FRIDLOVA, K. 2015. Bazální stimulace pro pečující, terapeuty, logopedy a speciální pedagogy. Praktická příručka pro pracující v sociálních službách, dlouhodobé péči a ve speciálních školách. Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR 2015. Kleinwächter: Frýdek-Místek 216 s. ISBN 978-80-904668-9-0
Publikace je výsledkem dlouholetých praktických zkušeností autorky s konceptem bazální stimulace. Měla by být uceleným návodem na implementaci konceptu do terapeutické nebo ošetřovatelské praxe. Autorka uvádí: „Bazální stimulace je koncept, který se neustále vyvíjí, přizpůsobuje se novým výsledkům vědeckého výzkumu, potřebám praxe, měnící se dynamice společnosti a také s tím související péči.“ Tato publikace je sepsána na podkladě současných tezí autorů konceptu a zahraničních kolegů – odborníků, kteří koncept rozvíjejí v různých oblastech od péče o nezralé novorozence, osoby s postižením, v intenzivní péči o osoby s neuromuskulárními deficity až po péči o seniory a paliativní péči. V publikaci jsou zahrnuty i osobní zkušenosti autorky s konceptem z pohledu ošetřujícího, pedagoga, certifikovaného lektora a supervízora konceptu. Dalším materiálem pro napsání publikace jsou poznatky od zahraničních kolegů, kteří byli prvními certifikovanými lektory konceptu a dnes jsou sami autory odborných publikací.
Publikace začíná kapitolou Úvod do bazální stimulace, která hovoří o konceptu bazální stimulace jako o vědeckém pedagogicko-ošetřovatelském konceptu; ten nabízí profesionálům ze zdravotnictví, sociálních služeb a speciálním pedagogům kvalifikované a profesionální postupy. Autorka popisuje bazální stimulaci ne jako metodu, ani jako techniku, ale jako koncept, který je zaměřen na tělo, protože tělo je hlavním objektem aktivit terapeutů, ošetřovatelů a pedagogů. Kapitola je rozčleněna do tří podkapitol. První charakterizuje koncept bazální stimulace, druhá rozebírá historii, zakladatele konceptu a vývoj v České a Slovenské republice. Třetí podkapitola se zaměřuje na mezinárodní asociaci bazální stimulace.
Druhá kapitola se věnuje podpoře bazální roviny lidského vnímání prostřednictvím konceptu. Autorka uvádí: „Vnímání sebe sama je základním předpokladem pohybu a komunikace.“ Skládá se ze tří podkapitol. První popisuje vnímání, prenatální vývoj vnímání a jeho podstatu. Druhá popisuje pohyb, prenatální vývoj pohybu a jeho fyziologii. Třetí podkapitola hovoří o komunikaci, a to prenatální formě komunikace a komunikaci v konceptu bazální stimulace.
Třetí kapitola začíná popisem ošetřovatelského, terapeutického a pedagogického procesu a jeho složení ze 6 elementů. Dále Maslowovou pyramidou potřeb, popisu 10 centrálních cílů, jejich rozdělení do dvou kategorií vztahujících se k osobě nebo k okolnímu světu a interakčním procesem mezi klientem a terapeutem. Kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První podkapitola se zabývá základními a nadstavbovými prvky bazální stimulace, druhá vývojovými oblastmi člověka a třetí centrálními cíli a prvky konceptu.
Čtvrtá kapitola popisuje teoretická východiska konceptu bazální stimulace. Dělí se do pěti podkapitol. První podkapitola hovoří o neurofyziologických východiscích, kde se zabývá vývojem nervové soustavy, stavbou a funkcemi nervového systému a fyziologickým chováním a pamětí. Druhá rozebírá genetické prvky vývojové psychologie, třetí podkapitola se věnuje Bobath konceptu, čtvrtá zase poznatkům z psychologie a pátá denního života.
Pátou kapitolou je biografie člověka v konceptu bazální stimulace. Kapitola je rozdělena do tří podkapitol. První sleduje obraz člověka, druhá význam biografických údajů pro strukturu individuálního plánu a třetí je zaměřena na senzobiografii.
Šestá kapitola popisuje somatickou stimulaci. Autorka uvádí cíle somatické stimulace. Kapitola je rozčleněna do pěti podkapitol. V první podkapitole se píše o somatickém vnímání, druhá se věnuje tělesnému schématu, třetí somatickému dialogu, čtvrtá hovoří o iniciálním dotyku a pátá o somatické stimulaci podle konceptu bazální stimulace. Autorka se podrobněji věnuje somatické stimulaci uklidňující, somatické stimulaci povzbuzující, neurofyziologické stimulaci, symetrické stimulaci, rozvíjející stimulaci, diametrální stimulaci, polohování v konceptu bazální stimulace, kontaktnímu dýchání a masáži stimulující dýchání. U všech stimulací autorka uvádí cíle stimulace, indikaci pro aplikaci stimulace, zásady při stimulaci, rizika, pokud jsou nějaká známá, a uskutečnění samotné stimulace. Závěr šesté kapitoly je věnován modifikaci somatických stimulací, které je možné provádět.
Sedmá kapitola se zabývá vestibulární stimulací. Rozčleněna je do dvou podkapitol. První se věnuje vestibulárnímu vnímání a druhá vestibulárním nabídkám. Autorka popisuje různé způsoby provádění stimulace vzhledem ke stavu klienta.
Osmá kapitola informuje o vibrační stimulaci a skládá se ze dvou podkapitol: vibrační vnímání a vibrační nabídka. Autorka popisuje výkon pomůcky a rizika při použití vibrační stimulace. Hovoří také o trilogii, kde se provádí somatická, vibrační a vestibulární stimulace současně.
Devátá kapitola rozebírá optickou (zrakovou) stimulaci a je rozčleněna do dvou podkapitol. První je věnována zrakovému vnímání, řeší postižení zraku a projevy změny zrakového vnímání. Druhá podkapitola se zabývá optickými nabídkami a informuje o zásadách při práci s dětmi se zrakovým postižením, o vizuálních orientačních mostech, které pomáhají při orientaci, a o vlivu barev na lidský organismus.
Desátá kapitola popisuje auditivní (sluchovou) stimulaci a je rozčleněna do tří podkapitol. V první se píše o sluchovém vnímání, ve druhé o auditivní nabídce a ve třetí podkapitole autorka podrobně rozebírá uplatnění bazální stimulace při himalájské expedici Dhaulágirí 2012. Popisuje možnosti auditivní stimulace, hovoří o kombinaci somatické a auditivní stimulace a o předpokladech efektivní auditivní stimulace. Dále podává desatero komunikace s lidmi s demencí.
Jedenáctá kapitola se věnuje orální stimulaci a je rozčleněna do tří podkapitol. První podkapitola sleduje orální vnímání, druhá příjem potravy a třetí orální stimulaci. Autorka popisuje předpoklady pro úspěšnou orální stimulaci, péči o ústní dutinu prostřednictvím orální stimulace, postup u klientů, kteří neotevírají ústa, a o vhodných/nevhodných pomůckách ke stimulaci. Dále popisuje zásady stimulace, chuťovou stimulaci a cíle chuťové stimulace.
Dvanáctá kapitola se zaměřuje na olfaktorickou (čichovou) stimulaci a dělí se na dvě podkapitoly. První popisuje olfaktorické vnímání a druhá olfaktorickou stimulaci. Autorka řeší úzkou souvislost mezi orální a olfaktorickou stimulací a důležitost práce s biografií, protože můžeme vyvolat negativní stimulaci.
Třináctá kapitola hovoří o taktilně-haptilní stimulaci a skládá se ze dvou podkapitol. První podkapitola informuje o taktilním vnímání a druhá o taktilně-haptilní nabídce. Autorka se zaměřila na cíle stimulace, předměty, které je možné ke stimulaci využít. Popisuje symptom nedostatku taktilně-haptilní stimulace, jeho projevy a zároveň uvádí řešení poskytnutím náhradní taktilně-haptilní nabídky.
Kapitoly 6 až 13 jsou doplněny obrázky s uskutečněním jednotlivých stimulací s popisem.
Čtrnáctá kapitola se věnuje implementaci bazální stimulace do praxe. Kapitola má pět podkapitol. První se zabývá bazální stimulací z pohledu lékaře, druhá bazální stimulací v práci fyzioterapeuta, ergoterapeuta, třetí hovoří o bazální stimulaci v logopedii, čtvrtá o bazální stimulaci ve vzdělávání žáků s těžkým kombinovaným postižením a pátá o bazální stimulaci v ošetřovatelské péči.
Patnáctá kapitola informuje o přenosu konceptu do praxe. Autorka uvádí, co koncept nabízí terapeutům, jak získávat souhrnné informace a na jejich základě rozhodovat o nabídce základních nebo nadstavbových prvků konceptu. Dále popisuje vlastní postoj a strategii jako důležitý faktor při integraci konceptu. Následně autorka uvádí, co prokázala čtrnáctiletá praxe v České a Slovenské republice.
S konceptem bazální stimulace jsem začal pracovat v roce 2012, po absolvování základního kurzu bazální stimulace. Ve svých začátcích jsem pracoval hlavně s klienty s těžkým a kombinovaným postižením v domově sociálních služeb, kde jsem bazální stimulaci využíval jako nástroj pro rozvoj komunikace a eliminaci nevhodného chování klientů ve skupině. Během této práce jsem prováděl kvalitativní výzkum s cílem zjistit, jaký vliv má provádění bazální stimulace na chování klienta a na jeho komunikaci, který je součástí mé diplomové práce. Výsledkem byl snížený výskyt nevhodného chování klientů a úplné vymizení fyzické agresivity. Zlepšení komunikace mezi klienty ve skupině a také s pracovníky. Samotní klienti vnímali pozitivní změny svého chování, byli pozitivněji naladěni a práce s nimi byla pro personál jednodušší. Po získání určité praxe jsem absolvoval nadstavbový kurz bazální stimulace.
V roce 2014 jsem začal pracovat s cílovou skupinou seniorů. Během této práce jsem absolvoval prohlubující kurzy I a II bazální stimulace. Pozornost jsem upřel zejména na klienty trvale imobilní a po cévní mozkové příhodě. Klienti trvale imobilní a se sníženým vnímáním při aplikaci konceptu začali postupně vnímat, nejprve sami sebe a později i své nejbližší okolí. U klientů po cévní mozkové příhodě jsme dosáhli podstatných změn hybnosti a ve značné míře obnovení činnosti postižené strany.
V současnosti se snažím o opětovné začlenění bazální stimulace do péče o klienty na novém pracovišti.
Publikace mi slouží jako inspirace a pomoc při sestavování individuálních plánů, plánů ošetřovatelské a pečovatelské péče. Je vhodná pro každého, protože bazální stimulaci nemusí provádět pouze certifikovaný pracovník, ale může ji provádět i zaučený laik z nejbližšího sociálního okolí. Poskytuje náhled na problematiku, množství teoretických poznatků a praktických rad potřebných k jejímu provádění.
Autor: Mgr. Kamil Bednár Autor je sociální pracovník, certifikovaný pracovník bazální stimulace, manažer kvality a instruktor sociální rehabilitace