Problémem na Haiti nebylo jen zemětřesení. Je to nejchudší země Latinské Ameriky, která potřebuje rozvojovou pomoc. Připomíná Marek Soós z ADRA Slovensko po více než čtyřměsíčním působení na Haiti.

Jak rychle se ADRA Slovensko zapojila do akcií na pomoc obětem zemětřesení?

Hned po zemětřesení jsme vyhlásili sbírku. Peníze, které byly vybrány, jsme spolu s prostředky z programu Slovak Aid použili na bezprostřední pomoc po zemětřesení. Jelikož ADRA Česká republika měla k dispozici mnohem větší částku peněz, usoudili jsme, že z té slovenské sbírky bude větší užitek, když se peníze spojí s českou Adrou.

Česká pobočka měla k dispozici šest milionů korun na bezprostřední humanitární pomoc a dalších více než 20 milionů korun z veřejných sbírek a od donorů, které se rozhodla využít pro dvouletý zemědělský projekt. Ten se už počítá za rozvojovou pomoc. V rámci těchto projektů byly slovenské prostředky použity na výstavbu přístřešků v Petite Goave a na obnovu vodního zdroje v Pike. Ten řeší problém s pitnou vodou v oblasti natrvalo, tedy v podstatě je to také rozvojová pomoc.

Na Haiti má poměrně dobré zázemí OSN, působí tam i mírové síly. Pomohlo to po zemětřesení rychle a efektivně jednat?

Určitě je důležité, co tam tyto organizace mají, je to velká pomoc zejména při distribuci materiálu. Ale přesto byla první vlna pomoci na Haiti chaotická. Na začátku se uvolnilo mnoho prostředků na pomoc, přišlo mnoho malých organizací a ty se snažily své prostředky utratit co nejrychleji. Později se to vyselektovalo, zůstali tam jen větší hráči a ti se mezi sebou dokázali lépe domluvit. Později se ale vynořil jiný problém - haitská vláda nechtěla pouštět pomoc přes hranice.

Proč?

Do jisté míry to bylo opodstatněné. Na Haiti se platí dovozní daň 22 procent a humanitární zboží se nezdaňuje. Určitě byli i tací, kteří zneužívali situaci po zemětřesení k tomu, aby se vyhnuli daním. Vláda však reagovala přehnaně. Nejdříve se přes přístavy a letiště humanitární pomoc dostávala bez problémů, od poloviny dubna už na jisté druhy zboží platila omezení a od července se za humanitární materiál počítá pouze zdravotní technika a potraviny. My jsme měli problém dostat tam zařízení na čištění pitné vody. Dokázali jsme to vyřešit za několik dní, ale měsíc a půl nám trvale vybavit, aby nám vpustili do země zásilku zemědělského nářadí.

Jak se situace na Haiti změnila za období, než jste tam působili?

Po zemětřesení tam mnoho organizací začalo dodávat potraviny. Lidé si začali vytvářet závislost na dovezených potravinách a zůstávali v táborech místo toho, aby se vrátili domů, snažili se opravit své domy a pokračovali v obdělávání půdy. Zpočátku lidé vytvářeli tábory vedle cest proto, že pokud by zůstali doma ve svých malých osadách, nikdo by jim nepřišel pomoci. Souvisí to is tím, že Haiti mělo mnoho problémů i dříve, ne všechny zapříčinilo zemětřesení. Je to země v mnoha ohledech ještě zaostalejší než některé africké státy a přitom má dobré předpoklady pro zemědělství i cestovní ruch. Mnohé věci, které byly v zemi zanedbané – například v oblasti zdravotnictví a distribuce vody – se začaly řešit až po zemětřesení, kdy tam přišly humanitární organizace.

Myslíte si, že humanitární organizace dokázaly správně zareagovat na situaci?

Na Haiti je třeba takové organizace, které tam zůstanou déle a budou přispívat k rozvoji země. I česká ADRA se snažila uvažovat v tomto duchu. Lidem v táborech jsme ve druhé fázi například rozdávali kuchyňské sady, ve kterých byly hrnce, naběračky, nožíky. Snažili jsme se je motivovat k tomu, aby se vrátili domů. Trvalý užitek by měli mít Haiťané iz dvouletého zemědělského projektu. Vybuduje se semenná banka a školící centra, jejichž úkolem je naučit lidi jak efektivněji využívat půdu.

Klaudia Laszlóová

Článek vyšel v bulletinu Rozvojová pomoc - Podzim 2010. Vydává jej Platforma mimovládnych rozvojových organizácií (MVRO), která je sdružením právnických osob - střešní organizací 31 (23 řádných členů a 8 pozorovatelů) slovenských nevládních organizací, které se zabývají zejména zahraniční rozvojovou a humanitární pomocí.