Dne 23. října 2014 se uskutečnil na půdě Prešovské univerzity v Prešově vědecký seminář s mezinárodní účastí na téma: Životní perspektivy seniorů., Smysl života, spokojenost a sociální saturace seniorů žijících na Slovensku a v zahraničí. Tato akce je jedním z výstupů grantové úlohy VE4GA. 1/0124/12 s názvem: Životní perspektivy, smysl života, spokojenost a sociální saturace seniorů žijících na Slovensku a v zahraničí.

Organizátorem akce byl Institut psychologie Filozofické fakulty Prešovské univerzity. Jednotliví účastníci referovali o aktuálních výzkumech orientovaných na současný život seniorů na Slovensku, v Čechách a v Ruské federaci. Na semináři zaznělo 17 příspěvků převážně výzkumného charakteru: Příspěvek S. Hvozdíka s názvem Starší dospělost, dynamika a metafyzika celoživotní cesty člověka. Biodromální přístup se týkal dynamiky a metafyziky celoživotní cesty, ve kterém autor upozorňuje na přesun vývojových úkolů podmíněnými výkonovými rolemi ke stálým vývojovým úkolům, které jsou spojeny se spirituálními potřebami.

T. Búgelová ve spoluautorství s M Čuchranovou v příspěvku Osobnostní a sociální prediktory osamělosti u mladší a starší generace se zabývaly tématem a příčinami osamělosti starších lidí v porovnání s mladší a střední generací. Ve svém výzkumu dospěli mimo jiné k poznání, že osamělost není „výsadou“ starší populace, ale je podmíněna specifickými osobnostními charakteristikami, například. výskytem psychotismu, neuroticismu a úbytkem extraverze. Tyto vlastnosti se paradoxně podílejí na přežívání osamělosti ve vyšší míře než sledované sociodemografické proměnné. společná domácnost vs. bydlení o samotě, rod a vzdělání.

V dalším příspěvku T. Búgelovej a J. Lukáčovej Sociální saturace seniorů na Slovensku a v Ruské federaci se autorky pokusili prostřednictvím autorského Dotazníkem sociální saturace seniorů, (DSSS), podrobně analyzovat způsob a míru sociální saturace a spokojenosti resp. nespokojenosti s daným stavem na souboru slovenských a ruských seniorů. Ve studii uvádějí rozdíly v psychickém a sociálním prožívání seniorů ve zmíněných zemích. Konstatují, že společným kritickým momentem pro emocionální prožívání seniorů v obou zemích převládá především strach ze sociální izolace, pocity osamělosti a obava z pocitu bezcennosti pro jiné.

Tematicky navazující příspěvek E. Pavluvčíkové a I. Nagyové Adaptace na seniorský věk a deprese byl zaměřen na mechanismy přizpůsobování se člověka k seniorskému období. Autorky zjistily, že prediktor deprese statisticky signifikantně negativně koreluje s konstruktivní strategií adaptace na stáří.

S Kostelníková, Majerová v pilotážní studii Anticipovaná sociální opora seniorů dochází k poznatkům, že senioři se odlišují v míře anticipované sociální opory vzhledem k některým nezávislým proměnným. věk, rodinný stav, způsob bydlení, spokojenost s finanční situací a pod.

K Poláková v příspěvku Rozdíly v míře přítomnosti životních cílů seniorů. Podařilo se jí potvrdit, že vnitřní cíle seniorů souvisí především s věkem a rodinným stavem, vnější zejména s ekonomickou saturací, udržením si zdraví a místem bydliště seniorů.

Autorky O. Kozlova a T. Kuprina ve studii Pracovní a tvůrčí potenciál seniorů v Rusku a jiných zemích rozvíjejí základní myšlenku, že pro jakoukoli progresivní ekonomiku představují senioři cenné zdroje zkušeností, odborné kvalifikace a kulturního dědictví. Autorky konkrétně prezentují analýzy z domácího a zahraničního prostředí a zároveň předkládají návrhy jak zvyšovat a chránit pracovní a tvůrčí potenciál seniorů.

Ekonomického prostředí se dotýká příspěvek G. Kravčákovej s názvem Subjektivní vnímání ekonomické situace seniory. Na základě analýzy přes 400 respondentů konstatuje a potvrzuje, že ekonomická situace seniorů není dobrá, jen 46% respondentů je způsobilých si ze svého příjmu tvořit úspory. Navzdory předchozímu konstatování o obecně nízké ekonomické úrovni seniorů zaznamenala autorka do jisté míry překvapivý údaj, že až polovina respondentů se domnívá, že v porovnání se svými vrstevníky má pro svůj život dostatek peněz.

B. Vašina v příspěvku Senioři v domovech důchodce, spokojenost a některé souvislosti s osobnostními charakteristikami zaměřil pozornost na některé faktory hodnocení situace seniorů žijících v pěti domovech důchodců různého charakteru v kontextu s jejich vlastnostmi temperamentu.

Bezdomovectví závislého seniora - jako důsledek ztráty smyslu života je příspěvek B. Balogové a B. Kvašňákovej. Záměrem autorek bylo zdůraznit problematiku bezdomovectví seniora závislého na alkoholu a drogách. Autorky zaměřily pozornost na koncepty péče o sebe a sebekontrolu jako nástroje změny v kontextu změny seniora a jeho životní perspektivy.

Zvláštním přispěním do vědeckého semináře byly příspěvky literární vědkyně V. Žemberové. V prvním z nich Smysl života v umělecké literatuře (tematizování času v životě seniorů) podotýká, že umělecká literatura ve své genologické struktuře objasňuje jedinečnost a univerzálnost času a prostoru života ve své společenské a dějinné době.

Ve druhém příspěvku s názvem Generační tenze v problematice umění (v umělecké literatuře) sleduje dvě linie při jejím ustanovení a dalším aplikování v literárněvědném výzkumu. Oba příspěvky nabídly velmi zajímavý a výzkumně obohacující pohled na problematiku seniorů z méně tradičního úhlu poznání.

Aplikačně, s orientací na praxi byly prezentovány následující příspěvky. A Rusnáková v příspěvku vPsychosociální aspekty aktivní participace seniorů v komunitním hudebním umění - případ pěveckého sboru Young Hearth. Apeluje na význam hudby v životě seniorů. Na úrovni praxe prezentuje vysoce pozitivní efekt na život starších lidí angažujících se v hudební aktivitě.

G. Brutovská a K. Mayerová provedli průzkum edukačních zájmů a potřeb seniorů žijících v rezidenciálním zařízení. Poukázali na možnosti a efekty kooperativní edukace dětí a seniorů v těchto typech seniorských zařízení.

S vysoce aktuálním tématem přispěli k semináři autoři S. Kostelníková, majerová a Š. Kostelník. V tématu Senioři jako riziková skupina podvodu udávají přehled základních znaků seniorů, které přitahují podvodníky a také podávají informace jak identifikovat způsoby a metody, které využívají podvodníci k okradení a podvedení seniorů. V závěru příspěvku navrhují osnovy preventivního programu na ochranu seniorů před podvody.

Autorky E. Gašparová a ad. Solárová přispěla do programu semináře dvěma příspěvky. V prvním z nich Kognitivní trénink seniorů autorky prezentovaly kromě teoretických východisek i efektivnost kognitivního tréninku pro seniory v domovech důchodců, které byly obohacené io množství praktických ukázek.

Druhý příspěvek s názvem Využití canisterapie při terapeutické práci se seniory byl, dovolíme si poznamenat "třešničkou na dortu" protože autorky využily své vlastní zkušenosti z dlouholeté praxe s prací se seniory, kteří jsou dlouhodobě umístěni v domově důchodců a jakoby "zapomenutí". S využitím psů, kteří se stali snad nejatraktivnějšími účastníky akce autorky dokumentovali možnosti využití canisterapie a pozitivní působení psa jako motivačního prvku při aktivaci seniorů, možnosti využití psa při trénincích hrubé a jemné motoriky, paměti a dosahování psychické pohody.

Vědecký seminář byl velmi pozitivně hodnocen nejen aktivními účastníky, ale také velkým počtem posluchačů z řad studentů a pedagogů jiných než psychologických oborů. Dalším výstupem z výše zmíněného grantového úkolu bude sborník vědeckých prací, ve kterém budou zveřejněny recenzované příspěvky autorů.

Taťjana Búgelová, doc. PhDr. CSc. Institut psychologie FF PU v Prešově