Globální pandemie COVID-19, možná ještě více než dřívější krize, poukazuje na opodstatněnost rozvojové spolupráce jako projevu solidarity a naplňování globálních cílů, jako jsou snižování chudoby, nerovností a řešení konfliktů ve světě. Jak však ukazuje stanovisko rozvojové platformy Ambrela ke vládou schválené Zprávě o rozvojové spolupráci SR ve světě: Slovensko naplno nevyužívá svůj potenciál při řešení globálních výzev a v plnění mezinárodních závazků je stále pozadu.

V současném globalizovaném světě i obyvatelstvo SR může více vnímat, že nás ovlivňují globální výzvy, jako klimatická změna as ní spojené přírodní katastrofy, či válečné konflikty as nimi spojená migrace, resp. uprchlík. Globální pandemie COVID-19 je příkladem toho, proč by nás měl více zajímat boj s koronavirem například v Indii či na Ukrajině nebo Balkáně. Proto je v našem vlastním zájmu, aby Slovensko na ně správně reagovalo. Právě rozvojová spolupráce je jedním z nástrojů, jak přispět k řešením takových globálních výzev.

V poslední červnový den Vláda SR vzala na vědomí dva zásadní dokumenty, týkající se realizování a financování zahraniční pomoci Slovenska ve světě. Byla schválena 'Zpráva o rozvojové spolupráci SR za rok 2020', jakož i dokument 'Stav plnění doporučení, vyplývajících z partnerského hodnocení Výboru OECD pro rozvojovou pomoc'. Zástupci a zástupkyně nevládního sektoru, sdružené do Platformy rozvojových organizací - Ambrela (dále jen Ambrela), však upozorňují na zásadní nedostatky, které oficiální rozvojová spolupráce (ODA) SR v současnosti obsahuje, čímž se snaží zlepšit její kvalitu a efektivnost na nejbližší roky. A to is ohledem na dopady pandemie COVID-19 na rozvojový sektor.

"Slovensko v loňském roce přispělo na oficiální rozvojovou spolupráci částkou 124,49 milionů eur, což představuje 0,14% HND. Mohli bychom to prezentovat jako úspěch a start trendu navyšování výdajů na ODA SR směrem k závazku dosáhnout úrovně 0,33% HND do roku 2030. No za tímto zdánlivým na 7 především odpuštění dluhu Srbsku ve výši 16 milionů eur, které však nepředstavuje skutečnou pomoc potřebným v terénu,“ upozorňuje výkonný tajemník Ambrely, Daniel Kaba. „Suma, kterou reálně ČR přispěla – formou skutečné pomoci v nízkopříjmových zemích – je tak pouze v hodnotě 107,3 milionu eur, což představuje 0,12 % HND. ODA v hodnotě 116 milionů eur v roce 2018 a 103 milionů eur v 2019),“ uvádí na pravou míru Kaba.

Jako jeden ze 40 nejbohatších států světa se SR nepřiblížila svým mezinárodním závazkům. Jedním z nich je právě do roku 2030 věnovat na zmíněnou zahraniční pomoc částku ve výši 0,33 % našeho hrubého národního důchodu. Slovensku se v roce 2020 během vrcholů koronakrize dostalo pomoci ze strany EU a jejích členských zemí, stejně rychle a dostatečně však nereagovala směrem ke zranitelným lidem v nízkopříjmových zemích. Naopak ČR pouze přesunala 11 milionů eur ze stávajících projektů a programů pro boj s Covid-19 v postižených regionech, které budou chybět jinde,“ připomíná Daniel Kaba z Ambrely.

V roce 2020 také nebyly naplněny cíle ve strategických dokumentech jako připravení humanitární strategie, více efektivní geografické zaměření ODA SR a další. Suma v grantových výzvách k realizaci rozvojových projektů, o kterou se mohly ucházet slovenské subjekty, byla z původně naplánované částky 5,6 milionu eur rozhodnutím ministerstva zahraničí snížena téměř o 1 milion eur. To pro slovenské subjekty, aktivní v oblasti rozvojové spolupráce, znamená nemožnost realizace 5 až 6 kvalitních rozvojových projektů, přičemž ve válkou zmítané Etiopii či v hladomorém trpícím Jižním Súdánu by byly humanitární či rozvojové intervence velmi potřebné.

Jak zlepšit současný systém oficiální rozvojové spolupráce SR

Výhrady vůči současnému systému slovenské oficiální rozvojové pomoci lze shrnout do několika bodů:

  • ODA SR je málo solidární a neplní dostatečně mezinárodní závazky;
  • v dlouhodobém horizontu nebuduje dostatečně vlastní kapacity (jako nová pracovní místa, potřebnou expertizu, včetně rozvojové diplomacie);
  • nadále platí, že až 95 % celkové zahraniční pomoci SR 'outsorcuje', tedy odvádí do mezinárodních institucí, a slovenské subjekty se mohou ucházet jen o 5 % z celého rozpočtu;
  • tímto způsobem se spíše snižuje vizibilita ČR a značky SlovakAid;
  • nízké finanční alokace a drobení zdrojů na příliš mnoho geografických a jiných priorit má vliv na udržitelnost a efektivnost slovenské rozvojové pomoci.

Ve snaze napomoci zlepšení systému slovenské oficiální rozvojové pomoci proto Platforma rozvojových organizací Ambrela navrhuje:

  • tvorbu plánu naplňování závazků, které SR vyplývají z Programového prohlášení vlády a doporučení Výboru OECD pro rozvojovou pomoc;
  • tvorbu realistického plánu navýšení rozpočtu SR na rozvojovou spolupráci již na rok 2022;
  • zásadní změnu vnitřního přerozdělování celkového rozpočtu na ODA tak, aby ČR více budovala své národní kapacity, a méně 'outsourcovala' finance do mezinárodních organizací, zohledňujíc princip z Agendy 2030 pro naplňování Globálních cílů: 'leaving no one behind' (neponechat nikoho pozadu).

\"Když Slovensko efektivně využije potenciál, který zde je i díky humanitárním a rozvojovým organizacím Ambrely, může se více zodpovědně podílet na řešení globálních výzev, ovlivňujících život nejen v odlehlých koutech světa, ale i u nás doma. Zároveň tím přispěje ke zlepšení své reputace a vizibility jako solidárního aktéra sektor, sdružený do Platformy rozvojových organizací – Ambrela.

Text a foto: Ambrela.org