Sociální práci řadíme k sociohumanitním vědním oborům. Tento obor/vědecká disciplína píše v současnosti již více než 100 let svoji historii. Svou činnost začala jako praktická profese poskytující pomoc svým uživatelům (klientům a klientkám). Po svém etablování v oblasti praktické pomoci začalo úsilí více autorek a autorů o její vymezení také jako vědy. První takové činy se datují až od druhé poloviny druhé dekády 20. století. Od této doby neustále přetrvává snaha teoretiků/akademiků o její vymezení v tomto duchu. Předkládaný autorský text Andreje Mátela a kol. vnímám jako jeden z těchto příspěvků. Předkládaný text je zastřešen vedoucím kolektivu Andrejem Mátelem, který slovenským čtenářům není neznámý. Jeho texty považuji za nesmírně přínosné pro rozvoj sociální práce na Slovensku a proto i tento konkrétní má tento stejný rys – t.j., že přichází na trh s ambicí rozvoje slovenské sociální práce. Mohu konstatovat, že toto se autorskému kolektivu vedeného Andrejem Mátelem i podařilo. Text naplňuje rozvojové atributy pro vědu sociální práce, což je nesmírně cenné. Text přináší ucelenou koncepci teorie a metod sociální práce, jak je vnímají autoři.
Samotný text považuji za kompaktní, přinášející nejen shrnutí poznatků, ale v mnoha kapitolách i nový pohled na zpracovávané téma, což je zajisté i úkolem takového textu. Tím se autorům podařilo obohatit prostor slovenské sociální práce, jak už konstatuji výše.
Jedná se o text určený pro studenty/studentky bakalářského stupně vysokoškolského studia oboru sociální práce, který zprostředkovává informace a znalosti z oblasti teorie a metod sociální práce na „jednom místě“. Z hlediska didaktického přináší publikace text, který se stane nenahraditelným v knihovnách studentů bakalářského studia. Cíl stanovený pro tento text je předkládaným dílem naplněn.
První kapitolu považuji za velmi zajímavě zpracovanou a lze říci komplexně předstírající sociální práci. V úvodu je definována prostřednictvím jejích definic, kterými autor zprostředkovává vymezení sociální práce čtenářům v logickém kontextu. Následně je prostor věnován vývoji sociální práce jako profese v jejím historickém kontextu i sociálnímu pracovníkovi z různých aspektů. Samostatně se autor věnuje vzdělávání sociálních pracovníků a tvz. objektem sociální práce, kde velmi zajímavě definuje kromě klientů i sociální prostředí jako objekt zájmu sociální práce, což považuji za velmi přínosné. Stejný pohled sdílím na podkapitolu o sociální práci jako vědy. Jedná se o text, který je určen pro studenty sociální práce, a má jim sloužit jako základ pro studium.
Pro stanovený cíl této publikace, považuji text za dostačující. Avšak z hlediska autorových vynikajících schopností zprostředkovat znalosti (pozn. recenzeta), doporučuji do budoucna autorovi více text rozpracovat, což by bylo neocenitelným příspěvkem do oblasti teorie sociální práce právě od Andreje Mátela.
Za vynikající text považuji svým obsahem podkapitolu 1.7, ve které autor „překvapil“ a přináší v slovenském prostoru dosud takto komplexně nepublikované informace o „provázanosti“ sociální práce s jinými disciplínami.
Ve druhé kapitole opět jako v první, nám její autor zprostředkovává informace o rozvoji sociální práce avšak tentokrát z pohledu jejích metod. Oceňuji hloubku zájmu na zpracování tématu i práci autora v oblasti tzv. teoretického výzkumu, které touto kapitolou přináší. Z hlediska „tradičního slovenského“ pojetí tvz. přístupů v sociální práci vysoce kladně hodnotím, že jsou zde v samostatné podkapitole zpracovány přístupy v sociální práci. Tento čin autora konečně vnáší čistotu vnímání přístupů v sociální práci na Slovensku a nejen jejich základního členění podle poradenských přístupů. (samozřejmě pokud autoři/ky tzv. „tradičního slovenského“ pojetí budou schopni opustit koncept „porevolučních devadesátých let 20. století“ a vnímání přístupů v sociální práci z pohledu poradenského členění (dynamický; behaviorální apod.)).
Text třetí kapitoly se věnuje případové práci. Za výborné považuji, že její autoři se ujali vysvětlení případové práce prostřednictvím některých teorií, které ji ovlivňovaly. Podrobné zpracování etap sociální práce považuji také za výborné a nápomocné pro studenty, kteří jim takto porozumí jednodušší. Pro studenty jako zajímavé a potřebné vnímám zařazení podkapitoly věnující se vymezení případové studie. Student v jedné podkapitole najde informace věnující se případové práci.
Ve čtvrté kapitole je věnován prostor poradenství jako metodě sociálního pracovníka. Tato je zpracována velmi vhodným způsobem nejen z hlediska samotného definovaní sociálního poradenství, ale je zde také definována sféra pro poradenství v oblasti sociální a následně sociálního poradenství. Považuji za cenné, že je věnován i prostor pro samotný vývoj sociálního poradenství, což může studentům pomoci v porozumění pro jeho výkon.
V kapitole věnované mediaci, ji autoři rozebírají jako prostředek sociální prevence, čímž její zařazení dokládají do metod sociální práce, resp. její znalost potřebnou pro výkon sociální práce zejména v oblasti prevence. V této podkapitole jsou tedy zprostředkovány studentům/studentkám sociální práce informace o smyslu mediace pro jejich práci s klientem/klientkou.
V pořadí šestá kapitola je přehledně zpracována a zaměřena na téma o krizové intervenci. Tato nabízí studentům/studentkám právě poznání (vědomosti), které jsou pro ně potřebné. Autoři zpracovali potřebnost krizové intervence zajímavým způsobem. Oceňuji samostatné zpracování krizové intervence jako teorie sociální práce, čímž ji jednoznačně napojili na metody sociální práce, protože vycházejí z jejího teoretického konceptu.
Sedmá kapitola je zaměřena na management v sociální práci, který je zpracován na teoretické úrovni. Avšak je velmi zajímavá i aplikace managementu na sociální práci, kterou autoři předkládají. Právě tyto části umožní studentům/studentkám porozumět tématu samotnému. Připomínku mám jen k zařazení managementu k metodám sociální práce. Ten nevnímám jako součást metod sociální práce.
V osmé kapitole je vyčerpávajícím způsobem podáno téma projektování v sociální práci. V této kapitole její autorka přibližuje projektování nejen z praktického pohledu, ale zejména z pohledu teorie. Toto vnímám jako velmi přínosné. Student/ka dostávají do rukou jasně vymezené projektování v sociální práci.
Jako devátá kapitola je zařazeno téma supervize. Zařazení supervize mezi metody sociální práce by mohlo být vnímáno rozporně, to však autor kapitoly na jejím začátku jednoznačně vysvětluje, čímž se podařilo propojit supervizi s metodami sociální práce. Kapitola je zpracována na velmi dobré úrovni a opět se autorovi podařilo srozumitelně přiblížit téma studentům/studentkám sociální práce. Za zajímavou a podrobně zpracovanou považuji část o historickém vývoji supervize. Toto považuji za nutné ocenit, a to zejména z důvodu, že autor se věnoval tématu, které ve slovenských literárních zdrojích sociální práce není takto definována.
V následující, desáté kapitole, se autoři věnují administrativě v sociální práci. Toto téma je zde srozumitelně vysvětlováno. Oceňuji fakt, že toto téma je součástí předkládaného autorského textu, protože student/studentka sociální práce si musí být vědoma i toho, že v sociální práci je poměrně široce zastoupena i administrativní činnost. I toto poznání přináší uvedená kapitola.
V poslední kapitole publikace se autoři věnují komunikaci v sociální práci. Z pohledu metod sociální práce tato podkapitola zde působí poněkud nesourodě, avšak z hlediska informací, které přináší studentům/studentkám bakalářského studia je nesmírně potřebná. Považuji ji z odborného hlediska za velmi dobře zpracovanou.
V textu navrhuji i závěr publikace, ve které by byl její přínos zhodnocen jako i samotná publikace uzavřena jako předkládané téma.
Všichni zúčastněný/é autoři/autorky předkládané publikace nejsou slovenskému čtenáři neznámí v oblasti sociální práce. Jejich autorské aktivity jsou odborné veřejnosti v oblasti sociální práce jistě známé. Vydání společné publikace pod vedením Andreje Mátela vnímám jako velmi dobrý čin.
Publikace autorského kolektivu Andreje Mátela je napsána dobrým a srozumitelným způsobem pro cílovou skupinu, kterou si zvolili. Publikace má všechny předpoklady k tomu, aby byla využívána nejen studenty a studentkami sociální práce, ale také v praxi působícími odborníky a odbornicemi jako základní literatura v oblasti teorií a metod sociální práce.
Recenzent: doc. PhDr. Peter Brnula, PhD. Univerzita Komenského v Bratislavě, Pedagogická fakulta, Katedra sociální práce
doc. PhDr. ThDr. Andrej Mátel, PhD., mim. prof., prof. PaedDr. Milan Schavel, PhD.: Teória a metódy sociálnej práce I., Společnost pro rozvoj sociální práce, 2013, 446 s., ISBN: 978-80-971445-1-7