Creative Workshops - Workshops in the Museum and their Meaning V poslední době se iv našich podmínkách do povědomí muzejníků dostávají tvz. tvůrčí dílny pro návštěvníky, které jsou zaměřeny především na dětského návštěvníka, ať už jako součást výstavního scénáře, programu muzea (muzeum školou a hrou, škola v muzeu), nebo jako prázdninový program jednotlivých muzeí. Problematika workshopů má již rozpracovanou metodiku v zahraničí, zejména ve skandinávských zemích, ale také v sousední České republice. Příkladem je program Brána muzeí otevřená, realizovaný Nadací Open Society Found v Praze, který byl v letech 1997 – 2002 zaměřen na možnosti rozšíření působení regionálních a městských muzeí v ČR. Program se zaměřoval na dvě hlavní oblasti: „rozvíjení vzdělávací funkce muzea a vytváření vztahu muzea a místního společenství as tím související působení muzea v rámci občanské společnosti“. (1) Publikace vydaná při této příležitosti obsahuje metodický materiál možností různých programů v rámci spolupráce muzeí a škol v různých oblastech (umění, historie, regionální dějiny, tradice...). Do projektu byla zapojena i muzea s archeologickým programem – Villa Nova Uhřínov s programem „Okno do minulosti – Artefakty“, „Metalurgie železa“ – Orlické Hory (2); Středočeské muzeum, Roztoky u Prahy s programem „Hledání minulosti“ (3); Muzeum města Ústí nad Labem s programem „Pravěká vesnice“ (4); Západočeský institut pro ochranu a dokumentaci památek v Plzni s programem „Dny otevřených sond – prezentace národní kulturní památky Hradiště Hůrka ve Starém Plzenci“. (5)

Všechny projekty jsou směrovány ke školní mládeži, která si prostřednictvím tvůrčích dílen může ověřit získané znalosti z dějepisu v praxi. Tvůrčí dílny jsou součástí prohlídek nejen ve skanzenech a muzeích v přírodě, ale výjimku netvoří ani hradní či kamenná muzea. Hlavní myšlenkou je vykonávání určitých činností, které se odehrávaly v minulosti na základě podané interpretace. Cílem takových aktivit je rozvoj manuální činnosti (např. příprava jídel na otevřeném ohni, ruční práce, orba s pluhem), rekonstrukce duchovního života v minulosti (např. při tvůrčích dílnách v táborech formou modelových příběhů), dramatizace a zvyšování historického povědomí. (6)

K výstavám, expozicím zřizují muzea tvůrčí dílny. I odborně instalovaná výstava se dá přes tvůrčí dílnu a diferencovaným přístupem přiblížit návštěvníkovi (v závislosti na věku, mentality apod.). Každé muzeum může být také dětské – muzeum školou a hrou by člověka mělo vyprovokovat k myšlení, být zvědavým a chtít vědět víc. Při záměru vytváření zábavných akcí v muzeu nesmíme vklouznout do komerčnosti a musíme se udržet na kulturní úrovni. (7)

SNM rozjelo v roce 2005 projekt \"Škola v muzeu\". SNM – Archeologické muzeum nabízí více variant vzdělávacích a tvůrčích programů, které jsou zaměřeny na mateřské školy (Proč archeologové kopou v zemi?, Archeologie očima dětí, Pravěké graffiti), základní školy (Po stopách pravěkého člověka, Každodenní život středověkého člověka , Zahrajme si archeologie) a střední školy (Architektura nejstarších civilizací, Jak se žilo ve středověku). Jednotlivé programy jsou přizpůsobeny věku návštěvníka a navazují na školní osnovy. Tímto způsobem si děti – studenti mohou ověřit získané znalosti v praxi. (8)

Význam tvůrčích dílen (worskshopů) je třeba vidět zejména v jejich možnosti ovlivňovat smyslové vnímání návštěvníka (hmat – čich – motorika), fixování dovedností, upevňování a opakování již známých informací či doplňování nových. Tvůrčí dílny v muzeích jsou také vhodné pro handicapované návštěvníky (tělesně i mentálně postižené), protože umožňují využívat hru a dramatizaci ke zpřístupnění potřebných informací.

Nejen SNM - Archeologické muzeum otevírá nové možnosti prezentace archeologických pramenů formou vzdělávacích programů, ale podobně i další regionální a městská muzea reflektují na tento způsob přenosu informací. Odbor muzejní pedagogiky je zažitou pracovní pozicí ve většině muzeí západní a severní Evropy (Rakousko, Německo, Francie, Itálie, Švýcarsko, Dánsko aj.), jakož i na americkém kontinentu.

Muzejní pedagogika je chápána jako moderní interdisciplinární věda, která vychází především z podnětů pedagogiky a muzeologie. (9) Její problematikou a metodologií se zabývá několik muzeologů. Za mnohé zmíníme například Fridricha Waidachera, Zbynka Z. Stránského, Josef Beneše či Vladimíra Jůvu.

Autorka: PhDr. Stanislava Gogová, PhD. Katedra muzeologie, Filozofická fakulta, Univerzita Konstantina Filozofa v Nitře Použitá literatura: Brabcová, A. (ed.): Brána muzea otevřena. Praha, 2007. Bay, J.: Představení dánských historických workshopů. REA 5, 2006, s 49 - 50. Číž, M.: Každé muzeum může být i dětské, Děti, mládež ... a muzea? III., sborník příspěvků ze stejnojmenné konference. Brno, 2003. 11-14. Gogová, S.: Archeologie a muzejní prezentace. Nitra, 2011. Jůva, V.: Dětské muzeum. Edukační fenomén pro 21. století. Brno 2004. www.snm.sk

(1) Brabcová, A. (ed.): Brána muzea otevřena, s. 1 14. (2) Brabcová, A. (ed.): Brána muzea otevřena, s. 1 361-363. (3) Brabcová, A. (ed.): Brána muzea otevřená, s. 1 364-365. (4) Brabcová, A. (ed.): Brána muzea otevřená, s. 1 366. (5) Brabcová, A. (ed.): Brána múzea otevřena, s. 1 369-370. (6) Bay, J.: Představení dánských historických workshopů 49. (7) Číž, M.: Každé muzeum může být i dětské, Děti, mládež ... a muzea? III. 11. (8) www.snm.sk. (9) Jůva, V.: Dětské muzeum. Edukační fenomén pro 21. století. 108.