Influence home nursing service on life quality of disabled seniors in Bratislava and Vienna Životní podmínky určujícím způsobem ovlivňují proces oslabení solidarity s druhými. Ze zjištění víme, že nízký životní standard imobilních seniorů v Bratislavě s sebou přináší mnohá omezení fyzických, psychických a sociálních aktivit. Imobilním seniorům poskytují jejich příbuzní ve Vídni vysokou míru sociální opory. Náš prioritní záměr vychází z posouzení sociálních důsledků imobilizačního syndromu a cílené intervence.

Spokojenost se životem je nejzákladnějším cílem, kterého se snaží lidé dosáhnout. Imobilita ovlivňuje všechny orgánové systémy. Významný vliv na rozvoj, průběh a prognózu nemocí mají také faktory psychické a sociální. Sociální rozměr onemocnění se projevuje sociální izolací, změnou sociálního statusu, ztrátou komunikace, ztrátou pocitu potřebnosti s vysokým rizikem adaptačního selhání (Poledníková a kol., 2006).

Podporu sociálního prostředí následně definuje Kaplan a kol. (1996) jako ,,počet sociálních kontaktů nebo spokojenost s ním.“ Rodina hraje významnou podpůrnou roli, která má starému člověku poskytnout zázemí, pocit bezpečí a sounáležitosti. V jiných případech vstupují do rodin pečovatelé, kteří vykonávají péči (Fulmeková a kol., 2012).

Významným determinantem ovlivňujícím prožívání seniorů je, jak uvádí Uher (2014) ,,volný čas, protože existuje značná souvislost mezi aktivním stylem života a zdravým stavem člověka.“ Podle Zrubákovej a kol. (2012), ,,pečovatel je zodpovědný hlavně za kvalitní poskytování pečovatelské péče v podmínkách domácího prostředí.“

Jde-li jen o časově omezený rozsah péče, tak se zužuje i obsah náplně její práce. V tomto směru nabývá vztah ke klientovi zcela jiný charakter a proto jsme upomili naši pozornost právě na porovnávání kvality domácí pečovatelské péče o imobilního seniora v Bratislavě a 24-hodiny služby ve Vídni.

Metodika

Do anonymního výzkumu spokojenosti participantů s kvalitou pečovatelské služby jsme zapojili imobilní seniory v Bratislavě a ve Vídni. První skupinou (A) jsou imobilní senioři, ve věku nad 65 let, v Bratislavě a druhou skupinou (B) jsou ve Vídni. Celkem jsme uskutečnili 26 interview z toho 13 interview v Bratislavě a 13 interview ve Vídni.

Realizován byl v období od 18. dubna 2015 do 28. září 2015. O spolupráci a podporu jsme požádali vedoucí koordinátory pečovatelské služby v Bratislavě a manažery 24-hodinové služby ve Vídni. Pro zodpovězení výzkumných otázek u těchto dvou skupin jsme zvolili metodu individuálního hloubkového rozhovoru. Úkolem participantů u obou cílových skupin bylo, pomocí 5-stupňové Likertovy škály, zhodnotit míru jejich souhlasu resp. nesouhlasu. Na vyhodnocení výzkumných otázek z hloubkového interview jsme použili dvě metody: jednak jednoduchou analýzu rozptylu (oneway ANOVA), jakož i prostřednictvím Spearmanova korelačního koeficientu. Přičemž ve všech využitých testech jsme pracovali s hladinou významnosti alfa (p) 0,05. (Chajdiak, 2009).

Cíl výzkumu

Naším hlavním cílem je zjistit, jaká je úroveň spokojenosti imobilních seniorů s domácí pečovatelskou péčí v Bratislavě a ve Vídni. Dalším cílem je zjistit, od jakých faktorů se odvíjí životní spokojenost imobilních seniorů v Bratislavě a ve Vídni.

Výsledky

Jaká je úroveň kvality poskytované sociální služby v Bratislavě a ve Vídni?

Kvalita užívaných sociálních služeb u participantů v Bratislavě

Zdroj: Autor práce

Imobilní senioři v Bratislavě využívají ze sociálních služeb pouze pečovatelskou službu a donášku jídla, v čemž se odráží i jejich spokojenost s kvalitou těchto poskytovaných sociálních služeb. Participanti v Bratislavě ve zvýšené míře vnímají negativně především drahý cenový tarif za služby, nízkou dostupnost léků a speciálního zdravotnického materiálu a pomůcek, jakož i zhoršenou přístupnost rodinného prostředí a dopravy, které představovaly jednu z nejproblémovějších oblastí uspokojování jejich individuálních potřeb v souvislosti s těžkým zdravotním postižením. Participanti v Bratislavě uvedli, že ve svém domácím prostředí nemají možnost být vybaveni bezbariérovými zařízeními.

Kvalita užívaných sociálních služeb u participantů ve Vídni

Zdroj: Autor práce

Z výsledných hodnot v rámci komparace (skupiny A se skupinou B) nám vyplývá, že spokojenost imobilních seniorů s poskytovanými sociálními službami je ve Vídni vyšší. Imobilní senioři ve Vídni všestranně užívají i mobilní sociální služby. mobilní ošetřovatelskou péči, pomoc v domácnosti či mobilní fyzikální terapii. Participanti ve Vídni vyjádřili výbornou spokojenost s 24hodinovou péčí. Ocenili profesionální přístup slovenských chův a jejich osobnostní danosti. Potvrdil se statisticky významný rozdíl vztahem p = 0,014 < α =0,05.

Jaká je životní úroveň imobilních seniorů v Bratislavě a ve Vídni?

Z našich zjištění vyplývá, že nízké finanční prostředky u participantů v Bratislavě ovlivňují kvalitu jejich života, protože se negativně odrážejí na způsobu jejich života.

Životní úroveň participantů v Bratislavě a ve Vídni

Zdroj: Autor práce

Z hlediska zhodnocení životní úrovně u obou cílových skupin se nám potvrdilo, že imobilní senioři ve Vídni vnímají, že jejich životní standard je vysoký v porovnání s nízkým životním standardem u participantů v Bratislavě. Můžeme říci, že imobilní senioři ve Vídni jsou schopni nejen vystačit si s penězi, ale také mají možnost finančně podporovat své blízké.

Z našich zjištění hodnotíme velmi pozitivní fakt, že imobilní senioři ve Vídni disponují zařízeními usnadňující jejich mobilizaci. bezbariérová vozidla, elektromechanické zvedací zařízení, otáčecí schůdky, ergonomické pásy či elektrický přístroj posilování dolních končetin. Mají příbuzní aktivní zájem o imobilního seniora v Bratislavě a ve Vídni?

Z hlediska věkové kategorie participantů (skupiny A a skupiny B) se analýzou ukázalo, že spoluúčast příbuzných u imobilních seniorů v Bratislavě a ve Vídni se značně odlišuje.

Aktivní zájem příbuzných o imobilní seniory v Bratislavě a ve Vídni

Zdroj: Autor práce

Porovnáváním obou cílových skupin v Bratislavě a ve Vídni jsme podle výpočtu aritmetického průměru odpovědí zjistili, že míra pomoci příbuzných v rámci jejich spoluúčasti na péči o imobilní seniory v Bratislavě klesá.

Zabezpečení péče rodinou imobilního seniora v Bratislavě se projevují negativním efektem péče. Blízcí mají často zdravotní potíže, problémy se psychickým zdravím a v sociální oblasti.

Naopak aktivní zájem příbuzných ve Vídni o jejich těžce nemocné rodiče je pravděpodobně ovlivněn vzájemnou hlubší citovou vazbou mezi imobilním seniorem a příbuzným, jakož i to, že imobilní senior musí být v centru dění, čili středem pozornosti a od svých rodinných příslušníků očekává intervenční aktivity.

Má péče pečovatelů o vlastní zdraví a hygienu vliv na imobilní seniory v Bratislavě a ve Vídni?

Zvlášť nás zajímal pohled imobilních seniorů na pečovatele v péči o své zdraví a hygienu. Vedení k samoopatrě pečovatelů o své zdraví a hygienu je nezbytností, a proto je třeba dodržovat zdravý způsob života a tak předcházet možným komplikacím na pracovišti.

Vliv zpětné vazby na péči pečovatelů o zdraví a hygienu

Zdroj: Autor práce

Na základě výpočtu stanoveného jako aritmetický průměr odpovědí (v poměru 3,23:1,00) vyplývá, že čím vyšší péče pečovatele o vlastní zdraví a hygienu, tím lepší je zpětná vazba imobilního seniora z hlediska jeho subjektivního vnímání ve Vídni, protože efektivní podpora managementu sebe sama znamená víc než jen. Platností vztahu p= 0,039 <α = 0,05 se prokázal statisticky významný rozdíl.

Zjistili jsme, že vzájemné kladné vztahy mezi imobilním seniorem a pečovatelem jsou jedním z významných faktorů, které nejen ovlivňují chování, nálady, pocity pečovatelů, ale odrážejí i pozitivní výsledky jejich pracovního nasazení.

Závěr

Z výsledků výzkumu můžeme zformulovat několik zevšeobecňujících zjištění. Prvním je úroveň kvality užívaných sociálních služeb imobilními seniory v Bratislavě a ve Vídni. Komparací jsme zjistili, že úroveň kvality 24hodinové péče ve Vídni je vyšší než v Bratislavě. Participanti ve Vídni jako důvod uvádějí větší spokojenost s přístupností mobilních doplňkových služeb ve srovnání s Bratislavou, ve které tyto přepravní služby chybí.

Spokojenost imobilních seniorů ve Vídni se projevuje na základě několika faktorů. Jedním z nich je i vysoká míra spoluúčasti příbuzných o jejich individuální potřeby jako v Bratislavě. Můžeme říci, že intervenční aktivity příbuzných jsou závislé i na finanční soběstačnosti seniorů. Proto imobilní senior v Bratislavě ztrácí prestiž o zájem svých příbuzných.

Dospěli jsme k závěru, že pečovatel v domácím prostředí imobilních seniorů v Bratislavě by měl mít požadovanou úroveň sebepoznání a péče o své vlastní zdraví, čili řídit se zdravým způsobem života (např. pohybová aktivita, racionální výživa, osobní hygiena, harmonické vztahy, eliminace škodlivých návyků apod.).

Nakonec je třeba konstatovat, že stále vzniká rozpor mezi průměrnou výší důchodů (příjmů) potenciálních uživatelů pečovatelské služby a úhradami za poskytované sociální služby. Vycházíc ze zahraniční praxe navrhujeme, aby se posílila suverenita jedince tak, že by se preferoval a uplatňoval princip „dotace na osobu“, tj. posílení příjmu osoby, která podle odborného posouzení posudkové komise službu potřebuje.

V důsledku narušených generačních vztahů, špatné sociální adaptace a jiných faktorů se imobilní senior v Bratislavě stává osamělým. Proto navrhujeme, aby pečovatelé aktivně zaměstnávali imobilního seniora nějakou činností, což se odrazí ve všech jejích dimenzích: fyzické, psychické, sociální a duchovní. Dále doporučujeme, aby se koordinátoři pečovatelské služby v Bratislavě více zaměřili formou odborných seminářů na prevenci duševního zdraví pečovatelů.

Autoři: PhDr. Zuzana Kurkinová, Mgr. Veronika Reháková, PhD. Seznam bibliografických odkazů

FULMEKOVÁ, M. – MASARYKOVÁ, L. a kol. 2012. Geriatrický pacient a kvalita života. Praktické lékařství, 2012. roč. 2, čj. 1.s. 26–28. ISSN: 1338–3132.

CHAJDIAK, J. 2009. Statistika v excelu 2007. Bratislava: STATIS, 2009. 304 s. ISBN 978-80-85659-49-8.

KAPLAN, M.R. a kol. 1996. Zdraví a chování člověka. Bratislava: SPN, 1996. 450s. ISBN: 80-08-00332-4.

POLEDNÍKOVÁ, Ľ. a kol. 2006. Geriatrické a gerontologické ošetřovatelství. Martin: Osvěta, 2006. 216s. ISBN: 80-8063-208-1.

UHER, I. 2014. Determinanty kvality seniorů. 1. vydání. Košice: Univerzita Pavla Josefa Šafárika. 2014. 133 s. ISBN: 978-80-8152-136-2.

ZRUBÁKOVÁ, K. a kol. 2012. Ošetřovatelská péče a její význam v prevenci poresuscitačních komplikací pacientů. In Ošetřovatelská péče a pôrodní asistence v praxi. Sborník z mezinárodní konference Jihlavské zdravotnické dny, 2012. Jihlava: Vysoká škola polytechnická. ISBN: 978-80-87035-52-8 1022.