Recenze monografie: Sociální status seniorů v zemích V4

Recenzent: doc. PhDr. Anna Bérešová, PhD. Univerzita Pavla Jozefa Šafárika v Košicích, Lékařská fakulta, Ústav sociální a behaviorální medicíny, Tr.SNP č.1, 040 66 Košice

Publikace: Sociální status seniorů v zemích V4 Autor: doc. PhDr. Oľga Bočáková, PhD. Košice, 10.06.2015

Předkládaná monografie paní doc. PhDr. Oľgy Bočákové, PhD. se v rámci oboru sociální práce v širších kontextech zaměřuje na problematiku stárnutí, stáří a sociálního postavení seniorů v zemích V4. Jedná se o téma, které stále více rezonuje na mezirezortní úrovni ve všech vybraných zemích. Autorka problematiku zpracovala komplexně na 128 stranách. Text monografie je členěn do 6 kapitol a dalších 22 podkapitol. Kapitoly monografie jsou řazeny v logické návaznosti a vytvářejí konzistentní celek. Publikaci po obsahové stránce tvoří seznam osmi grafů a tří tabulek, závěr, resumé ve třech jazycích a seznam bibliografických odkazů. V monografii je uvedeno 86 domácích a zahraničních bibliografických zdrojů k předmětnému tématu a 24 internetových zdrojů. Stanovený cíl autorka naplnila v šesti kapitolách monografie.

Publikace začíná kapitolou Střední Evropa a její dynamika, ve které je uveden přehled o středoevropském regionu, zpracovaný do logického a podrobného historického exkurzu geopolitických změn v této části Evropy. Velmi cennou je podkapitola popisující různé definiční přístupy k vymezení pojmu „Střední Evropa“. V duchu hlavní myšlenky předložené monografie je zpracována aktuální problematika transformačních procesů ve střední Evropě, s důrazem na nárůst seniorské populace.

Druhá kapitola – Systém sociální politiky a sociální práce v orientaci na člověka, začíná logicky rozborem vzniku a vývoje sociální politiky a plynule přechází do přehledu cílů, principů, funkcí a nástrojů sociální politiky. Třetí podkapitola této části práce je propojením na obor sociální práce přes systém sociálního zabezpečení s výrazným akcentem na seniorskou populaci. Autorka velmi dobře poukazuje na specifika sociální práce s vybranou populací.

Třetí kapitola nazvaná Teorie a proces stárnutí je plynulým přechodem ve struktuře práce do věku dospělosti a stáří. Skrze definice velkého počtu citovaných autorů přináší autorka monografie velmi podrobný pohled na proces stárnutí a stáří jako etapu života člověka. Text této části práce je velmi vhodně doplněn několika grafy, popisujícími demografický stav ve Slovenské republice přes podíl věkových kategorií v návaznosti na pohlaví.

Čtvrtá kapitola monografie Charakteristika stárnutí poukazuje na klady a zápory etapy života seniorského věku se zaměřením na individuální postoje k prožívání stárnutí a stáří samotným seniorem. Autorka výstižně uvádí, že ... „největším potenciálem stáří je intenzita emocionálního, duchovního, intelektuálního i sociálního života dotvořené lidské bytosti“. V této kapitole autorka neopomíjí ani problematiku adaptace seniora na stáří a postojů k umírání a smrti.

Pátou kapitolou Problémy spojené se stárnutím autorka skrze obsah podkapitol věnuje pozornost jednomu z nejzávažnějších problémů spojených s vnímáním stáří a starších lidí, a tím je diskriminace a jev ageismu. Text vyúsťuje do podkapitoly věnované kvalitě života a životnímu stylu seniorů. I v této kapitole akcentuje autorka význam sociální práce při uspokojování potřeb seniorů a ochraně jejich práv.

Šestá kapitola Sociální status seniora v komparaci mezi zeměmi V4 je svým obsahem cenná pro několik vědních disciplín, sociální práci nevyjímaje. Přes sociologický pohled na sociální status autorka plynule přechází k systémům důchodového zabezpečení v kontextu současné doby v našich podmínkách. Třetí podkapitola této části monografie je zaměřena na rozbor a komparaci systémů důchodového zabezpečení v zemích V4, kde autorka uvádí, že .... systémy důchodového zabezpečení v zemích V4 jsou si v mnohém podobné, což vypovídá o podobné demografické a sociálně-ekonomické situaci. Zároveň se odlišují v určitých detailech“. I tato kapitola je velmi vhodně a přehledně doplněna grafy o stavu ve světě a zařazení zemí V4 v jednotlivých ukazatelích. Autorka se opírá o výsledky Průzkumu Global AgeWatch Index 2014, který hodnotil sociální status lidí nad 60 let v 96 zemích světa.

Závěr: Svým aktuálním zaměřením je publikace přínosná v rámci pregraduálního i postgraduálního vzdělávání a samotné sociální praxe. Vzhledem k úrovni zpracování problematiky, jejíž součástí jsou výsledky analýzy a komparace sociálního postavení seniorů v zemích V4, je předložená vědecká monografie cenným zdrojem pro odborníky nejen z oblasti sociální práce, ale i veřejného zdravotnictví, medicíny či sociální politiky. Monografii doporučuji k publikování.

Recenzent: Prof. PhDr. Dušan Polonský, CSc. Fakulta sociálních věd, Katedra sociálních služeb a poradenství, Univerzita sv. Cyrila a Metoda, Trnava Trnava, 21. 06. 2015

Publikace: Sociální status seniorů v zemích V4 Autor: doc. PhDr. Oľga Bočáková, PhD.

Předložená monografie doc. PhDr. Oľgy Bočákové, PhD. se věnuje aktuální problematice, která je v teoretické i empirické rovině předmětem jak humanitních, tak i sociálních věd. Přirozeně, nejvíce pozornosti jí věnují takové vědní disciplíny, jakými jsou sociální práce a sociální politika, v rámci ní hlavně témata spojená se sociálním zabezpečením a sociálními službami. Je to dáno zejména tím – na což také autorka poukazuje, že populace v průmyslově vyspělých zemích poměrně rychle stárne („šediví“). Uvedený proces je možné považovat za stále více alarmující i v zemích V4. Je výsledkem na jedné straně nízké úrovně porodnosti v uvedených zemích a na druhé straně stále vyšším věkem dožití populace – i díky změněnému životnímu stylu, kvalitě života a vyšší úrovni zdravotní péče, než tomu bylo v minulosti. Jedná se o protichůdný proces v současnosti, protože zvyšování podílu starých lidí zvyšuje nároky na jejich zdravotní a sociální zabezpečení, ale snižující se podíl lidí v produktivním věku dokáže toto zabezpečení stále obtížněji a s vyššími náklady zajišťovat (včetně poměrně vysoké úrovně nezaměstnanosti v uvedených zemích).

Autorka si klade za cíl „... přiblížit zahraničním partnerům region střední Evropy, stručně poukázat na základní rámec sociální politiky a sociální práce a interpretovat teorie a proces stárnutí populace. Společně s tím uskutečnit komparaci sociálního statusu seniorů v zemích V4, kterými jsou Slovenská republika, Maďarsko, Polská republika a Česká republika.“

K naplnění tohoto cíle zvolila autorka šest kapitol, ve kterých: V první kapitole, nazvané „Střední Evropa a její dynamika“, přibližuje středoevropský region, ve kterém se v logicko-historickém pohledu jednotlivé geopolitické změny udály spíše jako důsledek vnějších vlivů (ne vlastního vnitropolitického vývoje) a změn mocenské rovnováhy – ať už ze Západu (hlavně Německo, Rakousko-Uhersko) nebo z Východu (zejména Rusko). Po roce 1989, kdy se rozpadl tzv. Sovětský blok, vznikly nové tendence uspořádat středoevropský region – integrací několika zemí do nových celků, jako např. Pentagonála, Hexagonála, Visegrádská čtyřka – V4. Posledně uvedená funguje nadále – v politické, ekonomické a duchovně-kulturní oblasti – zastřešené i členstvím v Evropské unii a vojensko-politicky v Severoatlan-tické aliancii.

V druhé kapitole autorka stručně rozebírá „Systém sociální politiky a sociální práce v orientaci na člověka.“ Vhodně poukazuje na genezi sociální politiky a zabývá se hlavními cíli, principy, úrovněmi a nástroji sociální politiky, přičemž je aktualizuje na současné podmínky činnosti jednotlivých aktérů sociální politiky. V závěru kapitoly se věnuje systému sociálního zabezpečení, ve kterém z hlediska řešené problematiky zaujímá nezastupitelné místo důchodový systém a systém sociální a zdravotní péče.

Obsahem třetí kapitoly jsou „Teorie a proces stárnutí“, spojené s uvedením ontogeneze věku dospělosti a stáří od různých autorů a vymezení definičních teorií stárnutí a jejich subteorií – biologických, genetických, stochastických, kvalitativních apod. Autorka vhodně poukazuje i na problém stárnutí v kontextu demografické vědy – zejména ve vazbě na podíl věkových kategorií na populaci Slovenské republiky, na podíl žen a mužů („strom života“).

Ve čtvrté kapitole se věnuje autorka „Charakteristice stárnutí“, kde jej vymezuje z kulturního, společenského, biologického a psychického pohledu. Vcelku plastickým způsobem poukazuje na klady i zápory seniorského věku a vyzdvihuje individuální sociální (a jinou) situaci každého jednotlivce, jeho životní styl, který jim umožňuje zaujímat ve společnosti a v sociálních skupinách (v rodině, i na pracovišti – kteří pracují, v různých sdruženích apod.) takové sociální pozice a požívat společenský status a prestiž, na základě kterých se aktivizují při realizaci od nich očekávaných sociálních rolí.

Pátá kapitola řeší „Problémy spojené se stárnutím“ – jak podkapitoly naznačují, hlavně spojené s diskriminací starších a starých lidí (tzv. ageismus) a s projevy intolerance vůči nim, se sociálními problémy a kvalitou života seniorů po roce 1989. Autorka vyvozuje, že uvedenými problémy by se měly více, než je tomu v současnosti, zabývat státní orgány, jakož i orgány činné v trestním řízení. Vedle toho je důležité řešit i sociální problémy seniorů celým systémem sociálního zabezpečení.

Šestá kapitola se zabývá problematikou „sociálního statusu seniora v komparaci mezi zeměmi V4.“ Vedle definování sociálního statusu a jeho typologie se autorka věnuje systému důchodového zabezpečení – obecně v podmínkách Evropy (kde se udály v jednotlivých zemích jen kosmetické úpravy) a následně s důrazem na slovenskou realitu. V dalších podkapitolách popisuje a porovnává systémy důchodového zabezpečení v zemích V4 a OECD.

Závěr: Autorce se v předložené monografii podařilo naplnit vytýčený cíl na velmi dobré úrovni. Přiblížila odborné veřejnosti téma spojené se seniorským věkem a definovala okruhy problémů, se kterými se ve svém každodenním životě setkávají. Současně poukázala i na východiska a možnosti řešení jejich v současnosti nelehké situace v zemích V4. Proto monografii vřele doporučuji k publikování.