Letos se uskutečnila nejrozsáhlejší akce pro lidi oddané sociální práci. Byla to společná světová konference pod názvem „Sociální práce a sociální rozvoj: činnost a výsledek“ (http://www.swsd-stockholm-2012.org). Před dvěma lety se tato akce konala v Hongkongu. Tehdy začala aktivita z globální sociální agendu. V roce 2014 přebírá štafetu vzdálené Melbourne v Austrálii. Je škoda, že účast poddimenzovaná. Cesta do Austrálie bude zřejmě finančně náročnější.

Je nemyslitelné zhodnotit nebo vypovídat o tom, co všechno světová konference pro sociální práci a společnost obecně přinesla. Zúčastnilo se jí kolem 2500 delegátů z více než 200 zemí a samosprávných územních celků, tedy více než členských zemí v OSN. Na programu bylo 5 konferenčních dnů, 13 sympozií a 170 pracovních seminářů. Např. paralelně probíhalo i 27 různých pracovních seminářů. Sborník abstraktů z konference má 448 stran. Navíc byly před konferenční akce, po konferenční akce, návštěvy v terénu, promítání filmů, výstava posterů/plakátů, konzultace, srazy atd. Konference byla uspořádána Mezinárodní federací sociálních pracovníků (IFSW), Mezinárodní asociací škol sociální práce (IASSW) a Mezinárodní radou pro sociální rozvoj (ICSW). Z toho vyplývá že akci navštívili především sociální pracovníci - lidé z praxe, představitelé ze škol sociální práce - vzdělávatelé, pedagogové a nevládní organizace - běžní lidé věnující se sociální práci a sociálnímu rozvoji na občanské bázi. Akce vytvořila živou globální sociální síť lidí věnujících se sociální práci a sociálnímu rozvoji a lidí kterým není sociální spravedlnost lhostejná.

Během konference se odehrál i řadu doprovodných akcí a mnohé organizace využily možnost být spolu k provedení svých pravidelných setkání, valných hromad, voleb a pod. Např. během jednání valné hromady ICSW (její evropské organizace) jsem předal dopis Stálé konference III. sektoru Slovenské republiky a informoval jsem o stavu slovenské společnosti (opuštěnost, chudoba, nezaměstnanost, sociální rozdíly). V diskusi ke stavu společnosti řada zemí uznalo, že má obdobné problémy, ačkoli řádově ne až tak tíživé. Na jednání ICSW (Europe) byly dohodnuty i kroky v plnění Globální sociální agendy jak postupovat s doporučením Mezinárodní organizace práce sociálnímu minimu. 15. června 2012 došlo k revoluční změně v Ženevě na jednání Mezinárodní konference práce. Možnost přiznání sociálního minima a se mění na právo. Má to zásadní vliv na potřebu záchranné sociální sítě, pokud vzniká nárok na sociální minimum. Toto setkání bylo uskutečněno v budově švédského akademického svazu Akademikerforbundet SSR. V podstatě je to odborová a profesní organizace pro absolventy studia sociální práce a sociálních věd s kolem 62 tisíc členy.

Mezinárodní federace sociálních pracovníků (IFSW) připravila společnou akci pro své členy a přátele (individuální členové). Bohužel Slovensku zde nemá plnoprávné členství. Podobnou akci uskutečnila i Evropská asociace škol sociální práce (EASSW), jejímž členem jsou i některé slovenské školy. Její předsedkyně Sue Lawrence nedávno navštívila Slovensko. Východoevropská asociace škol sociální práce (EEASSW) v čele s aktivní Darja Zaviršek měla také své koordinační a informační porady.

Kromě již uvedeného a zřejmě nového paradigmatu o změně možnosti na nárok na sociální zabezpečení, lze uvést některá další poznání. Především je to odkaz na znovu si připomenutí chápání sociální práce jako profese lidských práv. Toto bylo několikrát schváleno a zkoumáno. Připomínám pouze pro paměť manuál pro školy sociální práce a profesi sociální práce „Human Rights and Social Work: a Manual for Schools Sociální Work and Social Work Profession“ (OSN, 1994) a standardy profese sociální práce ve vztahu k lidským právům „Standards in Social Work Practice Meeting Human Rights (2) ekonomickým, sociálním a kulturním právům „Standards in Social Work Practice Meeting Economic, Social and Cultural Rights“ (IFSW-Europe, 2009) nebo definici sociální práce přijaté v Kodani dne 27. června 2001 organizacemi sociálních pracovníků (IFSW) a škol sociální práce (IASSW). Během před konferenčního semináře k výuce sociální práce byla konstatována nutnost učit lidská práva budoucích sociálních pracovníků. V oblasti uplatňování lidských práv přetrvává otázka univerzálního uplatňování a kulturního relativismu. Přetrvává otázka „západního“ individualismu a „východního“ relativně vyššího významu kolektivu a komunity. Pro nás může být podnětná standardu (3.6.6.9) sociální práce ve vztahu k lidským právům, která poskytuje stejné odměňování sociálním pracovníkům srovnatelné s jinými profesemi.

Lze obecně konstatovat, že konference měla tři hlavní témata a řadu vedlejších témat:

  1. Lidská práva a sociální rovnost, která je základem pro sociální pracovníky na celém světě při jejich práci s klienty nebo pacienty. 1.1. Aktivní a důstojné stárnutí 1.2. Postižení a úsilí o inkluzi 1.3. Perspektivy dětí v riziku 1.4. Mládež a problémy, současné výzvy 1.5. Respekt k duchovním právům a vůči víře 1.6. Násilí vůči ženám 1.7. Naplňování práv LGBT 1.8. Právo na zdravotní a sociální rovnost

  2. Environmentální změny a udržitelný rozvoj, protože probíhající změny v životním prostředí způsobují stále větší sociální problémy. 2.1. Management živelných pohrom neštěstí. Perspektivy sociální práce a sociálního rozvoje 2.2. Změny životního prostředí původního obyvatelstva a jeho sociální důsledky 2.3. Integrování ekonomických, environmentálních a sociálních perspektiv 2.4. Sociální akce za pitnou vodu 2.5. Sociální ekonomika a udržitelný rozvoj: místní zkušenosti a globální výzvy 2.6. Udržitelný sociální rozvoj: výzkum, vzdělávání a praxe

  3. Globální sociální transformace a sociální práce. 3.1. Boj s chudobou a rozvoj sociálního zabezpečení 3.2. Sociální práce v kontextu politických a vojenských konfliktů 3.3. Migrace: výzvy a možnosti 3.4. Rodina v přeměně 3.5. Mezinárodní nevládní organizace v nadnárodní sociální aktivitě 3.6. Sociální média a jejich vliv na sociální rozvoj 3.7. Transformace organizace pro kreativitu

Podle známé definice Mezinárodní federace sociálních pracovníků (IFSW) a mezinárodní asociace škol sociální práce (IASSW) z roku 2001 sociální práce pomáhá sociální změně, pomáhá řešit problémy v mezilidských vztazích, posiluje a osvobozuje lidi k dosažení dobrého života. V solidaritě s marginalizovanými skupinami sociální práce jako profese musí podporovat sociální inkluzi.

Během plenárního jednání Michael Marmot, předseda komise pro sociální determinanty zdraví Světové zdravotnické organizace a profesor epidemiologie konstatoval, že zdravotní rozdíly vyplývají ze sociálních rozdílů. Zdraví je proto problémem i pro sociální práci. Pokud stát nevěnuje této otázce přiměřenou pozornost, zdraví a spokojenost občanů klesá. Uvedl i příklad Slovenska, jako země s nedostatečnou pozorností vůči sociální oblasti, což způsobuje následně vysokou úmrtnost. Slovensko patří k v evropském měřítku slabším zemím i pokud jde o šanci dětí nebýt diskriminovány v materiální oblasti, ve vzdělávání a ve zdravotní péči. Zřejmě na Slovensku jsou problémy s reálnou solidaritou.

Michael Marmot se věnoval i nezaměstnanosti a jejím sociálním dopadům. Podle jeho poznatků nárůst nezaměstnanosti o 1% způsobí nárůst počtu sebevražd o 0,8% a rovněž vražd o 0,8%. Tvrzení některých členů vlád o nezaměstnanosti jako nutném špatně v zájmu udržení ekonomických výsledků proto v tomto světle vyznívají vskutku asociální. Slovensko má dlouhodobě vysokou nezaměstnanost a obecně nejvyšší míru dlouhodobé nezaměstnanosti. Podstata slovenské ekonomiky postavené na \"levné\" pracovní síle a slabé sociální sféře má proto svou daň v nemocnosti, v nejkratší délce zdravé stáří, nespokojenosti se životem na Slovensku a v kratší době dožití. Předběhly nás mnohé nedávno ještě rozvojové státy. Jak uvedl M. Marmot problémy a rozdíly ve zdraví nejsou nezbytné a neřešitelné. Je k tomu potřebná spravedlivá společnost pro nás a pro naše děti.

Malcolm Payne (profesor sociální práce, aktivista, pisatel, známý i na Slovensku) uvedl některé nosné myšlenky, kde uváděl, že sociální práce je práce s lidmi jako by to byli naši bratři a naše sestry. Sociální práce je o lidských vztazích, i když se pracuje v komunitách a ve skupinách. Závazek k sociální spravedlnosti nestačí, je nutné dosáhnout sociální solidarity.

Hans Rosling (profesor mezinárodního zdraví, Karolinska Institutet, Stockholm) poukázal na limity růstu a stárnutí obyvatelstva světa. Všechny země se blíží ke svému ekvilibrii. Všude probíhá demografická změna, resp. již proběhla v počtu děti (kolem 2 děti na matku). Mnohé tzv. rozvojové země se již populačně chovají jako v povědomí lidí chápané bohaté státy. Jednoznačný pokles počtu dětí a zpravidla spojený s nárůstem HDP na obyvatele a poklesem dětské úmrtnosti. Je to globální změna, kterou nezvrátila rozmanitost kultur a náboženství. Populace světa v roce 2050 dosáhne počtu 9 miliard bez následného nárůstu počtu. Ve své prezentaci demonstroval i rozdílnost populace Slovenska a Česka.

Walter Lorenz, (rektor Free University, Bozen-Bolzano, Itálie) varoval před privatizací a varoval před volbou rozhodování kdo si zaslouží pomoc a kdo ne. Současná krize vyvolala hrozbu vůči sociální práci. Krize v mnoha zemích a zejména v EU zdůvodňuje snižování výdajů na zdraví a sociální sféru. Podle něj privatizace veřejné sféry byla zdůvodněna tím, že sociální stát snížil sociální solidaritu podporováním závislosti Narůstá rozdíl mezi bohatými a chudými a to nejen mezi státy navzájem Současná sociální situace připomíná časy vzniku sociální práce.

Na závěr této informace mohu uvést zdůvodnění, na co chodit na takové akce. Je to možnost vést otevřený dialog a diskutovat v pozitivním slova smyslu. Lidé mají často obavy ze svého rozdílného názoru oproti mediálně protlačovanému. Je zde možnost nesouhlasit, diskutovat o zažitých představách. Máte možnost objevení a možnost odložit denní rutinu. Je možné potkat lidi z různých zemí, regionů, organizací, kterých byste nepotkali, nezískali byste poznatky pro nedostatek času být ve společné mezinárodní komunitě. Ne na posledním místě je možnost konfrontace své práce a zjištění, že nejsme v poznání na tom až tak špatně.