání. Pokud jsou tyto zkušenosti převážně negativní, je pravděpodobné, že rozhodování dospělého člověka bude ovlivněno psychologickými překážkami. To může významně působit jak na rozhodnutí zúčastnit se vzdělávací akce, tak i na setrvání ve vzdělávání.

Čemu se dospělé osoby obávají? (M. Machalová, 2001, 2004, 2006):

  • Mají nízké sebehodnocení na základě neúspěchu ve svém vzdělávání a učení v dětství a mládí.
  • Bojí se nové situace, například skupiny neznámých lidí, lektora, místa konání akce.
  • Bojí se náročnosti a požadavků vzdělávací akce, množství a složitosti informací.
  • Bojí se možného negativního přístupu k jejich osobě, kritiky, potlačování samostatnosti, ponižování, neakceptování jejich názorů a vyjádření, nerespektování osobního stylu poznávání a učení.

Vzdělavatelé dospělých mají povinnost respektovat, že dospělý člověk je, nebo směřuje k nezávislosti a autonomnosti. Dosud nasbíral mnoho rozmanitých zkušeností, z nichž vychází a může jimi obohatit i ostatní členy skupiny vzdělávání. Dospělý člověk je motivován tehdy, pokud má možnost propojit to, co už ví, co se naučil, se zvládáním nových úkolů. Potřebuje aplikovat své znalosti, dovednosti i své kompetence při řešení nových úkolů a problémů.

Ve vzdělávání dospělých je žádoucí zohlednit specifika psychologie dospělých lidí (M. Tennant, 1988):

  • Dospělí lidé jsou schopni promyslet a regulovat vlastní chování s ohledem na vzdělávací aktivity; nejsou tedy jen figuranty ve hře různých vlivů a podnětů prostředí.
  • Dospělé je třeba vnímat v jejich společenském kontextu, tj. v interakci s ostatními lidmi.
  • Dospělí lidé jsou schopni vnímat sami sebe a více či méně posoudit, jak mohou fungovat v situaci vzdělávání.
  • Dospělí lidé jsou připraveni změnit své poznání a chování týkající se jejich vzdělávání, pokud očekávají, že budou osobně efektivní, tj. že se splní jejich očekávání úspěšnosti. To je přesvědčí, že jsou schopni úspěšně realizovat své vzdělávání, které je vyžadováno k dosažení určitého cíle.
  • Dospělí lidé předpokládají, že se splní jejich očekávání konkrétních výsledků vzdělávání a že získané poznání bude užitečné pro jejich život.

Souhlasíme s M. Tennantem. Vycházíme ze svých zkušeností z vlastní dlouholeté vzdělávací činnosti v mnoha a velmi rozmanitých skupinách vzdělávání dospělých na Slovensku i v zahraničí. Proto jsme přesvědčeni o správnosti jeho tvrzení. Připojujeme k nim souhrn psychologických základů vzdělávání dospělých, které by měli mít vzdělavatelé dospělých ve velké pozornosti (M. Machalová 2004, 2006). Je třeba si uvědomit, že na prvním místě ve vzdělávání dospělých je:

  • Osobnost dospělého člověka, který myslí, prožívá, jedná. (Systém osobnosti.)
  • Poznání toho, jak se dospělý člověk učí, styl jeho poznávání a učení. (Kognitivní podsystém osobnosti.)
  • Poznání subjektivních předpokladů dospělého člověka k tomu, aby se učil efektivně. (Schopnosti a celková schopnost učit se. – Výkonnostní podsystém osobnosti.)
  • Poznání motivace k učení se a vzdělávání u dospělého člověka. (Motivační podsystém osobnosti.)
  • Poznání sociálních okolností učení se a vzdělávání dospělého člověka. (Sociální prostředí člověka.)

V našich pracích o vzdělávání dospělých, resp. pracích o edukaci, tedy výchově a vzdělávání dospělých (M. Machalová, 2004, 2006, 2010, 2013, 2014 a další), věnujeme velkou pozornost biodromálnímu přístupu ve vzdělávání (edukaci) dospělých. To proto, že poznatky biodromální psychologie bezesporu patří do základů vzdělávání dospělých. Charakteristiky psychického vývoje v jednotlivých životních stadiích a v tranzitních obdobích života člověka, včetně charakteristik životních vývojových a rozvojových úkolů, bytostně souvisejí se smyslem vzdělávání dospělých, s konkrétními cíli, obsahem, metodami vzdělávání dospělých. Pokud neznáme životní cestu člověka a nerešpektujeme jedinečnou osobní historii dospělých účastníků vzdělávání, budeme zřejmě bezradní v posouzení jejich možností a omezení při dosahování požadovaných výsledků a v respektování jejich psychické výkonnosti. Vzdělávání stojí a padá na schopnostech dospělých k učení se, na jejich psychické výkonnosti, na komplexní schopnosti dospělého člověka k učení se a vzdělávání. (M. Machalová, 2004, 2006, 2010, 2013, 2014 a další.)

Proto je vzdělávání dospělých prioritně zaměřeno na osobnost účastníků vzdělávání, ne na procesy, metody a hodnocení dospělých ve vzdělávacím procesu (resp. v edukačním procesu – to znamená ve výchovno-vzdělávacím procesu).

Skupina vzdělávání je modelem sociálního a psychologického mikroprostředí a poskytuje nenahraditelné podněty pro učící se dospělé osoby. Skupina má motivační vliv (snaha dospělých prezentovat se i soutěživost ve skupině), aktivizující vliv (kooperace a skupinové učení se ve skupině), socializační vliv (získávání nebo změna sociálních vzorců chování ve skupině), vliv na sebepoznávání a sebehodnocení (zpětná vazba během vzdělávání mezi učícími se a vzdělavateli navzájem).

Součástí vzdělávání dospělých je i poradenská činnost. Jako odborná a specializovaná, zároveň institucionálně zakotvená činnost se prosazuje i díky množství a mnohosti podnětů, možností voleb a obtížností rozhodování lidí v podmínkách „informační exploze“ a rychlých i trvalých změn životních podmínek současníků.

V rámci systému andragogické praxe se podle nás (M. Machalová, 2004, 2006, 2013, 2014) může andragogické poradenství uplatnit v těchto oblastech:

  • V oblasti profesionálního života dospělých (andragogické poradenství v průniku s profesním poradenstvím – týká se volby, udržení a změny povolání a zaměstnání).
  • V oblasti sociálních podmínek a životních situací dospělých (andragogické poradenství v průniku se sociálním poradenstvím a sociální prací, edukačním sociálním poradenstvím a edukační sociální prací).
  • V oblasti kulturně-zájmové oblasti realizace dospělých (andragogické poradenství v průniku s kulturně-osvětovou prací).

Psychologické poznatky o dospělém člověku mají být zohledněny v poradenské činnosti v kterékoliv z výše zmíněných oblastí života dospělých osob. Preferování určitého druhu psychologických poznatků se odvíjí od specifického obsahu a typu aktivit, které jsou dominantní pro oblasti života dospělých.

V poradenství zaměřeném na lidi je vždy přítomno interdisciplinární součinné působení. Pokud máme na mysli andragogické poradenství, v jeho rámci se uplatňují mnohé poznatky, postupy a přístupy psychologického poradenství, avšak liší se jejich předmět poradenského působení. Pro andragogiku je dominantou poradenská činnost zaměřená na dospělého člověka v procesu jeho vzdělávání a výchovy. Andragogové působí ve funkci poradců pro otázky spojené se vzděláváním a výchovou dospělých. Pomáhají dospělým klientům orientovat se, rozhodovat se, optimálně zvládat situace a podmínky, projektovat své aktivity, formulovat cíle v oblasti profesionálního rozvoje, v oblasti sociálního života, v oblasti seberozvoje. V centru odborné pozornosti andragogů jsou akce a aktivity dalšího vzdělávání, celoživotního vzdělávání, oblasti profesionálního, sociálního a zájmového vzdělávání dospělých. (M. Machalová, 2004, 2006.)

Andragogické poradenství je poradenským vedením (usměrňováním) lidí, aby se rozhodli vzdělávat, aby setrvali ve vzdělávacím procesu, aby se učili, jak se učit po celý život, aby byli schopni aplikovat výsledky svého vzdělávání – znalosti, dovednosti a schopnosti v důležitých oblastech svého života a v rámci celoživotního profesionálního a sociálního rozvoje. (M. Machalová, 2004, 2006.)

Psychologické poradenství je poradenskou pomocí orientovanou na řešení psychických problémů člověka. Je založeno na přesvědčení, že nejlepším „léčením“ klienta je hluboké lidské porozumění osoby klienta a účinný terapeutický vztah mezi klientem a psychoterapeutem. V psychologickém poradenství je klientovi poskytována psychologická pomoc zaměřená na osobní problémy související s životními úkoly, adaptací, socializací a personalizací člověka. (M. Machalová, 2010.)

Tak i v andragogickém poradenství, stejně jako v psychologickém poradenství je poradenské působení zaměřeno na celistvého člověka, který v procesu životního vývoje a rozvoje musí zvládat pro každé období života specifické vývojové a rozvojové úkoly. Hlavním cílem poradenství je vést lidi k smysluplnému životu a zdraví člověka, ve smyslu „dobrého života“. (M. Machalová, 2010.)

Prioritou poradenství v andragogice je vedení lidí k orientaci v jejich osobní situaci spojené s možnostmi, potřebami, situací a podmínkami jejich vzdělávání (resp. edukace). Andragogické poradenství se realizuje způsoby:

  • Individuálního poradenství

, poradenským vztahem poradce – klient. Skupinového poradenství, poradenskými aktivitami zaměřenými na skupinu a přímým poradenským vedením členů skupiny.- Hromadného poradenství , poradenskými aktivitami zaměřenými na větší skupiny – komunity, prostřednictvím zprostředkujících osob, masmédií, průzkumu i přímým poradenským vedením členů komunity.

Andragogové naplňují úlohu poradců, konzultantů, socioterapeutů v řešení problémů dospělých, spjatých s jejich edukační, profesijní a sociální oblastí života. V andragogickém poradenství se používají prostředky edukace, tedy prostředky vzdělávání a výchovného působení. V poradenství jsou lidé vedeni k překonávání bariér ve svém vzdělávání, a to informačních, situačních, institucionálních i psychologických bariér. Zároveň se tímto poradenstvím podporuje osobní, sociální, ekonomická i edukační motivace dospělých lidí k celoživotnímu vzdělávání a celoživotnímu učení se dospělých. (M. Machalová, 2004, 2006.)

Autor: Prof. PhDr. Mária Machalová, CSc. Literatura

MACHALOVÁ, M. 1997. Biodromálny a celostný prístup v psychologickej príprave sociálnych pracovníkov. In A. Tokárová (ed.) Sociálna práca a ľudské práva. Prešov: Filozofická fakulta Prešovskej univerzity, 1997, s. 191 - 194. MACHALOVÁ, M.2002. The psychology of attracting new target groups in adult education. In: MACHALOVÁ,M. – PRUSÁKOVÁ,V. (eds.) Attracting new target groups in adult education. Bratislava: Gerlach Print, 2002, s.66 - 74. ISBN 80-968564-5-6. MACHALOVÁ, M. 2004.2006.Psychológia vo vzdelávaní dospelých. 1.vydanie. Bratislava: Rádio Print, 2004. 224 s. ISBN 80-969339-6-5. 2.vydanie. Bratislava: Gerlach Print, 2006. 224 s. ISBN 80-89142-07-9. MACHALOVÁ,M.2010.Biodromálna psychológia pre pomáhajúce profesie (sociálnych pracovníkov, pedagógov a andragógov.). Brno: IMS, 2010. 222s. ISBN 978-80-87182-10-9. MACHALOVÁ,M.2013. Preventívna sociálna práca – Edukačná paradigma v sociálnej práci. Prešov: Prešovská univerzita, 2014. 272 s. ISBN 978-80-555-0932-7. MACHALOVÁ,M.2014. Edukačná sociálna práca. Prešov: Prešovská univerzita, 2014. 326 s. ISBN 978-80-555-1118-4. TENNANT, M. 1988.Psychology and adult learning. London-New York: Routledge, 1988. ISBN 0-415-05032-4.