Mnoho lidí si stále častěji stěžuje na to, jaká je dnešní doba. Podobně se to přesouvá i na rodinu. Někomu vůbec nevadí, že se pravá rodina dostává do pozadí a postupně se ničí. Dokola opakují stejná slova: „vždyť je taková doba“. Nezapomínejme na to, jak moc je potřeba postavit se za rodinu, protože je jediným nejdůležitějším místem s pocitem jistoty pro dítě, které nemá od svého narození nikoho jiného.

Pocit jistoty dítěte v rodině

Rodina nesmírně ovlivňuje citový vývoj dítěte. Dítě dokáže velmi vnímat události v rodině, neboť se v ní pohybuje každý den. Je základem pro rozvoj jeho osobnosti. Rodina pomáhá dítěti začlenit se do společnosti, pomáhá mu osvojit si kulturní návyky, učit se toleranci.1 Pomáhá mu určovat si vlastní hodnoty, ale také ho vystavuje i jistým konfliktům, aby se naučilo zvládat své budoucí neshody s přáteli, partnery, ale i ve své budoucí rodině. Pro tělesný i duševní vývoj dítěte je podstatně důležitá přítomnost obou rodičů.2

V každé rodině je normální, pokud se v ní prožívá „válka“ a „mír“. Ať už mezi rodiči nebo mezi rodiči a jejich dětmi. Pro dítě je velmi poučné, když vidí, jak se v rodině podařilo zvládnout konflikt a rodiče se smířili. Vidí, jak se jeho rodiče dokázali smířit a tím nabývá jistoty, že se i po hádce s ním všichni udobří, protože se navzájem milují.

Pro správné fungování v rodině, by měla platit jistá pravidla. Kromě pravidel má rodina i své vlastní „rituály“, které jsou jedinečné. Jako prvním rituálem může být návrat každého člena domů z práce, školy nebo z nějaké zábavy. Pokud někdo z členů rodiny chybí, pociťujeme to jako neúplnost celku.4 Zde se vynořuje prostor na otázky: "Jak rodiče vítají dítě ze školy? Jak vítá manželka manžela z práce a naopak?" Měli by se navzájem radovat z příchodu toho druhého, aby bylo cítit důležitost konkrétního člověka. Tato radost zaručí v rodině harmonii a štěstí.

Výše jsme zmínili, jak by to mělo v rodinách fungovat. Ale jaká je skutečnost? Několik výzkumů potvrzuje, že dítěti chybí v rodině duševní klid, důležitý pro jeho osobnostní rozvoj. Jeho rodiče přicházejí domů z práce (pokud nějakou mají), velmi nervózní a nemají chuť povídat si s ním. Kdy má pak dítě rodičům svěřit s tím, co prožívá a co ho trápí?5

Ano, dnes je společnost nastavena tak, že v rodině musí alespoň jednou proběhnout krize, při které nejvíce trpí děti. Stávají se terčem vzteku jejich rodičů. Tomu je třeba se vyhýbat. Uvědomujeme si, že manželství bez hádek je jen utopie. No je úkolem rodičů, zvládnout situaci tak, aby si byli jisti, že jejich malé dítě neuslyší, jak se hádají, aby tím netrpělo.

Pro nabytí pocitu jistoty dítěte v rodině, je podle A. Škovieru jednou z možností stůl. Při něm se všichni společně setkají, konzumují jídlo a přitom komunikují. Ale před tím musí matka navařit jídlo, děti přichystat příbory a talíře a otec je všechny usadí. Takto trávený čas s rodinou znamená skutečnou jistotu pro dítě, že je pro své rodiče důležité a vždy ho vyslechnou. Správný způsob výchovy

Ptáme se jaký typ výchovy je ten nejsprávnější? Těžko je shodnout se na jednom konkrétním. Často si ze svého dětství odnášíme jistou výchovu, hodnoty, které chceme posunout i našim dětem. Pokud je dítě zlobivé, správný rodič by si měl položit otázku, "proč tomu tak je?" a pátrat po její odpovědi. Po čase rodiče přijdou na skutečnost, jak je důležité trávit více času společně s rodinou na různých výletech, nebo zvýšení komunikace mezi sebou.8

Pro správnou výchovu je podstatné, aby se dítě naučilo pochopit, co znamená ANO a co NE. Právě matky jsou ty, které chtějí dát svému dítěti všechno, jen aby bylo spokojené a šťastné, i za cenu lži, ze kterého je dítě zklamané a svým rodičům začíná nedůvěřovat.

Situace, kdy se rodiče neumí shodnout na jednom způsobu výchovy, kde matka tvrdí jedno, otec zase druhé, způsobuje u dítěte nerozhodnost. Neví koho má poslouchat a upadá do obrovského smutku. Takové neshody přivádějí rodinu k hádkám, které pomalu zabíjejí lásku.

Během účasti na jednom kolokvii s názvem Dítě – jistoty a nejistoty v tomto světě jsem slyšela nádherné vysvětlení výchovy v rodině. Výchova je jako když se ke stromu přiváže z jedné iz druhé strany hůl. Obě jsou důležité, aby strom mohl začít růst rovně. Při výchově je jedna hůl nahrazena láskou a druhá trestem. Ani bez jedné hole, nemůže být člověk správně vychován. Pokud by se vychovával bez lásky, vyroste z dítěte bezcitný člověk. Pokud zase bez trestu, může z něho vyrůst člověk, který si nikdy ničeho v životě nebude vážit.

Rodina musí být skutečně tím místem, kde se dítě cítí spokojeno, kde cítí pevný rodinný přístav, do kterého se vždy může s jistotou vrátit. Pokud se dítě začne ve své rodině cítit nepřijaté a nemilované, nastává v rodině velká změna, a rodinný přístav se začíná rozpadat.

Závěr

Daný článek vysvětlil důležitost rodiny pro život dítěte. Nabídl možnost správné výchovy, aby se dítě cítilo milované a šťastné. Určitě není jednoduché vychovat dítě poslušné, aby se za něj nemuseli rodiče stydět. Ale pokud ho rodiče opravdu milují, jsou ochotni a schopni vychovat ho tak, aby jim po celý jejich život dělalo radost a byli na něj hrdí.

Na úplný závěr je vhodné zmínit myšlenku jedné matky, která odpověděla pedagogům na otázku, jak vychovává své dítě. Řekla: "Stačí, když umíme v pravé chvíli některé věci dítěti vysvětlit. A když chce mluvit, umíme ho poslouchat. Stačí, když ví, že i když jsme přísní, chceme být spravedlivý. Stačí, když se chováme tak, aby se k nám přiznávalo a nemuselo se za nás stydět. důležité pro nás a my jsme pro něj důležití Stačí, když ví, že k sobě opravdu patříme.“*10

Takto by mohla vypadat správná výchova v rodině, která je považována za pevný přístav pro dítě.

Autor: Mgr. Ľubica Durajdová Literatura

LOMNICKÝ, I.: Pochopení podstaty rodiny jako nejpřirozenějšího lidského společenství. In Rodina na přelomu tisíciletí – subjekt kultury, křesťanských a všelidských hodnot. Mezinárodní vědecká konference 23.–24.11.1999. Trnava: Univerzita sv. Cyrila a Metoděje, 1999. s. 136-144. ISBN 80-968191-3-5. MATOUŠEK, J.: Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997. 144 s. ISBN 8085850249. PREKOPOVÁ, J.: Rodina žije z lásky. Bratislava : Premedia Group, 2014. 137 s. ISBN 978-80-8159-059-7 ŠKOVÍRA, A.: Malá polepšovna (pro rodiče). Bratislava : FICE - NS v ČR, 2015. 120 s. ISBN 978-80-971901-0-1.

1 Srov. LOMNICKÝ, I.: Pochopení podstaty rodiny jako nejpřirozenějšího lidského společenství. In Rodina na přelomu tisíciletí – subjekt kultury, křesťanských a všelidských hodnot. Mezinárodní vědecká konference 23.–24.11.1999. Trnava : Univerzita sv. Cyrila a Metoděje, 1999,s. 142–143. 2 Srov. MATOUŠEK, O.: Rodina jako instituce a vztahová síť. Praha : Sociologické nakladatelství, 1997, s. 1997 8. 3 Srov. ŠKOVÍRA, A.: Malá polepšovna (pro rodiče). Bratislava : FICE - NS v ČR 87-88. 4 Srov. ŠKOVÍRA, A.: Malá polepšovna (pro rodiče). Bratislava : FICE - NS v ČR 113. 5 Srov. PREKOPOVÁ, J.: Rodina žije z lásky. Bratislava : Premedia Group, 2014. 37. 6 Srov. LOMNICKÝ, I.: Pochopení podstaty rodiny jako nejpřirozenějšího lidského společenství. In Rodina na přelomu tisíciletí – subjekt kultury, křesťanských a všelidských hodnot. Mezinárodní vědecká konference 23. 7 Srov. ŠKOVÍRA, A.: Malá polepšovna (pro rodiče). Bratislava : FICE – NS v ČR, 2015 114. 8 Srov. ŠKOVÍRA, A.: Malá polepšovna (pro rodiče). Bratislava : FICE – NS v ČR, 2015 96-98. 9 Srov. PREKOPOVÁ, J.: Rodina žije z lásky. Bratislava : Premedia Group, 2014. 87-89. 10 ŠKOVIERA, A.: Malá polepšovna (pro rodiče). Bratislava : FICE – NS v ČR, 2015 116.