Lada Kaliská (ed.): Vybrané aspekty psychologie morálky. Banská Bystrica: Pedagogická fakulta, Univerzita Matěje Bela v Banské Bystrici, 187s. ISBN 978-80-557-0514-9

Kolektivní vědecká monografie s názvem Vybrané aspekty psychologie morálky je nejen důkazem aktuálnosti morálního fenoménu v současné době, ale i důkazem pomalu se rozrůstajícího zájmu psychologické odborné komunity o dané téma.

Recenzované dílo sestává ze souboru osmi kompaktních kapitol, které do systematického celku spojují vybrané aspekty morálky ze psychologického úhlu pohledu. První kapitola v podání Vladimíra Polácha přináší přehlednou orientaci v různých specifikách a vzájemných souvislostech jednotlivých faktorů, které vytvářejí obraz situovaného morálního subjektu. Přehlednost teoretické analytické úvahy zvyšují i ​​schémata, která výstižně doplňují prezentované myšlenky autora.

K teoriím socio-morálního vývoje dětí se ve druhé kapitole komplexně vyjadřuje Kateřina Čižmáriková. Začíná Freudovou psychoanalytickou teorií, pokračuje sociálními teretickými koncepcemi morálního vývoje, věnuje se i známým kognitivním teoriím a nevynechává ani sociokognitivní teorie morálního vývoje. Kapitola je završena Peckovým příspěvkem k morálnímu vývinu a Pupalovým konceptem mravní výchovy.

Sérii teoretických kapitol doplňuje svojí částí i samotná sestavovatelka monografie, Lada Kaliská, která teoreticky vymezuje morální inteligenci – koncept přitahující stále větší pozornost odborníků. Uvádí filozofická východiska pojetí morální inteligence, věnuje se i pragmaticko-společenské platformě zkoumaného konceptu, za níž následuje pedagogicko-poradenská báze schopnosti morálně uvažovat, rozhodovat a morálně se chovat.

V pořadí čtvrtá kapitola se zaměřuje na méně známý fenomén integrity, který autorky Mária Kahancová a Eva Nábělková úspěšně ozřejmují v přehledu jednotlivých koncepcí integrity v rozličných psychologických souvislostech. Zvláštní pozornost je věnována integritě jako klíčovému konceptu pozitivní psychologie.

Morálním aspektům nedirektivního přístupu k výchově a vzdělávání se věnuje v následující páté kapitole Lenka Ďuricová. Cílem kapitoly je představit a poskytnout aplikační možnosti principů terapie zaměřené na člověka do složitého edukačního systému, ve kterém je daný přístup pouze minimálně zdomácněl.

Šestá kapitola vědecké monografie s názvem Prosociálnost v kontextu sebehodnocení žáka střední školy prezentuje praktickou stránku rozebírané morální problematiky. Marta Valihorová a Janka Lajčiaková zkoumali vztah mezi tendencemi k prosociálnosti žáků střední školy v souvislosti s jejich osobností a jejich globálním sebehodnocením. Předpoklad o pozitivní korelaci mezi sklony k prosociálnosti a globálním sebehodnocením se nepotvrdil na rozdíl od více realizovaných empirických studií.

Výzkumná kapitola Lucie Paškové o vlivu percepce sociální opory na životní spokojenost adolescentů prezentuje zajímavá zjištění o vztazích celkové vnímané sociální opory jednak s celkovou životní spokojeností a jednak s jejími parciálními oblastmi.

Monografii uzavírá poslední osmá kapitola Alexandrovny Soloshich, která rozebírá enviromentální etiku v kontextu odborných aktivit studentů. Monografie se zabývá společensky aktuální problematikou, kterou její jednotliví autoři rozebírají z více úhlů pohledu, čímž se dílo stává ještě více čtenářsky přitažlivějším. Otevírá široký problémový prostor, který umožňuje pokračovat mnoha řešeními jak v teoretické, tak i empirické oblasti.

Editorka monografie, jakož i autoři jednotlivých studií podali relativně komplexní odpovědi na zkoumané otázky spojené s psychologií morálky a zároveň nastolili i řadu nových otázek, o kterých je třeba dále diskutovat a které je třeba i dále zkoumat. Publikace svými informacemi, zjištěními, postřehy, doporučeními může inspirovat nejen akademiky, ale rovněž studenty psychologie, pedagogiky, sociální práce, etiky či filozofie.

PaedDr. Petra Lajčiaková, PhD.

OBSAH

ÚVOD

SITUOVANÝ MORÁLNÍ SUBJEKT – KATEGORIE PROMĚNNÝCH Vladimír Polích

TEORIE SOCIO-MORÁLNÍHO VÝVINU DĚTÍ Kateřina Čižmáriková

TEORETICKÉ VYMEZENÍ KONCEPTU MORÁLNÍ INTELIGENCE Lada Kaliská

INTEGRITA JAKO CNOST Z POHLEDU PSYCHOLOGIE Mária Kahancová, Eva Nábělková

MORÁLNÍ ASPEKTY NEDIREKTIVNÍHO PŘÍSTUPU K VÝCHOVĚ A VZDĚLÁVÁNÍ Lenka Ďuricová

PROSOCIÁLNOST V KONTEXTU SEBEHODNOCENÍ ŽÁKA STŘEDNÍ ŠKOLY Marta Valihorová, Janka Lajčiaková

DOPAD VNÍMANÉ SOCIÁLNÍ OPORY NA ŽIVOTNÍ SPOKOJENOST ADOLESCENTŮ Lucie Pašková

ФОРМУВАННЕ ЭКОЛОГІЧНОЙ ЭТИКИ У СТУДЕНТІВ У ПРОЦЕСІ НАУКОВАЙ ДІЯЛЬНОСТІ Irina Alexandrovna Soloshich

Morálka začíná od maličkostí a od každého z nás. Je jen součtem milionů životních postojů. Jan Procházka

ÚVOD

Psychologický výzkum morálky se začal etablovat už ve 30. letech 20. století, kdy se i psychologové začali intenzivně zabývat zkoumáním motivů lidského jednání a zkoumáním morálního vývoje člověka. Od té doby zájem o morální vývoj člověka neztrácí na aktuálnosti v psychologické komunitě. Usměrňování chování lidí tak, aby se předcházelo negativním jevům, které by narušily život ve společnosti a umožnily zlo, je primárním úkolem iv současnosti. Respektování morálních pravidel, zásad, principů a norem umožňuje lidem jejich společnou koexistenci, a právě zde hrají významnou roli psychologové, kteří se snaží postulovat či etablovat nové formy optimalizace a humanizace formování osobnosti. Vzhledem k globalizační procesy přinášející multikulturalitu, vzhledem k narůstající vědotechnické síle jednotlivců a různých institucí, vzhledem ke vzrůstající četnosti mezilidských kontaktů a zájmů, vzhledem ke vzrůstající svobodě jednotlivce, se stává schopnost rozlišovat mezi dobrem a zlem a (obecně) problematika lidské odpovědnosti klíčovou, a následně tak i potřeba. Současní švýcarští etici H. Ruh a T. Gröbly to vyjádřili slovy: "Buď bude budoucnost etická, nebo žádná nebude! Jen tehdy umožníme budoucnost, pokud naše jednání ve všech oblastech budeme orientovat na etické normy."

Na tuto situaci reaguje předkládaná kolektivní vědecká monografie Vybrané aspekty psychologie morálky, jejímž cílem je analýza a hodnocení vybraných jevů psychologie morálky (sociálně-morální vývoj osobnosti jednotlivce, situovaný morální subjekt, morálně citlivá situace, personálně-sémantické významy, dispoziční a stavové nedirektivní přístup při formování morální osobnosti, sociální opora a prosociálnost) za pomoci novější odborné literatury a současných výzkumů.

V. Polích v první kapitole Situovaný morální subjekt – kategorie proměnných, popisuje hlavní kategorie proměnných systému 'situovaný morální subjekt'. Jedná se o tyto kategorie: (1) morálně citlivá situace, (2) situační makrokontext, (3) přežívání situace, (4) zdroje personálně-sémantických obsahů, (5) stavové modulátory přežívání a (6) dispoziční modulátory přežívání. Identifikace těchto kategorií je prvním krokem k tvorbě empiricky ověřovatelného teoretického modelu.

Druhá kapitola K. Čižmárikové Teorie socio-morálního vývoje dětí přináší přehled teorií morálního vývoje, které se zabývají problémem podobnosti a odlišnosti lidského chování, analyzují příčiny a také důsledky chování člověka z různých úhlů pohledu. Psychoanalytický pohled je zastoupen S. Freudem, sociální pohled přináší A. Bandura, kognitivní teorii rozpracovali autoři J. Piaget a L. Kohlberg, sociokognitivní pohled reprezentuje R. L. Selman. Autorka analytickým způsobem vysvětluje základní pojmy psychologie morálky, nicméně nabízí i kritické ohlasy na vybrané teorie.

Ve třetí kapitole s názvem Teoretické vymezení konceptu morální inteligence L. Kaliská nabízí teoreticko-historický, filozoficko-společensko-psychologický pohled na nově etablovaný koncept morální inteligence. Autorka na základě komparativního, analyticko-deduktivního přístupu prezentuje variabilitu názorů na tento koncept v rámci psychologie morálky a pokouší se o jeho bližší charakteristiku. Poukazuje i na teoretické, empirické či praktické verifikace konceptu morální inteligence.

M. Kahancová a E. Nábělková ve čtvrté kapitole (Integrita jako ctnost z pohledu psychologie) teoreticky analyzují koncept integrity z pohledu pěti psychologických perspektiv: psychologie managementu, teorie psychosociálního vývoje, salutogeneze, psychologie osobnosti a pozitivní. Právě pozitivní psychologie přivádí do centra psychologického zájmu téma silných stránek charakteru a ctností člověka. V rámci přístupu pozitivní psychologie je integrita chápána jako vnitřní celistvost člověka, který je skutečně sám sebou a soukromě i veřejně zastává své vnitřní stavy, záměry a závazky.

V následující (5.) kapitole Morální aspekty nedirektivního přístupu k výchově a vzdělávání se autorka L. Ďuricová zabývá alternativou aplikace terapie zaměřené na člověka do podmínek výchovy a vzdělávání (nejen v institucionálním smyslu), jako možnou inspirací z hlediska kultivace morálky jsou. Hlavní tezí této filozofie je totiž důvěra v základní dobro lidské bytosti a předpoklad, že za určitých podmínek člověk naplňuje svůj potenciál a směřuje k osobnostnímu růstu, při zachování, resp. zkvalitňování mezilidských vztahů.

Na ni navazují autorky M. Valihorová a J. Lajčiaková šestou kapitolou (Prosociálnost v kontextu sebehodnocení žáka střední školy), ve které akcentují nutnost rozvíjet prosociálnost jako jednu ze základních charakteristik morálního jednotlivce v prostředí školy v kontextu jeho sebehodnocení. Pojednávají o sebehodnocení, které je považováno za důležitý prvek pro rozvoj prosociálního chování. Kromě teoretického vymezení prezentují i ​​zjištění výzkumu, jehož cílem bylo zjistit existenci rozdílů v prosociálnosti, v závislosti na úrovni sebehodnocení, kterou zkoumali prostřednictvím Rosenbergovy škály globálního sebehodnocení. Přímá souvislost mezi prosociálností a sebehodnocením, prokázaná, ať už v tomto výzkumu, nebo ve více dosavadních výzkumech, je východiskem pro možnosti rozvíjení prosociálního chování žáka.

V předposlední (7.) kapitole (Vliv vnímané sociální opory na životní spokojenost adolescentů) L. Pašková analyzuje vlivy sociální opory, jako jedné ze základních proměnných facilitujících morální vývoj jednotlivce. Kapitola analyzuje proměnné vztahu životní spokojenosti a sociální opory u adsolescentů. Vychází z teorií kladoucích důraz na význam sociální opory při zvládání náročných životních situací, ale také problémů každodenního života, které výrazně vystupují do popředí právě v období dospívání. V rámci adolescence se zaměřuje na její střední období, která je hledáním vlastní identity a jedinečnosti.

Poslední kapitola (8.) s názvem Formation of Students' Environmental Ethics in the Process of Their Scientific Activities Alexandrovny Soloshich z úhlu environmentální etiky pojednává o vztahu studentů k přírodě a analyzuje hodnoty a motivy v kognitivních a operačních aktivitách.

Závěrem chceme poděkovat prof. J. Gráci a doc. P. Vacekovi za recenzní korekce a připomínky, jakož i dalším kolegům a přátelům, kteří přispěli jakýmkoli způsobem ke vzniku této publikace. Zvláště děkujeme vědecké grantové agentuře VEGA, díky které vznikla tato vědecká monografie v rámci řešení projektu Adaptace nových metodik pro posuzování morálního usuzování v kontextu mravní výchovy adolescentů (VEGA 1/1080/12).

Věříme, že předkládaná monografie obohatí problematiku psychologické analýzy morálky z více úhlů a stane se přínosnou pro další výzkumy a aplikace v české vědě. Přejeme všem čtenářům, aby na následujících stranách našli to, co hledají, v opačném případě budou autoři jednotlivých kapitol povděční za kritický ohlas v podobě odborných připomínek.

Za autorský tým Lada Kaliská

Autoři: Mgr. V. Polích, PhD., Mgr. K. Čižmáriková, PhD., PaedDr. L. Kaliska, PhD., Mgr. Ing. E. Nábělková, PhD., Mgr. M. Kahancová, doc. PhDr. M. Valihorová, CSc., Mgr. J. Lajčiaková, PhD., PaedDr. L. Pašková, PhD., prof. I.A. Soloshich Název: Vybrané aspekty psychologie morálky Editor: PaedDr. Lada Kaliská, PhD. Vědečtí recenzenti: prof. PhDr. Jan Grác, DrSc. doc. PhDr. Pavel Vacek, PhD. Vědecký redaktor: prof. PhDr. Soňa Kariková, PhD. Rozsah: 187 stran Náklad: 100 ks Vydání: První Vydala: PF UMB v Banské Bystrici Tisk: Tiskárna Bratia Sabovci, s.r.o., Zvolen ISBN 978-80-557-0514-9