SLADKAYOVÁ, M. 2019. Občanské vzdělávání dospělých. Banská Bystrica: Belianum. 98 s. ISBN 978-80-557-1535-3.

Změny jsou součástí existence lidské společnosti a se změnami přichází i nezbytnost učit se stále něčemu novému. Jednou z oblastí vzdělávání dospělých, která reflektuje probíhající i nastávající změny, je občanské vzdělávání. Rozhodli jsme se proto upřít pozornost na publikaci, která téma občanského vzdělávání dospělých přibližuje a v slovenském prostředí pomáhá k lepšímu terminologickému i teoretickému ukotvení. Recenzovaná kniha je nejen dobrým východiskem pro studenty andragogiky a příbuzných oborů, vědecko-výzkumné pracovníky v oblasti humanitních věd, ale pomůže i samotným lektorům či kulturně-osvětovým pracovníkům.

V úvodu díla autorka zdůrazňuje, že andragogika jako obecná teorie edukace dospělých je úzce propojena se společenskou praxí a vzájemně se doplňují. Proto je třeba, aby teorie reagovala na aktuální problémy společnosti. Tak je tomu i u občanského vzdělávání dospělých, které se stává čím dál více klíčovým tématem nejen z pohledu angažovaného zapojení se do života místní komunity, v níž dospělí žijí, ale i v kontextu aktivního stárnutí, které je považováno za prostředek rozvoje starších dospělých lidí a zodpovědné přípravy na odchod do důchodu. Občanské vzdělávání pomáhá tedy dospělým účastníkům zaujmout postoj k mnoha novým situacím spojeným s globalizací, jako jsou například migrace, válečné konflikty, terorismus, extremismus, radikalismus či šíření dezinformací.

V první kapitole publikace autorka rozpracovává poměrně široký terminologický exkurz k tématu občanského vzdělávání dospělých, nabízí jeho rozličné charakteristiky i systémové ukotvení a zasazuje ho do kontextu celoživotního vzdělávání. Zajímavou částí je i jeho porovnávání se zájmovým vzděláváním a poukázání na jeho osobitosti a specifika, jimiž se odlišuje od zájmového a jiných druhů vzdělávání dospělých. Na základě uvedeného lze shrnout, že občanské vzdělávání považujeme za samostatný druh vzdělávání dospělých, který se vyvíjí vedle toho zájmového v subsystému kulturně-osvětové andragogiky.

Druhá kapitola vědecké práce se zabývá cíli občanského vzdělávání, které autorka definuje i na základě uznávaných mezinárodních dokumentů, což podtrhuje jeho význam a dokládá potřebu jeho realizace napříč všemi světovými zeměmi. V samostatné podkapitole lze najít seznam strategických evropských i slovenských dokumentů, které udávají směřování oblasti občanského vzdělávání dospělých v jednotlivých regionech.

Důležitou částí práce je třetí kapitola, která hovoří o obsahu občanského vzdělávání dospělých. Je zřejmé, že jeho součástí je mnoho témat, která však podle autorky lze klasifikovat do těchto kategorií: 1) občanská participace a angažovanost, 2) lidská práva, 3) podpora demokracie, 4) euroobčanství a Evropská unie. Doplňuje také pohledy slovenských autorů, kteří pod občanským vzděláváním dospělých rozumějí i výchovu ke státnímu občanství, výchovu k občanskému životu, komunitní a obecní vzdělávání a vzdělávání ve věcech veřejných.

Čtvrtá kapitola nabízí neoddělitelnou část předmětné problematiky, kterou jsou formy a metody občanského vzdělávání dospělých. Autorka začíná jejich představování modely vzdělávání v místní kultuře, ale pokračuje i moderními formami realizace občanského vzdělávání (zmiňuje service learning, action civics, vzdělávání prostřednictvím diskuse, koncepci Johna Deweyho – škola jako komunita i koncepci Paula Freireho o liberální pedagogice). V závěru kapitoly lze najít zmíněných i pár příkladů dobré praxe.

Autorka přistupovala ke zpracování tématu holisticky, a proto v páté kapitole objevujeme právě téma institucionálního zabezpečení občanského vzdělávání dospělých. Zde popisuje realizaci občanského vzdělávání v prostředí škol, univerzit, organizací vzdělávání dospělých, ale i v podmínkách veřejných či církevních subjektů. Kapitolu vhodně doplňují příklady dobré praxe ze zahraničí a představení systému institucionálního zabezpečení v Německu, Rakousku či Dánsku.

Vědecký ráz publikace potvrzuje i závěrečná, šestá kapitola díla, která sumarizuje několik výzkumných zjištění o občanském vzdělávání dospělých. Nacházíme zde informace o zahraničních výzkumech (Civic Education Study, International Civic and Citizenship Education Study a i.), což zajímavě doplňuje část práce zaměřenou na aktuální stav občanského vzdělávání dospělých na Slovensku a nové trendy.

Sedmou kapitolou je slovník základních pojmů občanského vzdělávání, což oceňujeme zejména z pohledu začínajících vědecko-výzkumných pracovníků a studentů, kterým právě zde uvedené definice mohou pomoci lépe se zorientovat v dané problematice.

Ze všeho výše uvedeného je jasné, že tato publikace má jedinečné místo v současném prostředí kulturně-osvětové andragogiky, neboť nabízí komplexní teoretický rámec pro jeden z druhů dalšího vzdělávání dospělých. Třeba ocenit, že vedle teorií a definic autorka nezapomněla ani na nové trendy a texty doplnila několika příklady z praxe. Celková struktura publikace je přehledná a logická, obsahové zaměření kapitol na sebe navazuje nebo se vhodně doplňuje. Kniha tak může být přínosem pro vědecko-výzkumné pracovníky, vysokoškolské pedagogy či lektory občanského vzdělávání z třetího sektoru, kteří v ní mohou najít teoretické ukotvení své činnosti.

Recenzovaná publikace má potenciál být kvalitní pomůckou pro široké spektrum čtenářů a mnohé může hlouběji uvést do systému občanského vzdělávání dospělých. Otevřít ji doporučuji každému, kdo přichází do kontaktu s cílovou skupinou dospělých v rámci jejich volného času se záměrem vychovávat a vzdělávat.