Úvod

Facilitace komunikace v procesu řešení konfliktů v sociálních vztazích mezi řízenými i řídícími subjekty edukačního procesu tvoří nedílnou součást edukace dospělých na erudovaném základě. Lze zde sledovat záměr sanace pozitivního sociálního klimatu, zvyšování sociální soudržnosti skupiny a zefektivnění průběhu edukačního procesu, v souladu s naplňováním cílů andragogické činnosti a funkcí edukace této cílové skupiny. Zkvalitňováním vztahových struktur v edukační skupině lze také dosahovat lepších výsledků edukačního procesu.

Interpersonální konflikty tvoří přirozenou součást sociálního života. Způsob, jakým o konfliktech přemýšlíme, naše postoje ke konfliktům a naše chování v konfliktní situaci však lze variovat. Tyto determinanty nám umožňují nebo brání prožívat a řešit konflikty pozitivněji (Hupková, 2010, s. 288). Vnímáme jako potřebné vést edukanty k aktivnímu poslechu, empatickému porozumění a toleranci diverzity sociálních skupin. V tomto příspěvku se nezabýváme otázkou, zda by se měly v pregraduální přípravě androragů dovednosti řešení konfliktů rozvíjet, ale v jaké podobě tento proces přípravy probíhá a kam sahají jeho intence.

Deskripce obsahu předmětů

Studijní program andragogika je v době psaní této práce realizován na čtyřech vysokoškolských pracovištích na Slovensku v různě dostupných formách a stupních studia. Z nabídky předmětů lze pozorovat, že snaha o přípravu studentů pro nabývání dovedností v oblasti řešení interpersonálních konfliktů je přítomna napříč všemi studijními programy andragogika. Je však zastoupena velmi různorodě, zejména z hlediska frekvence výskytu souvztažných předmětů a jejich obsahové náplně. Analýzou nabídky předmětů a deskripcí jejich obsahu usilujeme o ilustraci podoby a míry rozvíjení těchto dovedností optikou kurikulární stránky studijních programů realizovaných na předmětných vysokoškolských pracovištích.

V procesu vysokoškolské přípravy androragů je na Univerzitě Mateje Bela v Banské Bystrici (dále jen „UMB“) kladen důraz především na rozvoj schopnosti identifikace typů interpersonálních konfliktů, poznání jejich základních principů a využívání aktivního poslechu při následném řešení. V kontextu předmětné problematiky je obsah předmětů zaměřen zejména na poznání bariér mezilidské komunikace a jejich efektivní odstraňování (nejen) v edukačním prostředí. V neposlední řadě popisuje obsah informačních listů rozvoj sebepoznání, akceptace druhých a uvolňování atmosféry prostřednictvím sociální interakce využitím zážitkových technik ve vyučovacím procesu (Informační listy předmětů, 2021).

Prešovská univerzita v Prešově (dále jen „UNIPO“) má snahu připravovat studenty andragogiky na řešení interpersonálních konfliktů aplikací poznatků psychologických a sociologických věd. Obsah informačních listů je zaměřen na řešení problémů, které se vyskytují v procesu edukace dospělých a pojednává o sociálním prostředí jako o faktoru utváření osobnosti. Předmětný obsah poukazuje na procesy socializace s důrazem na sociálně-ekonomické aspekty vzdělávání. Obsahové zaměření příslušných předmětů dále směřuje k rozvoji schopnosti realizovat analýzu změn chování, jejich příčin a projevů. Specifické zaměření představuje schopnost rozpoznávání problémových situací v komunitách a ve společnosti. Absentuje výcviková forma výuky (Studijní programy, 2021).

Podobně koncipovaný obsah předmětů, které jsou významné ve vztahu k předmětu této problematiky, má i Univerzita Komenského v Bratislavě (dále jen „UNIBA“). V procesu pregraduální přípravy studentů andragogiky je důraz kladen zejména na rozvoj sociální komunikace, specificky zejména komunikace ve vzdělávání dospělých a poznání bariér komunikace. Obsah informačních listů si klade za cíl rozvíjet dovednosti vedení rozhovoru a podporovat rozvoj sebepoznání, sebehodnocení, empatie a interpersonální odpovědnosti studentů. Studenti získávají dovednosti poskytování a přijímání konstruktivní zpětné vazby, autoregulace svého chování a funkčního vyjadřování svých pocitů (Registr předmětů, 2021a).

Pokud získávání dovedností v oblasti řešení konfliktních situací představuje klíčový determinant pro zvýšení stupně způsobilosti androraga pro práci se skupinovou dynamikou a management konfliktů, pak Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře (dále jen „UKF“) disponuje nejkomplexnější nabídkou předmětů, orientovanou na praktickou přípravu. Obsah předmětů se zaměřuje na sociální postoje člověka a percepci jeho individuálních osobitostí, čímž směřuje k poznání a aplikaci mechanismů sociálního chování při řešení modelových situací. Absolvent Sociálně-andragogického výcviku I. aplikuje znalosti o jednotlivých sociálních aspektech fungování člověka do andragogického kontextu. Dominují zejména aktivity podněcující skupinovou soudržnost, pozitivní sociální atmosféru či poznávání jiných. Obsah informačních listů klade důraz především na percepci podobnosti a odlišnosti mezi lidmi a porozumění zákonitostem sociálního chování. Z hlediska skladby předmětů vnímáme jako inovativní povýšení standardní přípravy androragů na úroveň sanace sociálních vztahů prostřednictvím terapeutické intervence. Předmět Základy socioterapie seznamuje studenty s možností využití terapeutické kompetence v práci s mladými dospělými po ukončení ústavní péče a ochranné výchovy, v penitenciární a postpenitenciární oblasti a v zařízeních sociálních služeb pro dospělé a seniory (Registr předmětů, 2021b).

Charakteristika příslušných předmětů

Předmětný popis vychází z deklarovaného obsahu předmětů významných ve vztahu k této problematice. Diferencovali jsme je kategoricky do dvou souborů na základě společných znaků s příslušnými subkategoriemi. Klíčovým aspektem kategorizace byla skutečnost, zda je rozvoj dovedností potřebných pro řešení interpersonálních konfliktů v rámci předmětu podněcován přímo, resp. intencionálně nebo zprostředkovaně na základě určitých společných průniků:

I. Přímá spjatost: Důraz je kladen zejména na způsoby zvládání interpersonálních konfliktů při řešení sporných situací. Gro této kategorie tvoří sociální komunikace z hlediska efektivnosti výměny informací mezi účastníky komunikačního procesu, bariér při komunikaci a typů komunikačních strategií. Konečnou podobu přípravy studentů pro zvládání interpersonálních konfliktů dotvářejí sociálně-psychologicky a sociálně-andragogicky koncipované výcviky zaměřené na práci se skupinovou dynamikou a chování člověka v zátěžových životních situacích. Řadíme sem:

a.) Výcvikovou formu přípravy:

  • Sociálně-andragogický výcvik I. (UKF);
  • Sociálně-andragogický výcvik II. (UKF);
  • Výcvik sociálních a personálních dovedností I. (UKF);
  • Výcvik sociálních a personálních dovedností II. (UKF);
  • Sociálně-psychologický výcvik pro androragy (UNIBA);
  • Sociálně-psychologický trénink (UMB).

b.) Předměty zaměřené na komunikaci:

  • Sociální a andragogická komunikace (UKF);
  • Komunikace ve vzdělávání dospělých (UNIBA, UMB);
  • Multikulturní výchova a interkulturní komunikace (UNIBA).

c.) Management konfliktů a vztahových problémů:

  • Řešení konfliktů (UKF);
  • mediace a řešení interpersonálních konfliktů (UMB);
  • Základy socioterapie (UKF).

II. Zprostředkovaný obsah: Předměty se zaměřují na nabývání znalostí v ostatních oblastech komunikace (např. odborné), které jsou aplikovatelné při řešení úkolů andragogické praxe. Analyzují problémové situace v komunitách a ve společnosti, příp. popisují specifika řízení lidského kapitálu a pracovního prostředí. Poukazují na vliv sociálního prostředí na utváření a rozvoj osobnosti dospělého člověka a zabývají se řešením dalších problémových situací, ne však explicitně na úrovni interpersonálních vztahů:

a.) Sociálně-andragogické předměty:

  • Sociální andragogika (UKF, UMB, UNIBA);
  • Vybrané problémy ze sociální andragogiky (UKF).

b.) Sociologie v předmětu zájmu:

  • Základy sociologie pro androragů (UKF);
  • Základy sociologie (UNIBA);
  • Sociologie výchovy a vzdělávání dospělých (UKF, UNIBA, UNIPO);
  • Sociologie výchovy (UMB),
  • Všeobecná sociologie (UNIPO),
  • Sociologie životního způsobu (UNIPO);
  • Sociální patologie (UKF, UNIPO).

c.) Poradenství:

  • Výchovné a psychologické poradenství (UKF);
  • Pedagogika rodiny a rodinné poradenství (UKF);
  • Poradenství ve výchově a vzdělávání (UNIBA);
  • Komunitní vzdělávání a poradenství (UNIPO).

d.) Management:

  • Základy legislativy a managementu pro androragy (UKF);
  • Management edukačních, sociálních a kulturních zařízení (UKF);
  • Úvod do teorie řízení (UNIBA);
  • Základy managementu pro androragů (UMB);
  • Management lidských zdrojů (UMB);
  • Management a marketing ve vzdělávání dospělých (UMB);
  • Management pro androragy (UNIPO).

Na základě předloženého souboru předmětů si dovolujeme konstatovat, že všechna vysokoškolská pracoviště, relevantní ve vztahu k tomuto příspěvku, reflektují požadavky na zvyšování úrovně schopnosti managementu konfliktů v interpersonálních vztazích. Mírné rozdíly vnímáme v těžišti obsahového zaměření klíčových předmětů v souvislosti s cílovou skupinou intervence. Zastoupeno je zde množství heterogenních oblastí. Některé formulace charakteristiky osnov a obsahu předmětů pojednávají o dovednosti řešení interpersonálních konfliktů obecně ve vztahu ke společenskému prostředí. Ostatní vykazují znaky specializačních aspektů v oblasti:

  • edukačního prostředí,
  • práce/lidských zdrojů,
  • rodiny,
  • komunity,
  • specifických cílových skupin (např. sociální znevýhodnění, zdravotně znevýhodnění apod.).

Význam rozvoje interpersonálních dovedností v pregraduální přípravě androragů

Obsahového zaměření předmětů a vedení studentů směřuje k nabývání rozsáhlého spektra dispozic potřebných k řešení konfliktů. Jde například. o schopnost bezpodmínkového přijetí, empatického porozumění či zvyšování kvalitativní úrovně sociální percepce, které jsou esenciální ve vztahu k této problematice. Lze je rozdělit do následujících kompetenčních oblastí:

  • intrapersonální kompetence (zvládání zátěžových situací, emocí, snaha o autentičnost apod.),
  • interpersonální kompetence (interpretace chování, práce se skupinovou dynamikou, kooperace apod.),
  • komunikační kompetence (specificky zaměřené na sociální komunikace, nedirektivní řízení diskuse, antiopresivní facilitaci apod.).

Předmětné kompetence v paralelním pojetí zařazuje Hatar (2012, s. 141) do kategorie klíčových profesních kompetencí sociálního andragoga. Specificky jde zejména o kompetenci sociálně-výchovné prevence, intervence, terapie a rehabilitace či sociální, komunikační a (re)socializační kompetenci. Harmonizaci interpersonálních vztahů lze z hlediska zvyšování efektivnosti sociálně-andragogické práce považovat za relevantní a integrální součást cíle, kam by mělo odborné působení androraga směřovat.

Pro rozvoj dovedností řešení konfliktů je však stejně důležité pracovat s intrapersonální variabilitou studentů andragogiky. Klíčové je nacházení takového způsobu sociální interakce a kooperace, kdy není ubližováno řízenému ani řídícímu subjektu edukačního procesu. V kontextu aktivního sociálního učení je proto žádoucí přinášet témata spojená se sebeidentifikací. Je třeba usilovat o poznání a pochopení vlastní osobní, duchovní, sociální a morální identity. V opačném případě se mohou v edukační praxi s dospělými vyskytnout takové situace, tranzity, události a problémy, kterým androrag nedokáže porozumět. Následně by mohl být jen s obtížemi schopen řízené subjekty optimálně doprovázet v procesu jejich sanace (Machalová, 2015).

Požadavek na pregraduální přípravu studentů v oblasti této problematiky nevychází výhradně z potřeby nabývání odborné zdatnosti budoucích androragů profesionálů, ale také zkvalitňování jejich osobnostních dispozic pro sociálně-edukační práci s dospělými a seniory. Rogers (2019, s. 43) definuje empatii, akceptaci a autentičnost jako známé determinanty nápomocného vztahu v kontextu facilitace osobního růstu a sanace problémů ze strany řídících subjektů. Tyto prvky lze považovat za validní ve vztahu k sociálně-edukační práci s dospělými a seniory.

Empatie umožňuje doprovázení a řízení edukantů bez vzbuzování strachu. Zároveň se řízené subjekty na celém procesu edukace mohou svobodně podílet. Rozvoj schopnosti empatického porozumění vnímáme jako relevantní zejména na úrovni využívání zážitkových technik a metod v sociálně-andragogických výcvicích a sociálně-psychologických výcvicích.

Akceptace edukanta jako samostatné osoby saturuje potřebu jistoty a bezpečí. Řízený subjekt edukačního procesu se cítí přijímaný a oceňovaný. Pokládáme za důležité akcentovat ve vyučovacím procesu zejména bezpodmínečnou hodnotu edukantů bez ohledu na jejich stav, chování nebo sympatie. V souvislosti se snahou o dosahování předmětné progresivity je významná například. oblast multikulturní výchovy a interkulturní komunikace, komunitního vzdělávání a poradenství či sociologie výchovy a vzdělávání.

Autentičnost uzavírá triádu požadavků na edukátora dospělých. Potenciální přínos dosahování nejvyšší možné míry kongruence mezi vnitřním prožíváním a vnějším chováním však vnímáme v sociálně-edukační práci jako sporný. Autentičnost charakteristická určitou otevřeností může upevňovat vztah mezi subjekty edukačního procesu. Je však zřejmé, že absolutní zviditelnění pocitů se v určitém rozsahu nachází v konfliktu s dodržováním některých androdidaktických principů a zásad sociálně-edukační práce (např. otevřený projev antipatie ve vztahu k edukantovi může způsobit jeho demotivaci a markantně snížit efektivitu, průběh i výsledky edukačního procesu). V tomto kontextu, spíše než o autentičnosti samotné, hovoříme o snaze zachování nejvyšší možné míry autentičnosti v sociálně-edukační práci s cílovou skupinou andragogiky. Nacházet způsoby a možnosti interakce blízké vlastní přirozenosti androragu v souladu se zachováváním profesionálních aspektů andragogické práce je možné prostřednictvím výcviků sociálních a personálních dovedností, základů socioterapie a ostatních sociálně-psychologicky orientovaných předmětů.

Závěr

Je zřejmé, že rozvoj znalostí, schopností, schopností a postojů, o kterých pojednává tento článek není důležitý výhradně ve vztahu k sanaci vzniklých problémů na úrovni vztahů v edukační skupině. Široký předmět zájmu andragogiky a potenciál jejího uplatnění sahá dále než k výchově, vzdělávání a poradenství. Významná je také možnost organizace tréninků a výcviků sociálních a komunikačních schopností. Trenér jako klíčový faktor v tréninkovém programu ovlivňuje jeho samotný průběh a efekty. I zde nacházíme významný prostor pro nabývání určité úrovně komunikačních, intra- i interpersonálních kompetencí (Müller de Morais, Rapsová, 2017, s. 97).

Předmět zájmu tohoto příspěvku nachází své opodstatnění v rozsahu hodného pozornosti. Konečná podoba obrazu pregraduální přípravy androragů se dotváří diferentně ve vztahu k individuálním preferencím jednotlivých vysokoškolských pracovišť. Všechny však berou na zřetel potřebu a potenciál rozvoje dovedností pro efektivní management konfliktů, zátěžových životních situací a ostatních náležitých činností v sociálně-andragogické práci. Požadavky na osobnost androraga, jeho kompetenční profil i kvalifikační předpoklady poukazují na význam doprovázení studentů v oblasti této problematiky. Jak je vidět, studijní program andragogika se na našem území realizuje v souladu s charakterem těchto požadavků, přičemž pozornost je soustředěna zejména do využívání zážitkových technik ve vyučovacím procesu a sebezkušenostní výcvikové formy vyučování. Lze očekávat, že provádění politik pro zvyšování kvality vysokoškolského vzdělávání bude nadále reflektovat tyto trendy a manifestuje význam rozvoje potřebných interpersonálních dovedností v pregraduální přípravě androragů.

Autor: Bc. Justin Turzík Katedra pedagogiky, Pedagogická fakulta, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře

Seznam bibliografických odkazů

HATÁŘ, C. 2012. Sociální andragogika. Kapitoly z teorie a metodiky sociálně-edukační péče o dospělé. Nitra : Pedagogická fakulta, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře. 152 s. ISBN 978-80-558-0037-0.

HUPKOVÁ, M. 2010. Rozvíjení sociálních schopností v pomáhajících profesích. Nitra : Pedagogická fakulta, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře. 334s. ISBN 978‐80‐8094‐704‐0.

Informační listy předmětů. [online] Univerzita Matěje Bela v Banské Bystrici. [cit. 2021-11-11] Dostupné na internetu: https://www.pdf.umb.sk/chcem-studovat/informacne-listy-predmetov.html

MACHALOVÁ, M. 2015. Sociální edukace člověka dneška: výzva myslet, prožívat a jednat tady a teď. In HUSÁŘ, J., MACHALOVÁ, M., HANGONI, T., KUZYŠIN, B. Nová sociální edukace člověka IV: Terapie v pomáhajících profesích. Prešov : Prešovská univerzita v Prešově. 327s. ISBN 978-80-555-1560-1.

MÜLLER DE MORAIS, M., RAPSOVÁ, L. 2017. Trénink sociální kompetence dospělých a seniorů se zdravotním postižením. Praha : ČAS. 120 s. ISBN 978-80-905460-9-7.

Registr předmětů. 2021a. [online] Bratislava : Univerzita Komenského v Bratislavě. [cit. 2021-11-11] Dostupné na internetu: https://ais2.uniba.sk/ais/servlets/WebUIServlet?appClassName=ais.gui.vs.st.VSST060App&kodAplikacie=VSST060&viewer=web&uiLang=SK

Registr předmětů. 2021b. [online] Nitra : Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře. [cit. 2021-11-11] Dostupné na internetu: https://ais2.ukf.sk/ais/servlets/WebUIServlet?appClassName=ais.gui.vs.st.VSST060App&kodAplikacie=VSST060&viewer=web&uiLang=SK

ROGERS, C. R. 2019. Jak být sám sebou. Bratislava : Institut psychoterapie a socioterapie. 361s. ISBN 978-80-971033-3-0.

Studijní programy : andragogika (ANDBh). [online] Prešovská univerzita v Prešově. [cit. 2021-11-11] Dostupné na internetu: https://student.unipo.sk/maisportal/studijneProgramy.mais