Úvod a teoretický rámec
Navzdory častému užívání v nejrůznějších souvislostech je pojetí kvality vnímáno v různých významech, které obvykle vyplývají z kontextu, ve kterém je kvalita zmiňována. Pokud je problematické vymezit obecnou definícii kvality, pak se jako neméně obtížné jeví definovat kvalitu v kontextu vzdělávání. Rýdl (2002) uvádí, že aplikovat ve vzdělávání jednotný model hodnocení kvality je neobyčejně složité, a to i při zachovaní obecnosti takového modelu. Podobně argumentují Janík (2013) a Veteška (2016), kteří upozorňují, že jednotného chápání pojmu kvalita se ve vzdělávání dobereme jen stěží, protože různí aktéry vymezují kvalitu různě, s ohledem na jejich sledované zájmy. Přesto je důležité kvalitu ve vzdělávání definovat a systematicky hodnotit (Schindlerová et al., 2015).
Kvalitu ve škole lze chápat absolutně nebo relativně. V prvním případě se kvalitou vzdělávacích procesů rozumí požadovaná úroveň fungování nebo produkce těchto procesů, která může být předepsána určitými požadavky, a může být tedy objektivně měřena a hodnocena (Průcha, 1996). Druhou možností jsou nástroje excelence vycházející z transformačního pojetí kvality, která sepíše než se systémem a postupy souvisí s neustálým zlepšováním a transformováním školy (Sallis, 2002). V tomto pojetí je hlavním cílem školy spokojenost jejích zákazníků. Spokojenost žáků však není homogenním a dostatečně probádaným konstruktem. Zjištění (Wiers-Jenssen et al., 2002; Richardson, 2005) ukazují, že jde o koncept silně ovlivnitelný řadou kontextuálních faktorů bez vazby na kvalitu vyučování. Jako argument proti ztotožňování žákovy spokojenosti s kvalitou výuky použil Richardson (2005) rovněž odkaz na výzkumné výsledky psychologů zabývajících se intelektuálním vývojem žáků (Perry, 1970; Baxter Magolda, 1992), jejichž zjištění potvrzují, že intelektuální vývoj je spojen s určitým diskemfort.
Aldridge (2016), Corradino a Fogarty (2016) a další naopak spokojenost žáků vnímají jako jeden z indikátorů kvality a upozorňují na její vliv na angažovanost žáků, vzdělávací výsledky a přístup ke vzdělávání. Sledování spokojenosti absolventů pro střední školy často nebylo prioritou. Trasování žáků škol po ukončení studia nebylo vždy snadné. Školy se často musely spoléhat na to, že se s nimi absolventi, pokud se chtějí šetření zúčastnit, spojí. S rozvojem internetu, sociálních sítí a obecně komunikačních technologií se však trasování absolventů stává jednodušším a díky možnostem elektronických dotazníků i rychlým, efektivním a uživatelsky příjemným.
V současné době je zjišťování zpětné vazby od absolventů běžně užíváno jako nástroj řízení kvality a v oblasti odborného vzdělávání je od roku 2017 doporučováno i legislativně (Doporučení Rady C 423/01, 2017). V odborném tisku tato problematika zatím není dostatečně zpracována, monitorováním nebyly trasováním vzdělávací dráhy absolventů se prostřednictvím srovnávacích analýz zabydlel Národní ústav pro vzdělávání (dnes Národní pedagogický institut), a to za účelem zjišťování uplatnění absolventů na pracovním trhu a monitorování miery nezaměstnanosti dle vystudovaných oborů a rovněž monitorování. (Chamoutová et al., 2020)
Zjišťování spokojenosti žáků s jejich školou lze realizovat v reálném čase nebo formou longitudinálního šetření, při kterém je spokojenost žáků studována po určité časové období či zpětně. Lze předpokladat, že v případě časového odstupu se názory žáků – absolventů na kvalitu školy, jejich spokojenost se školou, s kvalitou výuky a využitelností poznatků budou lišit od názorů, které byly formulovány v reálném čase.
Metodologie
Cílem šetření bylo n/a vzorek jedné střední odborné školy ověřit konstrukci dotazníku, který byl vytvořen s cílem prostřednictvím zpětné vazby zjistit názory absolventů školy na kvalitu výuky a jejich spokojenost s absolvovanou školou. Dílčím cílem bylo zjistit, zda absolventi školy, kde byl předvýzkum realizován, pracují v oboru, který vystudovali, zda jim studium na střední škole přineslo nějaké benefity pro budoucí zaměstnání, zda pokračují ve studiu na vysoké škole, příp. jakého vzdělání již dosáhnou a co by při zpětném pohledu doporučovali zlepšit.
Součástí šetření byla i komparace názorů absolventů se sekundárními daty, která sledovaná škola získává od roku 2010 formou každoročního dotazování žáků na spokojenost a kvalitu výuky. Aktuálně získaná data byla komparována se souhrnnými daty získanými v roce, ve kterém škola prováděla vlastní šetření spokojenosti. Srovnávané otázky byly v obou dotaznících zcela totožné. V průběhu šetření byly ověřovány předpoklady zjišťující míru spokojenosti absolventů se školou a kvalitou výuky při zpětném pohledu a vliv doby od ukončení studia na hodnocení spokojenosti a kvality výuky.
Výzkumný vzorek
Šetření bylo realizováno na vzorek 226 absolventů veřejné střední odborné školy zřízené hlavním městem Prahou. Z období školních let 2010/2011 až 2014/2015 se šetření účastnilo pouhých 26 absolventů, tato data byla proto ze šetření vyřazena a bylo pracováno s daty 200 respondentů z let 2015–2020. Škola, na které bylo šetření realizováno, vzdělává žáky v pěti vzdělávacích programech kategorie „M“, tj. v oborech vzdělání poskytujících střední vzdělání s maturitní zkouškou. Kapacita školy je 900 žáků, školu každoročně opouští cca 200 absolventů. Česká školní inspekce školu hodnotí jako „příklad dobré praxe“, přičemž za silné stránky považuje „kvalitní výuku“, „klima školy“, „výsledky žáků u maturitních zkoušek“, „materiální podmínky ke vzdělávání“, „vybavení ICT technikou“, „vysoký zájem uchazečů o přijetí ke vzdělávání“, „vzájemný reprezentaci“.
Prostřednictvím elektronické pošty bylo osloveno 2036 absolventů z let 2010–2020, na které škola měla ve svých databázích kontakt, 186 mailů se vrátilo jako nedoručitelných, 1624 absolventů na opakované výzvy nereagovalo. Do šetření byli zapojeni všichni respondenti, žádný z dotazníků nebyl vyřazen. Nízký počet respondentů je jedním z limitů šetření a je reflektován v diskuzi. Struktura respondentů je uvedena v tabulce 1.
Tabulka 1 Počet absolventů zapojených do šetření
Metody šetření
Sběr dat byl realizován od 2. do 20. listopadu 2020. Pro sběr dat byl vytvořen dotazník obsahující 29 položek rozdělených do dvou částí, pět otázek bylo otevřeno. (Pozn. Naleznete jí v příloze) V první části respondenti odpovídali na otázky zjišťující jejich aktuální pracovní pozici, další studium, stupeň dosaženého vzdělání a množství získaných znalostí, které využili při studiu na vysoké škole nebo v praxi. V druhé části dotazník obsahoval dotazy zjišťující spokojenost absolventů s absolvovanou školou, názory na kvalitu výuky a vyučujících. Tyto otázky byly totožné s otázkami, které škola studentům zadává od roku 2015 formou pravidelné evaluace. Dotazník nebyl anonymní, absolventi byli identifikováni jménem, absolvovaným vzdělávacím programem a rokem ukončení studia. Uzavřené otázky byly analyzovány prostřednictvím popisné statistiky v aplikaci Excel, byly počítány průměry a rozdíly v odpovědích. Otevřené dotazy byly vyhodnocovány kvalitativně, vzhledem k jejich množství nebylo nutné dotazy kódovat. Vzhledem k pandemii covidu-19 byl dotazník distribuován elektronicky, prostřednictvím platformy Microsoft Forms. Dotazník umožňoval vyplnění i prostřednictvím mobilních telefonů. Respondenti odpovídali na pětistupňové Likertově škále.
Pro komparaci dat v čase bylo využito sekundárních dat, které škola získává prostřednictvím dotazníku, který je využíván pro zjišťování kvality školy a spokojenosti žáků od roku 2015. Tato data byla získávána od reprezentativního vzorku respondentů (průměrná návratnost byla 75 %) a respondenty v daném roce byli žáci prvního až čtvrtého ročníku střední.
Výsledky
Z tabulky 2, která prezentuje výpočty průměrů odpovědí, je zřejmé, že ve všech sledovaných položkách jsou odpovědi nad středem škály (2,5 a více). Největší spokojenost se školou a kvalitou výuky vyjadřují absolventi ze školního roku 2015/2016 (4,74, resp. 4,59). Naopak relativně nejmenší spokojenost se školou vyjadřují čerství absolventi z roku 2019/2020 (4,19), kvalitu výuky nejhůře hodnotí absolventi z roku 2017/2018 (4,05).
Využitelnost znalostí pro studium na vysokých školách absolventi nejlépe hodnotili ve školním roce 2018/2019 (4,3), nejhůře v roce 2017/2018 (3,51). Využitelnost získaných znalostí pro praktický život absolventi hodnotili nejlépe v roce 2016/2017 (3,11) a nejhůře v roce 2018/2019 (2,65). Při porovnání obou sledovaných kritérií absolventi pozitivněji hodnotí využitelnost získaného vzdělání pro studium na vysokých školách než pro praktický život.
Tabulka 2 Výpočty průměrných hodnot v jednotlivých položkách
Tabulka 3 ukazuje výpočty korelací „r“, které byly provedeny na datech absolventů prostřednictvím Pearsonova korelačního koeficientu a které ukázaly silnou lineární závislost mezi kvalitou výuky a spokojeností absolventů se školou (0,950). Relativně slabý vztah žáci vnímají mezi kvalitou výuky a přínosem, který mají získané znalosti pro jejich další vysokoškolské studium (0,328). Téměř nulová je lineární závislost mezi spokojeností žáků a využitelností, který mělo jejich středoškolské studium pro studium na vysoké škole (0,085). Zajímavé je porovnání závislosti mezi využitelností získaného vzdělání pro praxi a spokojeností žáků a kvalitou výuky. Zde se ukazuje dokonce záporná závislost (-0,537, resp. -0,560).
Tabulka 3 Korelace jednotlivých sledovaných položek
Přínosná zistení přinesly i odpovědi na otevřené otázky. Mezi nejčastější odpovědi na otázku, co bylo na studiu střední školy nejvíce přínosné, absolventi odpovídali - výuka cudzích jazyků, odborné a zahraniční praxe, přístup učitelů, studium odborných předmětů, důraz na samostatnost, kvalita výuky či samotná príprava na vysoké školy. Absolventi by uvítali větší množství přednášek na odborná témata, semináře či lepší propojení výuky s praxí. Všichni hodnotí výuku jako kvalitní, jsou s ní spokojeni a 92 % dotazovaných by zvolilo stejnou střední školu. V oblasti dalšího vzdělávání 90 % absolventů školy pokračovalo v prezenčním studiu na vysokých školách, 10 % respondentů volilo školy soukromé. Mezi preferované univerzity patřila Univerzita Karlova, Česká zemědělská univerzita, České vysoké učení technické, Vysoká škola ekonomická nebo Vysoká škola chemicko-technologická. Z oborů preferovaly ekonomiku a management, právo, humanitní studia a mediální a kreativní obory.
Zajímavé výsledky přineslo porovnání jednotlivých odpovědí se sekundárními daty, která škola získává prostřednictvím standardizovaného dotazníku od roku 2015 (tabulka 4). Ve všech sledovaných položkách žáci zpětně hodnotí svou spokojenost se školou a kvalitu školy lépe než v době, kdy do školy docházeli.
Tabulka 4 Komparace názorů v čase
Tuto skutečnost zobrazuje tabulka 5, která dokládá, že čím delší odstup od školy absolventi mají, tím stoupá jejich spokojenost se školou a kvalitou výuky. Nejmenší rozdíl v názorech na spokojenost (0,1) a kvalitu výuky (0,09) mají žáci a absolventi z let 2019/2020. Naopak největší rozdíly jsou mezi žáky a absolventy z let 2015/2016 (0,89 spokojenost a 0,55 kvalita výuky), přičemž čím kratší doba od ukončení studia uplynula, tím rozdíly v názorech kontinuálně klesají.
Tabulka 5 Rozdíly v názorech v čase
Diskuze a závěry
Stanovené cíle šetření se podařilo naplnit. Vytvořený dotazník se v pilotáži osvědčil a jeho prostřednictvím byla získána potřebná data. I přes limity typické pro retrospektivní studie přineslo šetření provedené na vzorku 200 absolventů pražské střední odborné školy zajímavé výsledky. Přestože výsledky nelze interpretovat kauzálně, ukázalo se, že absolventi, ale i žáci, kteří hodnotili v daném roce svou spokojenost se školou a kvalitu výuky, ji hodnotí nad průměrem pětistupňové Likertovy škály. V tomto ohledu se potvrzují dříve publikovaná šetření (Liška & Veteška, 2021), že čeští žáci středních odborných škol nejsou ve škole nespokojeni a potvrdily se předem zamýšlené předpoklady. Kromě řady odpovědí, které vedení školy poskytly užitečnou zpětnou vazbu vztahující se ke kvalitě výuky, efektivitě vzdělávání, identifikaci skrytého kurikula, rozvoji školy a uplatnění absolventů, se na základě výpočtů Pearsonova korelačního koeficientu lze domnívat, že pro absolventy není příliš podstatné, jaký přínos život.
Při komparaci zpětného hodnocení s hodnocením v daném roce se projevil vliv času. Čím delší je doba od absolvování školy, tím pozitivněji absolventi školu hodnotí. Je příliš odvážné spekulovat o dôvodech tohoto zjištění (např. vytěsnění negativních zkušeností, idealizace minulosti na základě negativních prožitků v současné době, situační faktory apod.), pro vedení školy však tato informace může být důležitá, neboť mu umožňuje kvalitu ve škole vnímat komplexněji. Provedené šetření má i své další limity. Nesporným omezením je výběr vzorku. Šetření bylo provedeno na omezeném počtu absolventů jedné střední odborné školy. Lze předpokladat, že při jiném počtu respondentů a výběru vzorku by bylo možné dojít k odlišným závěrům. V návazném výzkumu by proto bylo vhodné pracovat s větším množstvím respondentů více škol a šetření provádět opakovaně, aby výsledky šetření mohly poskytnout komplexnější obrázek o kvalitě a efektivitě vzdělávání.
Řada středních škol hledá nástroje, prostřednictvím kterých může monitorovat a ověřovat kvalitu svého vzdělávání. Jedním z těchto nástrojů je zjišťování spokojenosti absolventů s jejich školou a kvalitou její výuky. Prostřednictvím trasování absolventů může škola kromě samotných odpovědí vztahujících se ke spokojenosti se školou a kvalitě zjistit i řadu dalších skutečností hodnotících např. kvalitu školních vzdělávacích programů, odborných praxí, zahraničních a mimoškolních aktivit i samotnou využitelnost získaného vzdělání pro další studium absolventů či praktický život. Zajímavé mohou být rovněž poznatky o integraci absolventů na trhu práce, kariérních postupech a dalším pokračování ve studiu. Přestože získávání zpětné vazby od absolventů bývá více zaměřeno na terciární úroveň vzdělávání, pozitivní efekty přináší i na nižší úrovni vzdělávání.
Autor: PhDr. Mgr. Roman Liška, Ph.D., MBA Katedra andragogiky a managementu vzdělávání, Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy v Praze. Tento výstup vznikl v rámci programu Cooperatio (Univerzita Karlova, 2022-2026), vědní oblasti Vzdělávání a pedagogika (GEED).
Literatura
Aldridge, JM, Fraser, BJ, Fozdar, F., Ala'i, K., Dantas, J., & Afari, E. (2016). Students' perceptions of school climate jako determinants of wellbeing, resilience and identity. Improving Schools 19 (1): 5–26
Baxter Magolda, M. B. (1992). Students' epistemologies and academic experiences: Implications for pedagogy. Review of Higher Education, 15(3), 265-287.
Corradino, C. & Forgarty, K. (2016). Positive emotions and academic achievement. Applied psychology opus. New York University. Retrieved from http://steinhardt.nyu.edu/appsych/opus/issues/2016/spring/
Chamoutová, D., Novotná, H., Libal, M., Trhlíková, J., & Vojtěch, J. (2020). Uplatnění absolventů škol na trhu práce (1st ed.). Národní pedagogický institut České republiky.
Doporučení Rady ze dne 20. listopadu 2017 o sledování uplatnění absolventů (2017). Úřední věstník Evropské unie.
Janík, T. (2013). Kvalita (ve) vzdělávání: obsahově zaměřený přístup ke zkoumání a zlepšování výuky. Masarykova univerzita.
Liška, R., & Veteška, J. (2021). Komparace spokojenosti žáků škol využívajících systémy řízení kvality s žáky běžných škol. e-Pedagogium, 21(3), 20–41
Perry, W. G. (1970). Forms intellectual and ethical development in the college years: A scheme. New York: Holt, Rinehart & Winston
Průcha, J. (1996). Pedagogická evaluace: hodnocení vzdělávacích programů, procesů a výsledků. Brno: Masarykova univerzita.
Richardson, J. T. E. (2005). Instruments for obtaining student zpětná vazba: Review of the literature. Assessment & Evaluation in Higher Education, 30(4), 387-415.
Rýdl, K. (2002). K pojetí kvality ve školství a jejímu hodnocení. E-Pedagogium, 2(1), 104–123.
Sallis, E. (2002). Total quality management in education. Sterling, VA: Stylus Pub.
Schindler, L., Puls-Elvidge, S., Welzant, H., & Crawford, L. (2015). Definitions of Quality in Higher Education: Synthesis of the Literature, 5(3), 3–13. https://files.eric.ed.gov/fulltext/EJ1132898.pdf.
Veteška, J. (2016). Přehled andragogiky: úvod do studia vzdělávání a učení se dospělých. Portál.
Wiers-Jenssen, J., Stensaker, B. & Grøgaard, J. B. (2002). Student satisfaction: towards empirical deconstruction of the concept. Quality in Higher Education, 8(2), 183–195. DOI: 10.1080/1353832022000004377.