Začátkem léta proběhl monitoring ročního projektu Slovenské katolické charity (SKCH) v Gruzii, který byl finančně realizován z grantového schématu podpory SlovakAid. Jak konkrétně se pomohlo 22 rodinám přesídlenců z Abcházie, žijících v gruzínském městě Khobi, objasní projektová koordinátorka SKCH: Julia Aguado (JA) a generální sekretář SKCH Radovan Gumulák (RG). Jak a proč se člověk stane přesídlencem? JA: Přesídlencem se stává osoba, která je z různých důvodů (pro ozbrojený konflikt, přírodní katastrofu, špatnou ekonomickou situaci atd.) nucena opustit své přirozené prostředí, svou rodnou zemi. Jedná se o tzv. nucenou migraci. Často používaným výrazem pro takovou osobou je i výraz „uprchlík“.

Proč se musely celé rodiny přesouvat z Abcházie do Gruzie? JA: Přesídlenci z Abcházie jsou výsledkem gruzínsko-abcházského ozbrojeného konfliktu v letech 1991 až 1993, který skončil porážkou gruzínských vojsk, vyhlášením nezávislé Abcházské republiky a následným násilným odsunem, či nuceným útěkem obyvatel gruzínské národnosti. Mnoho z těchto lidí muselo ujít doslova ze dne na den, pokud nechtěli čelit hrozbě smrti zastřelením.

co konkrétně byl soustředěn projekt pomoci SKCH přesídlencům v Gruzii? RG: Projekt měl dva základní cíle: zajistit zlepšení socio-ekonomických podmínek zranitelných rodin přesídlenců, jejich integrace do lokální společnosti; a vypracovat strategii pro přidělení pomoci pro znovuusídlence v regionech Gruzie a následně akční plán pro provádění prioritní pomoci pro znovuusídlené osoby. Důležité bylo vytvoření metodiky a konkrétních doporučení pro regionální instituce v Gruzii, pracující s uprchlíky, jakož i pro jiné potenciální poskytovatele pomoci. Dokumenty jsou již v současnosti využívány Ministerstvem pro přesídlence, uprchlíky a bydlení v Gruzii a Regionálním centrem pro přesídlence v regionu Zugdidia, do kterého patří i naše cílová komunita – nacházející se ve městě Khobi (v části Thorsa).

Kolik lidí na něm participovalo v ČR a přímo v terénu za SKCH? RG: Vedoucí organizací v projektu byla Slovenská katolická charita (SKCH). Ta realizovala projekt ve spolupráci tamním partnerem - Ministerstvem pro přesídlence, uprchlíky a bydlení v Gruzii (MPUB). Na realizaci projektu se podílel expertní tým - složený ze čtyř slovenských a čtyř gruzínských expertů. Projektový tým, zabezpečující celkový management projektu, byl složen z jednoho projektového manažera a projektové koordinátorky - za slovenskou, i gruzínskou stranu.

V jakých oblastech byla realizována v roce 2011 pomoc (bydlení, zaměstnanost, vzdělávání, zdravotní péče atd.)? JA: Jednou z priorit bylo zlepšení dosavadních podmínek bydlení přesídlenců a dobudování infrastruktury. Přestože gruzínská vláda zajistila v této odlehlé části západní Gruzie přesídlencům provizorní bydlení, komunita se ocitla v domech bez elektřiny, topení či přívodu pitné vody. Prostřednictvím projektu se nám podařilo vybudovat vodovod na pitnou vodu pro centrum Thorsa. Vybudovali jsme 12 komínů na bytových domech, jejichž rychlá dostavba zajistila, aby rodiny (a hlavně děti) netrpěly chladem během zimních měsíců. V okolí (dříve blatistého areálu) byly vybudovány chodníky, jakož i oplocení se dvěma kovovými, uzamykatelnými vraty - pro zvýšení bezpečnosti v této bytové zóně, jakož i ochranu zemědělské techniky, či chovaných zvířat.

Jak je to se zaměstnaností a zabezpečením obživy v této oblasti? JA: V projektu jsme si vytyčili i zlepšení možnosti přesídlenců zajistit si živobytí prostřednictvím zemědělské výroby. Jelikož v dané lokalitě mají omezené pracovní možnosti nejen přesídlenci, ale i tamní lokální obyvatelé. Nezaměstnanost je zde velmi vysoká, vytváření alternativních zdrojů výdělku je přímo nevyhnutelné. Komunita dostala od vlády do pronájmu 5 hektarů orné půdy, neměla však prostředky ani zkušenosti – potřebné k jejímu obrábění. V rámci projektu jsme jim proto zabezpečili potřebné technické vybavení (traktor, pracovní nářadí), jakož i různé druhy osiva a hnojivo. Stejně důležité bylo zaškolit přesídlence v postupech správné zemědělské praxe a naučit je – jak své farmářské produkty umístit na místní trh. Aktivity projektu, zaměřené na rozvoj zemědělských a marketingových dovedností přesídlenců, splnily účel. Rodiny přesídlenců se naučili obdělávat ornou půdu, zasít kukuřici, sóju, i zasadit fazole či cibuli. Z podzimní úrody si dokázali zajistit soběstačnost a dokonce některé produkty také prodali.

SKCH zajistila dodání obráběcí techniky. Jak se zvýšila produktivita práce a jak reagovali obdarovaní lidé v komunitě? RG: Komunita přesídlenců se do projektu od začátku aktivně zapojovala. Její lídři byli vyzýváni k připomínkování jednotlivých řešení a aktivit. Jejich reakce, postřehy či projevy spokojenosti nebo nespokojenosti byly brány v úvahu. Právě oni mají benefitovat z výsledků projektu a dále se zodpovědně starat o to, co nabyli. Situace po implementaci projektu je nesrovnatelná s tou před dvěma lety. Celá komunita se aktivně zapojila do zemědělských aktivit, k obsluze traktoru a jeho příslušenství byly hned zaučeny vybrané osoby z komunity, které své služby nyní nabízejí i okolním komunitám. O zvýšené pracovní produktivitě svědčí i samotná loňská hojná úroda, sklizená z přibližně 5 hektarů půdy.

Jak lze zajistit udržitelnost nastartovaných změn (i po ukončení projektu SKCH)? JA: Udržitelnost projektu a pozitivních změn, které nastaly v komunitě, je přímo závislá na další angažovanosti všech zúčastněných stran. Samospráva města Khobi se písemně zavázala vůči komunitě - převzít odpovědnost za údržbu nově vybudovaného vodovodu. Důležitá je i velká motivace a angažovanost gruzínského partnera (MPUB) v problematice uprchlíků. Právě ministerstvo bylo důležitým prostředníkem, při prosazování a osvojení si nových metodik koordinace pomoci na regionu v Regionálním centru pro přesídlence v regionu Zugdidi.

Jak byly nastaveny plánování a nástroje pro dlouhodobé udržení zemědělských aktivit? RG: Experti projektu vypracovali, přeložili do gruzínštiny a rozdistribuovali mezi rodiny stručnou příručku „dobré zemědělské praxe“. V rámci metodických pokynů pro přesídlence také vypracovali jednoduchý návrh na provoz a financování dodané zemědělské techniky. Na její provoz byl vytvořen tzv. Fond údržby a oprav, do kterého by měli přesídlenci pravidelně přispívat. Vybrané slovenské farmářské rodiny z obce Lokca na Oravě prostřednictvím dvou sbírek „Cukřík pro Gruzie“ (zapojení dětí z Lokce do aktivity šetření finančních prostředků) a „Zrno pro Gruzie“ (příspěvky dospělých lidí z Lokce do aktivit na podporu pěstování plodin v Khobi) zajistily pro rodiny tradice a osivo. Mezi rodinami z Khobi a rodinami z Lokce byla během projektu vytvořena partnerství, která nadále přetrvávají.

Jakou roli v úspěšnosti projektu sehráli vybraní experti ze slovenské i gruzínské strany a jak se do projektu vložila konkrétní komunita přesídlenců v novém prostředí? JA: Experti projektu byli odbornými garanty projektu. Projekt vyžadoval kvalifikované osoby, se zkušenostmi a poznatky v oboru stavebnictví, vodohospodářských prací, zemědělství, ale i osoby – zkušené v oblasti práce s komunitami vnitřních přesídlenců v Gruzii. Myslím, že se nám podařilo vystavět právě takový tým odborníků, jejichž vzájemná spolupráce byla pro úspěch projektu velmi důležitá.

Před několika týdny se vrátili pracovníci/čky z MZV SR z kontrolního monitoringu projektových aktivit SKCH v Gruzii. Jaké byly reakce, a které zvláštnosti projektu byly vyzdviženy (a proč)? RG: V červnu 2012 delegace Ministerstva zahraničních věcí SR provedla monitorovací cestu v Gruzii – právě z důvodu evaluace výsledků projektu. Všichni zúčastnění vyjádřili velkou spokojenost s výsledky projektu. Monitoring byl zaměřen na následující aspekty: míra splnění stanovených cílů, míra participace cílové skupiny na projektu a jeho aktivitách, jakož i míra publicity projektu. Byla vyzdvižena vysoká úroveň spolupráce partnerů projektu a velká míra účastnění se komunity na aktivitách, jakož i celková informovanost okolní veřejnosti o projektu a pozitivní ohlas mezi institucemi na místní i regionální úrovni. V dané lokalitě působí zatím jen velmi málo poskytovatelů pomoci, což ještě umocňuje význam projektu SKCH v regionu Zugdidi.

Je možné, že se Gruzie v budoucnu opět zařadí do seznamu prioritních zemí v rámci České oficiální rozvojové pomoci? JA: Gruzie pro rok 2012 sice byla zařazena mezi prioritní země Slovenské oficiální rozvojové pomoci, ale pouze v rámci programu technické pomoci, jehož klíčové oblasti se týkaly transformačních procesů v zemi a budování občanské společnosti. Ministerstvo však nevyloučilo možnost, že do budoucna znovu rozšíří sektorové zaměření v zemi o další oblasti. Při výběru sektorových priorit bude brát v úvahu i připomínky a doporučení nevládních rozvojových organizací, aktivních v rámci Platformy nevládních rozvojových organizací.

Fotoreporáž k projektu Text: Božena Baluchová, foto: Julia Aguado, SKCH