Singles and their perception by society
V dnešní společnosti se stále častěji setkáváme s lidmi, kteří se rozhodli žít svobodným a nezávislým životním stylem, který nazýváme anglickým pojmem singles – svobodný. Je třeba zmínit, že fenomén singles není nově vznikající, protože v naší společnosti se objevuje již několik desítek let. Fenomén singles se v poslední době stává rozšířeným a aktuálním tématem, čímž se zvyšuje i zájem o zkoumání dané problematiky. Zkoumání singles fenoménu se nezaměřuje na individuální zkušenosti s tímto životním stylem, ale probíhá na úrovni společenského jevu. Hlavní problematikou jsou stále se vyskytující předsudky a stereotypy vůči singles lidem, kteří jsou považováni za vyvrhele společnosti. I když v současnosti jsou singles lidé hodnoceni pozitivnějším způsobem, jejich volba zůstat singles a nikdy neuzavřít manželství je vnímána v negativním smyslu. V této souvislosti je cílem naší práce zjistit, jak jsou singles lidé vnímáni společností a zda existují relevantní rozdíly v této percepci mezi singles lidmi a lidmi žijícími v manželském svazku.
Život současné rodiny již delší dobu prochází výraznými změnami, které souvisejí se samotným způsobem života rodiny a jejím historickým vývojem. Všechny změny v rodině odvozujeme od obratu. tradiční normální rodiny, jejímž výchozím znakem je forma rodinného života, kdy rodiče manželů a samotní manželé se svými dětmi žijí v jedné společné domácnosti. Jedná se o tvz. vícegenerační strukturu rodiny (Ondřejkovič & Majerčíková, 2006). Na začátku 20. století se vícegenerační rodiny dostávají do pozadí a začínají se prosazovat nukleární – dvougenerační rodiny, tvořené jen manželským párem a dětmi. Tato rodina je charakterizována jako neolokální, tedy manželé se svými rodiči již nesdílejí společnou domácnost. Mezigenerační závislost výrazně klesá, avšak vztahy a kontakty s rodiči, sourozenci či s jinými příbuznými nejsou zcela přerušeny (Sedláková, 2009). Již koncem 60. a na začátku 70. let 20. století dochází v instituci rodiny k významným proměnám a výskyt uvedených modelů rodiny se stal už jen výjimkou (Ondřejkovič & Majerčíková, 2006). Výrazný pokles, ale také význam tradičních normálních rodin vedl k tomu, že manželství ztrácí svůj posvátný charakter a spíše se stává jen občanskou smlouvou. Hovoří se o vzniku postmoderní rodiny, kterou charakterizuje osamostatňování žen a jejich možnost realizovat se v pracovní sféře, vznik hodnotové diskontinuity mezi více generacemi a párová nestabilita (Sedláková, 2009). Jako důsledek ekonomické soběstačnosti žen a narůstající zaměstnanosti, manželství ztrácí část své legitimnosti a stává se už jen nástrojem, jehož prostřednictvím uspokojujeme své primární a sekundární potřeby. V současnosti mladá generace preferuje spíše tzv. manželství na zkoušku. Dvojice společně žije v jedné domácnosti, společně hospodaří a své dočasné soužití vnímají jako předvstup do manželství. Specifickou formou rodinného a manželského života je tzn. living apart together, kdy partnerské dvojice nežijí ve společné domácnosti, ale dlouhodobě žijí odděleně.
Společenské změny ve vztahu k rodině a transformace partnerských vztahů vedla na počátku 80. let 20. století v západní společnosti k nárůstu tvz. singles. „Tento nově vznikající fenomén je považován za nejvýraznější projev individualizace v oblasti rodinného a partnerského života (Sedláková, 2009, s. 62).“ Drotován (2008) vymezuje fenomén singles na základě rodinného stavu. Jeho definice vychází z doslovného překladu pojmu singles, který označuje osoby s jejich rodinným statusem svobodný. Takto vymezená skupina zahrnuje i svobodné matky či otce, ale také osoby, které žijí v deklarované kohabitaci. Z různých hledisek se jedná o rozdílné skupiny lidí, proto dané vymezení vycházející z rodinného statusu nepovažujeme za zcela dostatečné. Další vymezení fenoménu singles vychází z primární motivace lidí žít samostatně. Jandourka (2009) označuje singles jedince jako osoby, které nechtějí uzavřít manželství, protože jim svobodný život v zásadě vyhovuje. Primární motivací je možnost věnovat se kariéře, osobním zálibám a možnost udržovat mnoho sexuálních vztahů. Přestože se fenomén singles v současné společnosti dostal do popředí, neexistuje jednotná obecně platná definice vysvětlující, kdo patří do skupiny singles. Podstatným, společným znakem fenoménu singles ve většině platných definic je život bez trvalého partnera a je nezájem uzavřít manželství. Dalším významným znakem je jejich nezávislost a rozdílná hodnotová orientace. Na vrcholu hodnotového žebříčku se nachází potřeba seberealizace, budování kariéry, možnost věnovat se zálibám a minimální míra odpovědnosti vůči partnerovi (Sedláková, 2009).
Motivy života singles
Být singles se v posledních desetiletí stává stále více svobodnější volbou a manželství se nepovažuje za univerzální životní cíl. Pokud fenomén singles percipujeme jako svobodnou volbu jedince, musíme se také zabývat motivací, která jedince vedla k rozhodnutí být single. Podle Adamczyka (2016) singles lidé mluví převážně o čtyřech nejdůležitějších důvodech, proč se rozhodli neuzavřít manželství: z vlastní dobrovolné volby, neumožňují jim to vnější okolnosti, pociťují osobnostní nedostatky, nebo mají potřebu vyjadřovat individualizaci prostřednictvím své nezávislosti od společensky. Czernecka (2016) realizovala výzkum, který byl založen na zjištění důvodů, proč si lidé dobrovolně volí život singles. Prostřednictvím volných rozhovorů s participanty zjistila sedm relevantních motivů, proč lidé zůstávají singles:
- nerovnoměrná účast na budování vztahu – respondenti do budování vztahu investovali svůj čas a emoce, zatímco jejich partneři se zaměřovali pouze na své vlastní potřeby,
- nevěra a opuštění – jedna skupina participantů uvedla, že nechtějí být znovu zraněni a zklamáni, zatímco druhá skupina má strach, že právě oni by svého partnera podvedli,
- vysoká očekávání od potenciálních partnerů – jejich vysoká očekávání způsobují, že odmítají ty, kteří na první pohled nesplňují jejich požadavky,
- nepřipravený na budování domova - jedinci si nehledají stabilního partnera, protože se cítí být emocionální a morální nezralí na založení si rodiny,
- odpočinek po společném životě v páru - singles lidé si zvykli být sami, považují to za přirozený stav a nechtějí ho měnit nebo pokoušet se o vytvoření stabilního vztahu,
- nenaplněná láska – mají pocit, že nemají štěstí v lásce a proto odmítají lásku z důvodu selhání a zároveň se chtějí vyhnout negativním emocím,
- potíže ve vztahu s opačným pohlavím – participanti uváděli problémy s udržením konverzace s opačným pohlavím.
Gender odlišnosti
Singles dospělí byli do 70. let 20. století považováni za vyvrhele společnosti, avšak toto posuzování bylo diferenciální pro muže a ženy. Single muž byl energický starý mládenec, který byl akceptován společností, přestože střídal partnerky a užíval si své nezávislosti. Naopak single žena byla vnímána jako stará panna, která celý život bojovala s osamělostí as touhou najít si partnera. Singles ženy byly často vystavovány opovrhování ze strany společnosti více než singles muži a percipovaly je jako jen ubohé kariéristky, které jsou neschopné vzdát se kvůli rodině své práce, cestování, či zájmů (Haňková, 2010). V současnosti jsou singles lidé hodnoceni pozitivnějším způsobem, ale jejich volba zůstat singles a nikdy neuzavřít manželství je vnímána v negativním smyslu. Pokud se jedinec svobodně rozhodne neuzavřít manželství, společnost to vnímá jako selhání ve snaze vydat se, resp. oženit se. I v tomto případě se objevují gender odlišnosti mezi singles muži a singles ženami. Na ženy je společností vyvíjen větší tlak, aby se přizpůsobily ideologii manželství a rodiny, protože pro plnohodnotné naplnění ženské role je nutná péče o rodinu. Aby žena naplnila svoji ženskost a úspěšně zvládla přechod životními fázemi, musí zažít romantiku a manželství. Na druhé straně jsou nezávislost a autonomie považovány za neslučitelné prvky s její ženskou existencí (Budgeon, 2015). Genderové rozdíly najdeme také v samotné volbě žít singles. Život single ženy není prezentován jako svobodná volba, ale jako důsledek neschopnosti najít si partnera a proto si raději zvolili život singles. Na druhé straně, život single muže je vnímán jako svobodné rozhodnutí zůstat svobodný a nezávislý, protože se takto dobrovolně rozhodl a jeho možná neschopnost udržet si trvalý vztah nehraje při jeho volbě žádnou roli. Fenomén singles explicitně patří mezi silně genderově podmíněné fenomény. Na svobodné ženy a na svobodné muže jsou uplatňována jiná kritéria a jsou odlišně percipováni. Také mají pro svůj život singles rozdílné motivy a zároveň z této situace profitují odlišným způsobem (Radimská & Tomášek, 2003).
Výzkumné cíle, hypotézy
Primárním cílem práce je zjistit, zda jsou singles lidé vnímáni společností odlišným způsobem v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku. Sekundárním cílem práce je zjistit, zda existuje rozdíl v percepci společnosti singles lidí z hlediska věku a pohlaví.
Hypotéza 1: Předpokládáme, že existuje signifikantní rozdíl v percepci společnosti mezi singles lidmi a lidmi žijícími v manželském svazku. Hypotéza 2: Předpokládáme, že existuje signifikantní rozdíl v percepci společnosti mezi mladšími singles lidmi a staršími singles lidmi. Hypotéza 3: Předpokládáme, že existuje signifikantní rozdíl v percepci společnosti mezi singles ženami a singles muži.
Výzkumný soubor a výzkumné metody
Náš výzkumný soubor tvoří 110 respondentů, které jsme získali prostřednictvím záměrného výběru. Cílovou skupinu tvoří ženy a muži ve věkové hranici 20 až 40 let, kteří jsou v trvalém pracovním poměru nebo jsou studenty. Další podmínkou je, aby všichni participanti měli slovenský původ a zároveň bydliště na Slovensku.
Sběr dat jsme uskutečnili prostřednictvím dotazníku, který ve své práci použili Hertel(2007) a- Slonim(2015) o stereotypech. První informace požadované od respondentů byly zaměřeny na jejich pohlaví, věk, rodinný status, národnost, nejvyšší dosažené vzdělání a zda jsou v současnosti zaměstnáni, resp. studenty. Dotazník sestává z osmi popisných příběhů lidí, které vznikly prostřednictvím kombinace základních informací, jako jsou pohlaví, věk (20- nebo 40-letý) a aktuální rodinný status (svobodný/á nebo ženatý/vdaná). Dotazník obsahuje i doplňující informace k příběhům, mezi které jsme zařadili jména popisných osob, které jsme zvolili na základě průzkumu nejčastěji se vyskytujících křestních jmen na Slovensku a jako bydliště popisované osoby jsme zvolili rozlohově čtyři největší města na Slovensku. Příběhy osob obsahují také informace o volnočasových aktivitách, povoláních a oblíbených barvách popisovaných osob, které se vyskytují s ustálenou frekvencí. Každý popisný příběh obsahuje 32 charakteristických rysů osobnosti, k nimž respondenti vyjadřují svou míru souhlasu nebo nesouhlasu prostřednictvím Likertovy 5-bodové škály. Každý příběh obsahoval jiné pořadí jednotlivých charakteristických rysů osobnosti, z důvodu naší snahy zabránit zautomatizovanému chování. Dotazník byl administrován jen v elektronické podobě. Na úvodní straně byly respondentům prezentovány informace o dobrovolnosti, anonymitě a využití výsledků pouze k účelům výzkumné práce. Data byla zpracována v programu SPSS.
Výsledky
Prvním krokem v naší analýze bylo snížení počtu proměnných použitím explorační faktorové analýzy. Výsledkem faktorové analýzy jsou tři faktory, které celkově vysvětlují 61,07 % variability. Faktor 1 vysvětluje 30,06 % variability, má vlastní hodnotu 9,62 a zahrnuje atributy zaměřené na srdečnost a péči (18 atributů). Faktor 2 vysvětluje 16,44 % variability, má vlastní hodnotu 5,26 a zahrnoval atributy související s osamělostí a neštěstím (7 atributů). Faktor 3 vysvětluje 14,58 % variability a má vlastní hodnotu 4,67. Tento faktor obsahoval atributy zaměřené na sofistikovanost a společenskost (7 atributů).
Hypotéza 1: Předpokládáme, že existuje signifikantní rozdíl v percepci společnosti mezi singles lidmi a lidmi žijícími v manželském svazku.
Výsledky ukazují, že lidé v manželském svazku jsou považováni za více pečlivější a srdečnější (AM = 68,77) v komparaci se singles lidmi (AM = 47,36). Hodnota t(677,17) = 34,19; p < 0.05 (p = ,000), tedy můžeme přijmout alternativní hypotézu. Naopak, singles lidé jsou vnímáni jako více osamělí a nešťastní (AM = 29,42) v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku (AM = 15,98). Hodnota t(826,67) = -33,89; p < 0.05 (p = ,000), tedy přijímáme alternativní hypotézu. Singles lidé jsou považováni za více sofistikovanějších a společenštějších (AM = 26,14) v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku (AM = 19,52). Hodnota t(774,31) = -16,68; p < 0.05 (p = ,000), tedy přijímáme alternativní hypotézu. Výsledky naznačují, že mezi singles lidmi a lidmi žijícími v manželském svazku je rozdíl v percepci společnosti. Naše první hypotéza se potvrdila.
Tab. čj. 1: Komparace mezi singles lidmi a lidmi žijícími v manželském svazku
Hypotéza 2: Předpokládáme, že existuje signifikantní rozdíl v percepci společnosti mezi mladšími singles lidmi a staršími singles lidmi.
Výsledky ukazují, že mladší singles jsou vnímáni jako více pečlivější a srdečnější (AM = 16,68) v komparaci se staršími singles lidmi (AM = 15,28). Hodnota t(438) = 2,23; p < 0.05 (p = ,026), tedy přijímáme alternativní hypotézu. Mladší singles lidé jsou považováni za více osamělejších a nešťastnějších (AM = 26,66) v komparaci se staršími singles lidmi (AM = 25,62). Hodnota t(403,83) = 2,34; p < 0.05 (p= ,020), tedy přijímáme alternativní hypotézu. Výsledky ukazují, že není statistický významný rozdíl ve faktoru sofistikovanosti a společenskosti mezi mladšími singles lidmi (AM = 48,22) a staršími singles lidmi (AM = 46,51). Hodnota t(438) = 1,56; p > 0.05 (p = ,119). Výsledky dokazují rozdíly v percepci společnosti mezi mladšími a staršími singles lidmi ve dvou faktorech, tedy naše druhá hypotéza se potvrdila.
Tab. čj. 2: Komparace mezi mladšími a staršími singles lidmi na základě tří faktorů
Hypotéza 3: Předpokládáme, že existuje signifikantní rozdíl v percepci společnosti mezi singles ženami a singles muži.
Výsledky ukazují, že rozdíl mezi singles muži a singles ženami v percepci společnosti existuje jen ve faktoru 2. Singles ženy jsou vnímány jako více osamělé a nešťastné (AM = 29,92) v komparaci se singles muži (AM = 28,91). Hodnota t(438) = - 2,09; p < 0.05 (p = 0,037), tedy přijímáme alternativní hypotézu. Výsledky ukazují, že není statisticky významný rozdíl ve faktoru srdečnosti a péče mezi singles muži (AM = 46,80) a singles ženami (AM = 47,91). Hodnota t(438) = -1,01; p > 0.05 (p = ,314). Rovněž není statistiky významný rozdíl ve faktoru sofistikovanosti a společenskosti mezi singles muži (AM = 25,85) a singles ženami (AM = 26,43). Hodnota t(438) = -1,31; p > 0.05 (p = ,190). Výsledky přesto naznačují rozdíl v percepci společnosti mezi singles ženami a singles muži ve faktoru osamělosti a neštěstí, tedy naše třetí hypotéza se potvrdila.
Tab. čj. 3: Komparace mezi singles ženami a singles muži na základě tří faktorů
Diskuse
Cílem naší práce bylo zjistit, zda jsou singles lidé vnímáni společností odlišným způsobem v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku. Tento primární předpoklad byl základem naší první hypotézy. Naše výsledky ukazují, že existují rozdíly v percepci společnosti mezi singles lidmi a lidmi žijícími v manželském svazku. Singles lidé byli považováni za osamělejší, nešťastnější, za více sofistikovanější a společenštější, ale zároveň za méně pečlivější a srdečnější v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku. Naše výsledky korespondují se zjištěními z předchozích výzkumů. Slonim (2015) ve své studii dospěl ke dvěma hlavním závěrům. Navzdory postupnému nárůstu singles jedinců společnosti jsou singles lidé vnímáni negativněji ve srovnání s lidmi, kteří žijí v manželském vztahu, bez ohledu na jejich věk a pohlaví. Singles lidé jsou považováni za osamělejší, nešťastnější a za méně společenské než lidé, kteří udržují partnerský vztah. K podobným výsledkům ve své studii dospěl i Hertel (2007). Jeho rezultáty dokazují, že singles lidé jsou vnímáni jako nešťastnější, osamělejší a méně srdeční a pečliví v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku. Nicméně, singles jedinci byli považováni za sofistikovanější a společenštější ve srovnání s lidmi v partnerském vztahu. Hlavním důvodem, proč jsou singles lidé považováni za osamělejší, je stále převládající víra, že „nemají nikoho“. Kdyby singles lidé neměli ve svém životě žádné důležité osoby, pak bychom je mohli považovat za osamělé. Pod pojmem „nemají nikoho“ často rozumíme, že nemají manžela/manželku. Ale lidské spojení nepředstavuje jen romantický, blízký vztah, který vzniká mezi dvěma lidmi. Singles lidé se mohou starat o jiné lidi a být milováni například přáteli, sourozenci, rodiči. Jsme toho názoru, že převládající ideologie o singles lidech z hlediska vymezí „nemají nikoho“ vyplývá ze samotného názvu tohoto fenoménu. Singles lidé jsou definováni prostřednictvím toho, co jim v životě chybí – životní partner. Na tuto skutečnost poukazuje i DePaulo (2005) a zdůrazňuje fakt, že lidi v manželském svazku neoznačujeme pojmem unsingles, tedy nejsou definováni na základě toho co nemají – svobodu. Vymezení lidí na základě absence toho co v životě nemají, může mít potenciální vliv na vznik předsudků vůči dané skupině.
V rámci druhé hypotézy jsme se zaměřili na zkoumání, zda existuje rozdíl v percepci společnosti mezi mladšími a staršími singles lidmi. Naše výsledky ukazují, že mladší singles lidé jsou považováni za pečlivější a srdečnější, ale zároveň za nešťastnější a osamělejší ve srovnání se staršími singles lidmi. Pro srovnání výsledků uvádíme výzkum, který realizoval Hertel (2007). Ve své studii dospěl k závěru, že mladší singles jsou vnímáni jako pečlivější a srdečnější ve srovnání se staršími singles lidmi. Zároveň však zjistil, že starší singles lidé jsou považováni za osamělejší a nešťastnější v komparaci s mladšími singles lidmi. Jsme toho názoru, že možným vysvětlením, proč jsou mladší singles lidé vnímáni jako osamělejší a nešťastnější v porovnání se staršími singles lidmi, souvisí s více faktory. Jedním z důvodů je akceptace svého singles životního stylu. Starší singles lidé svůj stav přijali a smířili se s ním. Věnují se svým zálibám a udržují si vztahy s přáteli, kteří jim poskytují oporu. Společnost na ně nevytváří tlak, aby se usadili a našli si partnera. Naopak tlak společnosti se přesouvá na mladší lidi, kteří žijí bez partnera a očekává se od nich uzavření manželství a založení rodiny. Nepodřízení se tomuto tlaku společnosti může vést ke zkreslené představě o mladších singles lidech, že singles životní styl si nezvolili dobrovolně, ale vlivem vnějších okolností. To může představovat eventuální důvod, proč jsou společností vnímáni jako nešťastní a osamělí. Nicméně, mladší singles lidé zároveň podléhají dalšímu novodobému fenoménu – vynořující se dospělosti. Tento fenomén posouvá mládí hluboko do dospělosti a dovoluje odložit přebírání rolí, které jsou typické pro dospělost, na později. Společnost na ně pohlíží jako na úspěšné lidi, kteří však nejsou spokojeni se svým životním stylem, který si zvolili.
Ve třetí hypotéze jsme se zaměřili na zjišťování, zda existuje rozdíl v percepci společnosti mezi singles ženami a singles muži. Naše výsledky ukazují, že singles ženy jsou vnímány jako osamělejší a nešťastnější v porovnání se singles muži. Mezi singles ženami a singles muži jsme nezjistili žádné rozdíly ve vnímání srdečnosti, péče, sofistikovanosti a společenskosti. Byrne (2003) realizoval výzkum a dospěl k závěrům, že ve společnosti častěji převládají stereotypy vůči singles ženám, které jsou považovány za sobecké, vybíravé staré panny, které nenávidí muže. Shachar (2013) ve svém výzkumu zjistil, že singles ženy jsou vnímány jako nešťastné osoby, které nemají osvojené sociální dovednosti a dosahují nižší životní spokojenosti v komparaci se singles muži. Jsme toho názoru, že rozdíly ve vnímání singles žen a singles mužů vyplývají především z převládající ideologie manželství. Na ženy je společností vytvářen větší tlak na uzavření manželství a podřízení se ideologii rodiny. Žena, která se rozhodne neuzavřít manželství, je považována za sobeckou osobu, která dala přednost své kariéře a svým zájmům před rodinou. Žena ke splnění ženské role potřebuje zažít romantický vztah a založit si rodinu. Nenaplnění primárních úkolů v životě ženy vede ve společnosti ke stanovisku, že singles ženy jsou nešťastné a přežívají nenaplněný, neuspokojující život.
Závěr
V naší práci jsme se zabývali explikací fenoménu singles a jejich vnímání společností. V teoretické rovině jsme přiblížili změny ve společnosti ve sféře rodinného a partnerského života, které měly výrazný vliv na nárůst singles populace. Pozornost jsme zaměřili také na eventuální motivy singles jedinců, které je podněcují k volbě žít singles životní styl. Zaměřili jsme se na jednotlivé rozdíly v percepci a na různorodost kritérií, která jsou uplatňována na singles ženy a singles mužů. Hlavním cílem naší práce bylo zjistit, zda jsou singles lidé percipováni společností odlišným způsobem v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku. Naše výsledky ukazují, že singles lidé jsou vnímáni jako osamělejší, nešťastnější, sofistikovanější, společenštější a jako méně srdeční a pečliví ve srovnání s lidmi, kteří žijí v manželském svazku. Naše výsledky také naznačují, že mladší singles lidé jsou považováni za pečlivější, srdečnější, ale zároveň za osamělejší a nešťastnější v porovnání se staršími singles lidmi. V sofistikovanosti a společenskosti se nezjistily žádné statisticky významné rozdíly. V našem výzkumu jsme se také zaměřili na rozdílné percipování singles žen a singles mužů. Výsledky ukazují, že singles ženy jsou vnímány jako osamělejší a nešťastnější v komparaci se singles muži. Singles ženy a singles muži jsou rovněž vnímáni z hlediska srdečnosti, péče, sofistikovanosti a společenskosti. Naše rezultáty naznačují, že singles lidé jsou percipováni společností rozdílně v komparaci s lidmi žijícími v manželském svazku a také, že existují rozdíly ve vnímání singles lidí společností z hlediska jejich věku a pohlaví.
Další zkoumání fenoménu singles by se mohlo zabývat i samotnou podstatou daného fenoménu, zkoumáním konkrétních osobnostních charakteristik skupiny singles. Většina výzkumů se věnuje problematice singles z hlediska společenského jevu a zapomíná se na přezkoumání individuálních zkušeností s životním stylem singles. Zaměřovaly by se i na jejich potřeby, převládající sociální sítě, okruhy zájmů a kvalitu života, čímž by se vytvořil jedinečný obraz o singlu člověku. Bereme na vědomí fakt, že výsledky našeho výzkumu mohou být ovlivněny několika faktory. Hlavní roli mohl sehrát rozsáhlý dotazník, který mohl vést k zautomatizovanému chování, vyčerpání participanta a následnému zkreslení výsledků. Naše práce přináší možnost získat nový, specifický pohled na danou problematiku. Práce nabízí aktuální pohled na převládající stereotypy vůči singles lidem, které v naší společnosti přetrvávají, navzdory výraznému nárůstu počtu singles jedinců v populaci. Teoretické, ale také empirické zpracování poskytuje jedinečné poznatky o fenoménu singles, které mohou být primárním východiskem pro další eventuální směry bádání.
Autor: Mgr. Kateřina Poperníková Seznam bibliografických odkazů
ADAMCZYK, Katarzyna. Investice z loneliness a učiněných sociálních podpor mezi jedinými a partnerskými mladými adulty. In: Current Psychology, 2016, roč. 35, čj. 1, s. 1 674–689. ISSN 1936–4733.
BUDGEON, Shelley. Problém s jedinou ženou: volba, accountability and social change. In: Journal of Social and Personal Relationships, 2015, roč. 33, čj. 3, s. 1 401–418. ISSN 1460–3608.
BYRNE, Anne. Developing a sociologický model pro researching women's self and social identities. In: The European Journal of Women's Studies, 2003, roč. 10, čj. 4, s. 1 443–464. ISSN 1461-7420.
CZERNECKA, Julita. Being single as result of failures in building a relationship. In: ADAMCZYK, Katarzyna. Singlehood from individual and social perspectives. Krakov: Libron, 2016. 37–54. ISBN 978-83-65148-69-8.
DEPAUL, Bella, MORRIS, Wendy. Singles in society and in science. In: Psychological Inquiry, 2005, roč. 16, čj. 2–3; 57–83. ISSN 1532–7965. DROTOVÁN, Michal. Analýza fenoménu singles v Evropě a na Slovensku. In: Sociologie, 2008, roč. 40, čj. 1, s. 1 62-81. ISSN 1875-7138.
HAŇKOVÁ, Ludmila. Single: takhle to chtěli, nebe jen zůstali na ocet?. In: Psychologie dnes, 2010, roč. 16, čj. 9; 18–19. ISSN 1212-9607.
HERTEL, Janine et al. She's single, se what? Jak jsou singles učiněna compared with people, které jsou zadržené? In: Zeitschrift fűr Familienforschung, roč. 19, 2007, č.j. 2.s. 139–158. ISSN 1437–2940.
JANDOURKA, Jan. Úvod do sociologie. Praha: Portál, 2009. ISBN 978-80-7367-644-5.
ONDREJKOVIČ, Peter, MAJERČÍKOVÁ, Jana. Změny ve společnosti a změny v rodině - kontinuita a změna, příspěvek k diskusi o charakteru rodiny na Slovensku. In: Sociologie, 2006, roč. 38, čj. 1, s. 1 5–30. ISSN 1336-8613.
RADIMSKÁ, Radka. Tomášek, Marcel. Singles – nový životní styl a jeho genderová specifika v České republice. In: Gender, rovné příležitosti, výzkum, 2003, roč. 4, čj. 1–2; 10–11. ISSN 1805–7632.
SEDLÁKOVÁ, Renáta. Vybraná sociologická témata : kapitoly ze sociologie pro kombinované studium. České Budějovice: Jihočeská univerzita, 2009. ISBN 978-80-7394-178-9.
SHACHAR, Razi et al. Exploring discourses that affect therapists regarding single women. In: Journal of Feminist Family Therapy, 2013, roč. 25, čj. 4, s. 1 257–280. ISSN 0895–2833.
SLONIM, Gal et al. By choice or by circumstance?: Stereotypes a feelings o single people. In: Studia Psychologica, 2015, roč. 57, č.1, s. 1 35–48. ISSN 0039-3320.