Vizualizace archeologické expozice v kontextu zpřístupňování znalostí dětskému návštěvníkovi

Na začátku byla nabídka zvolenského magistrátu a tamní pobočky Archeologického ústavu SAV spolupracovat na realizaci stálé expozice památek z Pustého hradu. Dosud totiž neměl tento náš nejrozlehlejší hradní areál muzejní expozici, která by odpovídala jeho dějinnému významu. Šlo o výzvu jako ušitou pro naši katedru. Naší ambicí však od začátku bylo zapojit do projektu studenty. Ve srovnání s jejich dosavadními bakalářskými výstavami v Ponitrianském muzeu před námi stála nová dimenze tvůrčí muzejní práce: stálá expozice, zaměřená na nejširší spektrum návštěvníků, poskytující nejaktuálnější vědecké poznatky ovšem způsobem, srozumitelným laickému publiku.

Brzy se naše práce neplánovaně rozšířila io další výstavu. Na červen připadlo v nedaleké Hriňové jednání mezinárodního archeologického sympozia, věnovaného mladší době bronzové. Pro jeho účastníky se tedy měla zrealizovat i výstava 'Zvolen v době bronzové' (1).

Na projekt se odhodlala část studentů pátého a několik posluchači třetího ročníku. Předem bylo jasné, že před námi leží nelehký úkol - navrhnout jednu dočasnou a jednu trvalou expozici specifického, výsostně odborného charakteru. Práce částečně takříkajíc na dálku. Teoretické podklady scénáře se vytvářely během společných pracovních setkání na katedře a také individuálně ve volném čase studentů.

Vycházeli jsme z prostorové dispozice vyčleněných výstavních místností v barokní budově zvolenské Staré radnice. Historický interiér nabízel atraktivní a vhodné prostředí. Jeho uspořádání sice bylo nestandardní, to se ale podařilo vyvážit vhodným návrhem vitrín, jejich uspořádání a celkové organizace prohlídky.

Záměr zvolenského magistrátu viděl expozici přístupnou návštěvníkům centra města, kde by si buď po prohlídce Pustého hradu rozšířili znalosti a prohlédli nálezy, nebo (v opačném gardu) by se ve Staré radnici inspirovaly na výstup na hrad. V první řadě bylo tedy nutné 'prosít' informace o lokalitě přes pomyslné síto limitů chápání laické veřejnosti. Zvolili jsme částečně chronologický a částečně geografický přístup, čili jsme vitríny a panely dělili jednak podle součástí hradního areálu a jednak podle etap osídlení. Tak vznikl základ technického scénáře expozice. Na tuto kostru se následně aplikovaly další nápady a v rámci finalizace i prvky zaměřené na dětského návštěvníka.

Prostory (jedna místnost cca 7x7 m a druhá cca 3x5 m) neposkytovaly velké možnosti pro realizaci samostatné sekce pro děti, proto jsme všechny aktivity tohoto druhu museli zakomponovat do celku expozice. Studenti postupně přicházeli s idejemi, jak zpestřit dětem prohlídku, respektive jak je zaujmout či zabavit vhodnou formou, než si jejich dospělý doprovod prohlédne exponáty a přečte informace. Nejen prostory, ale také zpřístupnění expozice bez lektora ztěžovaly a omezovaly možnosti realizace jednotlivých nápadů. Museli jsme proto zakomponovat ty, které se daly umístit a využívat bez zapojení specializovaného personálu a také bez výraznějšího narušení jednolitosti výstavního prostoru.

Nakonec se podařilo uskutečnit dvě aktivity pro dětského návštěvníka. První byla jednoduchá puzzle – skládačka. Jedná se o prvek, který naši studenti pravidelně využívají při svých výstavách v Nitře. Vzhledem k zaměření expozice jsme zvolili motiv typický pro Pustý hrad. Stalo se jím vyobrazení draka na středověkém knižním kování, nalezeném na lokalitě. Tento motiv se vyskytuje poměrně často v souvislosti s hradem a stal se jakýmsi jeho neoficiálním logem. Zároveň jeho ztvárnění dobře koresponduje s obdobím, které je v expozici nejvíce zachyceno (12.-15. století). Puzzle bylo vzhledem k předpokládanému intenzivnímu využití nutné vyrobit z trvanlivého materiálu, ideálním řešením se ukázala být překližka. Motiv draka se do něj vygravíroval vypálením horkým kovovým nástrojem. Hotový produkt se rozřezal na patnáct dílů rozličné velikosti a tvaru, avšak se zaoblenými stranami, aby jeho složení nebylo příliš jednoduché a rychlé (obr. 1). Na skládání jsme vyčlenili ve skromných prostorách expozice podokenní parapety, které jsou dostatečně široké pro sestavení skládačky a zároveň jsou přirozeně osvětleny z ulice (2).

Děti si tak mohou zpestřit prohlídku expozice jednoduchou zábavou a při tom poznají nejznámější výtvarný motiv z Pustého hradu.

Druhou aktivitu pro děti, která původně ani nebyla v plánech, nabídla samotná výstavní síň. Scénář expozice počítal s průběhem prohlídky vlevo ode dveří podél stěny s okny do ulice a poté kontinuálně dále až do menší místnosti, respektive výklenku. Ve středu větší místnosti jsme umístili vysokou čtyřetážovou vitrínu s nejcennějšími nálezy. Při instalaci tak zůstal po definitivním rozmístění vitrín prázdný roh větší ze dvou místností, hned za vstupním portálem. Při pohledu zevnitř šlo o prostor vpravo od dveří, kde by vitríny byly zastrčené. Proto se zde přistoupilo k vytvoření 'archeopískoviště'. Jedná se o nízkou dřevěnou bednu 1,5x1,5 m vyplněnou pískem, ve kterém jsou ukryty střepy rozbitých replik středověkých nádob a pár kovových předmětů, imitujících rovněž archeologické nálezy. Děti zde mají k dispozici i základní vybavení archeologa při vyzdvihování artefaktů a čištění objektů (metlička, špachtle, lopatky, štětce, během vernisáže i cepín...). Tak vznikl atraktivní prostor, kde si malí návštěvníci mohou prakticky vyzkoušet terénní archeologickou práci, rozšířenou o vzrušení z objevování neznámého (obr. 2).

Součástí vizualizace, i když už ne výlučně pro dětského návštěvníka, se nakonec stalo i výtvarné doplnění expozice v menší místnosti, respektive výklenku o iluzivní malbu, imitující pohled do zařízené místnosti v hradním interiéru spolu s malbami, znázorňujícími panorama hradu ve středověku a opět. Navzdory původním obavám ze slohového nesouladu barokních kleneb a středověkých prvků malby se podařilo výsledný efekt 'posunout' do uspokojující roviny tím, že se malbou naznačily i středověké architektonické prvky (gotické okno, románské sloupy), čímž bylo dosaženo efektu autentického středověkého (obr. 3).

Nutno podotknout, že celý tento „upgrade“ výstavního prostoru by se nedal realizovat bez mimořádně tvůrčího nasazení studentů s výtvarným vzděláním.

Realizovaná expozice byla již během slavnostního otevření verbálně oceněna laickou i odbornou veřejností. K dalšímu vyhodnocení použitých metod a prostředků bude třeba zjistit i názory návštěvníků, k čemuž bychom v nejbližším období chtěli přistoupit.

Autor: PhDr. Pavel Šteiner, PhD. Katedra muzeologie FFUKF v Nitře Použitá literatura: Štěiner, P.: Studenti muzeologie a 'dobytí' Zvolena. Náš čas 2/2013. 14. ISSN 1338-3272 Šteiner, P. - Ozimy, A.: Archeologické objevy ze zvolenského Pustého hradu. Muzeum 2/2013, s. 1 31, 32. ISSN 0027-5263

Poznámky: (1) Šteiner, P.: Studenti muzeologie a 'dobytí' Zvolena, s. 12 14 (2) Štěiner, P. - Ozimy, A.: Archeologické objevy ze zvolenského Pustého hradu, s. 12. 32

Popis k obrázkům: 1: Skládačka s motivem draka (foto L. Jančeková) 2: Archeopískoviště (foto autor) 3: Iluzivní malba ve výklenku výstavního prostoru (foto autor)