MORAIS, M. M., RAPSOVÁ, L. 2017. Tréning sociálnej kompetencie dospelých a seniorov so zdravotným postihnutím. Praha : Česká andragogická společnost, z. s. 120 s. ISBN 978-80-905460-9-7.
V roce 2017 vydala Česká andragogická společnost vědeckou monografii s názvem Trénink sociální kompetence dospělých a seniorů se zdravotním postižením, jejímiž autorkami jsou doc. PaedDr. Marianna Müller de Morais, PhD. a Mgr. Lucia Rapsová. Obě autorky působí na Univerzite Konštantína Filozofa v Nitre na katedre pedagogiky a zabývají se problematikou rozvíjení sociálních dovedností u různých cílových skupin. Vědecká monografie byla výstupem v rámci výzkumného úkolu VEGA MŠVVaŠ SR a SAV č. 1/0176/15 s názvem Paradigmy v edukaci zdravotně znevýhodněných dospělých a seniorů v rezidenciální péči.
Recenzovaná publikace rozebírá problematiku tréninku sociální kompetence, přihlížejíc ke specifikům cílové skupiny dospělých a seniorů se zdravotním postižením a vychází nejen z oblasti andragogiky, edukologie a psychologie, ale také ze zkušeností autorek při vedení tréninkových programů zaměřených na rozvíjení sociální kompetence. Autorky v publikaci rozpracovaly základní teoretické přístupy k tréninku sociální kompetence, vzhledem k cílové skupině dospělých a seniorů se zdravotním postižením a nabídly i další možnosti jejího rozvíjení s důrazem na kognitivně-behaviorální přístup. V recenzované publikaci autorky akcentují rozdílný přístup u této cílové skupiny ve výchovně-vzdělávacím procesu v porovnání s jinými cílovými skupinami a poukazují na potřebu přizpůsobení cíle, obsahu, metod a zásad vzhledem k druhu a stupni postižení.
Monografie je tvořena 120 stranami a obsahově je rozčleněna na čtyři hlavní, na sebe logicky navazující kapitoly, sestávající z dalších podkapitol. První dvě kapitoly pojednávají o teoretických východiscích vzhledem k cílové skupině dospělých a seniorů se zdravotním postižením a vymezení sociální kompetence. Další dvě kapitoly se zabývají tréninkem sociální kompetence, popisují kognitivně-behaviorální přístup k tréninku sociální kompetence a praktickou organizaci takového tréninku.
První kapitola již svým názvem Dospělý a senior se zdravotním postižením predikuje teoretickou šíři dané problematiky. Analyticko-synteticky zpracovává jednotlivé druhy postižení s akcentem na jejich etiologii, symptomatologii, specifické projevy i psychologické zvláštnosti jedinců s daným druhem postižení, přičemž funkčně propojuje poznatky několika věd. Také nabízí charakteristiky daného druhu postižení, jeho vymezení z pohledu několika autorů či jeho klasifikaci. Za přínosné lze považovat zejména závěrečné zpracování daných druhů postižení ve formě tabulek, které nabízejí přehlednější specifika konkrétního druhu postižení na jedné straně, a na straně druhé specifika edukace dané cílové skupiny.
Ve druhé kapitole, věnované sociální kompetenci a možnostem jejího poznávání, autorky vymezují chápání sociální kompetence, přičemž její charakter specifikují ve vztahu k dospělému a seniorovi se zdravotním postižením. Kapitola poutá pozornost i vlastním návrhem modelu sociální kompetence. V rámci této kapitoly autorky, ve vztahu k sociální kompetenci, vyzdvihují trénink zaměřený na její rozvoj, podporující osobnostní růst dospělých a seniorů se zdravotním postižením, kvalitu jejich sociálních vztahů a v neposlední řadě i kvalitu jejich života.
Kognitivně-behaviorální přístup k tréninku sociální kompetence je obsažen v kapitole č. 3. Úvod této kapitoly nabízí popis jednotlivých teorií učení, úzce navazujících na kognitivně-behaviorální přístup. V další části jsou rozpracovány metody využité v tréninku sociální kompetence, související s vytvořením nového, změnou a zesílením existujícího a odstraňováním nežádoucího chování.
Cílem poslední, čtvrté kapitoly, týkající se organizace tréninku sociální kompetence, bylo poskytnout výchozí informace potřebné při tvorbě, realizaci a vedení tréninku sociální kompetence. Kapitola obsahuje poznatky spjaté s formálními aspekty organizace tréninku, cíli, obsahovou náplní tréninku z hlediska etap tréninkové práce či zahájením tréninku sociální kompetence a diskutuje otázky spojené s výběrem forem, v nichž může trénink sociální kompetence probíhat. Autorky blíže specifikují formu individualizovaného tréninkového programu a skupinovou formu tréninku a v obou případech uvádějí konkrétní příklady na vytvoření takového typu tréninkového programu. Součástí této kapitoly je také osobnost trenéra v tréninku sociální kompetence, požadavky na tuto roli a jednotlivé podkapitoly jsou rozčleněny vzhledem k úkolům v jednotlivých fázích tréninkové práce. Problematiku uzavírá hodnocení tréninku sociální kompetence s praktickým příkladem hodnotícího formuláře pokroku dosaženého během tréninku.
Autorky monografie zvolily poutavou, snadno čitelnou formu podání informací a nabídly relativně komplexní poznatky obohacené o praktické ukázky. Vědecký kredit publikace zvyšují i její recenzenti – prof. PhDr. Beáta Balogová, PhD., PhDr. Petra Jedličková, PhD. a doc. PhDr. Miloš Šlepecký, CSc., kteří jsou renomovanými odborníky v předmětné oblasti. Monografie zužitkovává informace z různých relevantních domácích i zahraničních zdrojů, uvedených v závěru práce, je logicky strukturována a v ní obsažené závěry a postřehy může využít odborná i laická veřejnost, především andragogové, pedagogové, studenti andragogiky, speciální pedagogiky a všichni ti, kteří se zabývají problematikou vzdělávání zdravotně postižených.