Slovensko si v roce 2010 nesplní své závazky pomáhat chudým. Podle zprávy OECD o loňské podpoře rozvojovým státem od členů organizace vykázalo Slovensko jako rozvojovou pomoc 0,08 % hrubého národního důchodu, čímž se spolu s Polskem ocitlo na posledním místě v klubu 29 nejbohatších zemí světa. V rámci EU je na tom o něco lépe – po 0,08% hrubého národního důchodu vykázalo Slovensko, Polsko, Lotyšsko a Rumunsko, na konci je Bulharsko. Dubnová zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) optimisticky říká, že celkově dárcovské státy v roce 2009 navzdory finanční krizi objem pomoci rozvojovým zemím zvýšily. Ve skutečnosti se tím však může pochlubit jen několik statečných. Čísla o poskytnuté rozvojové pomoci ve světě bývají navíc uměle navýšena. Neříkají mnoho o tom, jak bohaté státy opravdu pomáhaly zmírnit dopad krize v chudých zemích, případně jak pokračovaly ve vytváření lepších podmínek pro jejich rozvoj.

Faktem je, že rozvojová pomoc ve světě se mírně zvýšila jen virtuálně – poklesem hospodářského růstu, zahrnutím inflace a změnou směnných kurzů – tedy v přepočtu na hrubý národní důchod dárců, a ne ve skutečných číslech. „Rozvojová pomoc, která se obecně bere jako základní nástroj boje proti chudobě, v době celosvětové krize jednoduše stagnovala,“ komentoval zprávu OECD Bodo Elmers z Eurodad, sítě evropských nevládních organizací zaměřených na rozvojovou politiku a dluhy rozvojových států.

Největším dárcem ve světě z hlediska objemu financí jsou Spojené státy, které loni rozvojovou pomoc skutečně mírně zvýšily – více peněz z americké pokladny šlo do nejméně rozvinutých zemí světa, subsaharské Afriky a Afghánistánu.

Z trojice největších evropských dárců pomoc zvýšila Francie a Velká Británie. Paříž navýšila své „číslo“ o větší objem dvoustranných půjček rozvojovým státům a částečně o větší příspěvky mezinárodním organizacím. Londýn posílil dvoustrannou pomoc. Německo v celkových číslech kleslo. Má totiž podobný problém jako Slovensko - vyčerpává se možnost odpouštět zemím dluhy, které by se podle pravidel OECD dalo započítat do rozvojové pomoci.

Patici největších světových dárců pomoci tradičně uzavírá Japonsko. I Tokio dalo na rozvojovou pomoc o desetinu méně než rok předtím. Předchozí započítané odpuštěné dluhy Iráku totiž nevyvážilo ani zvýšení příspěvků do mezinárodních organizací.

Samozřejmě každý dává podle svých možností a síly své ekonomiky. Ochotu jednotlivých států podělit se o část vlastního bohatství naznačuje přepočet na hrubý národní důchod země (HND). Z tohoto hlediska k těm nejštědřejším ve světě patří pětice evropských zemí – severské státy Švédsko, Norsko a Dánsko, plus Lucembursko a Nizozemsko.

Jak je na tom Slovensko?

Slovensko se jako nový členský stát EU zavázalo, že do roku 2010 zvýší objem poskytované podpory na 0,17% HND a do roku 2015 na 0,33% HND. Loni jako rozvojovou pomoc vykázalo 54 milionů eur, v přepočtu 0,086% hrubého národního důchodu. Mezi státy OECD je tak spolu s Polskem na posledním místě, v rámci EU spolu s Polskem, Lotyšskem a Rumunskem na předposledním místě.

Rok předtím Slovensko hlásilo jako rozvojovou pomoc 65,4 milionu. €, v přepočtu 0,102% HND. Propad poskytnuté rozvojové pomoci ze strany Slovenska zapříčinil fakt, že od loni si už nezapočítává odpuštěné dluhy, přičemž objem skutečné rozvojové pomoci se výrazněji nezvyšoval. V roce 2008 se jako rozvojová pomoc započítaly poslední odpuštěné dluhy - Libyi a Libérii v hodnotě 17 milionů. €.

\"Vysvědčení, které vystavilo Slovensku OECD, není překvapující. Dlouhodobě jsme upozorňovali minulou i nynější vládu, že pokud budou jako rozvojovou pomoc počítat neexistující peníze odpuštěných dluhů a nebudou zvyšovat objem skutečné pomoci, časem se ukáže, že Slovensko své závazků neplní,\" reagoval na zprávu bývalý předseda Marie.

Velkou změnu z hlediska objemu pomoci nenaznačuje ani návrh Národního programu oficiální rozvojové pomoci na rok 2010. Prudké škrty v rozpočtu na dvoustrannou pomoc na rok 2010 se přitom snaží zmírnit Ministerstvo zahraničních věcí z vlastních, již tak okleštěných, zdrojů. \"Slovensko se hlásí ke svému závazku, ale objem prostředků, které lze vyčlenit na rozvojovou pomoc zasáhla globální hospodářská krize. Přesto hledáme způsoby, aby se objem pomoci v této fázi nesnižoval a perspektivně se mohl zvyšovat směrem ke splnění našich závazků - samozřejmě v závislosti na vývoji státního rozpočtu, \"uvedl mluvčí ministra zahraničních věcí.

Zvyšování objemu pomoci bude výzvou pro novou vládu. \"I vzhledem k výsledkům v rámci OECD budeme naléhat na vládu i opozici, která vzejde po červnových volbách, aby mezinárodní závazky Slovenska braly vážně a zároveň reagovaly na globální výzvy,\" uvedla nová předsedkyně Platformy nevládních rozvojových organizací Nora Beňáková. Důležité také je, aby rozvojová pomoc, kterou poskytuje Slovensko, účinně pomáhala. Jak uvedl ministr zahraničních věcí Miroslav Lajčák – aby „jsme s tím objemem prostředků, které máme, dokázali opravdu něco ovlivnit a přispět ke zlepšení“.

Od Srbska k chudším

Velká většina z balíku 54 milionů eur vykázaných v roce 2009 jako rozvojová pomoc šla na příspěvky SR do mezinárodních organizací. Jen necelých 14 procent ze všech financí (7,5 milionu eur) jde pod značkou SlovakAid na dvoustrannou pomoc, v rámci které dělají slovenské subjekty projekty v rozvojových zemích. Právě tuto část pomoci a její využití může Slovensko nejvíc ovlivnit a zároveň si tak budovat dobré jméno ve světě.

Platforma, která je součástí evropské sítě CONCORD, v hodnotící zprávě rozvojové pomoci AidWatch 2009 o. i. vyzývá vládu, aby dvoustrannou pomoc zaměřila i na nejchudší resp. chudé země světa.

\"Myslíme si, že nejméně polovina financí určených na projekty by měla být určena do chudých zemí. Rozvojová pomoc by zároveň měla reagovat na globální témata, například zmírňování dopadů klimatických změn v rozvojových zemích, \"řekla Nora Beňáková.

Nejvíce peněz v rámci projektů dvoustranné rozvojové pomoci Slovenska směřovalo v uplynulých letech do Srbska, které patří k rozvojovým zemím s vyšším příjmem na obyvatele. Od roku 2009 se však programovými zeměmi slovenské rozvojové pomoci staly i Afghánistán a Keňa.

\"Vítáme, že v novém navrhovaném Národním programu rozvojové pomoci na 2010 se výrazně sníží objem pomoci pro Srbsko a nebude zaměřen na infrastrukturní projekty, které převažovaly v minulosti,\" dodala N. Beňáková. Na budování a obnovu infrastruktury byla totiž loni vyčleněna téměř polovina všech financí na projekty (49%).

Projekty v zemích západního Balkánu a zemích, které patří do Východního partnerství EU (Bělorusko, Ukrajina, Gruzie, Moldavsko) by se podle nevládních organizací měly více zaměřit na ty sektorové oblasti, ve kterých má Slovensko oproti tradičním dárcům výhody. Jak dodala, i za menší objemy financí lze realizovat smysluplné znalostní projekty, v rámci kterých můžeme nabídnout své transformační a integrační zkušenosti. Znalost regionu je také naší komparativní výhodou.

V zájmu účinného využití malého balíku peněz by se rozvojová pomoc měla zaměřit na menší počet zemí. Finance na projekty ze slovenského rozpočtového balíčku 7,5 milionu € se loni rozdělovaly pro celkem 19 přijímajících zemí. V programu rozvojové pomoci na rok 2010 se však již počet zemí již sníží.

Politické strany a rozvojová spolupráce

Velkým tématem však zůstane financování. Udržovat objem dvoustranné pomoci alespoň na stejné úrovni v rámci vnitřních zdrojů ministerstva zahraničních věcí není do budoucna udržitelné. Zejména má-li být rozvojová spolupráce co nejúčinnější. Podpora rozvojové pomoci by se proto měla stát prioritou celé vlády.

Z tohoto hlediska postoje a předvolební program politických stran zkoumala Nadace Pontis v rámci projektu podpořeného ze SlovakAid. Nadace v období prosinec 2009 - únor 2010 oslovila s dotazníkem a později osobními setkáními sedm politických stran - SMER-SD, LS-HZDS, SNS, SDKU-DS, KDH, SMK, z mimoparlamentních reagovala jen Svoboda a Solidarita. Jak uvádí analytická studie Nadace Pontis - „mezi hlavními stranami slovenské politické scény (SMER-SD, SDKU-DS, KDH, SMK) panuje široký konsensus o tom, že rozvojová pomoc si zaslouží politickou podporu.“ Na druhé straně politikům chybí konkrétnější představa, jak by se měla slovenská rozvojová pomoc profilovat. Vnímají ji příliš abstraktně. V osobních odpovědích se také ukázalo, že politikům chybí hlubší znalosti a informace o dosavadních výsledcích.

Jak zároveň upozornila Nadace Pontis, téměř všechny politické strany plánovaly zahrnout téma rozvojové pomoci do svého volebního programu, ale jen na minimálním prostoru. „Programově se tomuto tématu v dalším volebním období plánují věnovat KDH, SDKU-DS a SMK, do určité míry i SMER-SD a LS-HZDS,“ dodává studie.

Rozvojová spolupráce určitě nebude žhavým tématem předvolebního boje. Podstatné však je, aby ji i slovenští politici začali brát vážněji. Ostatně zdá se, že téma pomoci v zahraničí stále více vnímají i běžní lidé. Pokud se totiž sečtou jen výsledky sbírek na Haiti spolu s letošním výtěžkem z kolednické akce Dobrá novina na projekty v Africe, výsledná částka se téměř vyrovná rozpočtu na rozvojové projekty, který na podzim 2009 schválila vláda.

Použité zdroje: OECD, MZV SR, http://www.nadaciapontis.sk

Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc - Jaro 2010. Vydává jej Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (MVRO), která je sdružením právnických osob - střešní organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských nevládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí. http://www.mvro.sk