Sociální pedagog na školách a ve školních zařízeních

ÚVOD

V České republice stále na většině škol a školských zařízení absentuje pozice sociálního pedagoga. Přitom jeho nevyhnutelné působení jako odborného zaměstnance by mělo být pro školy samozřejmostí. Sociální pedagog v první řadě působí jako vysoce kvalifikovaný odborník v oblasti prevence, který umí bezodkladně řešit problémy a předcházet situacím, které způsobuje výskyt sociálně-výchovných problémů. V současnosti se se zvyšujícími problémy žáků by dokázal velmi efektivně pomoci v případě akutních i chronických potřeb. Sociální pedagog ideálně spolupracuje s více odbornými zaměstnanci, se kterými na školách dokáží vytvořit tým, který je tak schopen rychle reagovat na nově vznikající problémy.

Aktuální legislativa vymezuje profesi odborného zaměstnance školy, my však očekáváme a doporučujeme, aby se v blízké budoucnosti proprofilovala a více vymezila ve školním edukačním procesu. Důvodem je nárůst diagnostikování důsledků sociálně - patologických jevů v prostředí, ve kterém se žák pohybuje, při jejichž řešení je činnost sociálního pedagoga nenahraditelná.

V příspěvku poukazujeme na nezbytné zastoupení sociálního pedagoga na školách a ve školních zařízeních, protože právě on pomáhá a správně usměrňuje nejen žáky, ale i samotné rodiče a učitele. Každého jednotlivce motivuje hlavně to, co má pro něj nějaký smysl.

Součástí příspěvku je výzkum - dotazníkové zjišťování u pedagogických zaměstnanců, ve kterém měli vyjádřit názor na důležitost a význam sociálního pedagoga na školách a ve školních zařízeních. Výzkumná sonda poukazuje částečně na aktuální stav ve slovenském školství.

Sociální pedagogika

Sociální pedagogika na Slovensku se začala rozvíjet mnohem později, než v Evropě pod zorným úhlem zahraničních zkušeností a poznatků. Položení základů sociální pedagogiky bylo v 70 letech 20. století. (Hroncová, Emmerová, 2015) V současnosti studijní vysokoškolské programy nabízejí možnost vzdělávání v oblasti sociální pedagogiky, kde absolventi se mohou uplatnit jako vysoce kvalifikovaní volno-časoví pedagogové a sociální pedagogové. Uplatnit se mohou ve školství, ve státní správě a v oblasti sociálních služeb. Úkolem vysokoškolských studijních programů sociální pedagogiky je příprava posluchačů, budoucích sociálních pedagogů pro diagnostikování a analyzování problémů v edukačním procesu, vedení efektivního pedagogického poradenství především pro žáky 1. 2. a 3. 1 stupně. Odbornou činnost vykonávají v rámci prevence, intervence a poskytování poradenství. V současnosti s rozvojem společnosti dochází k novým výskytům nežádoucích sociálně - patologických jevů, jakož i historicky opakujícími se jevy. Více narůstá potřeba dalších speciálních pedagogů, kteří by pomáhali ozdravovat, chránit a zajišťovat plynulý i nerušený edukační proces na školách. Její rozvoj bude následovat v blízkém období, jelikož se stále více začíná vyskytovat poptávka škol po takové pozici pedagoga. Souvisí to zejména s narůstajícími problémy lidí ve společnosti. Stále více důležitější úkoly budou zastávat kvůli těmto vlivům sociální pedagogové.

Hlavním úkolem sociální pedagogiky je v první řadě vymezovat vztah mezi výchovou a sociálním prostředím. Definice sociální pedagogiky se během svého vývoje různě měnily a vyvíjely v souladu s problémy dané doby. Otázkami sociální pedagogiky se zabývalo několik odborníků. O. Baláž, Z. Bakošová, J. Průcha, J. Hroncová, A. Hudecová, B. Kraus, S. Klapilová, P. Klima a další. Přikláníme se však k následujícím tvrzením. "Sociální pedagogika jako životní pomoc je pozitivní pedagogika, jejímž cílem je v systému komplexní péče poskytnout pomoc dětem, mládeži a dospělým v různých typech prostředí hledáním optimálních forem pomoci a kompenzováním nedostatků. Cílem je přeměna lidí a společnosti prostřednictvím výchovy. Jde o proces výchovné péče, péče o osoby směřující k integraci a stabilizaci. osobnost a stabilizaci člověka ve společnosti.“ (Bakošová, 2008, s. 58) Dále jde o vědní obor transdiciplinární povahy, který se zaměřuje na prostředí ve výchově, na zvládání životních situací bez ohledu na věk ve smyslu napomáhání v souladu potřeb jedince a společnosti, na utváření optimálního životního způsobu. (Průcha, 2009) „Sociální pedagogika se historicky, ale i v současnosti těžiště zaměřuje na děti a mládež pocházející ze sociálně znevýhodněných skupin, které se nacházejí v rizikových životních situacích. mládeže.“(Hroncová, Emmerová, 2015, s. 73) V současnosti můžeme zaznamenávat nárůst různých sociálních problémů, které se přímo dotýkají činnosti sociálního pedagoga. Ten jako všestranný odborník by měl spolupracovat a koordinovat práci s více odborníky na vysoké profesionální úrovni. Sociální pedagog vytváří a rozvíjí podmínky pro zdravý a plnohodnotný vývoj jednotlivců, aby jim bylo umožněno fungovat v sociálním prostředí a docílit sociální rovnováhy. Ve školním systému je práce sociálního pedagoga zaměřena na podporu a práci se skupinou. Jeho činnost se soustředí nejen na pomoc žákům, ale také učitelům a rodičům. Cílem je vytvořit kvalitní život ve škole.

Sociální pedagog – součást sociální pedagogiky a sociální práce

Sociální pracovník v pozici sociálního pedagoga spadá do sociální pedagogiky. Jedná se o speciální pedagogickou disciplínu, která v kontinuitě s dalšími vědními disciplínami participuje při řešení sociálně-pedagogických problémů vyskytujících se ve škole. Cílem činnosti sociálního pedagoga je prevence, řešení a eliminace vyskytujících se sociálně-pedagogických problémů na školách, ve třídách a jednotlivých žáků.

Hroncová a Emmerová rozlišují dvě prevence před vyskytujícími se sociálně-psychologickými problémy. Sekundární prevence je zaměřena na ohrožené skupiny obyvatelstva, netýká se už všech. Primární prevence se zaměřuje na celou populaci, která není zdravotně, sociální ani jinak riziková či narušená.“ (Srov. Hroncová, Emmerová, 2015, In: Sociální pedagog ve škole v teoretické reflexi a praxi) Působení sociálního pedagoga pokračuje iv oblasti prevence sociálněpatologických jevů v institucionálním prostředí. „Dalším cílem je výchova ke svépomoci, obnovení normality člověka, intervence do socializačních procesů dětí a mládeže, ale i dospělých, přičemž těžiště jejích kompetencí spočívá v prevenci a preventivních činností.“ (Niklová, 2020, s. 15) Význam sociálního pedagoga na Slovensku v současnosti je podstatně vyšší, než byl před 20 lety.

Množství autorů se sociální pedagogice na Slovensku začalo věnovat už v tomto období například. Hroncová, Emmerová, Hatar, Selická, Jusko, Bakošová, Miňová a jiní, avšak každý zmiňovaný autor dává funkci sociálního pedagoga do různých souvislostí a rovinách. Hroncová spojuje tuto činnost s prevencí kriminality, Bakošová s resortem školství, resortem práce, sociálních věcí a rodiny, resortem vnitra, spravedlnosti i zdravotnictví, Selická ji dává do souvislosti s romskou rodinou, Jusko s prevencí drogových závislostí, Miňová se syndromem CAN. 2 (Bakošová, 2008, s. 198) ,,Sociálního pedagoga můžeme chápat jako odborníka (profesionála) vybaveného teoreticky, prakticky a koncepčně pro výchovné působení všude tam, kde přispívá k formování zdravého způsobu života, především, kde prostředí jednotlivec potřeb.“ (Kraus, 2008, s. 198) Tato činnost není striktně vázána v době vyučovací hodiny.

Činnost práce sociálního pedagoga řadíme mezi pomáhající profese. Jeho profesionální stránka se léty formovala po teoretické, ale i po praktické stránce v závislosti na vývoji společnosti. V současné době začíná být profese sociálního pedagoga na školách a ve školních zařízeních stále více žádaná a potřebná. Své uplatnění si najdou ve školních podpůrných týmech, kde mají své nezastupitelné místo v poradenství a v prevenci. Nepochybně má velký význam pro pozitivně fungující společnost. \"Profese sociálního pedagoga byla a je úzce spjata s vývinem sociální pedagogiky jako vědy a vymezením jejího předmětu. Široká orientace sociální pedagogiky na řešení mnoha sociálně-výchovných problémů v minulosti, ale i dnes, se odráží nejen v různých přístupech k vymezování jejího předmětu, ale iv nejednotném vymezování kompetence. (Hroncová, Emmerová, 2015, s. 55) Sociální pedagog je podnětem pro rozvoj sociální pedagogiky. složkám systému výchovného poradenství a prevence a jednou z mnoha činností a úkolů, které sociální pedagog vykonává jsou i odborné činnosti v rámci prevence sociálně patologických jevů. Z hlediska profesionalizace prevence jde o významný pozitivní posun, který vytváří prostor pro výkon kvalitní a efektivní prevence sociální patologie kompetence sociálně-výchovné prevence, intervence, profylaxe a terapie.“ (Tichý, 2012, s. 134, In: Sociální pedagog ve škole) Absolventi po absolvování vysokoškolského studia v oboru sociální pedagogika dokáží vykonávat odborné činnosti v rámci prevence, intervence a poskytování poradenství zejména pro děti a žáky ohrožené sociálně-patologickými jevy. Týká se to i žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí, drogově závislých nebo jinak znevýhodněných, jejich rodičů, resp. zákonných zástupců, také pedagogických zaměstnanců škol a dalších školních zařízení.

Absolventi sociální pedagogiky dokáží podporovat prosociální a etické chování, plnit úkoly sociální výchovy, stanovit sociálně – pedagogickou diagnostiku, vést sociálně – pedagogické poradenství, stanovit úkoly v rámci prevence sociálně – patologických jevů, jakož i reedukaci nežádoucího chování. Měly by disponovat s poznatky z oblasti teoretických komponent sociální pedagogiky, rozumět teoriím edukace, principům a podstatným souvislostem. Součástí toho mají být dobré znalosti z ekonomického, politického a kulturního kontextu rozvoje osobnosti edukací. Příprava sociálních pedagogů spočívá iv orientování se ve školních zákonech a dokumentů. "Můžeme shrnout, že sociální pedagog je odborný pedagogický zaměstnanec, který se zaměřuje na všechny děti, ať už se v jejich životě vyskytuje nějaký problém lehkého či závažného charakteru, nebo jsou to děti bez vážnějších problémů. Sociální pedagog je první pomocí pro dítě ve škole, když se objeví problém, řeší problémy výchovných potíží delikvenci.“ (Srov. Strapková, https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog/) Role sociálního pedagoga vzhledem k narůstajícím problémům žáků bude stále více frekventovanější.

Dosud se u této profese vyskytují určité limity. "Jako problém se zde jeví právě neustálost kompetenčního pole sociální pedagogiky, které je různými autory a institucemi různě vymezováno. Někdy se uvedená širokospektrálnost až bezbřehost sociální pedagogiky pokládá za její nedostatek." (Malík, 2019, s. 91) Domníváme se, že s pokračující praxí během dalších let a zvyšováním počtu sociálních pedagogů na školách se činnost sociální pedagogiky se jasněji vymezí a vyprofiluje. Legislativní úprava sociálního pedagoga a získání kvalifikace

V legislativní úpravě sociální pedagog není neznámou. Podle § 107, ods. 3 zák. čj. 245/2008 Sb. o výchově a vzdělávání na základní škole působí na každých 50 žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí jeden asistent učitele nebo jeden sociální pedagog. Jeho význam je důležitý ve výchově a vzdělávání dětí a žáků ze sociálně znevýhodněného prostředí.

Speciálními sociálními zařízeními výkonu profese a praxe sociálního pedagoga podle §120 zák. čj. 245/2008 o školách a školských zařízeních jsou: a) diagnostické centrum, b) redukční centrum, c) léčebně-výchovné sanatorium

Nejfrekventovanějšími místy výkonu profese sociálního pedagoga v rámci edukačního procesu a sociální práce představují školy a školská zařízení. Škola, jako druhý nejvýznamnější socializační činitel v životě dítěte, by měla představovat bezpečné prostředí s pozitivním klimatem, které ve výrazné míře podporuje ochranu žáků před ohrožením a zároveň je vede k pozitivním hodnotám, společensky prospěšným a očekávaným formám chování. Postavení školy především v oblasti primární prevence hraje nesmírně důležitou roli, což je podmíněno i nárůstem deviantního chování dětí a dospívajících. (Srov. Hroncová, Niklová, Hanesová, Dulovics, 2020, s. 57)

Sociální pedagog ve smyslu platné české legislativy, dle § 23 zákona č.j. 138/2019 Sb. o pedagogických a odborných zaměstnancích, společně se školními psychology, speciálními pedagogy, terénními speciálními pedagogy, kariérovými poradci, školními logopedy a léčebnými pedagogy spadá do kategorie odborných zaměstnanců.

Sociální pedagog podle §27 ods. 2 zákona č . 138/2019 Sb. o pedagogických zaměstnancích a odborných zaměstnancích: a) vykonává preventivní činnosti zaměřené na předcházení a odstraňování rizikového chování dětí a žáků a na předcházení a odstraňování sociálně-patologických jevů, b) poskytuje poradenství a intervenci se zaměřením na děti a žáky s rizikovým chováním, ohrožených sociálně-patologickými jevy a na děti a žáky ze sociálně znevýhodněného prostředí, c) poskytuje poradenství a konzultace zákonným zástupcům, pedagogickým zaměstnancům a odborným zaměstnancům, d) provádí sociálně-pedagogickou diagnostiku prostředí a vztahů, osvětovou činnost a další činnosti v sociálně-výchovné oblasti, e) podporuje spolupráci pedagogických zaměstnanců a odborných zaměstnanců se zákonnými zástupci, zaměstnanci zařízení sociálněprávní ochrany dětí a sociální kurately a dalšími fyzickými osobami a právnickými osobami.

Sociální pedagog pro výkon své profese podle vyhlášky č. 1/2 1/2020 Sb. Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu o kvalifikačních předpokladech pedagogických zaměstnanců a odborných zaměstnanců, musí absolvovat vysokoškolské vzdělání druhého stupně a to ve studijním oboru učitelství a pedagogické vědy, kde studijní program je zaměřen na sociální pedagogiku. (https://www.minedu.sk/socialny-pedagog/) Jedná se o studijní obor sociální pedagogika, sociální práce, učitelství a pedagogické vědy ve studijním programu zaměřeném na sociální pedagogiku. (Srov. https://www.minedu.sk/socialny-pedagog/) Pozici sociálního pedagoga může provádět i absolvent oboru sociální práce, který absolvoval příslušné studium pedagogického minima. Vysokoškol. dosaženým titulem PhD. opravňuje sociálního pracovníka s pedagogickým minimem vykonávat profesi sociálního pedagoga.

Osobnost a praxe sociálního pedagoga na školách

Osobnost sociálního pedagoga jako pomáhajícího profesionála, jehož těžiště spočívá v práci s lidmi, jsou kladeny mnohé požadavky. Kromě kvalifikačních předpokladů, které předurčují jeho odbornou způsobilost, by měl sociální pedagog disponovat osobnostními vlastnostmi, které jej predikují na kvalitní práci poradce, terapeuta, lektora. (Niklová, 2020, s. 19) Jedná se o odborníka, který by měl disponovat s přirozenými vlohami pro práci se žáky, učitele a sociálního pracovníka. Samotná nabytá kvalifikace je nutná k rozvoji těchto dovedností. Není však dostačujícím faktorem pro praxi, která se nabývá postupně při výkonu profese. „Nabývání klíčových kompetencí je celoživotní proces, který pozitivně působí na osobní rozvoj člověka.“ (Niklová, 2020, s. 20) Soustavná celoživotní snaha přináší v každé době své výsledky a nabývání nových zkušeností, čímž se vytváří další prostor pro motivaci.

Podle Malíka na optimální výkon profese sociálního pedagoga jsou požadovány osobnostní předpoklady personálně-osobnostního charakteru, ty se dělí do dvou skupin interpersonální charakteristiky, jako sebedůvěra, cílevědomost, kreativita a interpersonální charakteristiky, které zahrnují svědomitost, předvídavost a trpělivost. Obzvláště důležitá je u sociálního pedagoga trpělivost vzhledem k tomu, že řešení různých problémových situace nepřicházejí ze dne na den, sociálního charakteru – afiliantnost, prosociálnost, komunikační dovednosti, empatie, úcta k druhým a vlastnosti morálního charakteru, mezi něž řadí altruismus, čestnost a diskrétnost. (Malík, 2019, s. 94–95) „Sociální pedagog má edukační kompetence sebevýchovy, sebevzdělávání, kompetence poradenství, prevence, kompetence ekonomické a kompetence převýchovy.“ (Laca, 2011, s. 168) Jmenovanými kompetencemi tato profese spadá do skupiny odborných zaměstnanců školy.

\"V posledních desetiletích se v odborné i laické veřejnosti poukazuje na nárůst problémového či deviantního chování žáků, což je deklarováno různými relevantními výzkumnými studiemi. Uvedené skutečnosti nutí odborníky i laiky věnovat pozornost problémovému chování, jeho genezi, důsledkům, ale zejména tomu, jak mu efektivně předcházet, zda ho řešit. (Niklová, 2020, s. 27) Sociální pedagog vykonává odborné činnosti v rámci prevence, intervence a poskytování poradenství. Podle Lacu, sociální pedagog se zaměřuje zejména na děti, mládež a dospělé. Činnost sociálního pedagoga je pomáhající, to zahrnuje činnost vzdělávací, výchovnou, preventivní, převýchovnou a intervenční. (Laca, 2011, s. 158) Poradenství se poskytuje především žákům, ve kterých se projevují sociálně-patologické jevy. Za takové sociálně-patologické jevy můžeme považovat:

• znevýhodněné prostředí,
• látkové a nelátkové závislosti,
• absence rodičovské výchovy,
• nedostatečné hmotné zabezpečení,
• různé formy šikany,
• domácí násilí,
• vrstevnické skupiny,
• záškoláctví

Žák může vyrůstat ve znevýhodněném prostředí. Častokrát se jedná o prostředí, kterému chybí vhodná kvalita infrastruktury, elektrické a vodní přípojky a tím spojená nedostatečná hygiena, nevhodnost obydlí atp. Nemusí jít jen o romské osady. Jednotlivé zmíněné aspekty se mohou vyskytovat iv osídleních majority. Jedná se o determinant ovlivňující výchovu žáků mimo školu. Menší vymoženosti, jakož i absence nápravy může vést k patologickému chování, jehož snahou je zakrýt tyto nedostatky.

Závislosti, ať už látkové nebo nelátkové jsou obvykle budovány postupně. Nevhodné trávení volného času, nuda, i vliv prostředí a jejích jednotlivců častokrát nabízí drogu, jako řešení na problémy. Výskyt drog je bohužel možný i na školách. Žák může podlehnout nabídce, aby zapadl do partie a byl součástí nějakého kolektivu. Po vybudování závislosti přichází řada problémů. Gambling, videohry, pornografie a další. nabízejí možnost zapomínat na nepříjemné pocity a neřešitelné situace. Bohužel jimi se postupně a v reálně krátké době budují závislosti. Závislosti způsobují později další navazující patologické jevy – krádeže, agresivitu, sociální izolaci, péči o sebe, duševní problémy atp. Za patologický jev považujeme také měkké drogy používané občasně, rekreačně. Ve školním prostředí je nevhodné tolerovat kouření i vyhrazovat místa pro kuřáky. Platí to pro všechny pedagogické a nepedagogické zaměstnance, aby se zdrželi takového jednání.

Absence rodičovské výchovy bývá často při úmrtí jednoho z manželských partnerů. Společná participace manželů tak absentuje. Další možností absence rodičovské výchovy je rozvod a odloučenost rodičů, někdejších partnerů, od sebe. Střídavá výchova, nebo soudem stanovené setkávání dětí s jedním z rozvedených rodičem v pravidelných časových intervalech neumožňují plnou péči obou rodičovských partnerů. Domíváme se, že rozdílné názory na výchovu dětí se stále více prohlubují a mohou negativně působit na psychický vývoj dítěte a adolescenta. Negativum střídavé výchovy spočívá častokrát i ve zneužívání žáka při návštěvě školy. V pedagogickém prostředí se rozdílnost střídavé rodičovské výchovy stále více ukazuje. Žák se na vyučování lépe připraví při přísnějším rodiči. Další týden se na vyučování nepřipravuje díky benevolentnímu přístupu dalšího rodiče. Žák toho může zneužívat, aby se vyhýbal tak školním povinnostem. Právě při vyhýbání se školním povinnostem může přicházet ke styku s drogami, záškoláctví, měkkými drogami, nadměrnému hraní videoher atp. Je třeba podotknout, že výskyt traumatu z rozvodu vlastních rodičů může způsobit rebelii žáka a nevhodné chování ve škole.

Nedostatečné hmotné zabezpečení může být z různých příčin – nezaměstnanost rodičů, slabě ohodnocené práce rodičů a nedostatek nových pracovních příležitostí pro rodiny, výrazně omezený finanční rozpočet rodiny v důsledku zadlužování3 může dostat žáka do studu. Školní prostředí bývá prostorem pro porovnávání oblečení, obuvi, značkových předmětů, atp.

Podle Lacu se problematika šikany stává celospolečenským problémem. Běžně se setkáváme s postojem typu: žáci si za to mohou samy, nebo ať si problém vyřeší mezi sebou. (Laca, 2011) Považujeme za vhodné uvést také šikanu ze strany učitele, učitelů. Samotná frustrace učitele způsobená náročnou situací doma, problémy v partnerských vztazích, jakož i závist vůči žákům jako jsou schopnosti, danosti jsou jedním z mála podnětů, které způsobují šikanu ze strany učitele. Sociální pedagog se zde ukazuje jako vhodný k zásahu do tohoto nežádoucího chování, jeho eliminaci a odstraňování škod způsobené takovou šikanou. Šikana může vznikat na školním pracovišti i mezi samotnými zaměstnanci, kolegy. Agresor, šikanátor tak negativně ovlivňuje výkon pedagogické profese šikanovaného kolegy. Domíváme se, že iv tomto případě je nezastupitelná úloha sociálního pedagoga, aby zamezil k takovému sociálně-patologickému jevu na škole. „sociální pedagog může poskytovat učitelům konzultace individuální či skupinovou formou.“ (Niklová, 2020, s. 65) Samotný agresor – šikanátor svého kolegy může závidět. Proto sociální pedagog může zakročit a eliminovat tento nežádoucí politováníhodný jev na škole. "Online prostředí působí na člověka nejen konsolidující, ale i rozkladné. Na jedné straně působí osvětově a preventivně, na straně druhé vytvářejí půdu pro kultivaci široké škály společensky nežádoucích jevů. Mají moc senzibilizovat lidi na určité problémy, současně jsou i jedním z nejúčinnějších prostředků masové aneste ztrácejí vnímavost. Mají také výrazné prointegrační efekty, zároveň vedou k novým formám exkluze.“ (Malík, 2019, s. 87) Online svět častokrát mylně představuje skutečný svět. „Online prostor se stává azylem pro lidi, které reálný svět nepřijal.“ (Malík, 2019, s. 87) Děti, i následky šikany, neumí najít způsob, jak komunikovat s vrstevníky. Dialog v online světě je navenek anonymnější, bezpečnější a na vyjadřování pocitů svobodnější i názorů svobodnější. Výhodou online poradenství, nebo intervence je v první řadě to, že je lze poskytnout v reálném čase a bez ohledu na prostorovou vzdálenost sociálního pedagoga a člověka, který vyžaduje odbornou pomoc. (Malík, 2019, s. 89) „To, co si současná doba vyžaduje, je i to, aby se prováděla depistáž4 v online prostředí.“ (Csikósová, 2018, s. 38) Nemusí jít o populární zásah ze strany pedagoga, ale v každém případě preventivní a prospěšný, protože žáci neumějí odhadnout míru zveřejňování soukromých informací.

Domácí násilí bývá další příčinou, které způsobují problémy v chování žáka ve škole. "Právě rodina v životě člověka má nezastupitelnou roli. Plní určité funkce, které stejně jako společnost vyžaduje i jednotlivec. V rodině se poprvé setkáváme se socializací osobnosti. Lze ji považovat za výchovně vzdělávací instituci, odkud si člověk odnáší základ do života." (Csikósová, 2018, s. 38) Pokud rodina neplní své základní funkce ve vztahu k jejím členům a společnosti jako takové, začíná působit destrukce vlastního člena. Je to iv případě již nastíněného domácího násilí. Násilník v rodině bývá rodič, prarodič, pokud jde o vícegenerační domácnost, starší problémový sourozenec... Domácí násilí se nemusí týkat jen fyzických útoků. Častokrát bývá v psychické manipulaci dítěte. Stanovení plnění těžkých úkolů, tresty za nesplnění, ignorace rodiče tím, že dítě nesplní úkol, výčitky že je neschopný a selhává způsobují psychické traumatu. Žák z tohoto prostředí se může bez vlastní vůle zajakávat, pomočovat, třást při běžném sociálním kontaktu. Stres se může stupňovat při edukačním procesu ve třídě. Úkolem sociálního pedagoga v tomto případě je zjistit stav rodinného soužití, diagnostikovat problémy. „Pokud jsou vztahy mezi rodiči nebo dalšími členy rodiny disharmonické, mohou zkreslovat jeho představu o reality, a rodina by se stala rizikovým faktorem, přispívajícím k možnému vzniku psychických potíží.“ (Koscúrová, 2010, s. 75) Tyto obtíže se odrážejí v chování žáka a jeho výsledků ve škole. „Také nenaplněné ekonomické funkce rodin mohou negativně ovlivnit chování dětí.“ (Bujdová, Šimková, Bryndzák, 2016, s. 132) Disfunkční rodina je doprovázena alespoň výskytem jednoho závažného sociálně – patologického jevu. Můžeme však tvrdit, že v současnosti se rodinách může vyskytovat jeden patologický jev. Jedná se již o kontinuitu patologických jevů. „Nejúčinnějším způsobem boje proti těmto sociálně-patologickým jevům je prevence.“ (Bujdová, 2015, s. 25) Ta však by měla předběhovat vznik a průběh sociálně - patologických jevů v rodině.

Rovesnické skupiny nemusí mít všechny prvky zmíněných sociálně-patologických jevů. Častokrát se může jednat o seskupení osob mající podobné problémy v rodinách a ve svém okolí. Jejich sounáležitost pomáhá částečně eliminovat osobní frustrace. Vztahy v těchto skupinách nejsou vždy založeny na upřímnosti. Cílem je přežít. Později může v těchto skupinách docházet k diferenciaci, přebírání vedoucích a podřízených úkolů v jejím nitru. Docházet může k dalším formám násilí a dané problémy jen více prohloubit. S cílem zaujmout a zapadnout do kolektivu podobných, může žák vykonávat činnosti, které by za obvyklých okolností neprováděl – kouření marihuany, nadměrné pití alkoholu, drogování, získávání kontaktů při pořizování drog, adrenalinové krádeže v obchodech s cílem posílit si status v rámci skupiny, focení zábavných fotek a jejich fotení zábavných fotek soužití v této skupině, která se odráží v edukačním procesu žáka. „Sociální pedagog by měl využívat poznatky vědy a výzkumu v předcházení drogových závislostí a snižování poptávky po drogách.“ (Hroncová, Emmerová, Majerová Kropáčová, Snopková, 2015, s. 75) Musí se tak opírat o další informace a znalosti z více a vzájemně se prolínajících oborů.

Záškoláctví představuje nelegální absenci žáka v edukačním procesu. Záškoláctví nemusí představovat pouze lenost a vyhýbání se povinnostem. „K němu můžeme přiřadit poruchy vyplývající z problémů ve škole, z pocitu, že učení je příliš obtížné, strach ze šikany, školní deprese nebo deprese.“ (Koscurová, 2013, s. 123) Záškoláctví má několik forem. Nemusí jít jen o útěk ze školy ve formě dobrodružství či zviditelnění se, ale útěkem od prostředí, které způsobuje stres, nejistotu a úzkost.

Podle Malíka, 2019, s. 1 100 vnímá pozici sociálního pedagoga interním zaměstnancům školy jako nejpraktičtější řešení. Ve slovenském školství pozice sociálního pedagoga absentuje a je nahrazována pedagogickými zaměstnanci, školním psychologem. Na školách by se mohl uplatnit i jako výchovný poradce, koordinátor prevence, pedagog volného času, asistent učitele. Souhlasíme s tvrzením, že jakékoli násilí působí na jednotlivce destruktivní a také na společnost. "Jedním z nebezpečných fenoménů života je přítomnost agrese, násilí, a ponižování přímo ve školních třídách. Pro rozebírání problému násilí na školách, jakož i jiných témat, je důležité přesně definovat určité pojmy." (Laca, 2011, s. 122) Je třeba přesně stanovit příčiny, které jsou podnětné pro šikanu. V mezilidských vztazích je to forma nežádoucí agresivity, která vážně deformuje sociální vztahy a formy života. „Důležitým faktorem, který nepříznivě ovlivňuje osobnostní a sociální rozvoj žáka ve školním prostředí, jsou šikanování a agresivita prováděné přímo ve škole.“ (Koscurová, 2013, s. 116) Jednotlivé školy budou muset stále více řešit tyto faktory a eliminovat je i součinností sociálních pedagogů. „Sociální pedagog je tedy první pomocí pro dítě ve škole, když se objeví problém, řeší problémy výchovných potíží, nevhodné chování ve třídě, emocionální a sociální problémy dětí až delikvenci.“ (Strapková, https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog) Specifickými úkoly se proto nemusí zabývat výukou dalších předmětů a může pouze čistě věnovat své činnosti.

Další kompetence sociálního pedagoga

Sociální pedagog zajišťuje sociální servis pro žáky. Věnuje se prevenci sociálně-patologických jevů ve škole formou různých přednášek, rozhlasových pořadů, besed a seminářů pro žáky, zákonné zástupce a inkluzivní tým MŠ, ZŠ, věnuje se korekci chování žáků s poruchami chování (disociální, asociální chování). V poradenství a reedukačních postupech řeší problematické chování žáků, jako je záškoláctví, šikanování, kriminalita, extremismus, mravní a sociální poruchy v chování, poskytuje pomoc žákům pocházejícím z disfunkčních a sociálně znevýhodněných rodin, spolupracuje s místními výchovně-vzdělávacími institucemi a jinými odborníky atp. Spolupracuje s ostatními odbornými zaměstnanci školy při sjednocování vlivů na individuálně začleněného žáka, ve vztahu k rodičům poskytuje poradenství a individuální konzultace v oblasti prevence sociálně-patologických jevů a o možných rizicích pro žáky, pracuje pravidelně s třídním kolektivem na vytvoření lepší atmosféry a klimatu v třídě v klimatu v třídě skupině, vedou přesnou evidenci řešených případů v rámci individuální a skupinové činnosti, práce v segregovaných komunitách, spolupráce při neformálním vzdělávání, spolupracuje a podílí se na vypracování akčního plánu/akčních plánů pro inkluzivní vzdělávání. (Srov. Trvalová, https://zssnpbb.edupage.org/a/socialny-pedagog)

Segregované skupiny jsou nejčastěji spojovány s romskou minoritou. Význam sociálního pedagoga v práci s romskou rodinou vidíme i při jeho uplatnění ve školním prostředí, ve kterém můžeme sociálního pedagoga vnímat jako pomocníka a obhájce jak žáky, učitele, tak rodiče, ale i jako mediátora při řešení konfliktů, koordinátora spolupráce mezi školou a romskou rodinou a rodinou a rodinou preventivních aktivit pro romské děti a mládež. https://www.prohuman.sk/pedagogika/socialny-pedagog-a-romska-rodina Autor: Mgr. Ivana Šuhajdová „Práva s romským etnikem představuje perspektivní možnosti uplatnění sociálních pedagogů při práci v nízkosocializovaném prostředí segregovaných osad.“ (Hroncová, Emmerová, 2015, s. 124) Je vhodné, pokud sociální pedagog splňuje další kvalifikační předpoklady pro výuky dalších předmětů, všeobecně-vzdělávacích, odborně-vzdělávacích předmětů. V rámci odpolední výuky a doučby předmětů se vytváří prostor pro budoucí poradenství, analýzu sociálního prostředí. "Jakékoli preventivní snažení sociálního pedagoga by mělo obsahovat prvky efektivní prevence a preventivních programů. Efektivnost každého preventivního působení je podmíněna volbou a využitím vhodných a přiměřených strategií." (Tichý, 2012, s. 136 In: Sociální pedagog ve škole) Jednu z nejvýznamnějších složek tvoří efektivní komunikace v oblasti sociální práce a pedagogiky. Oba vědní obory se v praxi prolínají jak v sociálních zařízeních, tak i na školách a školských zařízeních. „V oblasti sociální profese je důležité, aby si pracovník uvědomil, že vytváření a udržení si vztahu s klientem je pro jeho další práci zásadním krokem k dosažení žádaného výsledku pro obě strany.“ (Laca, 2013, s. 83) Toto platí pro samotného sociálního pedagoga, který je v komunikaci se žákem. Je zde žádoucí diskrétnost z rozhovorů při řešení sociálních problémů, sociálně – patologických jevů a vytváření jedinečné důvěry mezi pedagogem a žákem. „Jednorázové, kampaňovité aktivity samy o sobě nemohou nahradit soustavnou a cílenou systematickou práci v oblasti prevence závislostí.“ (Tichý, 2012, s. 136 In: Sociální pedagog ve škole) Mohou být však podnětem k přípravě další nové soustavné a systematické práce.

Spolupráce sociálního pedagoga s pedagogickými a odbornými zaměstnanci ve školním procesu

„Školní pedagog v rámci své činnosti spolupracuje s třídními učiteli, s asistenty učitele, se speciálními pedagogy, školním psychologem, výchovnou poradkyní as ostatními pedagogickými a odbornými zaměstnanci školy.“ (Strapková, https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog/) Dále spolupracuje s odbornými zaměstnanci, jako je spolupracující psycholog, speciální pedagog a logoped. Spolupráce je nutná s rodiči, která hraje klíčovou roli. Snaha rodičů spolupracovat, připustit si chybu, zda zanedbání něčeho v rodičovské výchově je první včasnou intervenci. „A právě, škola jako základní, nezastupitelný, výchovně vzdělávací činitel nemůže plnit své cíle a náročné výchovné úkoly bez aktivní spolupráce s rodinou, neboť řečeno slovy P. Gongové: zkoušet vychovávat mládež bez pomoci a podpory rodiny je jako zkoušet zametat listí ve větru.“ (Laca, 201).

Součástí výkonu profese sociálního pedagoga je i spolupráce s odbornými zaměstnanci CPPPaP a CSPPP (spolupracující psycholog, spolupracující speciální pedagog, spolupracující logoped), rodiči, lékaři či jinými administrativními silami, s dítětem pracuje na podnět třídního učitele, učitele, vychovatele, žáků, zákonů sezeních ve třídě, sociální pedagog plní úkoly v oblasti prevence a řešení sociálně-patologických jevů u dětí, svými aktivitami působí na pedagogy, žáky a jejich zákonné zástupce za účelem vytvoření pozitivního sociálního klimatu ve škole. (Srov. Strapková, https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog/) Působení sociálního pedagoga může být efektivní na vzájemné participaci, konstruktivní zpětné vazby kolegů v práci a ochoty spolupracovat.

"Současná společnost je poznamenána nárůstem agresivity u dětí a mládeže, šikanování, kyberšikanování, expanzí nových nelátkových závislostí. Dnešní školy čelí mnoha problémům, které jsou vyústěním společenských, ekonomických, politických podmínek a reforem." (Niklová, 2020, s. 31) Podle Strapkové, sociální pedagog se setkává nejčastěji v praxi s těmito otázkami a obavami žáků: Bojím se chodit do školy! Učitel si na mě zasedl. Proč mě spolužáci nesnášejí? Jsem fakt jiný? Bojím se/stydím se před někým mluvit. Zažil jsem na vlastní kůži šikanování. Vím o nepěkných věcech, které se dějí v naší třídě, ale bojím se to někomu říct. Jsem „do někoho“ a nevím, co mám dělat. Nesnáším svého spolužáka. Zdá se mi, že mi rodiče nerozumí. Mám pocit, že se doma děje něco špatného, ​​ale nevím, co. Nechci, aby se naši rozvedli. Štve mě sestra nebo bratr. Jsem stále nucen do něčeho, co nesnáším. Mám nejpřísnější rodiče na světě. Všichni mě doma považují za malé děcko. Naši nejsou doma nikdy, když je potřebuji. Trápí mě, že nemáme na nic peníze. Všichni mě doma přehlížejí. Nemůžu se setkávat s tátou. Nechodíme ke prarodičům. Proč to u nás nefunguje tak, jako v ostatních rodinách? (Srov. Strapková, https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog/) K uvedeným otázkám můžeme připojit i další jako např. Rodiče mě nutí jít na střední, nebo vysokou školu, která mě nebaví. Rodiče na mě kladou příliš mnoho aktivit. Mám příliš mnoho kroužků. Proč selhávám? Opět nejsem výborný a úspěšný. pak rodiče nadále akceptovat?Budu akceptován mezi vrstevníky, pokud studuji odborné učiliště, nebo studuji na škole, která je okolím znevažovaná?Budu mít nějaké uplatnění po absolvování střední školy?

V praxi se sociální pedagog setkává is otázkami z druhé strany, ze strany rodičů. Přicházejí otázky typu: Proč akorát já mám takové dítě? Jakou dělám chybu, když je mé dítě takové? Proč si s mým dítětem nerozumím? Jak se mám chovat k dítěti po rozvodu, když…? Všichni jsou proti mému dítěti. Co s tím? Proč se mé děti nesnášejí? Nezvládám výchovu, mé dítě si dělá, co chce. Co s tím? Mé dítě se zcela změnilo. Co se stalo? Mé dítě se projevuje v nějaké oblasti výjimečně (pozitivně nebo negativně). (Srov. Strapková, https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog/) Další otázky rodičů se mohou týkat, proč mě dítě neposlouchá a neakceptuje? Proč nenásleduje můj příklad. Proč mám jedno dítě lepší a právě to, které mě trápí je úplně jiné? Dávám jasná pravidla ve výchově, akceptujíc jeho psychosociální rozvoj a svobodu? Proč moje dítě neakceptuje mého nového partnera? Proč moje dítě neakceptuje mého nového partnera? úspěšné, jako jeho spolužáci? Všechny tyto zmíněné, ale i další otázky a obavy rodičů a žáků musí sociální pedagog řešit ve spolupráci s výše uvedenými odborníky.

Profesní kompetence a funkce sociálního pedagoga

Sociální pedagog uskutečňuje individuální nebo skupinové poradenství v podmínkách škol a ve školních zařízeních metodami a postupy sociálního poradenství Významně ovlivňuje sociální vztahy jednotlivce, jakož i skupiny u dětí a mládeže. Aby byl výkon sociálně-pedagogického poradenství kvalitní, je důležité, aby žák s poradenským procesem souhlasil, i když důležitější je souhlas zákonného zástupce, bez kterého poradenství nemůže začít. Poradenská činnost sociálního pedagoga ve školách postuluje důkladnou přípravu a vytvoření poradenského plánu, průběžné zaznamenávání a vyhodnocování, jakož i samotné ukončení poradenského procesu. Sociální poradenství disponuje širokou paletou různých postupů, metod, technik práce s klientem, rodinou i suponou, prostřednictvím kterých poradce dosahuje stanovených cílů. (Srov. Niklová, 2020, s. 160) Mnozí pedagogové se již věnovali tématu pedagog orientované na sociální problémy a kompetence, které vyplývají ze sociální pedagogiky. Vidí funkci sociálního pedagoga v praktické sociálně-výchovné, vzdělávací, preventivní a poradenské činnosti. Sociální pedagog je odborník vybavený vědomostmi, dovednostmi a je schopen výchovně působit všude tam, kde může přispět k formování zdravého způsobu života. Hlavně tam, kde působí prostředí na jednotlivce, ale také skupinu destruktivním způsobem. (Laca, 2011, s. 168) V tomto případě bohužel jde o často vyskytující se jevy. Kromě uváděných činností další činností sociálního pedagoga s učiteli jsou například. výcviky a tréninky psycho-sociálních dovedností, kooperativního chování, řešení konfliktů, zvládání zátěžových situací a pod.

Externí vs. interní sociální pedagog a sociální pedagog jako učitel dalších předmětů

Profesi sociálního pedagoga považujeme ještě za rozvíjející se na Slovensku. S růstem této profese a počtem těchto profesionálů předpokládáme, že budeme mít externí i interní sociální pedagogy.

Otázkou je, do jaké míry může být nápomocný externí sociální pedagog pro školy. Jde o sociálního pedagoga, který svou práci bude vykonávat vedle hlavní výdělečné činnosti na škole, se kterou bude mít podepsanou smlouvu, resp. dohodu o provádění práce. Tuto činnost by mohl vykonávat například. sociální pracovník supervizor, který vedle supervidování supervizních procesů by ve stanoveném čase přicházel do školy a vykonával úlohu sociálního pedagoga. Není vyloučeno, že by sociální pedagog vykonával externě výkon této profese na více školách. Takový sociální pedagog by se musel zpočátku seznamovat s prostředím školy, jejími učiteli, žáky, pedagogickými a nepedagogickými pracovníky. Na základě poznání prostředí školy může začít vykonávat práci sociálního pedagoga. Jeho výhodou bude, pokud bude nadále externě vykonávat danou činnost na škole. Pokud by sociální pedagog měnil každý šk. rok školu, kde by práci vykonával několik měsíců, šlo by nejen o nestabilitu důležitého pedagogického pracovníka školy, ale v rámci profese častá změna škol by byla nevyhovující a proces sociální pedagogiky by byl vždy podmíněn nově seznamováním se s prostředím, což v konečném důsledku, by se mohlo podepsat na efektivitě této činnosti.

Výhodou interního sociálního pedagoga spočívá ve stálosti školy, ve které pracuje. Takový pedagog již zná své pracovní prostředí, zná jeho pracovní režim, zákonitosti a celkové nastavení. Je v častějším kontaktu se žáky a učiteli. Díky tomuto může podnítit sociální rozhovory jednotlivých členů školy a provádět sociálně-pedagogický proces. Ve srovnání s externím sociálním pedagogem má výhodu domácího prostředí. Efektivita činnosti může záviset podle přijetí a akceptace sociálního pedagoga samotnou školou, ať už vedením, učiteli nebo žáky. Efektivita práce sociálního pedagoga, který je učitelem dalších všeobecně vzdělávacích předmětů může být výhodou. Takový pedagog má větší kontakt se žáky a učiteli iv edukačním procesu. V rámci výuky poznává prostředí třídy, jednotlivé žáky, jejich chování a charakterové rysy, může vidět jejich jednotlivé projevy. Může si sám lépe zhodnotit daného žáka, než když mu je to zprostředkováno prostřednictvím učitele. 5Nepřiměřeně přísný učitel, který vykonává i činnost sociálního pedagoga, může uškodit své sociálně-pedagogické činnosti a stává se, že žák nebo učitel se mu dostatečně neotevře při rozhovorech, nebo jej nebude jednoduše akceptovat. Dochází to často i při tzv. „Nálepkovaní žáka“, kde učitel si žáka zatřídí mezi negativní osoby ai přes jeho snahu mu nechce dávat lepší známky. Naopak, učitel výchovných předmětů, 6 jako je například. náboženská výchova, která se častokrát neznámkuje má výhodu v tom, že žáci se tak více otevřou pro spolupráci s ním. „Samotná katecheze, která je možná v době této vyučovací hodiny, není jen obyčejná náboženská výuka, ani ji nelze zredukovat na prezentaci náboženských znalostí.“ (Tirpák, Pacák, 2022, s. 119 In Theologos. Theological reuve) Její dosah může být podstatně vyšší. Může jít do hloubky samotného žáka, až do metacentra. Psychologické pozitivní působení je v takovém případě nedílným průvodním jevem. Je třeba mít na zřeteli, že jde o rozmanitost případů a faktorů, které ovlivňují potenciální sociálně-pedagogický proces. Současně specializace pedagoga pouze na sociální pedagogiku může vytvořit jeho užší a zároveň zřetelnější profilaci. Je třeba podotknout, že činnost sociálního pedagoga spočívá v široké škále činností, proto se nemůže jednat o monotónní profesi. Její rozmanitost může být aplikovatelná na užší skupinu žáků. na žáky středních škol, na mladší ročníky 2. stupně a pod. Taková specializace sociálního pedagoga se může udát při dělbě práce sociálních pedagogů na jedné škole. Užší specifikace na jednotlivou skupinu hledá další možnosti, které budou aplikovatelné a fungující zejména pro ni. V rámci obměny pedagogické činnosti a psychohygieny je výhodou, pokud sociální pedagog učí alespoň jeden výchovný předmět, kde může identifikovat další hrozící nebo projevující se sociálně-patologické jevy ve třídě na svých hodinách.

Domíváme se, že všechny dosud uvedené způsoby výkonu činnosti sociálního pedagoga jsou žádoucí a jednotlivé nedostatky se mohou vychytávat během výkonu profese na školách. Vždy závisí na jednotlivém případu, typu školy, osobnosti sociálního pedagoga a dalších faktorech. "Povolání sociálního pedagoga je bezpochyby pro fungují společnost velmi potřebné a významné. Přispívá k tomu i často zmiňovaný problémy změny rodinného klimatu, kde se rodiče nedostatečně věnují výchově svých dětí." (Laca, https://www.prohuman.sk/socialna-praca/postavenie-a-kompetencie-socialneho-pedagoga-v-spolocnosti)

Možnost uplatnění sociálního pedagoga v praxi

\"Profese sociálního pedagoga patří na Slovensku mezi nové a stále nedostatečně známé profese.\" (Hroncová, Emmerová, 2015, s. 68) Můžeme být svědky toho, že jeho profese bude zaměňována s pozicí speciálního pedagoga či školního psychologa. V budoucnu je však možný rozvoj této profese a jeho potřebná diferenciace od ostatních odborných pedagogických zaměstnanců. Sociální pedagog může působit v přirozeném sociálním prostředí. Tímto prostředím rozumíme rodinu a také vrstevnické skupiny. "Dysfunkční rodinné prostředí ovlivňuje vznik sociálněpatologických jevů u dětí. Harmonické rodinné prostředí a vhodná výchova jsou dobrým odrazovým můstkem pro každé dítě." (Hroncová, Emmerová, 2015, s. 71)

"Významný prostor pro uplatnění sociálních pedagogů představuje oblast penitenciární a postpenitenciární péče, kde také silně rezonuje aspekt pomoci. Dále je to problematika mediace a probace, kde je zvýrazněn preventivně-kurativní aspekt této činnosti." (Hroncová, Emmerová, 2015, s. 16) V současnosti vedle mediace a probace narůstá i potřeba supervize. Supervize je metoda kontinuálního rozvoje profesionálních schopností pomáhajícího odborníka za pomoci kvalifikovaného supervizora. Vytváří organizovanou příležitost k reflexi aktuálních pracovních témat a je jednou z nejefektivnějších metod profesionálního růstu. Ve školním prostředí je také nástrojem pro optimalizování a verifikování správnosti postupů při práci se žáky, učiteli a pomáhá rozšiřovat alternativní postupy, při kterých jednotlivci, týmy, skupiny a organizace pracují na řešení problémů přítomných v profesionálních situacích. (Srov. https://assp.sk/supervizia/) Ventilace negativně nahromaděných emocí a jevů ve školním prostředí tak může ozdravovat celý edukační proces. V tomto případě by supervizi mohl provádět přednostně sociální pedagog.

VÝZKUMNÁ ČÁST

Předpokládáme, že význam sociálního pedagoga na školách a ve školních zařízeních bude v budoucnosti narůstat. Záběr tohoto odborného zaměstnance ve školství je v teoretické oblasti široký. Ve své praxi musí disponovat s poznatky pedagogiky, psychologie, sociální práce a pod. Následně má je aplikovat do praxe. Výzkumná sonda se realizovala v online formě od 22. 5. - 4. 6. 2023 mezi pedagogy a pedagogickými zaměstnanci Spojené školy Novohradské, ZŠ Při Kříži v Dúbravce, ZŠ Holíčska (všechny tři nacházející se v Bratislavě), Střední průmyslové školy v Bardějově (obě okr. Bardějov), dále na ZŠ v Porúbka (okr. Sobrance). Na výzkumnou sondu odpovědělo 109 respondentů.

Pedagogové, kteří se zapojili do výzkumné sondy jsou z více oblastí Slovenska. Úvodní ot. čj. 1 se zabývala, v jakém prostředí vykonávají svou pedagogickou činnost.

Většina učitelů, která se zúčastnila výzkumné sondy uvedla, že pracuje ve velkém městě. Tuto možnost zvolilo 45, 8% . Dále až 39, 3% respondentů tvořili pedagogové, kteří působí ve městě. Zbývající část 15% respondentů tvořili učitelé na základních školách v obci. Ot. čj. 2 měla za cíl zjistit zkušenosti s prací kolegy sociálního pedagoga ve škole.

Ot. čj. 2 poukázala na to, že většina respondentů nemá zkušenosti s prací sociálního pedagoga ve své praxi. Potvrdilo to až 74, 8% zúčastněných respondentů. Nejmenší skupinu tvoří 12, 1% respondentů, kteří mají, (nebo měli) kolegu sociálního pedagoga ve škole, kde učí (učili).

V ot. čj. 3 bylo respondentům umožněno zvolit si několik možností týkající se činnosti sociálního pedagoga na škole. Na tuto otázku odpovědělo 107 respondentů.

V první možnosti, až 76, 6% respondentů, považuje činnost sociálního pedagoga jako vhodnou prevenci sociálně-patologického chování žáků. Za včasnou intervenci sociálního pedagoga v narušeném pedagogickém procesu se vyslovilo 41, 1% respondentů. Za řešení, analýzu a diagnostiku žáka, jakož i poskytnutí odborné pomoci se vyslovilo 62,6% respondentů. Daná možnost je druhou nejvíce označenou odpovědí pedagogů výzkumné sondy. 57,4 % respondentů považuje přínos sociálního pedagoga ve škole i na sanaci sníženého statusu učitele a jeho vážnosti v edukačním procesu v důsledku nevhodného chování žáků a jejich ovlivňování rodiči. Daná možnost byla respondenty ve výzkumné otázce 3. nejpočetnější.

Následující graf uvádí výsledky spojené s ot. čj. 4.

V ot. čj. 4 většina respondentů považuje činnost sociálního pedagoga za přínosnou pro zlepšení sociálního klimatu ve třídě, resp. na škole ve spolupráci s dalšími pedagogickými a odbornými zaměstnanci. Pro tuto možnost se vyslovila 69,5% respondentů.

Ot. čj. 5 se zabývala působením externího a interního sociálního pedagoga.

Nejpočetnější část respondentů 44, 7% se vyslovila, že by přivítala sociálního pedagoga v jakémkoli působení, podstatné je, aby na škole byl. Na přibližně stejných hodnotách jsou odpovědi, kt. nabízejí na výběr jak činnost externího, tak interního sociálního pedagoga školy.

Ot. čj. 6 se zabývá supervizí, která je jedna z možností zkvalitňování vztahů ve školním prostředí.

Většina, 71% respondentů, se vyslovila, že by přivítalo pravidelnou supervizi na škole pro zlepšení jejího sociálního klimatu, kterou by mohl vést právě sociální pedagog. Samotná supervize může posloužit ke zkvalitňování vztahů na pracovišti. Zároveň je nápomocná při dosahování vytyčených cílů ve školním prostředí.

DISKUSE

Školy a školská zařízení jsou zaměřeny na vzdělávání a výchovu žáků. Samotné vzdělávání je důležitým elementem sociálního a lidského rozvoje jedince a společnosti. V současnosti narůstá výskyt sociálně-patologických jevů na školách, čímž se narušuje plynulý edukační proces. Takové narušení je doprovázeno dalšími negativními jevy mezi žáky, ve kterých se sociálně-patologické jevy neprojevují. Osobní frustrace, negativní pocity, nechuť být ve škole na vyučování kvůli špatnému spolužákovi nejsou výjimkou. Obdobně se to může projevovat iu pedagogického zaměstnance. A to zvláště, když nemá dosah, resp. dostatečné prostředky k tomu, aby zamezil patologickému chování žáka, které negativně ovlivňuje celý výukový proces. Navíc, vážnost přirozené autority učitele je v současnosti bez sankcí dehonestována. Ukazuje se, že sociální pedagog v těchto a dalších faktorech hraje důležitou roli. Doplňuje to, v čem je limitován kolega pedagog v rámci svých vyučovacích hodin. Navíc, není to jeho primárním úkolem. Přesto dosud na Slovensku činnost sociálního pedagoga není známa. Potvrzuje to naše výzkumná sonda uvedená výše. 74, 8% respondentů se vyjádřilo, že tuto pozici odborného zaměstnance nezná. O tuto pozici je stále nízká poptávka ze strany škol. K 7. 6. 2023 pouze 6 slovenských škol hledá sociálního pedagoga (srov. https://www.edujobs.sk/praca/socialny-pedagog). Stále je málo škol, které má takového odborného zaměstnance. Sociální pedagog díky zjištění výskytu sociálně-patologických jevů u žáků může ušetřit práci školnímu psychologovi.

Na základě zjištěných údajů z výzkumné sondy doporučujeme pro praxi: propagovat důležitosti sociálního pedagoga na školách a ve školských zařízeních, poskytovat informace a znalosti, jakož i zkušenosti z praxe prostřednictvím odborných publikací a vědeckých článků a konferencí. Doporučujeme, aby se sociální pedagog nacházel na každé škole.

ZÁVĚR

V současnosti, v rámci sociální pedagogiky, je nezbytná poptávka po sociálním pedagogovi. Potřeba po tomto odborném zaměstnanci má být aktivována a předkládána školám na Slovensku. Potřeby společnosti vyžadují vysoce kvalifikovaného odborníka, který bude umět reagovat na nově vzniklé problémy nejen po odborné, ale i lidské stránce. Sociální pedagog je schopen pracovat nejen se skupinou, ale také s jednotlivcem, jelikož v současném školství je třeba umět se přizpůsobit a promptně reagovat na vzniklé sociálně-patologické jevy. Být takový odborník, který přiměřeně rychle reaguje a pomáhá je prominentní vlastností. Široké zaměření ho činí potřebným článkem dnešní společnosti. Jde o sloučení pedagogiky a sociální práce do jedné osoby. Legislativně je tento odborník začleněn jako odborný zaměstnanec. Takto je schopen vykonávat svou činnost v sociálně - výchovné oblasti, ať už jako samostatný pracovník, nebo člen podpůrného týmu na školách a ve školních zařízeních. Výsledky z výzkumné sondy se zjistilo, že větší část respondentů se ještě nesetkala se sociálním pedagogem během své praxe, ale uvítali by tuto možnost, jako přínos pro zlepšení sociálního klimatu ve školách a ve školních zařízeních. Předpokládáme, že v budoucnu se díky vývoji, budou činnosti a kopmetence sociálního pedagoga více diferencovat od ostatních odborných pedagogických zaměstnanců škol a školských zařízení.

Autoři: Mgr. JUDr. PhDr. Stanislav Bujda, PhD.; Mgr. Lenka Vargová Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty, Spojená škola Novohradská v Bratislavě

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BAKOŠOVÁ, Z.: Sociální pedagogika jako životní pomoc. Public promotion: UK Bratislava, 2008. 251 s. ISBN 978-80-969944-0-3

BUJDOVÁ, N.: Alternative care in Slovakia. Lira print : Ukraina, 2015. 157 v. ISBN 978-617-596-214-5

HRONCOVÁ, J. - EMMEROVÁ, I. a kol.: Sociální pedagog ve škole v teoretické reflexi a praxi. Belianum : Banská Bystrica, 2015. 287 s. ISBN 978-80-557-0957-4.

HRONCOVÁ, J., NIKLOVÁ, M., HANESOVÁ, D., DULOVICS, M.: Sociální pedagogika na Slovensku a v zahraničí – teoretická reflexe a praxe. Belianum : Banská Bystrica, 2020. 247 v. ISBN 978-80-557-1717-3

KOSCUROVÁ, Z.: Sociální práce ve škole. Teoreticko – výzkumné reflexe ve školním prostředí. Iris : Bratislava, 2013. ISBN 978-80-89238-91-0

KRAUS, B.: Základy sociální pedagogiky. Praha: Portál, 2008. 215 v. ISBN 978-80-7367-383-3

LACA, S.: Základy sociální pedagogiky. VŠZSP sv. Alžběty : Bratislava, 2011. 219. ISBN 978-80-8132-014-9

LACA, P.: Význam komunikačních dovedností u lidí působících v sociálních profesích. In. Dialog pomáhajících profesí v kontextu sociální práce, 2013.s. 83 – 104. Institus mezioborových studií : Brno, ISBN 978 – 80 -87182-37-6

MALÍK, B.: Sociální pedagogika. IRIS : Bratislava, 2019. 204 s. 204 ISBN 976-80-8200-054-5

NIKLOVÁ, M.: Sociální pedagog ve školách a školských zařízeních. Wolter Kluwer: Bratislava, 2020. 160 s. ISBN 978-80-571-0304-2.

PRŮCHA, J.: Pedagogická encyklopedie. 1. vyd. Praha: Portál, 2009. 936s. ISBN 978-80-7367-546-2

BUJDOVÁ, N. – ŠIMKOVÁ, B. – BRYNDZÁK, P.: Eliminace problematických běháků dětí v kontextu státu státu policie. In: Social pathology, 2016. 113–133. Warsaw Management University Publishing House prof. Leszka J. Krzyzanowskiego : Poland. ISBN 978-83-7520-206-9

CSIKÓSOVÁ, T.: Rodina – významná součást společnosti. In: Die wirtschaftliche entwicklung europäischer regionen in der au Stimmung. Verfahren der wissenschaftlich Arbeiten, 2018, s. 18 35 - 46. Krakow : Polska. ISBN 978-83-947579-2-235-46

HRONCOVÁ, J. – EMMEROVÁ, I.: Terciární prevence (indikovaná) zaměřená na předcházení recidiv nežádoucího chování. In: Sociální pedagog ve škole v teoretické reflexi a praxi. 2015. 77 - 78. Belianum : Banská Bystrica. ISBN 978-80-557-0957-4.

TICHÝ, Ľ.: Sociální pedagog v praxi. Prevence závislostí na alkoholu ve školní třídě. In: Sociální pedagog ve škole. 2012, s. 1 134 - 150. Univerzita Mateje Bela : Banská Bystrica. ISBN 978-80-557-0465-4

TIRPÁK, P., PACÁK, Š.: Základní principy katecheze a kerygy. Pokus o nástin kolerace. In: Theologos. Theological revue. 2022-2, s. 1 118-124. GTF : Prešov. ISNN 1335-5570. LACA, S.: Postavení a kompetence sociálního pedagoga ve společnosti. 2011. In: https://www.prohuman.sk/socialna-praca/postavenie-a-kompetencie-socialneho-pedagoga-v-spolocnosti (22. 5. 2023, 19:00)

STRAPKOVÁ, J.: Kdo je sociální pedagog? In: https://zspdobsinskeho.eu.sk/socialny-pedagog/) (14. 3. 2023, 9:00; 30. 3. 2023, 15:00; 31. 3. 2023, 16:25; 1. 6. 2023, 15:30; 1. 6. 2023, )

TRVALOVÁ, J.: Náplň práce sociálního pedagoga. https://zssnpbb.edupage.org/a/socialny-pedagog/ (1. 6. 2023, 15:30)

Zák. čj. 245/2008 Sb. o výchově a vzdělávání (školní zákon) ao změně a doplnění některých zákonů (https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2008/245/, 1. 6. 2023, 17:50)

Zák. čj. 138/2019 Sb. o pedagogických a odborných zaměstnancích ao změně a doplnění některých zákonů (https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2019/138/, 1. 6. 2023, 17:55)

Vyhláška čj. 1/2020 Sb. Ministerstva školství, vědy, výzkumu a sportu o kvalifikačních předpokladech pedagogických zaměstnanců a odborných zaměstnanců (https://www.slov-lex.sk/pravne-predpisy/SK/ZZ/2020/1/20200115, 1. 6. 2023, 18:00) https://www.minedu.sk/socialny-pedagog/ (1. 4. 2023, 10:00; 1. 6. 2023, 16:00) https://assp.sk/supervizia/ (30. 5. 2023, 20:00) https://www.edujobs.sk/praca/socialny-pedagog (7. 6. 2023, 9:35)

1T. j. pro střední školy. 2 Nedostatečné zacházení s dítětem, na jehož základě vznikají deficity v emocionálních potřebách. 3 Hypoteční úvěry a předražené nemovitosti, zdravotní léčby nehrazené státem. 4 T. z. cílená kontrola. 5Návštěvy jednotlivých vyučovacích hodin ve třídě jsou sociálním pedagogem nezbytností. 6 Nelze to paušalizovat.