Differences in self-esteem among adolescents Sebehodnocení je, zjednodušeně řečeno, sebeobraz, jak oceňujeme to, co jsme, to co děláme a výsledky, kterých dosahujeme. Sebehodnocení se vyvíjí již od dětství a v průběhu života je ovlivněno životními zkušenostmi a reakcemi prostředí na naše chování. Rodiče jsou nejdůležitějšími osobami v životě dítěte, a proto hrají významnou roli v rozvoji pozitivního sebehodnocení.
Sebehodnocení, je jednou ze složek sebepojetí a utváří se tedy výsledkem sociálního srovnávání a sebeposuzování. Sebeposuzování je prováděno na základě pozorování své vlastní činnosti. Pokud je sebehodnocení sníženo, je základním problémem při neurózách a poruch chování; cílem nápravy je v tomto případě ovlivnění člověka natolik, aby se vyrovnal s sebou, aby přizpůsobil své chování a změnil vnímání sebe sama tak, aby byl schopen přiměřeně hodnotit, akceptovat (Kohoutek, 2000).
Kohoutek (2000) ve své publikaci ve vztahu k sebehodnocení hovoří o třech typech lidí:
- lidé se sníženým sebehodnocením
- lidé se zvýšeným sebehodnocením
- lidé s normálním sebehodnocením
Nízké sebehodnocení Nízké sebehodnocení je spojeno s nedostatkem sebedůvěry a pocitem méněcennosti. Bohužel dnes se často setkáváme s lidmi, kteří nemají o sobě pozitivní názor. Problémy, které přináší dnešní způsob života, výrazně ovlivňují sebehodnocení lidí a jejich život. 'Nízké sebevědomí přispívá vzniku problémů, pak problémy, jen dále zhoršují sebehodnocení.' (Miljković a Rijavec, 1996). Čím dál, tím více je mrzuté lidi, kteří si stěžují na všechno. Mnozí z nich nevidí cestu ven z krize.
Rodiče a učitelé jsou důležitými faktory v rozvoji a vzdělávání dítěte, jakož i ve vývoji sebehodnocení. V podstatě vše záleží na nich a bez nich by se dítě nemohlo normálně vyvíjet. Dítě by mělo mít stanovena jasná pravidla, nebo ještě lépe, měla by je vytvořit spolu. Dítě by mělo vědět, jaké jsou následky, pokud pravidla nebudou dodržena. Nicméně, neprojevování lásky by neměla být jedna z pokut za nedodržení pravidel. Dítě bychom měli naučit bojovat za svá práva a aby umělo jednat podle svých potřeb, ale také respektovat potřeby jiných (Marx, 1989). To znamená, že děti se potřebují naučit vytvářet kvalitní vztahy s ostatními lidmi, protože v tom se skrývá největší poklad našeho života.
Vysoké sebehodnocení Miljković a Rijaveć (1996) ve své publikaci Rozhovor se zrcadlem považují vysoké sebehodnocení za velmi důležitý aspekt, na kterém do značné míry závisí i na naše duševní zdraví a přizpůsobivost. Lidé, kteří mají vysoké sebehodnocení, neznamená, že si myslí o sobě, že jsou dokonalí, ale naopak jsou si vědomi svých nedostatků a snaží se je změnit. Samozřejmě mají o sobě také pozitivní myšlení.
Miljković a Rijaveć (1996) zdůrazňují důležitost vzdělávání v rozvoji pozitivního sebehodnocení. Děti mají vysoké sebehodnocení tehdy, když mají i jejich rodiče, neboť rodiče jim slouží jako vzor, model. Vysoké sebehodnocení obvykle mají děti, jejichž rodiče:
- vychovávají své děti s láskou a úctou
- přijali je takové, jaké jsou
- stanoví rozumná pravidla a očekávání
- jsou si vědomi svých postupů
- neposmívají se dětem, neponižují je a fyzicky netrestají
- nebojí se ukázat, jak věří ve schopnosti dítěte (Miljković, Rijaveć, 1996).
- září, roku 2005 – byl proveden mezinárodní výzkum sebehodnocení. Tento výzkum umístil na první místo Srbsko, jako zemi s nejvyšším skóre sebehodnocení. Japonsko bylo umístěno na posledním místě.
Výzkum zrealizoval David Schmitta, PhD, který je profesorem a vedoucím katedry psychologie na Bradley University v Peoria, Illinois. Výsledky byly objeveny v časopise Journal of Personality and Social Psychology. Výzkum byl realizován v 53 zemích a počet respondentů přesahoval 17 000. Jako nástoj na měření sebehodnocení byla použita Rosenberg Self-esteem scale - Rosenbergova Škála sebehodnocení, která byla přeložena do 28 jazyků.
Tabulka 1. Skóre sebehodnocení podle zemí (Schmitt, 2005).
Rosenberg Self-esteem scale – Rosenbergova Škála sebehodnocení Rosenbergova Škála sebehodnocení je nejpoužívanější metodou pro měření globálního sebehodnocení. Obsahuje 10 deklarativních vět, ke kterým se osoba vyjadřuje vzhledem k jejímu souhlasu, zda nesouhlas na 4-bodové (nebo 5-bodové) stupnici Likertovy škály. Maximální počet bodů, který lze získat je 40 (nejvyšší sebehodnocení), minimální 10 (nejnižší sebehodnocení). Člověk s vysokým sebehodnocením má podle Rosenberga k sobě vysokou úctu, oceňuje své přednosti, ale také rozeznává své chyby (Halama, Biščad, 2006).
Podle nejnovějšího výzkumu (Tomšik, 2014), který byl realizován pouze v některých zemích Evropy (Belgie, Česko, Francie, Norsko, Německo, Maďarsko, Srbsko, Slovensko, Španělsko), průměr sebehodnocení adolescentů na Slovensku byl 23.68, (v Česku 23.87), ale na 5-bodové škály. Po uplynutí skoro celé decenií, celkové skóre sebehodnocení se snížilo skoro ve všech zkoumaných zemích. Na rozdíl od Česka, Slovensko se nyní na žebříčku umístilo výše, ale i nadále je mezi posledními.
Pozitivní vnímání sebe sama je velmi důležitou součástí lidské osobnosti. Jaký obraz máme o sobě do značné míry závislí na prostředí, ve kterém vyrůstáme. Škola jako instituce, ve které děti tráví hodně času, by měla být prostředí, kde žáci získají nejen vzdělání, ale také pozitivní sebeobraz. Tímto způsobem bude škola vychovávat nejen vzdělané a chytré lidi, ale i lidi šťastné a spokojené s sebou. Zůstává otázkou, proč Slováci jako národ mají nízké sebehodnocení? Je to "chyba" rodičů či učitelů? Kdo si svůj úkol neplní tak jak by měl? Nebo jde jen rysy osobnosti národa?
Autor: Bc. Robert Tomšik Univerzita Konstantina filozofa, Pedagogická fakulta Seznam bibliografických odkazů
HALAMA, Peter., BÍŠČAD, Matouš. 2006. Psychometrická analýza Rosenbergovy škály sebehodnocení s použitím metod klasické teorie testů (CTT) a teorie odpovědi na položku (IRT). In Československá psychologie. ISSN 0009-062X, 2006, 50, 4, v. 569–583. KOHOUTEK, Rudolf. 2000. Základy psychologie osobnosti. Brno: CERM, 2000. ISBN 80-7204-156-8. MARX, Karl - ENGELS, Fridrih. 1989. Rání řadovi. Zagreb: Naprijed, 1989. 246 v. MILJKOVIĆ, Dubravka. - RIJEVEC, Majda. 1996. Razgovori se zrcelem - psihologija samopouzdanja. Záhřeb: IEP, 1996, 250 sekund. ISBN 978-953-7057-21-3. SCHMITT, Davide. 2005, Simultaneous Administration of Rosenberg Self-Esteem Scale in 53 Nations: Exploring the Universal and Culture-Specific Features of Global Self-Esteem. In Journal of Personality and Social Psychology. ISSN 0022-3514, 2005, 89, 623-642.