Trendy ve vzdělávání žen na mateřské dovolené

Anotace: Článek přínáší výsledky výzkumu, který se zaobírá vzděláváním žen v průběhu a po ukončení mateřské, nebo rodičovské dovolené, tedy dalším vzděláváním. V teoretické části článku se obecně věnuji možnostem a trendům celoživotního vzdělávání a jeho formami. Empirická část popisuje metodologie výzkumu a jsou v ní zahrnuta analyzovaná data. Pro toto šetření byla zvolena kvantitativní výzkumná metoda. Závěrem se věnuji diskuzi a zjištěním, které jsou konfrontovány s dosud získanými poznatky. V článku jsou předloženy návrhy pro další zkoumání, či nové diskuse. Klíčové pojmy: Formální vzdělávání, celoživotní učení, další vzdělávání, neformální vzdělávání, informální učení, dospělý, vzdělávání dospělých, mateřská nebo rodičovská dovolená, bariéry, motivace, duševní hygiena, prevence duševních chorob, sobě uznaní.

Annotation: Tato publikace mluví o vzdělávací vzdělání žen na maternity nebo parentální leave and after. The publication is divided do dvou částí, theoretical and empirical. Theoretical party všeobecně učiní s overall konceptu lifelong learning z early age a jeho formy. Empirická část describes v detailu metodologie výzkumu a interpretů analýzy dat. Jsou to quantitive research surveys. V konečném rozhovoru findings jsou compared with already existující knowledge and suggestions for further examination or new discussion are presentd. Úvod

Článek se zabývá dalším vzděláváním žen v průběhu mateřské, nebo rodičovské dovolené, ale i vzděláváním žen, které již tuto dovolenou ukončily. Tato publikace je rozdělena na dvě části. A to na část teoretickou a empirickou. Teoretická část se detailněji zaměřuje na vzdělávací trendy žen na mateřské dovolené.

Cílem článku je popsat postoje žen na mateřské, nebo rodičovské dovolené a na ukončené mateřské, nebo rodičovské dovoleno k dalšímu vzdělávání a to buď navazujícímu, nebo nenavazujícímu na již dosažený stupeň vzdělání. Pro tento účel byla zvolena kvantitativní metodologie. V empirické části je popsána metodologie výzkumného šetření. Hlavní část tvorí interpretace analyzovaných dat.

Teoretická část

Pohybujeme se ve společnosti, kde je zásadním a klíčovým faktorem produkce vědění, právě díky tomuto faktu se následně výrazně mění i veškeré společenské instituce, které se věděním, učením a informacemi zabydlí. Informace tvoří převážně kapitál člověka, troufnou si říci stěžejní kapitál a umožňují mu stálou angažovanost ve společnosti vědění ale i v pracovním životě. Obecně se říká, že informace je údaj o reálném prostředí, o jeho stavu a procesech, které v tomto prostředí probíhají. Informaci chápeme také jako komunikovatelný poznatek, který je pro příjemce přínosný, nebo takové sdělení, které usnadňuje volbu mezi několika různými alternativami. 1

Tyto cenné informace člověk získává během svého života prostřednictvím učení se. Nejedná se ale jen o vzdělávání v dětství v rámci formálního vzdělávacího systému, tedy vzdělávání, které začíná základním vzděláním, středním vzděláním (které může být ukončeno maturitou, vyučením nebo závěrečnou zkouškou) a terciálním vzděláváním, které je praktikováno po provedení maturitní zkoumání a náleží k němu vysokoškolské studi. Cenné informace může člověk získat i během učení v průběhu celého života, tedy zde již můžeme mluvit o celoživotním učením. Celoživotní vzdělávání, celoživotní učení či další vzdělávání je složitý komplex aktivit, které dovolují přechody mezi vzděláváním a zaměstnáním, který dovoluje získávat stejné kvalifikace různými cestami kdykoli během života. 2V konceptu celoživotního učení je kladen stěžejní důraz na učení, které není dáno pouze určitou životní etapou. I proto je v něm zahrnuto získávání znalostí a dovedností nejen prostřednictvím formálního vzdělávání, ale i díky neformálnímu vzdělávání, a dokonce i informální učení. Pravděpodobně nežli by šlo o neustálý proces, jde o stálou připravenost člověka se učit. Mít potřebu se učit. Jedním ze zásadních dokumentů, které se zabývají celoživotním učením, je Memorandum o celoživotním učení, který vznikl na konferenci v Lisabonu v roce 2000. Cílem tohoto memoranda bylo vyvolat debatu o účinné strategii pro uskutečňování celoživotního učení. Jedná se o jeden ze stěžejních dokumentů v oblasti vzdělávání dospělých. Cílem tohoto dokumentu je, aby každý jedinec měl zaručen přístup k učení během celého života a mohl si tak obnovovat nebo získávat nové znalosti a dovednosti. 3

Na tento fakt poukazuje jedna z klíčových odpovědí, která hovoří o přiblížení učení domovu. Tato skutečnost se ukázala být nejen možností, ale v dnešní době i nutností, bez které se jedinec nemůže uplatnit nejen na pracovním trhu, ale často zvládat i nároky běžného, ​​měnícího se moderního života. Velký vliv na tuto skutečnost má jak informační technologie, tak stále lepší zdravotní péče, díky které se prodlužuje průměrný věk obyvatelstva. Dále jsou zde stěžejní faktory otevření světa, tudíž stále větší potřeba po jazykové dovednosti. Memorandum o celoživotním učení z roku 2000 obsahuje, napsáno výše, 6 problémových okruhů.

Motivy, proč se dospělý jedinec vrací do vzdělávacího procesu a to v jakékoli formě, jsou závislé na osobnostních charakteristikách konkrétního člověka a na aktuální situaci, ve které se právě nachází, i na stupni dosaženého vzdělání také. Potřeba člověka pro návrat do vzdělávacího procesu vzniká v momentě, kdy mu nestačí dosavadní vzdělání nebo vědění k tomu, aby se zapojil do aktuálního pracovního procesu, nebo aby se vyrovnal s vlastním sebepojetím či emocí a to iv rámci duševní hygieny a sociálního zařazení. Pracovní potřeba je závislá buď na poptávce na pracovním trhu, nebo individuální změnou jednotlivce v průběhu jeho života. Tyto procesy a proměny probíhají neustále, a proto vzniká stále větší potřeba po celoživotním učení a to v jakékoli formě, ať už hovoříme o vzdělávání formálním, neformálním, nebo dokonce o informálním učení. Potřeba sociální je pak z větší části motivována vnitřním faktorem.

Cílem bylo analyzovat motivaci ženy k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské a rodičovské dovolené, konfrontovat zjištění s dosud získanými poznatky a předložit návrhy pro další zkoumání či novou diskuzi.

Možnosti a trendy vzdělávání pro ženy na mateřské a rodičovské

Ženy, zejména ve věkové kategorii 25 – 34 let, mají obtížnější přístup ke vzdělávání, a to v porovnání s mužskou populací. Problémem je, že často zůstávají 3 i více let na mateřské a rodičovské dovolené, a přístup ke vzdělávání nebo návrat do zaměstnání pak bývá složitý. Jedinou možností žen na mateřské a rodičovské dovolené jsou podle Zormanové (2017) kurzy neformálního vzdělávání a samostudium. V českém prostředí jsou jedinou, poměrně dostupnou ponukou pro tyto ženy, projekty ESF. Pobízejí ženám na mateřské a rodičovské dovolené vzdělávací kurzy usnadňující návrat do práce, zvyšující jejich konkurenceschopnost na trhu či aktivizující je k samostatné zádělečné činnosti. Náplní bývají oblasti jako podnikání, počítačová gramotnost, sebeprezentace, pracovní právo, slaďování rodinných a pracovních povinností. Jakékoli vzdělávání umožňuje matkám zvýšení kvalifikace.

Častými formami vzdělávání pro ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené jsou webináře, e-learningy. 4 (Viz Tabulka 1).

Tabulka 1 Maminky na mateřské studují přes internet

Zdroj: ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 52.

Aktuální trendy ve vzdělávání

Vzhledem k rychle se měnícímu prostředí, je pravděpodobné, že možnosti vzdělávání dospělých a zejména žen na mateřské a rodičovské dovolené, a po jejich ukončení, se inovují rychlým tepem. Podle Beneše (2014) se mezi stabilnější aktuální trendy ve vzdělávání řadí systematizace a institucionalizace (tj. zaměření na rozvoj kompetence; zvětšený důraz na prípravu, vyhodnocení a transfer získaných kompetenci do pracovní činnosti; zohlednění eficience vynaložených prostředků; rozvoj lidských zdrojů se stává explicitní úlohou vedení ; a vyučování** (tj. nutnost neustálého učení se; rostoucí význam sebe-organizovaného učení a učení se v týmech; hledání potenciálů a rozvojových možností, ne deficitů; zaměření na rozvoj nejen odborný, ale osobnostní a metodický; reflexivní učení s možností nalezení vlastního stylu a metod), a v neposlední řadě umístit se na problémy orientace na problémy s řešením konkrétních problémů; na míru šité programy; 5

Musíme zmínit i moderní technologie ve vzdělávání, které velmi usnadňují přístup ke vzdělávacím programům právě maminkám. Díky nim, jako jsou počítače, internet, e-learning a webináře, se mohou matky účastnit distančního vzdělávání, tedy vzdělávání tvz. na dálku. O distančním vzdělávání bylo již psáno v rámci vzdělávání dospělých, ale je třeba připomenout, že tato forma je vhodná zejména pro ty, kteří mají rodinu, zaměstnání nebo i další mimopracovní aktivy. Předpokladem pro účast na distančním vzdělávání je schopnost samostudia a ovládání elektronických kanálů (elektronická pošta, webová prezentácie, internet). Zejména covidová doba přispěla k rozvoji e-learningového vzdělávání, což otevírá dveře řadě maminkám na mateřské nebo rodičovské dovolené, i po jejím ukončení. 6 "E-learning je velmi často využíván v celé řadě vysokoškolských studijních oborů v kombinované a distanční podobě studia. Jedná se o multimediální a didaktickou podporu vzdělávacího procesu. Kladem e-learningu je, že umožňuje na čase i prostoru svobodný a neomezený přístup ke vzdělávání a největším trvalým efektem, s co nejmenší námahou, s co nejmodernějšími technologiemi, v co nejvhodnějším čase, s respektováním individuality studujícího apod. E-learning také pomáhá zrovnoprávnit přístup ke vzdělávání ve smyslu překonávání sociální nebo genderové nerovnosti plynoucí z role matky-pěčovatelky, překonávání vzdálenosti a další. 7 E-learningové vzdělávání může být organizováno dvojí formou: on-line nebo off-line. U on-line výuky je v okamžitém kontaktu, i když prostorově oddělen lektor a účastník. Tato forma umožnuje aktuální reakce a kladení otázek. Kdežto u offline formy není okamžitý časový kontakt, a pro účastníka bývá zapojení se do kurzu vhodnější, protože si svůj čas může řídit a naplánovat. 8

Jedním z dalších trendů, který panuje v oblasti vzdělávání žen na mateřské a rodičovské dovolené je jejich motivace. Co vede ženy ke vzdělávání? Motivů je podle Kalnického (2017) hned několik: 9

• poznání reality a výsledek poznání informačně fixovat,
• hodnocení podle hodnotového systému a současně tento systém vytvářet,
• využívání pro určitou potřebu, převedení do praxe,
• změnu, přetvoření, kombinování s určitými jinými částmi, snahu o rekonstrukci a zdokonalování,
• estetické vnímání, posuzování a pociťování,
• formální alternaci nebyly transformaci do abstrakcí či metafor,
• využití jako signálu pro jiné jevy či stimulu pro jiné činnosti,
• představivost v extrémních, alternativních až protikladných podmínkách, neskutečných kombinacích,
• kombinace všech předchozích dimenzí,
• sociální interpretace a na základě předchozích dimenzí k vytvoření sociálních vztahů.

Cíl výzkumu a řešený problém

Cílem výzkumu bylo zjistit motivační faktory žen k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské a rodičovské dovolené. Tento cíl je stanoven s ohledem na výsledky teoretické části článku, kdy bylo zjištěno, že ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené se ve snahě o zlepšení rodinného rozpočtu snaží zvyšovat svou kvalifikaci, nebo si ji udržet, nebo se chtějí věnovat i jiné činnosti než jen péči o dítě, tedy seberozvoji a vzdělávání. V mezinárodním kontextu máme v České republice výrazně nadstandartní délku rodičovské dovolené, kdy ženy zcela přerušují pracovní dráhu a setrvávají doma. Bohužel na trhu práce je nedostatečné množství flexibilních úvazků, a nedostatečná nabídka vzdělávání pro tuto specifickou skupinu žen. Podíl aktivních žen s malými dětmi je u nás jedním z nejnižších. Obecně mají přitom více příležitostí ženy s vyšším vzděláním. Je tato skutečnost motivací žen k dalšímu vzdělávání?

Stěžejní otázkou je, zda se ženy na mateřské či rodičovské dovolené chtějí vzdělávat a učit. Pokud chtějí, tak o jaké vzdělávání a učení mají zájem? O jakou vzdělávací oblast mají zájem? Jedná se o vzdělávání formální, neformální, nebo jen informální učení? Jakým způsobem se ženy na mateřské, nebo rodičovské dovolené vzdělávají a učí? Což je hlavní motivační faktor pro jejich rozhodnutí k návratu do vzdělávacího systému. Zda se jedná o faktor společenský, pracovní, osobní? A jaké jsou hlavní dôvody, pokud se ženy na mateřské, nebo rodičovské dovolené nevzdělávají a neučí? Je to nemotivovanost, nebo finanční bariéra? Jaké jsou nejčastější bariéry pro ženy, které se nevzdělávají a neučí. Věde nedostatečná nabídka péče o děti ke ztrátě motivace se vzdělávat? Tyto všechny oblasti jsou řešeným problémem empirické části článku.

Návrh řešení a zvolená metoda

Návrhem řešení je za pomoci kvantitativní výzkumné metody analyzovat motivaci ženy k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské a rodičovské dovolené. Tato metoda je vybraná z toho důvodu, že chcem získat konkrétní a validní postoje samotných žen na mateřské a rodičovské dovolené, nebo těsně po jejich ukončení, které se dotýkají dalšího vzdělávání, a které mohou pomocí absolutních a relativních četností vyhodnotit. Mnou určenou metodologií kvantitativního šetření pro sběr dat je dotazník o 14 otázkách zaměřený na matky. Dotazování je nejčastější metoda, kterou lze charakterizovat jako způsob shromažďování informací od respondentů (dotazování subjektů), ak tomu na základě předkládaných otázek. 10V této publikaci je použit online dotazník.

Výsledky výzkumného šetření předkládám v rámci interpretace analyzovaných dat. Výsledná zjištění porovnám s teorií a doterajšími výzkumy, které byly v této oblasti zjištěny a provedeny. Dále popíší svůj vlastní názor k danému šetření a výsledků z něho vzešlých. Popíší jaký je hlavní motivační faktor pro matky, které se vracející do vzdělávacího systému. Výstupem bude konfrontace zjištění s dosud získanými poznatky a návrhy pro další zkoumání či novou diskuzi.

Výzkumný vzorek

Výzkumným vzorkem byly ženy, které jsou dle odborné literatury specifickou skupinou vzdělávání dospělých. Zkoumaným vzorkem jsou konkrétně ženy na mateřské či rodičovské dovolené, nebo ženy, které ukončily mateřskou či rodičovskou dovolenou, a to bez ohledu na jejich lokalitu. Zkoumán je pouze věk a nejvyšší ukončené vzdělání, neboť z teoretické části a dostupných výzkumů vyplynulo, že obecně mají více příležitostí ženy s vyšším vzděláním, což bude výzkumem ověřeno.

Ženy na mateřské a rodičovské dovolené, nebo těsně po jejím ukončení jsou vybrány jednak s ohledem na charakter a cíl práce, ale také proto, že jsem sama matkou, která se účastnila a stále účastní formálního vzdělávání, a která se domnívá, že celoživotní vzdělávání, je nezbytnou součástí každého člověka a to z mnoha důvodů. Jelikož je životní fázi mateřské a rodičovské dovoleno časově omezenou, proto se z mého pohledu jedná o velmi zajímavou výzkumnou skupinu.

Osloveno je v rámci výzkumného šetření 100 žen, jejichž výběr probíhal online, a jediným kritériem byla účast na mateřské nebo rodičovské dovolené, nebo její nedávné ukončení - tzn. do 2 let. 100 žen tedy představuje 100% respondentek.

Interpretace analyzovaných dat

Tabulka 2 Věk respondentek

Výzkumného šetření se zúčastnily převážně ženy ve věkové kategorii 35 až 44 let (tj. 43 % respondentek), a ve věku 25 až 34 let (tj. 31 % respondentek). Jak vyplynulo z výsledků teoretických východisek, tak právě tyto ženy mají obtížnější přístup ke vzdělání, a to v porovnání s mužskou populací. Zbylých 26% respondentek tvořily ženy do 25 let věku a nad 44 let.

Tabulka 3 Vzdělání respondentek

Nejvíce respondentek, které se zúčastnily online dotazníkového výzkumu, má střední vzdělání (tj. 76 % žen). Ostatních 17 % žen má vyšší odborné vzdělání a 18 % vysokoškolské vzdělání.

Tabulka 4 Zaměstnání respondentek

Z výsledků je patrné, že nadpoloviční většina respondentek je stále na mateřské nebo rodičovské dovoleno. Jak lze vidět tak 47% žen je na rodičovské dovoleno, 29% žen na mateřské dovoleno a 24% zpátky v pracovním procesu.

Tabulka 5 Zda li jse vzdělávájí/ vzdělávali během mateřské či rodičovské dovolené

57% žen se během mateřské nebo rodičovské dovolené vzdělávalo nebo stále vzdělává, nebo se vzdělávaly či vzdělávají po ukončení této dovolené. Ostatních 43 % žen se vzdělávání nevěnovalo. Těmto ženám jsou proto určeny až otázky č. 1/2010. 10 - 14. V následujících otázkách odpovídaly jen ženy, které mají se vzděláváním při dítěti zkušenosti, a mohou tak odpovídat na hlavní výzkumnou otázku práce: Jaké jsou motivační faktory žen k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské a rodičovské dovolené? Je možno podotknout, že se jedná především o ženy s vyšším vzděláním.

Tabulka 6 Motivace respondentek se vzdělávat

V rámci této otázky mohly ženy zvolit z více odpovědí, přičemž respondentky nejvíce motivovala ke vzdělávání při dítěti potřebu uznání (tj. 22 % podíl odpovědí), a vlastní potřebu i chuť (tj. 21 % podíl odpovědí). Jedná se tedy o výkonové a citové potřeby, které skoro všechny ženy, které se zúčastnily nějakého vzdělávání, potřebovaly uspokojit. Častým motivem byly i profesní dôvody nebyly získání profesních kompetencí (tj. 15 % podíl odpovědí), nebo potřeba získání nových sociálních podnětů (tj. 13 % podíl odpovědí), či nových sociálních kontaktů (tj. 13 % podíl odpovědí). Méně pak ženy motivovalo očekávání komunity, rodiny, přátel, kognitivní zájmy nebo třeba racionálního využití času.

Lze zhodnotit, že motivace žen je dána uznáním, vlastní touhou a potřebou, nebo motivace dána důsledek ztráty sociální prestiže, zaměstnání nebo orientace v oboru, či dokonce negativním hodnocením nebo nezájmem či neúspěchem, jak uvádí i Veteška a Vacínová (2011). V tomto případě praxe potvrzuje teorii. 11 Navíc jak uvádí Zormanová (2011), dospělí jedinci jsou nejvíce motivováni svými výsledky a subjektivním pocitem svých schopností v oblasti učení, 12 což je zřejmě i případem respondentek. Mohu také zhodnotit, že vzdělávání je pro ženy více než prostředek ke zvýšení kvalifikace či uplatnitelnosti na trhu práce, prostředek k seberozvoji a společenskému uznaní, které potřebují.

Tabulka 7 Jak jsi respondentky vzdělávali

Nejčastěji využívaly nebo stále využívají respondentky večerní studium (tj. 75%), nebo dálkové studium (tj. 18%), jak je patrné z tab. 7. Důvodem je zřejmě nutnost péče o děti a domácnost.

Tabulka 8 Forma vzdělávání respondentek

Ženy na či po mateřské, nebo rodičovské dovolené se zajímaly o všechny formy vzdělávání, jak lze vidět z výsledků v rámci tab. 8. Nejvíce se však kloní k neformálnímu typu vzdělávání, nebyly k mimoškolnímu vzdělávání (tj. 49 %). Populární je i informálnímu učení (tj. 28 %), a méně formální vzdělávání (tj. 23 %). Navíc tyto výzkumné výsledky korespondují s výsledky teroristických východisek, že k formálním formám vzdělávání se kloní především ženy s vyšším stupním již dosaženého vzdělání. Jedinou možností žen na mateřské a rodičovské dovolené jsou podle Zormanové (2017) kurzy neformálního vzdělávání a samostudium, což výsledky výzkumu jednoznačně potvrzují.

Tabulka 9 Jaký způsob vzdělávání jim vyhovoval

Teorie tvrdí, že častými formami vzdělávání pro ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené jsou webináře, e-learningy. 13 Tuto skutečnost potvrzují i ​​výsledky realizovaného výzkumného šetření, neboť 44% respondentkám vyhovovaly webináře a dalším 33% respondentkám e-learningy, jak je patrné z tab. 9. Méně pak ženám na mateřské či rodičovské dovolené, zda po jejím ukončení vyhovovalo samostudium (9 %), a ostatní offline formy vzdělávání jako kurzy (4 %), přednášky (3 %), semináře (3 %), workshopy (2 %), či distanční vzdělávání (2 %).

Tabulka 10 Co jim účast na vzdělávání přinesla

Respondentky dále poukazovaly na přínosy vzdělávání, jak lze vidět z výsledků v rámci tab. 10, přičemž mohly uvádět více přínosů. Největším přínosem pro ně je seberealizace (tj. 26 % podíl odpovědí), nové sociální kontakty (tj. 19 % podíl odpovědí), a usnadnění návratu do práce (tj. 15 % podíl odpovědí). Očekávání tedy jasně korespondují s motivy ke vzdělávání, které respondentky uvedly. I z výsledků teoretických východisek vyplynulo, že v českém prostředí se nabízejí ženám na mateřské a rodičovské dovolené vzdělávací kurzy usnadňující návratu do práce, které tedy žena oceňují. Podle jiných výzkumů zvyšuje vzdělávání i konkurenceschopnost žen na trhu, zda je aktivizuje k samostatné zádělečné činnosti, 14 což si myslí jen 15 žen.

Tabulka 11 Co respondentkám bránilo se vzdělávat

Z výsledků vyplývá, že ženy se potýkají jak s vnitřními, tak i vnějšími bariérami, přičemž ženy mohly volit více možností bariér. Nejčastějším problémem, o kterém se mluvilo iv teoretické části této disertace, je hlídání dětí, pokud se žena rozhodně vzdělávat. I když řada projektů nabízí ženám pomoc s hlídáním v podobě mini školek či dětských koutků, 15 tak 1/3 respondentek má nedostatečnou nabídku hlídání. Mezi další problémy patří nedostatek času, rodinné povinnosti nebo nízká dostupnost dalšího vzdělání v dané lokalitě. Některé ženy mají i obavy ze studia, ze svých nízkých schopností nebo mají nedostatečnou silnou vůli. Tyto pocity jsou přitom u žen na mateřské nebo rodičovské dovolené zcela přirozené. Zajímavým zjistěním je, že žádná ze žen neuvedla jako bariéru nevyhovující formy studia, kterých je tedy na českém trhu evidentně dostatek.

Tabulka 12 Motivace k dalšímu vzdělávání

Z výsledků je patrné, že respondenty mohli vícekrát odpovídat. Nadpoloviční většina z nich přitom uvedla, že k dalšímu vzdělávání by je nejvíce motivovalo profesní zvyšování kvalifikace (tj. 29 % podíl odpovědí), zájmové vzdělávání (tj. 25 % podíl odpovědí), či rekvalifikace (tj. 21 % podíl odpovědí). Mnohem méně by je pak motivovalo rodinné, podnikové nebo občanské vzdělávání.

Tabulka 13 Zájem o oblast vzdělávání

V české praxi jsou nejčastěji nabízeny vzdělávací oblasti jako podnikání, počítačová gramotnost, sebeprezentace, pracovní právo, slaďování rodinných a pracovních povinností. 16 Respondentky ovšem nejvíce v oblasti vzdělávání zajímá sebeprezentace a slaďování rodinných a zájmových povinností, jak je patrné z tab. 13. Podle mého názoru je to dáno nadstandartní délkou rodičovské dovolené oproti ostatním zemím.

Tabulka 14 Jak je ovlivnila covidová doba

Velmi zajímavým zjištěným této disertace je vliv covidu na další vzdělání žen na mateřské či rodičovské dovolené. Žádná ze žen totiž neuvedla, že by se jí covidová doba nijak nedotkla, jak je patrné 31% respondentek uvedlo, že vlivem covidu si našlo cestu k online vzdělávání. Dalších 23 % respondentek uvedlo, že musí z důvodu změn na trhu práce projít rekvalifikací, nebo se ze stejného důvodu musí vzdělávat (tj. 19 % respondentek). Dalších 14 % našlo se vzděláváním efektivní způsob trávení volného času, a 13 % žen muselo vzdělávání ukončit. Ty ženy, které se tedy při mateřské nebo rodičovské dovolené či po jejím ukončení nevzdělávaly, tak se nyní vzdělávat budou muset. Podle mého názoru, se díky covidu budou lidé masově rekvalifikovat.

Tabulka 15 Hlavní motivační faktor pro rozhodnutí k návratu do vzdělávacího systému

Za hlavní motivační faktor respondentek pro rozhodnutí k návratu do vzdělávacího systému lze považovat osobní nebo pracovní faktor (tj. 55 % žen). Dalších 43 % žen motivovaných není, a vzdělávaly by se jen, pokud by ze společenských nebo pracovních důvodů musely, jak je patrné z výsledků v tab. 15.

Syntéza poznatků a návrhy

Empirická část se věnovala výzkumnému šetření, jehož cílem bylo zjistit motivační faktory žen k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské a rodičovské dovolené. Tento cíl byl stanoven s ohledem na výsledky teoretické části, kde bylo zjištěno, že ženy na mateřské nebo rodičovské dovolené se ve snahe o zlepšení rodinného rozpočtu snaží zvyšovat svou kvalifikaci, nebo si ji udržet, nebo se chtějí věnovat i jiné činnosti než jen péči o dítě, tedy seberozvoji a vzdělávání. Na základě intepretace analyzovaných dat bylo zjištěno, že hlavní motivací žen k dalšímu vzdělávání jsou jejich vnitřní/subjektivní motivy a aktuální změny na trhu práce. Více jsou přitom motivovány ženy s vyšším vzděláním. Dále bylo zjištěno, že ženy na mateřské či rodičovské dovolené se chtějí vzdělávat a učit, a cirka z 50 % mají zájem o vzdělávání v oblasti sebeprezentace a zvyšování nebo změny kvalifikace. Preferují témata jako sebeprezentace a slaďování rodinných a zájmových povinností, a dále neformální a informální vzdělávání. Ty ženy, které se na mateřské nebo rodičovské dovolené vzdělávají, se učí v rámci večerního nebo dálkového studia. Hlavním motivačním faktorem pro jejich rozhodnutí k návratu do vzdělávacího systému je osobní a pracovní faktor. Pokud se ženy nevzdělávají, tak nejsou motivovány, nemají zajištěno hlídání dětí, mají nedostatek času, rodinné povinnosti nebo nízkou dostupnost dalšího vzdělávání v dané lokalitě. Podle mého názoru právě nedostatečná nabídka péče o děti vede ke ztrátě motivace se vzdělávat.

Výstupem výzkumu je konfrontace zjištění s dosud získanými poznatky a návrhy pro další zkoumání či novou diskuzi. Je třeba zhodnotit, že řada tvrzení odborné literatury i výsledky dostupných a použitých výstupů, korespondují s výsledky realizovaného výzkumného šetření. Jediným zjištěným rozdílem je aktivizace vzdělávacích programů k samostatné zádělečné činnosti. Podle výsledků teoretické části je v české praxi dostačující nabídka vzdělávacích programů zaměřených na podnikání. Naopak podle výsledků realizovaného výzkumného šetření tomu tak není. Otevírá to náměty pro další možná šetření v oblasti dalšího vzdělávání žen na mateřské, nebo rodičovské dovolené s ohledem na podporu samostatné zádělečné činnosti žen na rodičovské dovolené, protože česká legislativa neumožňuje podnikat při pobírání dávek mateřské.

Výsledky výzkumu

Z výsledků práce vyplynulo, že postoje žen, které ukončily nebe stále jsou na rodičovské dovoleno k pokračujícímu, nebo dalšímu vzdělávání se, vycházejí především z jejich momentální životní ale i duševní situace. Velmi často pak z prostředí ve kterém se aktuálně pohybují. Ženy po mateřské, nebo rodičovské dovolené se zajímaly o všechny formy celoživotního učení, ale nejvíce se klonily k neformálnímu typu vzdělávání a častěji pak informálnímu učení, stejně jako ženy, které stále na mateřské dovolené byly. K formálním formám vzdělávání se klonily především ženy s vyšším stupním již dosaženého vzdělání as vyšším stupním ekonomického zázemí. Respondentky poukazovaly na přínos vzdělávání a co od něho očekávávají. Nejčetnějšími očekáváními byla potřeba seberealizace, přínos pro jejich momentální etapu samotného mateřství a rodičovství, například edukace v oblasti výchovy a vzdělávání dětí a jiné praktické oblasti. Z práce dále vyplynulo, že ženy měly větší zájem o obory humanitní.

Závěr

Závěrem lze shrnout, že hlavním tématem bylo celoživotní vzdělávání a učení dospělých s ohledem na matky. Lze zhodnotit, že rozebraný teoretický koncept celoživotního vzdělávání a učení ze stran celé řady odborných autorů „zahrnuje veškeré účelné formální i neformální činnosti související s učením, které se průběžně realizují s cílem dosáhnout zdokonalení znalostí, dovedností a profesních kompetencí. celého života jedince. 17

Cílem výzkumného šetření bylo analyzovat motivaci ženy k návratu do vzdělávacího systému v průběhu a po ukončení mateřské dovolené, konfrontovat zjištění s dosud získanými poznatky a předložit návrhy pro další zkoumání či novou diskuzi. Můžeme zhodnotit, že cíle se podařilo naplnit, neboť bylo zjištěno, že ženy ponejvíce motivují k návratu do vzdělávacího systému vlastní subjektivní motivy nebo změny na trhu práce. Tato zjištění korespondují s teoretickými východiskami, jak bylo v rámci diskuse rozebráno. Velmi často se setkáváme s tím, že dospělý člověk je postaven do situace, kdy je nucen se vzdělávat i průběhu dospělosti po dokončení školní docházky. Nelze se domnívat, že člověk bude odborníkem na všechno na celý život, jak uvádí Bertl (2017). 18 Proto jsme se věnovali dalšímu vzdělávání dospělých žen na mateřské čí rodičovské dovolené, nebo po jejím ukončení. Navrhli jsme další zkoumání v této oblasti, neboť jisté odchylky mezi výsledky teoretických východisek a vlastního výzkumného šetření byly zjištěny v oblasti podnikatelského vzdělávání.

Dospěli jsme k závěru, že vzdělávání žen jako matek není nutně jen prostředkem ke zvyšování kvalifikace nebo použitelnosti na trhu práce, ale je důležitým prostředkem k seberozvoji a seberealizaci.

Autorka: Mgr. Iva Seifertová

Literatura:

Beneš M.(201): Andragogika 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s. Bertl I.(2017): Jak vzdělávat dospělé? Andragodidaktická doporučení pro vzdělávání dospělých. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně. PRUCHA J.: Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing, a.s. VĚTEŠKA J.: Přehled andragogiky, Úvod do studia vzdělávání a učení se dospělých. Praha: Portál, s.r.o. Kalický J.(2017): Didaktický přínos edukačních metod s vyšší participací edukantů. Ostrava: Repronis s.r.o KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) (online). 2005 Strategie celoživotního učení ČR. In: Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007. Memorandum o celoživotním učení, 2000 Zormanová L.(2017): Didaktika dospělých. Praha: Grad

1 (KTD - Česká terminologická databáze knihovnictví a informační vědy (TDKIV) (online). 2005 (cit. 2010-04-06).) 2 (Strategie celoživotního učení ČR. In: Praha: Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007.) 3 (Memorandum o celoživotním učení, 2000) 4 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 50-52. 5 BENEŠ M.: Andragogika 2. aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014 163-164. 6 BERTL I.: Jak vzdělávat dospělé? Andragodidaktická doporučení pro vzdělávání dospělých. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2017. 53. 7 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 37. 8BERTL I.: Jak vzdělávat dospělé? Andragodidaktická doporučení pro vzdělávání dospělých. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2017. 56. 9 KALNICKÝ J.: Didaktický přínos edukačních metod s vyšší participací edukantů. Ostrava: Repronis s.r.o., 2017, s. 1 9-10. 10 PRUCHA J.: Andragogický výzkum. Praha: Grada Publishing, a.s., 2014 114. 11 VĚTEŠKA J., VACÍNOVÁ T. a kol.: Aktuální otázky vzdělávání dospělých Andragogika na prahu 21. století. Praha: Univerzita Jana Amosa Komenského, 2011. 72. 12 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 47. 13 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 50-52. 14 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 50-52. 15 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada, 2017. 50-52. 16 ZORMANOVÁ L.: Didaktika dospělých. Praha: Grada 17VĚTEŠKA J.: Přehled andragogiky, Úvod do studia vzdělávání a učení se dospělých. Praha: Portál, s.r.o., 2016 93. 18BERTL I.: Jak vzdělávat dospělé? Andragodidaktická doporučení pro vzdělávání dospělých. Ústí nad Labem: Univerzita J. E. Purkyně, 2017, s. 1 5.