Nové výzvy v psychologii / Jitka Prevendárová, Martin Kuruc, Štefánia Ferková, Lucie Poláková Silůvky: Palma, 2017, ISBN 978-80-904620-0-7

Nová publikace J. Prevendárové a kol. se věnuje vybraným problémům z oblasti základních teoretických i aplikovaných psychologických disciplín. Není monotematická a její ambicí, jak naznačuje už název, je zprostředkovat čtenáři jiný úhel pohledu na psychologické aspekty lidské existence, resp. poukázat na aktuální problémy člověka, lidstva a nabídnout alternativu. Co tedy spojuje na první pohled nesourodé kapitoly, je zájem o člověka a jeho prožívání.

Toto kolektivní dílo v rozsahu 238 s. obsahuje 14 samostatných kapitol. Prvních deset kapitol sleduje problematiku obecné psychologie (předmět psychologie, její náboženská a filozofická východiska, systém psychologických věd, směry, psychické procesy a stavy). Co však považujeme za přínos a v našem odborném prostředí i mimořádný počin, je odvaha autorky překročit tradiční přístupy k vymezení základních pojmů. Překonávajíc konvence, nabízí alternativu v chápání a definování vědomí, konfrontuje „západní vědu“ nejen se spirituálními tradicemi, ale i s poznáním kvantové fyziky. Zároveň oceňujeme i efektivní využívání paralel a analogií, které usnadňují pochopení prezentované podstaty vědomí („matrioška“, „PC: hardware, software“). Publikace se tak stává přístupnou nejen odborné, ale i laické veřejnosti. Pozitivně hodnotíme i snahu autorky podpírat fakta příklady z vlastní psychoterapeutické praxe, což přibližuje vědu k životu a čtenáře k vědě. Kapitolou o lásce završuje nejen problematiku emocí, ale i celou tuto koncepci psychologie jako vědy a jejího poslání.

Jedenáctá kapitola Kognitivní procesy a funkce přináší pokus o ucelený pohled na kognitivní procesy a funkce člověka. Oceňujeme autorovu snahu o jejich usouvztažnění s ostatními složkami, procesy osobnosti. Nemalou měrou tomu napomáhá prezentovaný model tří komponentů ve struktuře osobnosti, kterému dal i vlastní grafickou podobu, respektujíc zákonitosti učení a zásadu názornosti. Příjemnou praktickou tečkou je návod na změnu myšlení, konkrétně technika Transformace negativního prožívání na pozitivní, která se osvědčuje v poradenství i terapii.

V kapitole o morálce dětí a dospělých v rodině a škole autorka upozorňuje na potřebu věnovat této problematice v současné odlidštěné a přetechnizované společenské situaci zvýšenou pozornost. Naléhavost tohoto problému v éře masové digitální demence reflektujeme i my. Kapitola nabízí kromě vymezení základních pojmů psychologie morálky také užitečný přehled konkrétních diagnostických a výzkumných nástrojů. Za největší přínos však považujeme prezentaci výzkumného projektu, jehož součástí je modifikace existujícího standardizovaného nástroje a následná aplikace vlastní metodiky na vzorku dětí staršího školního věku a dospělých. Pozitivně hodnotíme poměrně podrobný přehled informací o konstruování metody (včetně ukázky jedné z modelových situací předkládaných respondentovi), popis vzorku a průběhu testování i následné zpracování dat, jehož výsledkem jsou tři základní kategorie odpovědí. Ztotožňujeme se se závěry autorky týkajícími se zejména morálního usuzování dětí, kde je i podle našeho úsudku užitečnější povzbuzovat morální vývin samotných dětí, než se pasovat do role arbitra, jediného kompetentního řešit problém, resp. konflikt. Jedině tak z nich mohou vyrůst plnohodnotné samostatné bytosti na žádoucí morální úrovni.

I poslední dvě kapitoly se dotýkají vnitřních procesů, resp. prožívání člověka. Kapitola č. 13 je věnována zátěži a jejímu zvládání, což je při dnešním životním tempu dost zásadní oblast psychologie. Autorka se nezaměřuje na konkrétní strategie zvládání (těch konceptů je mnoho), ale kapitolu spíše směřuje k rozvíjení psychické odolnosti a k zaměření na silné stránky osobnosti, což může působit preventivně z hlediska vyrovnávání se se zátěží v dnešní výkonově orientované společnosti. Poslední 14. kapitola s názvem Psychologie barev je syntézou základních informací o fyzikální podstatě barevného pociťování, o barvách v kontextu dějin lidstva i jednotlivých kultur. Přináší čtenáři zajímavé výsledky výzkumů věnovaných percepci barev v souvislosti s asociacemi, zejména v oblasti emocí. Autorka představuje základní diagnostické metody pomocí barev, využívané v psychodiagnostice a poměrně podrobně se věnuje symbolice jednotlivých barev. Závěr této inspirující kapitoly patří léčivým účinkům barev na člověka, které byly zaznamenány jak v somatické, tak psychické oblasti.

Publikace může sloužit k prohloubení poznání všem zájemcům o psychologii, svými interdisciplinárními přesahy však může inspirovat i širší veřejnost. Zároveň nabízí jistý kultivační rozměr těm, kteří mají zájem o osobnostní rozvoj.

Mgr. Lenka Ďuricová, PhD. Katedra psychológie Pedagogická fakulta UMB v Banskej Bystrici